|
|
Problematika antagonismu haličského rolnického a krakovského povstání v roce 1846
Kozák, David ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
(česky) V bakalářské práci budou zkoumány příčiny porážky krakovského povstání za nezávislost polského státu, primárně selhání snahy polských povstalců získat pro svou věc podporu haličských rolníků. Práce se zaměří na rozbor politického programu povstalců, přičemž zásadní pozornost bude věnována řešení agrární otázky a sociálního postavení rolnictva, a poté na zvolených příkladech objasní klíčové příčiny neúspěchu o navázání spolupráce s rolníky. Cílem práce je nastínění ideologického programu krakovského povstání a popis okolností vedoucích k jeho selhání. Informace a podklady pro práci budou čerpány ze studia vydaných pramenů a z příslušné odborné literatury primárně polské provenience. Klíčová slova (česky) 1846, Svobodné město Krakov, Halič, Polská demokratická společnost, Agrární otázka
|
|
|
Britská kolonizace Jižní Afriky v první polovině 19. století
Miler, Pavel ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
V roce 1796 poprvé Britové obsadili Kapsko, někdejší nizozemskou kolonii, roku 1806 pak definitivně. Britská koloniální politika na jihu Afriky byla zprvu ovlivněna někdejší praxí nizozemské Východoindické společnosti. Problémy zděděné z minulosti se týkaly vlády, práva a také instituce otroctví. Velmi palčivé byly otázky obchodu otroky a vlastnictví půdy. V roce 1807 byl přijat zákon o zákazu dovozu otroků do kolonií Britského impéria. V roce 1809 byla vydána lordem Calendonem sbírka zákonů tzv. Calendonův kodex. V roce 1811 byly zřízeny guvernérem Johnem Cradockem cirkulační soudy. Roku 1820 připluly do Kapské kolonie 4000 britských osadníků, aby se zvýšil podíl bílého obyvatelstva britského původu. Roku 1828 vydána vyhláška 50 a v roce 1833 Británie zákonem zrušila otroctví s účinnosti od roku 1838. Tyto vládní kroky vedly ke sporům s búrským obyvatelstvem, které vyvrcholily v roce 1836 odchodem Búrů v rámci tzv. Velkého treku, který měl významný dopad na komunity domorodých kmenů rozvrácené v době mfecane a vedl k zakládání nezávislých búrských republik. Klíčová slova: Afričané - Búrové - Jižní Afrika - Mys Dobré naděje - koloniální politika - rovnoprávnost - Velká Británie - Natal - otroctví - Velký trek
|
|
|
Vnímání narkotik britskými vědci a společností v první polovině 19. století
Michlová, Marie ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje, jakým způsobem vnímala narkotika britská společnost a věda v průběhu první poloviny devatenáctého století. Napsala jsem ji na základě studia velkého množství pramenů (například dobových lékařských knih, lifestylových časopisů, beletrie a soukromé korespondence). Mým cílem bylo srovnat, jak lidé různých povolání, věku, vzdělání, postavení vnímali narkotika a co jejich názory ovlivňovalo. Věnovala jsem se postojům lékařů a cestovatelů k narkotikům, ale i cestopisům, opiovým válkám, zvířatům; práci jsem zakončila detailní studií o rodině sira Waltera Scotta.
|
|
|
Gülhanský vznešený dekret (1839). Osmanská říše na prahu reforem tanzimatu
Mazanec, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat významnou událost moderních dějin Osmanské říše - vydání Gülhanského vznešeného dekretu, k němuž došlo 3. listopadu 1839. Sliby sultána Abdülmecida I. obsažené v tomto dokumentu otevřely dveře reformnímu období, tzv. období tanzimatu, které většinou bývá ohraničeno roky 1839-1876. Práce se věnuje také dřívějším pokusům o reorganizaci a modernizaci impéria, především reformám sultánů Selima III. a Mahmuda II., jejichž znalost je pro pochopení událostí roku 1839 nezbytná. Důležitou součástí práce je analýza okolností vzniku a samotného textu Gülhanského vznešeného dekretu vycházející z jeho anglického překladu.
|
|
|
Irská ústava z roku 1937. Cesta od Irského svobodného státu k Irsku
Makaj, Michal ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce pojednává o tvorbě druhé irské ústavy v dějinách irské samostatnosti. Nahrazení předchozí ústavy bylo motivováno jejím spojením s kontroverzní Anglo-irskou smlouvou z roku 1921. Diplomová práce se zaměřuje na situaci ve 20. a 30. letech 20. století v Irském svobodném státě, kdy zde panovaly vnitřní nepokoje zapříčiněné právě vznikem a uznáním ústavy v roce 1922, od které se irští republikáni chtěli naopak odtrhnout. Jejich úsilí trvalo až do vzniku nové ústavy v roce 1937. Součástí práce je také kapitola věnující se událostem, které předcházely období, kterému se primárně věnuji. Těmito událostmi byla irská válka za nezávislost a následná občanská válka. Hlavní část práce charakterizuje vnitřní situaci v Irském svobodném státě z hlediska sociálních, hospodářských a politických problémů, jelikož všechny se navzájem prolínaly a vedly k nástupu politických sil, které zemi už cíleně vedly k nové legislativě. Nedílnou součástí předkládané práce je příprava a postup, jakým ústava vznikala. Zároveň jsou postiženy kladné i negativní názory důležitých osobností tehdejší doby. Návrhy a změny ústavních zákonů, které postupnou cestou přispěly k výsledné koncepci ústavy v roce 1937, jsou taktéž v práci detailně rozebrány. Klíčová slova Irsko, Velká Británie, Éamon de Valera, Fianna Fáil, irská...
|
|
|
Odchod Britů z Indie (1945-1947). Příspěvek ke studiu závěrečného období vlády Britů v Indii
Hyhlíková, Zuzana ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce analyzuje závěrečnou etapu vlády Velké Británie nad Britskou Indií. Zabývá se obdobím od konce druhé světové války po vytvoření dvou dominií, přičemž pojednává i o období před rokem 1945. Klade si za cíl přiblížit postupnou změnu pohledu Británie na Indii. Od přesvědčení o plné závislosti Indie na mateřské zemi došlo k postupnému plánování jejího opuštění. Británie se musela rozhodnout, komu moc v zemi předá. Vize jednotného státu padla spolu s odhodláním Britů předat oblast ne jednomu, ale dvěma politickým uskupením. Díky tomu vznikly v polovině srpna roku 1947 dva nástupnické státy - Indie a Pákistán. Rozhodnutí o dělení země, určování přesných hranic a následky dělení subkontinentu měly dalekosáhlý význam. Ještě v dnešní době se jedná o velice citlivé téma na obou stranách tehdy stanovené hraniční linie. Klíčová slova: Velká Británie, Indie, 1945-1947, dekolonizace, rozdělení Indie, Britský Rádž, hnutí za nezávislost
|
|
|
Československo-egyptské vztahy v letech 1952 - 1958
Svoboda, Robin ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá vztahy mezi Československem a Egyptem v letech 1952 - 1958. Dané časové období bylo zvoleno s ohledem na množství významných událostí té doby jako například egyptská revoluce v roce 1952, Suezská krize či sjednocení Egypta se Sýrií. Práce je rozdělena do tří částí. První a zároveň hlavní z nich pojednává o politických vztazích obou zemí. Následující kapitola se zaměřuje na oblast kultury a poslední kapitola je věnována hospodářským stykům. Cílem práce bylo analyzovat tyto vztahy a jejich vývoj. Jako hlavní zdroj informací posloužila rozsáhlá pramenná základna uložená především v Archivu Ministerstva zahraničních věcí. Klíčová slova: Československo, Egypt, padesátá léta, diplomatické vztahy.
|
|
|
Švédská zahraniční politika v prvních letech vlády Karla XI.
Liška, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
- Diplomová práce se zabývá švédskou zahraniční politikou v letech 1660 - 1675, tedy v prvních letech vlády Karla XI. Ačkoliv je Švédsko po prakticky celé 17. století považováno za velmoc, z ekonomického hlediska se jednalo o slabou zemi. Švédsko bylo zcela závislé na finanční pomoci od svých spojenců, zejména v obdobích míru, jako tomu bylo mezi lety 1660 - 1675. Tato skutečnost patří k hlavním faktorům ovlivňujícím švédskou zahraniční politiku této doby. Hlavní část práce je věnována vztahům mezi Švédskem a ostatními evropskými státy. Nejdůležitější byly vztahy s Francií a Dánskem, neboť právě Francie byla většinou tím spojencem, který poskytoval Švédsku potřebné finance. Role Dánska byla důležitá kvůli jeho geografické poloze jako švédského souseda. Samozřejmě jsou zmíněny i vztahy k dalším státům, které rovněž hrály důležitou roli - Anglii, Nizozemí, Braniborsku, ostatním německým státům, Polsku a Rusku. Účelem diplomové práce není jen analyzovat švédskou zahraniční politiku, nýbrž také odpovědět na otázky, zda existovala nějaká alternativa nebo zda směřování této politiky bylo jediné možné a také, zda lze tuto politiku považovat za úspěšnou či nikoli. Tyto otázky jsou zodpovězeny v závěru práce, za použití argumentů postavených na faktech uvedených v předcházejících kapitolách. Klíčová slova -...
|
|
|
Hudební skladatelé ve vrcholně barokní Praze
Vokřínek, Lukáš ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Autor analyzuje působení českých i zahraničních skladatelů chrámové, komorní a operní hudby ve vrcholně barokní Praze, čímž navazuje na dosud základní práci Otakara Kampera, zabývající se pražskou hudební kulturou posledních fází baroka a následujícím klasicismem "Hudební Praha v XVIII. věku" z roku 1936. V úvodní části autor vymezuje dobu vrcholného baroka v Praze, pokouší se o její charakteristiku a nastiňuje pražskou hudební kulturu dané doby. Současně se věnuje bohatému pražskému kulturnímu životu. V hlavní části se zaměřuje na působení skladatelských osobností v Praze (včetně těch, kteří komponovali "pro Prahu") v daném období. Ve třetí části krátce srovnává pražské hudební prostředí sledovaného údobí s vídeňským. V závěru posuzuje význam daných skladatelů pro kulturní obraz vrcholně barokní Prahy a vyhodnocuje zmíněné porovnání. Celkově autor dochází k zjištění, že s Prahou daného období bylo spjato množství tvůrců, a oceňuje významný podíl církevních řádů na tomto vývoji. Daní tvůrci plně dotvářeli Gesamtkunstwerk, jakým vrcholně barokní Praha byla. Zároveň vznikl důležitý předpoklad pro další hudební vývoj, který vyvrcholil působením W. A. Mozarta ve městě. Stručné srovnání hudebních prostředí Prahy a Vídně ukázalo, že obě města měla své kvality, byť Vídeň byla skrze panovnický dvůr o něco...
|
|
|
Festival of Britain a jeho reflexe v britské společnosti (1951)
Novohradská, Ivona ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vnitřních i vnějších britských politických vztahů po druhé světové válce, které vyústily v uspořádání akce s názvem Festival of Britain z roku 1951. Festival měl sloužit jako povzbuzení pro britskou veřejnost a měl ukázat historii a kulturní dědictví Spojeného království a britského impéria. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První z nich se zabývá světovým poválečným vývojem ve světě, jeho reorganizaci během studené války a také procesem dekolonizace britského impéria. Druhá kapitola se věnuje britskému politickému vývoji v období od konce druhé světové války do roku 1951, ve kterém se konal Festival of Britain. Popisuje především snahu labouristické vlády o vytvoření sociálního státu ve Velké Británii pomocí sociálních reforem. Třetí kapitola je již zaměřena na popis a analýzu samotného Festivalu of Britain. Klíčová slova: Velká Británie, sociální stát, Festival of Britain, 1951, South Bank, Clement Attlee, Londýn, Labouristická strana
|
host ::
RSS.