|
|
Vzestup afroamerického radikalismu a pád afroamericko-židovské koalice ve Spojených státech
Urban, Daniel ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Bylo by zřejmě snazší psát o afroamerickém radikalismu v anglickém jazyce, protože veškerá dostupná literatura vycházela a vychází ve Spojených státech a v menší míře též ve Velké Británii. Protože však Národní knihovna v Praze a české státní knihovny obecně nabízí jen málo cizojazyčných pramenů a prakticky žádné české prameny týkající se zvoleného tématu, bylo užitečnější psát česky, a tím alespoň částečně zacelit prázdný prostor v této oblasti společenského zkoumání v českém jazyce. Se vší skromností doufám, že tato práce alespoň zčásti přiblíží čtenářům nevládnoucím anglickým jazykem některé aspekty vývoje afroamerické emancipace a vzestup černošského radikalismu a antisemitismu ve druhé polovině 20. století, stejně jako důvody rozpadu zdánlivě pevné koalice mezi Afroameričany a americkými Židy 1. Dále se domnívám, že - ačkoliv se to dnes může zdát velmi fantastické - romská menšina v České republice se možná bude dříve nebo později radikalizovat podobně jako se tomu stalo ve Spojených státech s tou výjimkou, že čeští Romové ve své dosti bezvýchodné situaci pravděpodobně přeskočí fázi umírněných gándhíovských protestů symbolizovanou Martinem Lutherem Kingem. Proto může být americká historie do jisté míry poučná i pro nás, i když to na první pohled vypadá nepravděpodobně2 . Pokud to bylo možné, zůstaly v...
|
|
|
"The victim of one's victim" The process of victimization in William Faulkner's The sound and the fury
Novotná, Ema ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Williama Faulknera l nositele Nobelovy ceny za literaturu z roku 1949 1 povazuji literarni kritici za jednoho z nejvetsich autoru 20. stoleti. Jeho roman The Sound and the Fury (ve starsim prekladu Hluk a zuiivost, v modernejsim podani Lubya Rudolfa Pellarovych coby Hluk a viava (1997)) 1 se pak radi k spisovatelove vrcholne tvorbe. Celozivotni literarni dilo Williama Faulknera l jez je pevne zakoreneno v teritoriu americkeho Jihu a hlasi se k odkazum anglickeho gotickeho romanu (Gothic Novel) 1 literarni vedci podrobne zkoumali jiz z mnoha aspektu. Zabyvali se napriklad jeho technikou vypraveni, jedinecnym vyuzitim konceptu casu nebo podklady, diky nimz spisovatel na strankach svych povidek a romanu podrobne zachytil historicke udalosti, jichz ovsem sam nebyl svedkem. Hlavnim cilem teto diplomove prace proto bylo nalezt dosud nezkoumane hledisko jeho tvorby. William Faulkner ve svych dilech zamerne pouziva (a casta dokonce ironizuje) nabozenske l a zejmena pak biblicke motivYI ktere jiz ve svych studiich rozebirali kuprikladu John V. Hagopian (Biblical Background of Faulkner's Absalom, Absalomf) 1 nebo Jesse McGuire Coffee (Faulkner's Un-Christlike Christians: Biblical Allusions in the Novels). Opakovane vyuziti krestanskeho motivu obeti a obetovani (sacrifice) ve Faulknerovych novelach zaujalo moji...
|
|
|
Family ideal and real: the change of the image of the family in selected works of Mexican American authors
Sládková, Magdalena ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Afroamerieane tvorili donedavna nejvetSi mensinu ve Spojenych statech, nicmene poeatkem 2l. stoleti je predstihli pfistehovalci z Latinske Ameriky, z nichz nejvetSi cast tvofi lide puvodem z Mexika. Velikost a rychly rust teto skupiny ma v mnohem vliv na zivot ve Spojenych statech, a je proto duldite venovat jf nalezitou pozornost. Cflem me diplomove prace je predstavit mexicko-americkou mensinu a zejmena jejf literaturu se zamerenim na rodinu, ktera hraje v zivote Amerieanu mexickeho puvodu velmi vyznamnou ulohu. Nejprve je tedy tfeba tuto mensinu popsat z historickeho a demografickeho hlediska a zamefit se na instituci rodiny. Posleze bude mozne prozkoumat, jak je rodina zobrazena ve etyrech dflech mexicko-americke literatury z ruznych obdobi, veem se od sebe jejf obraz v jednotlirych dflech lisf a efm jsou tyto rozdfly zpusobeny. Mexicka mensina Je skupina vel ice ruznoroda. Zahrnuje jak pfistehovalce z Mexika, tak i obyvatelstvo uzemi na sever od reky Rio Grande: napfiklad nynejsi staty Texas, Nove Mexiko, Arizona, Kalifornie, Colorado a Utah, ktere pfed mexickoamerickou valkou nalezelo Mexiku. Smlouvou z Guadalupe-Hidalgo v roce 1848 tato uzemi pfipadla Spojenym statum, ktere se zavazaly, ze Mexieane, z kterych se timto aktem ze dne na den stali cizinci ve vlastni zemi, budou mit vsechna prava obeanu...
|
|
|
Komparační studie čtyř romských životních příběhů
Ryvolová, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Acton, Thomas (oponent) ; Soukup, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této práce je skrze srovnávací analýzu čtyř romských životních příběhů z různých částí světa identifikovat rysy psaní Romů, které by bylo možné považovat za univerzálně sdílené. Komparace děl V. Vishnevského Memories of a Gypsy, M. Walshe Gypsy Boy a Gypsy Boy on the Run, I. Eliášové Naše osada a A. Gini Paťiv. Ještě víme, co je úcta přináší cenné informace o tom, jak romští autoři konstruují svou identitu a do jaké míry lze jejich práce zařadit do stávajících literárních kategorií. Romistika je multidisciplinární obor, jehož teoretická východiska i úskalí jsou rozebrána v rozsáhlém úvodu. Na příkladu rozkolu mezi tzv. primordialisty a radikálními konstruktivisty v české romistice dokladuji dvě obecnější tendence ve světových romských studiích a naznačuji svou pozici v rámci této debaty. Současně vyhodnocuji dosavadní teoretickou literaturu k tématu romského písemnictví a shledávám ji nedostatečnou. K analýze jednotlivých textů jsou zkušebně použity zavedené teoretické rámce, konkrétně postkoloniální teorie, afroamerická literární teorie, koncept orálních a typografických kultur v pojetí Waltera Onga a pojmy habitus, misrecognition a geneze literárního pole, jak je zavedl Pierre Bourdieu. Považuji je za dílčím způsobem použitelné a inspirativní, ale nikdy ne bez výhrad. Domnívám se, že do...
|
|
|
African-American Women Leaders after 1950s
Rybková, Veronika ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
práce Tato bakalářská práce se snaží autenticky popsat situaci afroamerických aktivistek činných ve Spojených státech druhé poloviny dvacátého století. Aby bylo toto období řádně vystiženo, byly vybrány čtyři afroamerické aktivistky jako představitelky dvou různých generací. Ella Baker a Fannie Lou Hamer budou zastupovat starší generaci, neboť jejich kariéry vrcholily v šedesátých letech minulého století. Angela Davis a bell hooks pak reprezentují následující dekády, protože právě v té době jejich aktivismus dozrával. Srovnání těchto dvou generací odhalí mnohé styčné body v postoji, který zmíněné čtyři ženy zaujaly k boji proti bělošské nadvládě. Je podstatné si uvědomit, že onen postoj byl do značné míry ovlivněn zvláštním typem útisku, kterému byly ženy vystaveny jako členky okrajové skupiny, přesněji řečeno afroamerické komunity. Podrobný průzkum jejich dětství a dospívání prokáže, že si ženy už v tomto období uvědomovaly přítomnost rasismu v svých životech. Toto zkoumání rovněž odhalí podobné důvody, které je vedly k rozhodnutí stát se aktivními účastnicemi v boji komunity. Poté, co bude popsáno specifické aktivistické zaměření každé z nich, práce zdůrazní, že aktivistky musely čelit také sexistickému útisku, který je namířen výlučně proti ženám. V důsledku toho bychom útisk afroamerických žen...
|
|
|
William Faulkner's Light in August: constructing race in the community
Jelínková, Karolína ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Jednfm z ustrednfch temat dfla jizanskeho spisovatele Williama Faulknera (1897-1962) je rasa. Toto tema Faulkner rozvfjel a varioval v prubehu cele sve spisovatelske kariery, a proto je toto tema jako celek velmi obsazne. Zamerem teto diplomove prace bylo postihnout pouze vysek z tohoto kontinua - fungovanf rasy jako konstruktu v komunitach Jefferson a Mottstown Faulknerova imaginarnfho kraje Yoknapatawpha tak, jak jsou tyto komunity zobrazeny ve Faulknerove romanu Srpnove svet/o (Light in August). Zaroven chceme popsat vyznamy, ktere s rasou spojujf dve hlavnf postavy romanu - Joe Christmas a Joanna Burden. Jelikoz soucasna faulknerovska studia volajf po studiu spisovatelova dfla v kontextu, rozhodli jsme se roman Srpnove svetlo analyzovat na zaklade sociologickeho premyslenf 0 rase jako sociokulturnfm konstruktu a v kontextu vyvoje chapani pojmu rasy. Nase zkoumanf bude proto zalozeno na podrobne analyze textu s vyuzitfm sociologickych a sociokulturnich poznatku 0 rase. Pozornost prvni kapitoly se v souladu s vyse vymezenym tematem zameruje na definici rasy ze sociologickeho hlediska. Rasa je v tomto oboru pojfmana jako sociokulturnf konstrukt, tedy skutecnost vykonstruovana lidskou spolecnostf na podkladu specifickych fyziologickych znaku, jako je napr. barva pleti. Existence sociokulturnfch konstruktU...
|
|
|
(Re)Shaping the "White trash" myth: Dorothy Allison's defiant attempt to deconstruct the "White trash" myth from within
Josková, Zuzana ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
V nirnci kulturnich, socialnich a literarnich studii ve Spojenych statech arnerickych se v soucasnosti dostava do popredi odborneho zajrnu terna "bile rasy/kultury/barvy pleti". Cilem "belosskych studif" je nabourat bilou neviditelnost a jeji norrnativnf podstatu, ktera je stale trvale pritomna ve vetSine rovin americkeho zivota. Vnfrnani bile barvy pleti jako jen jednoho z mnoha dalSich aspektu tvoffcich lidskou identitu otevira tento koncept nepredpojate analyze. Nicrnene, jak tvrdf jeden z prednich teoretiku "belosstvi" Matt Wray: "Odbornici, jez se zabYvaji tematem bile barvy pleti pronaseji neotresitelne a trefne vyroky, modifikuje-li slovo belosskj/d slova jako nadvlada, moc, vysada ci hrdost, ale vetSinou jsou zaskoceni, kdyz nasleduje slovo spfna/odpadI06 ." Z toho lze usuzovat, ze "belosska" studia jen pokracujf v tradici arnerickeho socialnfho a kulturnfho diskurzu a nezvazuji danou otazku v cele jeji slozitosti, ale soustfedi se pouze na problernatiku "rasy" a opomijejf podstatne souvislosti s trfdnim rozdelenim spolecnosti, genderem, sexualitou a mnohymi dalSimi slozkami lidske identity. "Bila spina" jakozto kulturni koncept v sobe spojuje nejru.znejsf slozky lidske identity, a pro to musf by! podroben mnohovrstevnate analyze, ktera zpochybni a naboura predevsim ty jeho aspekty, ktere byly vzdy...
|
|
|
Emerging Voices: The Portrayal of Minorities in the Work of Willa Cather
Plicková, Michaela ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Záměrem této práce je prozkoumat portrét odlišných a pro svou jinakost upozaďovaných jedinců v beletristickém díle Willy Catherové. Text se soustředí především na román Moje Antonie (My Ántonia, 1917) napsaný v ich-formě. Komplementárními primárními zdroji jsou autorčiny dva zbývající prérijní romány - Ó Pionýři! (O Pioneers!, 1913, překlad můj) a Skřivánčí píseň (The Song of the Lark, 1915, překlad můj) - a dvě knihy z autorčiny pozdější tvorby - Smrt si jde pro arcibiskupa (Death Comes for the Archbishop, 1927) a Safíra a otrokyně (Sapphira and the Slave Girl, 1940, překlad můj). První dvě knihy jsou využity k předběžnému mapování témat, která Catherová později rozvinula v Mojí Antonii, druhé dvě představují autorčiny pozdější reflexe tématu jinakosti. Práce se zaměřuje na neutuchající zájem Catherové o zkoumání toho, jak v kontextu moderního Amerického národa působí bílý, mužský, heteronormativní diskurz. Svým "queer" psaním míní odhalit a rozvrátit mechanismy společenského nátlaku a dát hlas těm, kteří byli zatlačeni do pozadí projektu povstávajícího ekonomického impéria: etničtí "druzí" (Afro-Američané, Indiáni, evropští imigranti) a genderoví a sexuální "druzí" (ženy, homosexuálové a lesby) Identita moderní americké společnosti se opírá o konstrukci společenského "druhého" a umělou kategorie...
|
|
|
An Outlaw Journalist's Journey through an Era Decadent and Depraved: Hunter S. Thompson in the context of America of the 1960s and early 1970s.
Stárek, Jiří ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na uměleckou osobnost Huntera S. Thompsona, jednu z nejvýraznějších kulturních postav poválečné Ameriky, a jeho vývoj coby autora, novináře a idolu americké kontrakultury 60. let. Tato éra je dnes z pohledu moderní americké historie považována za přelomovou, protože v jejím průběhu došlo, zejména díky nastupující generaci mladých společenských a kulturních aktivistů, k přerodu od hluboce zakořeněného a v mnohém překonaného systému společenských hodnot a norem k postoji hlásajícímu toleranci a liberalismus. Zásadní roli v těchto snahách měla tehdejší kontrakultura, z jejíchž řad pocházelo velké množství schopných intelektuálů a umělců, mezi něž patří též Thompson. Tato práce proto analyzuje roli a podstatu tehdejší alternativní kultury v Americe z pohledu jednoho z jejích nejpozornějších účastníků. Mimoto se tento text zaměřuje i na autorovu roli ve spoluvytváření nového literárního žánru zvaného nový žurnalismus, který lze také spojovat s aktivitou tehdejší kontrakultury. Kromě toho se Thompson ve svých dílech zaměřuje na různé fenomény, které tuto alternativní kulturu obklopovaly, díky čemuž divákovi předkládá osobité zachycení ducha té doby. Nicméně, na rozdíl od některých svých současníků, autor taktéž nezapomíná vyhledávat, pojmenovávat a následně prozkoumávat...
|
|
|
Fictional paths to a larger truth in american new journalism
Chamonikolas, Kryštof ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
Diplomova prace Fictional Paths to HA Larger Truth" in American New Journalism (Beletrie jako cesta k "vetS{ pravdeH v Americke nove zurnalistice) se zabyva americkou "novou zurnalistikou" (new journalism), literarnfm smerem rozvinutym predevsfm v 60. a 70. letech 20. stoletf, ktery beletristickou, narativnf formu zpracovava skutecne udalosti a usiluje pritom o maximalnf spolehlivost a presnost. Prace se teoreticky opfra 0 celou radu studif, predevsfm vsak 0 knihu Johna Hellmanna Fables of Fact: The New Journalism as New Fiction (Vybajena skutecnost: Nova zumalistika jako nova beletrie) z roku 1981, ktera se nejpodrobneji zabyva vztahem mezi literarnf formou a dokumentarnfm obsahem romanovych reportaZi predevsfm od Normana Mailera, Huntera S. Thompsona a Toma Wolfa. Diplomova prace dale odkazuje na teoreticke studie z oblasti literarnf teorie a teorie vypravenf jako napr. Story and Discourse: Narrative Structure in Fiction and Film (PNbeh a vypraveni: narativni struktura v beletrii a filmu) od Seymoura Chatmana z roku 1978, Narrative Discourse: An Essay in Method (do cestiny prelozeno chybne jako Rozprava 0 vypraveni: esej 0 metodej od Gerarda Genetta z roku 1972 ci A Poetics of Postmodernism: History, Theory, Fiction (Poetika postmodernismu: historie, teorie, fikce) od Lindy Hutcheon z roku 1988.
|
host ::
RSS.