|
|
Stalinův pomník v Praze
Šindelář, Jan ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Václavů, Lubor (vedoucí práce)
was unveiled on 1st May 1955 as a part of the celebration of 10th anniversary of the end of the WW2; more than two years after Stalin's death. The political situation in the Soviet block was changed after N. S. Khrushchev's speech on the cult of Stalin's personality on the XX congress of the Soviet communist party in February 1956 and also on the XXII congress in autumn 1961. The satellite states had to modify their ideology against the cult of personality; therefore also the Stalin's monument in Prague was removed in autumn 1962. Nowadays, on the monument's place there are only stairs, a promenade and a pedestal with a high metronome by V. K. Novák. Stalin's monument in Prague was destroyed after only 7 years of its existence by the same political power which built it. From the beginning the project was intensively monitored and supported by the most powerful memebers of the leading communist party, but the main political line for Soviet satellites was ordered from Moscow. The "rise and fall" of Stalin's monument in Prague is a good example of this fact.
|
|
|
Stalinův pomník v Praze
Šindelář, Jan ; Pokorný, Jiří (oponent) ; Václavů, Lubor (vedoucí práce)
was unveiled on 1st May 1955 as a part of the celebration of 10th anniversary of the end of the WW2; more than two years after Stalin's death. The political situation in the Soviet block was changed after N. S. Khrushchev's speech on the cult of Stalin's personality on the XX congress of the Soviet communist party in February 1956 and also on the XXII congress in autumn 1961. The satellite states had to modify their ideology against the cult of personality; therefore also the Stalin's monument in Prague was removed in autumn 1962. Nowadays, on the monument's place there are only stairs, a promenade and a pedestal with a high metronome by V. K. Novák. Stalin's monument in Prague was destroyed after only 7 years of its existence by the same political power which built it. From the beginning the project was intensively monitored and supported by the most powerful memebers of the leading communist party, but the main political line for Soviet satellites was ordered from Moscow. The "rise and fall" of Stalin's monument in Prague is a good example of this fact.
|
|
|
Místo krávy psací stroj. Proměna kulturní krajiny a obybatelstva v krkonošských obcích Horní Alběřice, Dolní Alběřice a Dolní Lysečiny před rokem 1945 a po něm
Nováková, Tamara ; Václavů, Lubor (oponent) ; Míšková, Alena (vedoucí práce)
Z hlediska konceptu tzv. velkých a politických dějin1 se údolí Albeřického a Lysečinského potoka nachází zcela na okraji. O třech vesnicích, které se rozkládají podél vodotečí po stráních údolí, nelze použít příliš mnoho objektivních superlativů. Nebylo zde ani nejstarší osídlení v Krkonoších, nepochází odtud žádná veřejně známá osobnost, neodehrála se zde žádná bitva ani setkání panovníků, není to průmyslově, zemědělsky, kulturně či turisticky věhlasné místo, zdejší obce nezanikly po odsunu původního německého obyvatelstva, ani nevykazují znaky zdevastované krajiny. Údolí je zajímavé samo o sobě, svou existencí a osudem všech lidí, kteří v něm žili a ovlivňovali krajinu, do které je zasazeno. Pro mne je údolí zajímavé a blízké i tím, že do něho patřím již 28 let. Subjektivní ponoření a osobní zaujetí pro téma je pro mne východiskem, fokus na konkrétní místo v konkrétním čase a na konkrétní lidi je páteří mé práce, respektování kritické metody pramenů je určujícím rámcem. Z této premisy vychází důraz, který kladu na osobní vzpomínky lidí, kteří v dané době v údolí žili nebo jím prošli.
|
|
|
Muži SA
Zouplnová, Eva ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Chceme-li získat informace o životě a práci mužů SA, nebo-li mužů z úderných oddílů, je třeba navštívit Archiv města Ústí nad Labem. Právě zde se totiž nachází Fond nacistických organizací, v němž jsou písemnosti z let 1938-1945. Badatel se tady může dovědět mnoho zajímavých informací, bohužel ale jen za předpokladu, že ovládá německý jazyk. Spisy úřadů jsou totiž psány v německém úředním jazyce, což svou obtížnou větnou strukturou a ne zrovna běžnou slovní zásobou badateli velmi ztěžuje práci. Materiály obsažené ve fondu nepocházejí pouze z města Ústí nad Labem. Než dospěly do tohoto archívu, musely vykonat dlouhou cestu. Část spisů byla nalezena mezi písemnostmi obecních úřadů. Zde zůstaly uloženy až do 60. let, kdy je převzal Státní archív v Litoměřicích. Poté byly tyto písemnosti obohaceny o spisy pocházející ze státního archívu a částečně uspořádány ve Státnínf .archívu v Jablonci. Teprve roku 1978 byly materiály přemístěny ze Státního oblastního archívu v Litoměřicích do Okresního archívu v Ústí nad Labem. Fond v roce 1985 uspořádali Vladimír Kaiser, Jana Boučková a Miroslav Mikulec. Dokonce vznikl i sdružený inventář.1
|
|
|
Štefania Lorandová. Život ve víru dvacatého století.
Vykouk, Vojtěch ; Václavů, Lubor (oponent) ; Míšková, Alena (vedoucí práce)
Osud člověka mnohdy určují nečekané maličkosti. O tématu mé diplomové práce také rozhodla náhoda. Když jsem se poprvé seznámil se Štefani/ Lorándovou, na svůj úctyhodný věk a osudy velmi vitální dámou, v prvé řadě jsem chtěl pomoci ženě, která se bez cizí podpory nepodívá mimo svět svého malého, ale útulného vinohradského bytu. Během několika prvních procházek po bezprostředním okolí Kouřimské ulice jsem si začal uvědomovat, že dáma, kterou vedu po zaprášeném chodníku, patří k lidem, kteří zanechají v člověku hluboký dojem. Fascinovala mě svěžest, se kterou ráda vyprávěla o své minulosti, její jazyková vybavenost i bystrý úsudek, který s důstojností vždy projevovala. Jedna z našich klidných procházek, protože zbylo dost sil, skončila návštěvou místní cukrárny a kavárny přiléhající ke stěně vinohradského hřbitova. Nebyl jsem moc zvyklý chodit do kaváren, nebyl jsem ani trochu zvyklý popíjet kávu s lidmi o několik generací staršími a už vůbec jsem nebyl zvyklý poslouchat vyprávění člověka, který přežil vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka. Příběh Štefanie Lorándové mě ihned oslovil a vzbudil moji zvědavost. Netrvalo dlouho a ve studijních deskách se objevilo zadání diplomové práce, v přihrádce několik kazet s nahrávkami rozhovorů a na stole se začaly množit knihy o sionismu, o Židech na Slovensku, o jejich...
|
|
|
Konec druhé světové války na Novostrašecku
Hlinková, Dagmar ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Práce se soustředila na závěrečné kapitoly druhé světové války v soudním okrese novostrašeckém, který ve zkoumaném období patřil do slánského politického okresu a poté byl rozdělen mezi rakovnický a kladenský okres. Stručně jsem se věnovala průmyslu v regionu, správním dějinám a obecným dějinám až do druhé světové války. Větší pozornost byla věnována meziválečnému období, zejména událostem souvisejícím s děním v posledních okamžicích války a květnového povstání, jako bylo například působení komunistů nebo zřízení letního sídla prezidentů v Lánech.
|
|
|
Obraz Francie v Českém slově v roce 1938 v konfrontaci s francouzským pravicovým tiskem
Ryšavá, Ilona ; Václavů, Lubor (oponent) ; Míšková, Alena (vedoucí práce)
České slovo si pečlivě vybíralo ty aspekty francouzské politiky a veřejného života, které mohly v československých občanech vzbuzovat optimismus a důvěru v budoucnost ČSR. Čtenáři tak byli soustavně přesvědčováni o věrnosti francouzského spojence a byli izolováni od negativních názorů na existenci republiky, na prezidenta Beneše i od pacifistických a poraženeckých nálad ve francouzské společnosti. Zároveň je jasně patrná snaha Českého slova o podporu prezidentu Benešovi, přičemž články vypovídající o něm či jeho projevech mají takřka oslavnou dikci. Lze předpokládat, že selekce informací o Francii a zvolený tón zpravodajství Českého slova ještě umocnil pocit zklamání a deziluze mezi jeho čtenáři. Nabízela se jistě logická otázka : Jak je možné, že nás Francie opustila, když přeci stále ujišťovala o své věrnosti, hlasy proti Československu byly vždy hned umlčeny, nepřátelská kampaň v tisku nenalezla dostatečnou podporu a významné osobnosti i obyčejní občané Francie byli našimi velkými přáteli a Francie oceňovala náš klid a pevný postoj? Výčet informací tohoto druhu, kterými byly čtenáři Českého slova manipulováni k důvěře ve Francii i v československou vládu a prezidenta, by mohl pokračovat dál a dál. Na druhou stranu je možné konstatovat, že se jedná o obecný jev, že objektivita tisku klesá s rostoucí...
|
|
|
Český politik Ing. Jan Dostálek, biografie
Tilsch, Jan ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem mé rigorózní práce jsou životní osudy i politická činnost ing. Jana Dostálka. Tohoto lidoveckého politika jsem si vybral také proto, že byl mým pradědečkem. Asi jedině díky tomu jsem se ještě za života jeho dcery, mé babičky Marie Tilschové-Dostálkové, dozvěděl o jeho existenci. Pak jsem se chtěl dozvědět něco víc o tomto, dle mého názoru, neprávem opomíjeném politikovi, o jeho životě, politické činnosti i smrti v komunistickém vězení. Po úmrtí Marie Tilschové-Dostálkové jsem získal značnou část pozůstalosti Jana Dostálka. Ta se pak pro mne stala jedním ze základních pramenů i impulzem pro zpracování této práce. Životní příběh Jana Dostálka představuje průřez čtyřmi etapami vývoje českého národa v první polovině 20. století. Cílem práce je popsat přerod zbožného venkovského chlapce v politika, rétora a bojovníka za práva katolíků a lidí sociálně slabších. Pokusil jsem se zmapovat jeho studia, profesní i politickou kariéru, stejně jako milníky jeho rodinného života. Sledoval jsem také vývoj jeho pozice v lidové straně a jeho postoje k jednotlivým dějinným událostem kulminujícím v září 1938. Dostálkův odchod z "velké" politiky v roce 1939 a neúspěšný pokus o poválečný návrat, období po únoru 1948 a tragický závěr jeho života tvoří základ posledních kapitol předkládané rigorózní práce. Powered by TCPDF...
|
|
|
Prezidentské volby v období první republiky na stránkách českého stranického tisku
Jandura, Michal ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Prezidentské volby v období první republiky patří к nejvýznamnějším politickým událostem Československé republiky, ještě významnější, než-li volby do parlamentu. Proč tomu tak bylo? Voleb do zastupitelských orgánů se zúčastnilo vždy mnoho politických stran, z nichž pouze nej důležitější byly státotvorné a ani jedna z těchto stran nezískala takový počet hlasů, aby mohla účinně ovlivňovat chod parlamentu. Z toho důvodu vznikla tzv. pětka ( později šestka a osmička ) sestavená z mandátů těchto stran a tento faktický stav fungoval mnoho let a přinášel tak politickou stabilitu Československu, bez ohledu na konkrétní výsledek voleb. Tím však tyto volby poněkud ztrácely na svém významu ve prospěch prezidentských voleb, jejichž důležitost byla především zdůrazněna osobou Tomáše Garrigue Masaryka, který již na samém počátku vzniku Československé republiky prosadil silnou pozici prezidenta v ústavě.1 Samotné prezidentské volby, výjma prvních voleb, byly dokladem silného politického boje, ve kterém nebyla předem jistota, že prezidentem bude zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, resp. v posledních volbách Edvard Beneš. Termín první republika se vztahuje na období mezi vznikem Československé republiky v roce 1918 a 30. zářím 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Celkově došlo v těchto vymezených letech к pěti...
|
|
|
Postoj katolické církve k zákonu o jednotné škole
Cigánek, Radim ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Když jsme sledovali celý zápas o prosazení zákona o tzv. jednotné škole, viděli jsme, že celý spor měl několik etap. Jednalo se vlastně o jakési čtyři etapy tohoto boje. Teprve v poslední čtvrté etapě odpůrci radikální školské reformy podlehli a byl prosazen tzv. zákon o jednotné škole. Nutno říct, že k tomu došlo až po komunistickém převzetí m o c i v Československu. Zákon č. 95/ 1948 Sb. o základní úpravě jednotného školství (školský zákon) byl přijat až 21. dubna 1948.
|
host ::
RSS.