|
|
Podíl lokálního tisku na budování a podpoře sounáležitosti s územním celkem
Vojíková Vítková, Martina ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu lokálního tisku na vytváření lokální identity, a to na příkladu měsíčníku Městské části Praha 17. Konkrétně tedy zkoumá, jakým způsobem a čím konkrétně časopis Řepská sedmnáctka podporuje sounáležitost občanů, čtenářů tohoto měsíčníku, s pražskou městskou částí Praha 17 Řepy. Práce analyzuje obsah časopisu Řepská sedmnáctka v desetiletém období od dubna 2007 do prosince 2017. Analýza je kvantitativní i kvalitativní, zabývá se rozsahem a obsahem jednotlivých rubrik a zkoumá, zda příspěvky zdůrazňují pozitiva života v Řepích. Součástí práce je i zpracování dotazníkového šetření uskutečněného mezi občany Řep, kteří jsou zároveň čtenáři časopisu Řepská sedmnáctka. Dotazník mapuje mediální chování čtenářů a jejich názory na časopis. Cílem obsahové analýzy i dotazníkového šetření je zjistit, zda časopis u svých čtenářů posiluje vědomí příslušnosti k Městské části Praha 17 a zda přispívá k budování pozitivního vztahu čtenářů k místu, kde žijí. Závěry práce jsou komparací výsledků obsahové analýzy a dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Biologická aktivita vybraných drog tradiční čínské medicíny
Vítková, Martina ; Vytlačilová, Jitka (vedoucí práce) ; Opletal, Lubomír (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutické botaniky a ekologie Kandidát: Martina Vítková Školitel: RNDr. Jitka Vytlačilová, Ph.D. Název diplomové práce: Biologická aktivita vybraných drog tradiční čínské medicíny Předmětem této diplomové práce bylo připravit vodné extrakty pěti vybraných drog z tradiční čínské medicíny a zabývat se jejich biologickými účinky. Konkrétně šlo o Magnoliae officinalis cortex, Houttuyniae herba, Paeoniae radix alba, Psoraleae fructus a Typhae pollen. Tyto drogy mají vysoký potenciál k používání v naší medicíně díky jejich blahodárným účinkům na lidský organismus. Teoretická část obsahuje popis jednotlivých drog a jejich terapeutických účinků. Jsou zde také popsány metody testování toxicity. V experimentální části je popsán průběh testu akutní toxicity použitých drog na modelovém organismu Artemia salina. Jako výstupní údaj byla použita hodnota LC50. Testování pomocí Artemia salina prokázalo nízkou toxicitu testovaných drog. U Magnoliae officinalis cortex byla naměřena LC50 0,6613 mg/ml, u Psoraleae fructus 1,777mg/ml, u Houttuyniae herba 4,079 mg/ml a u Typhae pollen 4,34 mg/ml. U Paeoniae radix alba nebyla naměřena žádná toxicita ani při nejvyšší měřené koncentraci, tedy při 15 mg/ml. Klíčová slova: Magnoliae officinalis cortex,...
|
|
|
Vyluhovatelnost ze strusek a popílků z metalurgie niklu (Niquelandia a Barro Alto, Brazílie)
Kvapil, Jindřich ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Struska a popílek studované v této diplomové práci představují odpady vznikající během metalurgických procesů při zpracovávání lateritických Ni-rud pocházejících z ložisek v oblasti Niquelândie a Barro Alto v Brazílii. Strusky jsou ukládány na haldy a popílky na odkaliště, kde jsou vystaveny atmosférickým vlivům. Takto uložené odpady mohou uvolňovat do prostředí významná množství potenciálně toxických prvků. Tato práce studuje stabilitu strusky a popílku pomocí pH- statického loužícího experimentu. Popílek z čištění spalin při kalcinaci rudy je nabohacen Ni (25 g/kg), Co (489 mg/kg) a Zn (462 mg/kg). Struska naopak vykazuje vyšší koncentrace Cr (7580 mg/kg). Zatímco struska je z mineralogického hlediska složena zejména z pyroxenu, olivínu a skla, popílek se jevil jako materiál mineralogicky složitější; byl identifikován vrstevnatý silikát odpovídající částečně dehydratovanému lizarditu, olivín, pyroxen, spinel, hmota SiO2, sklo a částice bohaté uhlíkem. Nejvyšší obsahy uvolněných prvků byly pozorovány v kyselých podmínkách. Při pH 3 byly zjištěny u popílku následující vyluhovatelnosti kontaminantů: až 5,42 g/kg Ni, 112 mg/kg Co a 4,3 mg/kg Zn. V případě strusky se uvolnilo podstatně méně Ni (47,9 mg/kg), ale v porovnání s popílkem podstatně více Cr (až 25,6 mg/kg). Směrem do alkalických podmínek...
|
|
|
Biodostupnost arzenu v důlních haldách na Kaňku u Kutné Hory
Raus, Karel ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Předešlé studie ukazují, že relativní biodostupnost arzenu (RBA) v důlních odpadech je téměř vždy nižší než 100%. V odebraných vzorcích prachů ze silnic, půd a hald na Kaňku u Kutné Hory se obsahy arzenu pohybovaly mezi 87 a 15500 mg.kg-1 , přičemž biodosažitelné množství As získané metodou SBRC-G bylo výrazně nižší (6-795 mg.kg-1 ). Zásadním faktorem ovlivňujícím biodosažitelnost As je pH vzorku a rozpustnost minerálních fází, které jsou v daném prostředí stabilní. Ačkoliv byly nejvyšší koncentrace arzenu nalezeny u vzorků hald s kyselým pH (9250-15500 mg.kg-1 ), procentuální biodosažitelnost As byla nejnižší (5,1 ± 1,3%) vlivem přítomnosti málo rozpustných As sulfidů a Fe- arzeničnanů. V neutrálním prostředí dochází k alteraci těchto fází a následně ke zvýšení procentuální biodosažitelnosti arzenu u vzorků půd (8,2 ± 2,6%) a prachů (7,5 ± 2,6%). Z mineralogické a chemické analýzy vzorků vyplývá, že hlavním zdrojem znečištění arzenem na Kaňku jsou historické haldy. Zohledněním biodostupnosti při posuzování míry znečištění dané lokality lze získat přesnější představu o závažnosti rizik, avšak přepočet biodosažitelnosti arzenu na RBA je stále problematický.
|
|
|
Environmental characteristics of mineral waste from metallurgy
Vítková, Martina ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Bollinger, Jean-Claude (oponent) ; Dijkstra, Joris J (oponent)
Předmětem zkoumání byly metalurgické odpady z Cu-Co hutí z oblasti zambijského Copperbeltu a jejich mineralogické a geochemické charakteristiky. Pro identifikaci primárních a sekundárních fází metalurgických strusek a prachů byla použita řada instrumentálních analytických metod (XRD, SEM/EDS, EPMA, TEM/EDS). Dále byla provedena série loužících experimentů (pH-statický test CEN/TS 14997, vsádkový test EN 12457) v kombinaci s geochemickým modelováním. Testování bylo zaměřeno zejména na loužící charakteristiky potenciálních kontaminantů v závislosti na pH. Byl posouzen také vliv přípravy vzorku na vyluhovatelnost kovů ze strusky s ohledem na zmenšení velikosti částic, které je požadováno ve standardizovaných loužících protokolech. Bylo provedeno posouzení environmentálních a zdravotních rizik vzorků prachu. Hlavními nositeli kovů ve studovaných struskách byly sulfidy Cu (bornit, digenit, chalkozín), sulfidy Co (kobaltpentlandit), slitiny a intermetalické fáze s Co. Měď a kobalt byly detekovány také v silikátech a spinelech, v jejichž struktuře zastupují Fe nebo Mg, a ve skle. Přítomnost sekundárních fází, které byly pozorovány na povrchu vzorků strusek, ukazuje na reaktivitu strusek při jejich kontaktu s vodou/atmosférou. Výsledky mineralogického studia také ukázaly, že v odůvodněných případech je...
|
|
|
Stabilita sorbentu na bázi amorfního oxidu Mn v závislosti na pH
Tomášová, Zdeňka ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Vlivem činnosti člověka dochází ke kontaminaci půd toxickými kovy a polokovy, které představují riziko pro člověka a složky životního prostředí. Jednou z dekontaminačních technik je chemická stabilizace, např. za pomoci oxidů Fe, Al a Mn. Oxidy Mn vykazují řadu vlastností, díky nimž mohou být dobrými sorbenty toxických kovů, jako jsou například nízký bod nulového náboje, struktura umožňující snadnou sorpci iontů a velký specifický povrch. Cílem této práce je výzkum stability syntetického amorfního oxidu manganu (AOM) v závislosti na pH pomocí pH-statického loužícího testu. Výsledky ukazují, že při loužícím testu byl do roztoku významně uvolňován Mn, s rostoucím pH klesala koncentrace Mn v roztoku, při pH 3 byla naměřena koncentrace 34 100 mg/l, při pH 8 pak pouze 90 mg/l. Byla pozorována zřetelná závislost úbytku hmotnosti pevné fáze na pH, při pH 3 došlo k hmotnostnímu úbytku 98,4 %, při pH 8 byla hmotnostní ztráta 11,2 %. Na povrchu AOM byly pomocí skenovací elektronové mikroskopie pozorovány novotvořené krystaly rodochrozitu (MnCO 3), který kontroloval mobilitu Mn při pH > 5. Výsledky ukazují, že použití AOM pro dekontaminaci půd kontaminovaných kovy a polokovy by mohlo být vhodné řešení pro půdy s neutrálním či vyšším pH, naopak pro kyselé půdy se jeví aplikace AOM jako nevhodná. Powered by TCPDF...
|
|
|
Speciace kovů v pevné fázi v tropických půdách silně znečištěných metalurgií mědi
Kovářová, Lucie ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Šest vzorků svrchních i spodních půdních horizontů z nezalesněných i zalesněných půdních profilů z okolí Cu-Co hutě Mufulira v provincii Coppertbelt (Zambie) bylo zkoumáno za účelem studia speciace a vazby hlavních polutantů (Cu, Co, Pb, Zn) v pevné fázi. K výzkumu byly použity metody sekvenční extrakční analýzy (SEA), rentgenové difrakční analýzy (XRD) a skenovací elektronové mikroskopie s energiově disperzní spektrometrií (SEM/EDS). Nejvyšší naměřené celkové koncentrace kovů byly zjištěny v půdních vzorcích z nezalesněných oblastí vzdálených 3,6 a 8 km od hutě; Cu: 12 600 mg/kg, Co: 42,4 mg/kg, Pb: 40,6 mg/kg, Zn: 65,2 mg/kg. Měď byla nejmobilnějším kontaminantem, neboť se vyskytovala ve zvýšených koncentracích i ve spodních půdních horizontech kontaminovaných profilů, se značným podílem ve vyměnitelné frakci sekvenční extrakce (19,3-25 mg/kg, 21-30 % celkové koncentrace Cu). Ve vzorcích odseparované těžké půdní frakce byly kromě litogenních částic nalezeny také antropogenní částice pocházející z těžby a hutnění Cu. Tyto fáze bohaté na Cu případně Co byly pomocí SEM/EDS identifikovány jako sulfidy a oxidy Cu-(Fe) variabilního složení, sulfáty nebo ryzí Cu. Identifikované částice sférického tvaru pravděpodobně pocházejí z metalurgických procesů a byly složeny zejména ze sulfidů Cu (např. chalkozín...
|
|
|
Utilizace pesticidů v životním prostředí
Hamršmíd, Filip ; Jakl, Michal (vedoucí práce) ; Vítková, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá účinky triazolových fungicidů na růst a vývoj rostlin a přístupnost živin z půdy, s využitím případové studie s účinnou látkou penkonazolem (Penk). Pro tuto práci bylo ustanoveno několik dílčích cílů, které by měly vytvořit komplexní představu o potenciálním vlivu Penk na rostliny a půdu. Jako cíle práce byly určeny následující: zjistit, (I) jakým způsobem ovlivňuje přídavek Penk růst rajčete jedlého (Solanum lycopersicum L.), výnosy a zdali má vliv na fotosyntézu, (II) zhodnotit vliv přídavku Penk
na přístupnost živin ve třech odlišných typech půd, ve fluvizemi, modální černozemi
a modální kambizemi, v průběhu inkubace a (III) analyzovat vliv různých dávek Penk
na změny sorpce živin ve zkoumaných půdách.
Vegetační experiment (I) vykazoval rozdíly v nárůstu biomasy rajčete v závislosti
na koncentraci přidaného Penk. Na všech půdách došlo k poklesu výnosu, a to úměrně s dávkou Penk. Při aplikaci vyšší dávky Penk na modální černozem došlo ke snížení výnosů oproti kontrolnímu vzorku přibližně o polovinu Přídavek nižší i vyšší koncentrace Penk snížil výnosy rostlin pěstovaných na substrátu fluvizemě přibližně o jednu třetinu. Bylo prokázáno, že přídavek Penk nepříznivě ovlivňuje obsah chlorofylu a a b, avšak nemá signifikantní vliv
na chlorofyl c.
V půdním inkubačním pokusu (II) bylo zjištěno, že v rozsahu 8 týdnů přídavek Penk ovlivňuje přístupnost některých živin (mikro- a makroprvků) z půdy pro rostliny, a to u všech sledovaných typů půd. Nicméně bylo také prokázáno, že po 4. týdnu inkubace dochází k jeho degradaci s následným zvýšením podílu přijatelných živin. Toto dokazuje, že Penk není v půdě persistentní a jeho použití je velmi pravděpodobně z dlouhodobého hlediska nezávadné.
Na základě krátkodobého sorpčního experimentu (III) bylo možné z pohledu fyzikálně-chemických interakcí odhadnout změny sorpce živin ve vybraných půdách
na základě přídavků Penk. Tato diplomová práce prokázala, že má Penk vliv na přístupnost některých živin i v krátkodobém horizontu. Nejsignifikantnější vliv byl pozorován u železa, kdy jeho přístupnost strmě klesala se zvyšujícím se přídavkem Penk.
Byly prokázány jeho účinky na růst a vývoj rostlin a na obsah mikro- a makro prvků v nadzemní a kořenové části Solanum lycopersicum L. a na přístupnost živin z půdy v krátkodobém a dlouhodobém horizontu.
|
|
|
Hodnocení běžecké lokomoce u florbalistů kategorie élevů
Vítková, Martina ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Červinka, Pavel (oponent)
Název diplomové práce: Hodnocení běžecké lokomoce florbalistů kategorie elévů Zpracovala: Bc. Martina Vítková Vedoucí diplomové práce: PhDr. Aleš Kaplan, Ph.D. Cíle práce: Monitorování techniky běhu u dětí mladšího školního věku ve florbalovém klubu a provedení korekce chyb pro zlepšení techniky běhu pomocí krátkodobé intervence. Metodika práce: V diplomové práci jsem hodnotila techniku běhu, abych zjistila individuální odlišnosti v běžecké technice na vybrané skupině dětí (mladí florbalisté TJ Tatran Střešovice). Pro vyhodnocení jsem využila kinogramy, ve kterých jsem se zaměřila na určité segmenty těla (viz výsledková část). Výsledky práce: Při čelním postavením jsou nejčastěji sledovaným jevem chodidla směřující ven, pokud se hodnotil pohyb paží, jednalo se převážně o pohyb pažemi šikmo před tělem. Z bočního pohledu je nejčastěji vyskytujícím se jevem pohyb paží z ramenního kloubu, došlap na přední část chodidla a vzpřímená poloha těla. U dětí je poznat, že techniku běhu ještě nemají osvojenou, protože při druhém testování se objevovaly odlišné chyby než při prvním testování. Klíčová slova: technika běhu, pohybová gramotnost dětí, běh v rámci pohybové gramotnosti, florbal a odchylky od techniky běhu
|
host ::
RSS.