|
|
Trestný čin opilství podle § 360 tr. zák.
Velich, Roman ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trestný čin opilství podle § 360 TZ Účelem této práce je shrnout v komplexní analýze problematiku, která se váže k právní úpravě trestného činu opilství. Trestný čin opilství (někdy také nazývaný "rauschdelikt") představuje jeden z možných přístupů, kterak odpovědět na složitou otázku, jak postihnout pachatele, který se dopustil jednání majícího jinak znaky trestného činu (tzv. kvazideliktu) ve stavu nepříčetnosti, do něhož se přivedl požitím návykové látky. Zároveň se koncepce rauschdeliktu jeví jako nejlépe vyhovující z hlediska souladu se základními principy trestního práva, zejména se zásadou "nullum crimen sine culpa". Koncepce rauschdeliktu není v moderním právu novinkou. Jedná se o právní institut s dlouhou tradicí a hlubokými historickými kořeny, přičemž je ve srovnání s ostatními trestnými činy v mnoha ohledech specifický. Téma práce jsem si zvolil v kontextu nedávné rekodifikace trestního práva hmotného. Vzhledem k tomu, že předchozí úprava byla často z mnoha důvodů terčem kritiky řady teoretiků, jistě není bez zajímavosti zhodnotit, jak se zákonodárce s touto kritikou vyrovnal, jaké změny v tomto ohledu přinesl nový trestní zákoník a zda byly vytýkané nedostatky napraveny. Práce je systematicky rozdělena do deseti kapitol. První úvodní kapitola v krátkosti definuje základní terminologii...
|
|
|
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrola
Sommer, Ivo ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Trest domácího vězení, jeho výkon a kontrolaTrest domácího vězení, jeho výkon a kontrolaTrest domácího vězení, jeho výkon a kontrolaTrest domácího vězení, jeho výkon a kontrola Domácí vězení je jedním z nových typů trestů zavedených novým trestním zákoníkem, který se stal účinným v roce 2010. Tato diplomová práce by měla poskytnout stručný pohled na ukládání, výkon a kontrolu trestu domácího vězení v České republice. Domácí vězení je druhem trestu kdy pachatel odpykává svůj trest doma místo ve věznici. Ten pak musí zůstat doma v noci od 22.00 do 5.00 hodin nebo v čase určeném soudem a po celý víkend a dny pracovního klidu. To znamená, že odsouzená osoba je schopná vykonávat svoji práci nebo studium a starat se o svou rodinu. Dalším důvodem pro zavedení trestu domácího vězení je, že odsouzený není ovlivněn vězeňským prostředím, které jeho návrat do společnosti ztěžuje nebo přímo znemožňuje. Velmi důležitá je také finanční stránka trestu, protože v porovnání s uvězněním je domácí vězení schopno ušetřit více než 2/3 nákladů. Soud může uložit domácí vězení tehdy, když je trestný čin možno postihnout trestem odnětí svobody v délce trvání do 5 let. Je vyžadován výslovný souhlas odsouzeného s ukládaným trestem domácího vězení a dalšími jeho podmínkami. Probační a mediační služba hraje důležitou roli ve výběru...
|
|
|
Trest smrti
Kotroušová, Lenka ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Otázka trestu smrti není jen otázka právní a politická, ale zejména sociální, etická a morální. Stejně jako u dalších otázek typu potraty, euthanasie nebo adopce dětí homosexuálů nás společnost nutí, abychom si na věc udělali vlastní názor a zaujali k ní svůj postoj. Navíc absolutní trest není jen historickou relikvií, je stále celá řada států, které si ho v právním řádu ponechaly a také dost států, které jej i dnes vykonávají. A nejsou to jen totalitní nebo autoritářské státy, jak by se mohlo zdát, ale i moderní demokratické společnosti jako například Japonsko či Spojené státy americké. Ve druhé kapitole své práce jsem se věnovala tomu, co je to trest a jaké jsou jeho druhy a účel. Ve třetí jsem se snažila nastínit historii trestu smrti a také jeho současnost, ve čtvrté pak způsoby jejího vykonávání. Celou pátou kapitolu jsem věnovala argumentům příznivců a odpůrců trestu smrti. V následující kapitole jsem se zaměřila na veřejné mínění. V sedmé se zabývám mezinárodními dokumenty, které se trestem smrti zabývají. V osmé kapitole jsem se podívala na trest smrti z pohledu křesťanské víry. Devátá kapitola je zaměřena na alternativy trestu smrti a desátá se věnuje několika známým případům, které se odehrály na našem území a v nichž byl trest smrti udělen. Ačkoli ve světě se počty poprav a odsouzených k trestu...
|
|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Krumlová, Monika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob Diplomová práce se zabývá tématem a otázkami trestní odpovědnosti právnických osob a deliktní odpovědností právnických osob obecně. Ačkoliv institut trestní odpovědnosti právnických osob nemá v našem právním prostředí tradici a dosud není součástí českého právního řádu, je tématem velmi diskutovaným na poli odborném, politickém i laickém. České trestní právo nezná kolektivní odpovědnost, je tradičně založeno na individuální odpovědnosti fyzických osob. České trestní právo si přisvojilo římskoprávní zásadu societas delinquere non potest, z toho důvodu se zavedení trestní odpovědnosti právnických osob chápe jako výrazný průlom do základních zásad, který je způsobilý otřást samotnými základy, na kterých je české trestní právo postaveno. I proto se téma pojí s určitou mírou kontroverze, kterou můžeme vnímat v předkládání argumentů pro i proti z řad jeho nesmiřitelných zastánců a odpůrců. Diplomová práci se dělí do sedmi kapitol. Po úvodním vymezení základních pojmů následuje historický exkurs přibližující vývoj pojetí deliktní odpovědnosti právnických osob v evropském kontinentálním právu. Další kapitolu tvoří přehled důvodů pro zavedení a proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Protože jedním z hlavních argumentů prosazujících zavedení...
|
|
|
Pojetí a kategorizace trestného činu v novém trestním zákoníku
Glatzová, Andrea ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Téma mojí diplomové práce zní: "Pojetí a kategorizace trestného činu v novém trestním zákoníku". Jedná se o téma velmi aktuální jak pro nauku trestního práva, tak pro aplikační praxi. Rekodifikace představuje nejen změnu právních norem, nýbrž i změnu celé teoretické koncepce a stěžejních institutů, mezi které náleží pojetí a kategorizace trestného činu. Práce sestává z osmi kapitol. První kapitola vymezuje předmět práce. V druhé kapitole jsem se soustředila na vymezení stěžejních pojmů. Jedná se o pojem trestného činu, pojetí trestného činu a kategorizace trestného činu. Jelikož je vymezení těchto pojmů výsledkem dlouhého právního vývoje i rozsáhlých společenských změn, nejprve se věnuji jejich genezi z hlediska právně-historického. V této souvislosti popisuji pojetí a kategorizaci trestného činu v trestním zákoníku císaře Josefa II. z roku 1787, Západohaličském trestním zákoníku (1803), trestním zákoníku z roku 1852, osnovách trestních zákonů z roku 1926 a 1937, trestním zákoně z roku 1950 a v trestním zákoně z roku 1961. Ve čtvrté kapitole analyzuji české návrhy reforem trestního práva hmotného, které výrazně ovlivnily finální podobu nového trestního zákoníku. Pátá kapitola představuje vlastní jádro mojí práce. Tato kapitola se dělí na čtyři části. První část je věnována formálnímu pojetí trestného...
|
|
|
Zabezpečovací detence v České republice a její právní úprava v Anglii a Walesu
Bye, Zuzana ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Zabezpečovací detence představuje nový druh ochranného opatření, který se stal součástí nejprve novely trestního zákona (zák.č. 140/1961 Sb.) a posléze v širším pojetí i jeho rekodifikace, s účinností od 1.1.2009, resp. 2010. Zabezpečovací detence je v novém trestním zákoníku formulována jako ochranné opatření, jehož zavedení mělo za cíl vyřešit naléhavý společenský problém s výkonem ústavní ochranné léčby některých zvláště nebezpečných pacientů v psychiatrických léčebnách. Tato práce obsahuje dvě části. První část, týkající se zabezpečovací detence, představuje analýzu příslušných ustanovení trestního zákoníku a souvisejících platných právní předpisů a dostupných literárních pramenů. Druhá část práce je zaměřena na úpravu obdobného institutu v Anglii a Walesu. Jejím obsahem je představení tohoto nástroje, jeho právní zakotvení, analýza a problémy, se kterými se potýká. Při studiu problému jsem čerpala z publikovaných právních i lékařských písemných pramenů, oslovila jsem i tehdejšího primáře detenčního ústavu v Brně, MUDr. Petra Stožického, aby mi poskytl kvalifikované informace o praktickém fungovaní prvního českého detenčního ústavu, neboť dostupné názory, polemiky a komentáře se v roce 2010 pohybovaly víceméně v teoretické rovině.
|
|
|
Trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku
Štulík, Jan ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Práce se zabývá trestným činem zanedbání povinné výživy podle § 196 trestního zákoníku, kterým je v českém trestním právu chráněn zákonný nárok na výživné mezi rodinnými příslušníky. Cílem práce je podat ucelený výklad o tomto trestném činu. V úvodu práce jsou rozebrány důvody, které zákonodárce vedly k zakotvení trestnosti neplnění vyživovací povinnosti. Samostatná pozornost je věnována historickému vývoji této právní úpravy. Jádrem práce je pojednání o jednotlivých znacích skutkové podstaty trestného činu, včetně vymezení pojmu zákonné vyživovací povinnosti. Pozornost je rovněž věnována podmínkám zániku trestní odpovědnosti (§ 197 trestního zákoníku), možnostem souběhu s jiným trestným činem a rozebrány jsou také některé procesní otázky.
|
|
|
Odklon v trestním řízení
Vlček, Vratislav ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá institutem odklonu v českém trestním právu procesním. Úvod práce je věnován pojmu odklonu obecně, vymezení odklonu v českém trestním právu procesním, a také zvláštnostem dokazování v rámci odklonu. Dále práce rozebírá jednotlivé formy odklonu v českém trestním právu procesním. Zvláštní kapitola se zabývá aplikací jednotlivých forem odklonu v řízení ve věcech mladistvých. Každý z institutů odklonu je posuzován rovněž z hlediska jeho souladu s relevantními mezinárodně právními dokumenty. Opomenuta nezůstává ani četnost a zastoupení jednotlivých forem odklonu v návaznosti na statistické údaje a posuzována je rovněž vhodnost a správnost aplikace odklonu v praxi. V závěru práce jsou v rámci úvah de lege ferenda uvedeny náměty k účelnějšímu využití možností poskytovaných odklony.
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Sýkorová, Pavlína ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
ALTERNATIVY NEPODMÍNENĚHO TRESTU ODNĚTÍ SVOBODY Pavlína Sýkorová Má diplomová práce se zabývá alternativními tresty, jež mohou být uloženy namísto nepodmíněného trestu odnětí svobody. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V úvodu práce se zabývám obecnými otázkami trestání, kdy objasňuji pojem trestu a jeho účel. Rovněž nastiňuji koncept restorativní justice, která představuje základ alternativních přístupů v trestním právu. Druhá kapitola popisuje systém a formy alternativního řešení trestních věcí, jejich historický vývoj v České republice po roce 1989 a činnost mezinárodních organizací v této oblasti, zvláště Organizace spojených národů a Rady Evropy. V této části také představuji instituci a činnost Probační a mediační služby, která sehrává důležitou roli během ukládání a výkonu některých alternativních trestů. Hlavní pozornost je v této práci zaměřena na kapitoly 3 až 6, jež se věnují jednotlivým alternativním trestům v platné české úpravě, jejich ukládání a výkonu. Postupně se zabývám institutem podmíněného odsouzení, trestem obecně prospěšných prací, peněžitým trestem a trestem domácího vězení. Závěrečné podkapitoly této části srovnávají českou a francouzskou úpravu alternativních trestů a jejich praktickou aplikaci. V této části rovněž vyjadřuji návrhy úpravy de lege ferenda. .
|
|
|
Trestný čin vraždy podle § 140 TZ, trestněprávní a kriminologické aspekty
Vlasáková, Barbora ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Při zpracování této diplomové práce jsem si dala za cíl zejména co nejpřehledněji a v co nejširším pojetí zpracovat téma trestného činu vraždy. Těžko říci, čím si mě toto téma získalo, a proč jsem si ho vybrala jako problematiku, kterou se bude zabývat má práce. Zcela zjevně se o něm nedá hovořit ani jako o námětu mi něčím blízkým, protože bych se jen nerada s trestným činem vraždy setkala v nějakých osobních souvislostech. Na každý pád je trestní právo obecně oblast práva v mých očích velice atraktivní, která mě v průběhu studia ohromně bavila a kterou bych se ráda zabývala i do budoucna. Otázka trestného činu vraždy je tématikou velice rozsáhlou a obtížnou, kterou lze uchopit různými způsoby a já se rozhodla nezabývat se příliš dopodrobna nějakou dílčí problematikou, nýbrž se zaměřit a vystihnout co nejlépe nejdůležitější aspekty, které s trestným činem vraždy souvisejí. Svoji práci jsem (nepočítám-li úvod a závěr) rozdělila do sedmi kapitol, které se pak dále dělí na jednotlivé podkapitoly, případně ještě na další části. V úvodu jsem se rozhodla ohlédnout zpátky do historie trestného činu vraždy. Vedlo mě k tomu přesvědčení, že minulost měla významný vliv na vývoj trestního práva i skutkových podstat jednotlivých trestných činů a trestný čin, kterým se tato práce zabývá, zajisté nebude žádnou výjimkou....
|
host ::
RSS.