|
|
English coordinative conjunction but
Kozachukhnenko, Oksana ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je anglická koordinační spojka but. Teoretická část se věnuje různým podkladovým studiím o syntaktických a sémantických rysech but. Práce dále zkoumá formu a obsah větných složek, které but koordinuje, včetně analýzy koordinace na různých úrovních: úroveň věty, frází i jednotlivých slov. Analytická část výzkumu představuje korpusovou analýzu případů obsahujících but se zaměřením na sémantické funkce but v oblasti mluveného registru současné britské angličtiny. Praktická část této analýzy je založena na 100 případech obsahujících but vyňatých ze SpokenBNC 2014, kromě situací, kdy je but v začáteční pozici věty. Vzorky byly uspořádány podle frekvence distribuce typu funkce, kterou but sděluje. Cílem této práce bylo také zjistit, zda byly koordinované složky vytvořeny v souladu s obecným předpokladem, že je vyžadována korelace formy a funkce mezi koordinovanými složkami. Výsledky potvrzují hypotézu, že distribuce funkcí anglické koordinační spojky but se v mluveném registru liší od psaného. Navrhovaná klasifikace funkcí but vyvinutých pro mluvený registr může být dále rozšířena pro obecnou studii na téma vlastností koordinačních spojek. Klíčová slova: koordinace, anglické koordinační spojky, syntaktická forma, koordinace vět, sémantická funkce, mluvený registr
|
|
|
Language of The Beatles in their Early and Later Period
Ticháková, Eva ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl srovnat jazyk v písních skupiny The Beatles a jeho charakteristické rysy v raném (1958-1965) a pozdním (1966-1977) období jejich tvorby a ukázat tak, zda a jak se rysy jazyka v písňových textech měnily. Výchozím bodem analýzy je frekvenční seznam slov získaný pomocí konkordančního programu AntConc. Teoretická část práce popisuje zejména doposud provedené studie písňových textů, jak z čistě literárního, tak i z lingvistického hlediska, spadající do oblasti tzv. korpusové stylistiky, kam patří i tato práce. Důraz je pak kladen na popis jiných vědeckých prací, které se zabývají přímo jazykem používaných v textech písní od The Beatles. Dále je v práci stručně popsán materiál, ze kterého je tvořen pracovní korpus, a metodologie prostřednictvím představení korpusového programu a jeho v této práci používaných funkcí. Analytická část práce se poté na základě korpusové analýzy písní z raného a pozdního období tvorby The Beatles zaměřuje jednak na rovinu gramatickou, např. užívání zájmen a jejich reference a užívání časů, jednak na rovinu lexikální, tj. variabilitu používaných slov, klíčová slova a vybrané kolokace.
|
|
|
Complex words of the type 'absobloominlutely'
Vojtěch, Albert ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
v Abstrakt Diplomová práce prozkoumává slovotvorný potenciál vkládání expletivních insertů u simplexních a komplexních slov v angličtině. Jedná se o jev, který běžně používají rodilí mluvčí, a který se vyznačuje jistou pravidelností. V současnosti navíc nabyl na oblibě v důsledku rozmachu internetu, sociálních sítí a filmového průmyslu. Teoretická část nejprve představuje předchozí studie a popisuje základní rysy tohoto jevu, konkrétně popisuje kategorizaci insertů a klasifikaci jejich pozic v rámci struktury báze (McMillan, 1980). Metodologická část popisuje sestavování vzorku. Empirická část práce analyzuje hlavní principy užívání tohoto jevu, které jsou podřízeny prosodii a morfologii. Dále pak ilusturuje vlastnosti, včetně pravidelností a nepravidelností, kterými se vkládání expletiv vyznačuje (předvídatelná pozice insertu, víceslabičnost báze, neměnnost významu a syntaktické kategorie báze, alternativní kategorie vstupních bází a morfematická přerušenost bází). Analýza sestává ze dvou hlavních částí: rozboru bází ve vzorku (slovní druh, typ báze, jednoduchá vs. komplexní, počet slabik) a rozboru expletivních insertů (zastoupení jednotlivých insertů a jejich umístění vzhledem k pozici přízvuku v bázi a její struktuře). Analýza ukázala, že i přesto, že expletivní inserce porušuje morfologické kritérium...
|
|
|
English coordinative conjunction but
Kozachukhnenko, Oksana ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce bude zkoumat anglickou koordinační spojku but. Jedná se o koordinační spojku, která může spojovat nejen věty (John is poor, but he is happy. (Quirk et al. 1985: 935)), ale i různé větné členy (např. přívlastek ve větě He had a demanding but low-paid job in the public service. (Huddleston and Pullum 2002: 1311)), a která může vyjadřovat různé odstíny významů, jejichž jádrem je význam odporovací. Kromě čistě adverzativního významu (John is poor, but he is happy.) může spojka but vyjadřovat jakési upřesnění nebo opravu (‚repudiation') výpovědi v první větě: Jane did not waste her time before the exam, but studied hard every evening (Quirk et al. 1985: 935). Cílem práce bude shromáždit 100 příkladů se spojkou but (excerpovaných z Spoken BNC2014) a provést jejich syntakticko-sémantickou analýzu. U každého příkladu bude určeno, které členy jsou pomocí but spojeny a jaký význam spojka v daném spojení vyjadřuje. Pozornost bude věnována i dalším výrazům (např. rather, also), které se ve spojení s but mohou vyskytnout a které mohou být vodítkem při určení konkrétního významu. Klíčová slova: koordinace, spojka, but, adverzativní význam
|
|
|
Lexical idioms in English
Vašků, Kateřina ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Čermák, František (oponent) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Podle standardní definice se frazeologie zabývá víceslovnými lexikálními jednotkami, tzn. kombinacemi slov. Hlasy volající po tom, že i komplexní slova složená ze dvou či více významových jednotek mohou mít status (lexikálních) frazémů/idiomů, zvláště je-li jejich význam nekompozicionální, jsou stále dosti izolované, a to i přes to, že lingvistická literatura se hemží zmínkami o idiomatických kompozitech a derivátech (Kap. 3). Zdá se, že jediné systematické pojednání o lexikálních idiomech podává František Čermák (2007), který se zaměřuje především na lexikální idiomy v češtině. Cílem této práce je proto prozkoumat situaci v angličtině a pokusit se vytvořit nosnou definici a zejména kritéria pro odlišení lexikálních idiomů od ostatních komplexních lexémů a nastínit hlavní typy těchto idiomů v angličtině. Po úvodu (Kap. 1) a seznámení se současnými proudy ve frazeologii a relevantními poznatky o frazeologických jednotkách a jejich rysech (Kap. 2), referuje práce o Čermákově teorii lexikálních idiomů a kvantitativní studii, kterou jeho teorie inspirovala (Kap. 4). Jádrem práce je analýza dvou vzorků. První byl vybrán z BNC a představuje náhodný výběr 1000 jednoslovných lemmat. Sloužil jako testovací vzorek nejen pro odlišení simplexních lemmat od komplexních, ale zejména pro zjišťování potenciálních...
|
|
|
The genitive as a style marker
Nováková, Tereza ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Diplomová práce vychází z předpokladu, že užití syntetické a analytické formy genitivu se v angličtině mění, Práce se zaměří na žurnalistické texty (novinové články v seriózních britských online denících), kde k preferenci s-formy genitivu může přispívat také důraz na kondenzované vyjádření. Pro potřeby práce bude shromážděn korpus novinových článků (z internetových zdrojů). V nich autorka vyhledá nejméně 200 genitivních konstrukcí. Tyto konstrukce popíše z hlediska parametrů, které mohou přispívat k volbě analytického (of) nebo syntetického ('s) genitivu. Zaměří se na faktory fonologické (koncová sykavka), sémantické a pragmatické (životnost posesora, sémantický vztah vyjádřený genitivem, případně kontextová začleněnost posesora), a faktory spojené s délkou obou substantiv (‚end-weight') a opakováním obdobné struktury v textu (‚persistence'). Analýza zastoupení těchto faktorů u obou typů genitivu může ukázat na jejich relativní důležitost v daném typu textu. Klíčová slova: Genitiv, s-genitive, of-genitiv, variace, žurnalistiká próza
|
|
|
Types and use of shortening on Twitter
Gižová, Veronika ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Východiskem práce je skutečnost, že komunikace na sociálních sítích, konkrétně na Twitteru, probíhá prostřednictvím krátkých textových zpráv, tweetů, které mají délku omezenou na maximálně 140 znaků. To vede k přirozené tendenci zkracovat jednotlivá slova, ale i víceslovné výrazy ve snaze ušetřit místo a zvětšit objem zasílané informace. Práce zkoumá hypotézu, že počet zkratek na Twitteru a jejich rozmanitost může sloužit jako stylistický indikátor tweetového žánru. Předpokládá se, (i) že počet zkratek a jejich typů v twitterovém vzorku bude vyšší než v jiných žánrech a (ii) bude obsahovat širší zastoupení metod krácení, z nichž některé budou příznakové pro tweetový žánr obecně v porovnání s kontrolním vzorkem. Zkoumaný vzorek 200 zkratek byl sebrán ze dvou twitterových trendů, #Grenfell Tower a #Wimbledon. V analýze vzorku je shromážděný soubor zkratek popsán kvantitativně, porovnán s kontrolním vzorkem a poté samostatně interpretován kvalitativně. Kompletní tabulka s vysvětlením zkratek je uvedena v příloze. Klíčová slova: Twitter, zkratky, stylistika, internetová lingvistika, jazyk sociálních médií
|
|
|
Quantity partition of noncount nouns expressed by partitive constructions
Divišová, Klára ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat kategorii počitatelnosti. Největší pozornost je věnovaná nepočitatelným substantivům a lexikálním prostředkům, díky kterým je možné nepočitatelná substantiva převést na počitatelná. V teoretické části jsou popsány gramatické, formální a sémantické rozdíly mezi počitatelnými a nepočitatelnými substantivy. Práce se dále zaměřuje na popsání partitivních prostředků, kterých se používá k tomuto přechodu, jejich typů, a možné vágnosti jejich významu. Praktická část se skládá z analýzy dvanácti vybraných nepočitatelných substantiv a jejich příslušných singulativ (partitivních substantiv). Materiál a příklady jsou čerpány z Britského národního korpusu. Singulativa jsou rozdělena podle jejich typu; práce podává jak kvantitativní, tak sémantickou klasifikaci singulativ ke každému z vybraných nepočitatelných substantiv. Dalším aspektem analýzy je také sledování modifikace nepočitatelných substantiv pomocí přídavných jmen.
|
|
|
Grammatical concord in existential there-clauses
Novotná, Alena ; Popelíková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se se zabývá otázkou neshody významového podmětu a přísudku v anglických existenciálních konstrukcích uvozených there. V těchto větách je gramatickým podmětem existenciální there, ale za gramaticky správnou se obyčejně považuje shoda s významovým podmětem. Tato práce se zaměřuje na případy, v nichž dochází k rozporu mezi plurálovou formou významové části podmětu a singulárovou formou slovesa to be. Fráze there + sg. to be, obzvláště redukovaná forma there's se zdá se vyvinula v presentativní formuli pomocí procesu gramatikalizace. Tento problém bude tato práce nahlížet z hlediska současného jazyka i z hlediska diachronního. Konkrétně si tato práce klade za cíl identifikovat kontexty, ve kterých byl tento typ neshody možný v rané moderní angličtině. Pro tento účel bylo ze tří korpusů rané moderní angličtiny (CED, EEBO a PCEEC) vybráno 100 příkladů existenciálních konstrukcí obsahující neshodu, jimž je potom věnována analytická část práce. Samotná analýza si všímá v první řadě realizace přísudku; zda je v přítomném či minulém čase a zda je jeho forma redukovaná či ne. Dále se zabývá strukturou významového podmětu, zvláště pak modifikací, přítomností kvantifikátorů a koordinací. Pozornost je věnována také polaritě konstrukcí. Nakonec se zabývá případy, ve kterých mezi slovesem a...
|
|
|
Adversative discourse connectives "however" and "instead" in academic texts
Valdajeva, Božena ; Brůhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Vašků, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá větnými modifikátory sloužícími jako prostředky textové návaznosti however a instead v anglických odborných textech. Jelikož pozice konektorů není pevně daná, tato práce si klade za cíl zkoumat propojení mezi možnými pozicemi konektorů a jejich dalšími vlastnostmi jako jsou interpunkce a výskyt s jinými větnými členy. Práce tedy zkoumá výskyt daných konektorů, zabývá se popisem jejich syntaktických vlastností, postavením ve větě a interpunkcí. Tato práce je založena na získání 100 příkladů z Britského národního korpusu, přičemž 50 vět obsahuje konektor however a zbylých 50 vět konektor instead. Hlavním cílem bylo zmapovat užívání however a instead v odborných textech a popsat tak užití těchto dvou prostředků textové návaznosti a další aspekty, které jsou s danou pozicí ve větě úzce spjaty (interpunkce, výskyt s jinými elementy). Jednotlivé části analýzy vycházejí z pozice konektorů. Proto významná část analýzy je věnována stanovení pozic konektorů ve větě podle pozičních vzorců. Následně byly zkoumány interpunkce a výskyt s jinými elementy. Klíčová slova: adverzativní konektory, however, instead, pozice, interpunkce, výskyt s jinými elementy
|
host ::
RSS.