|
|
Indigenous Peoples' Land Rights in Latin America
Černota, Nela ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Právo domorodých národů v Latinské Americe k půdě Pro mnohé domorodé národy a jejich kultury je typický jejich kolektivní, duchovní vztah k půdě, který přechází z generace na generaci. Domorodé národy na svých územích mnohdy závisí nejen ekonomicky, ale také svou kulturně. Právě s půdou však souvisí také rozsáhlé porušování jejich lidských práv. Tradiční území domorodých národů jsou často zabírána a ekosystémy, které k těmto územím patří, jsou narušovány. To vede k zásahu do tradičního způsobu života těchto národů a k vymizení jejich původních kultur. Od osmdesátých let minulého století však domorodé národy postupně posilují své postavení, a to i na mezinárodněprávní úrovni. V roce 1989 byla přijata Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 169, Úmluva o domorodých a kmenových národech v nezávislých zemích. Tato Úmluva zakotvila podstatně vyšší standardy ochrany práv domorodých národů k jejich územím. Zejména opustila patriarchální přístup starší Úmluvy, která se tomuto tématu věnuje - Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 107, Úmluvy o ochraně a integraci domorodého a ostatního kmenového a polokmenového obyvatelstva v nezávislých zemích. Úmluva č. 169 navíc označuje domorodé národy za "národy" a nikoli za "obyvatelstvo", jak tomu bylo u její starší verze. Tato Úmluva tak otevřela dveře dalším...
|
|
|
Ochrana reprodukčních práv v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Sýkorová, Petra ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Ochrana reprodukčních práv v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Přesto, že je oblast reprodukce a sexuality velmi intimní záležitostí každého člověka, velmi často se setkává s restrikcemi, zpochybňováním a útoky. Jinak tomu není ani v evropském prostoru. Proto se tato diplomová práce zabývá tím, jak jsou reprodukční práva v Evropě chráněna, a to konkrétně jak se k jejich ochraně staví Evropský soud pro lidská práva. Cílem práce je zjistit, jakou pozici zastává ESLP k ochraně těchto práv. Proto si autorka práce pokládá výzkumnou otázku: Jaký postoj zastává ESLP ve vztahu k ochraně reprodukčních práv? Zároveň práce poukazuje na určité mezery a nedostatky v české právní úpravě, který by hypoteticky mohly vést k porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce pomocí metody kritické analýzy rozebírá jednotlivá rozhodnutí ESLP a hodnotí význam těchto rozhodnutí. Vychází přitom pochopitelně zejména z judikatury ESLP za užití podpůrných zdrojů, jako jsou dokumenty mezinárodních organizací a odborné články. Reprodukční práva jsou zde zkoumána prostřednictvím lidskoprávního přístupu s důrazem na práva žen v této oblasti. Práce je rozdělena do tří částí. V první části práce představuje reprodukční práva, jejich definici a zakotvení v mezinárodním a evropském právu. Druhá...
|
|
|
Svoboda projevu médií: komparace judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva
Davidová, Barbora ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá regionální ochranou svobody projevu, a to se zaměřením na média. Cílem práce je provést komparativní analýzu relevantních regionálních dokumentů ochrany lidských práv a zejména pak vybrané judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Interamerického soudu pro lidská práva týkající se svobody projevu médií a zjistit, v čem se přístupy těchto regionálních soudů ke svobodě projevu médií liší a v čem se naopak tyto soudy vzájemně ovlivňují či inspirují. Práce je rozdělena na tři části. První, úvodní část, se zabývá teoretickým ukotvením médií a otázkou svobody projevu médií z pohledu historie a mezinárodního práva. Druhá část představuje ochranu svobody projevu médií v rámci dvou regionálních systémů ochrany lidských práv: evropského a interamerického. S pomocí tuzemské i zahraniční odborné literatury jsou v samostatných podkapitolách představeny oba regionální systémy ochrany lidských práv, přičemž důraz je kladen nejprve na procesní stránku, tedy na otázky, kdo se může ochrany domáhat, před jakým orgánem a jakým způsobem, zda tak může učinit i samotný novinář nebo třeba vlastník média, jenž se domnívá, že jeho právo na svobodu projevu bylo porušeno. A dále je věnována pozornost konkrétním lidskoprávním dokumentům a jejich ustanovením zabývajícím se svobodou projevu ve...
|
|
|
Ochrana práv původních obyvatelek v meziamerickém regionálním systému ochrany lidských práv
Sedláčková, Petra ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Lipovský, Milan (oponent)
Ochrana práv původních obyvatelek v meziamerickém regionálním systému ochrany lidských práv Abstrakt Cílem diplomové práce je identifikovat prostředky ochrany práv původních obyvatelek v kontextu meziamerického systému ochrany lidských práv. Autorka si tak vytyčuje následující otázky: (i) jaké dokumenty nabízí v tomto systému původním obyvatelkám ochranu a z jakého důvodu je chrání; (ii) jaké orgány fungují v rámce meziamerického systému a mohou se na ně původní obyvatelky obracet; (iii) jakými porušení práv se ve své judikatuře zabýval Meziamerický soud pro lidská práva a jaký to má význam pro jejich další ochranu? První část představuje klíčové dokumenty v tématu ochrany práv původních obyvatelek. Autorka se věnuje roli a vztahů dvou základních regionálních katalogů lidských práv, Americké deklaraci práv a povinností člověka a Americké úmluvě o lidských právech. Rovněž rozebírá poměrně nedávný dokument, Americkou deklaraci původních obyvatel, jenž poskytuje jistou ochranu výslovně původním obyvatelkám. Mimo jiné je první část věnována také některým dokumentům, které představují ochranu pro zvláštní skupiny, jsou jimi Meziamerická úmluva o prevenci, trestání a potírání násilí na ženách, Meziamerická úmluva o nuceném zmizení osob a Meziamerická úmluva o prevenci a trestání mučení. Druhá část diplomové práce...
|
|
|
Legalita realizace práva na sebeurčení národa formou unilaterální secese
Fejfar, Jakub ; Tymofeyeva, Alla (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Legalita realizace práva na sebeurčení národa formou unilaterální secese Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá problematikou státnosti, národů, právem národů na sebeurčení a jeho realizací v podobě unilaterální secese. Klíčovým tématem je pak vzájemný vztah práva na sebeurčení národů a právem na územní celistvost státu. V práci jsou řešeny dvě výzkumné otázky, a to jestli je unilaterální secesi možné označit za legální možnost vzniku státu. A dále, která zásada má v současném mezinárodním právu větší váhu při posuzování unilaterální secese: zásada sebeurčení národů či celistvosti státu. V první kapitole je nejprve pozornost věnována pojmům stát a národ a rozebrány jsou i dvě základní zásady mezinárodního práva, a to zásada sebeurčení národů a zásada teritoriální integrity státního území. V druhé kapitole jsou představeny nejdůležitější teoretické přístupy k problematice secese jako například J. R. Wooda, M. Hechtera, D. L. Horowitze a zejména remediální přístup A. Buchanana. Dále je v této kapitole věnována bližší pozornost současné úpravě secese v mezinárodním právu a dále možným změnám mezinárodního práva v oblasti secese včetně analýzy role Mezinárodního soudního dvora při řešení otázek secese. Ve třetí kapitole jsou získané poznatky aplikovány na příkladech Bangladéše, rozpadu Jugoslávie, Kosova,...
|
|
|
Mezinárodní arbitráž a její kořeny
Šídlová, Kateřina ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Mezinárodní arbitráž a její kořeny Arbitráž, neboli rozhodčí řízení je v současné době jednou z nejvíce užívaných forem řešení sporů a to jak v mezinárodních, tak ve vnitrostátních otázkách. Vzhledem k vysokému nárůstu sporů řešených právě prostřednictvím rozhodce zejména v posledních dvaceti letech tohoto století může rozhodčí řízení dnes již směle konkurovat soudnímu řízení v oblíbenosti a počtu předložených sporů. S ohledem na výrazný nárůst užívání rozhodčích doložek především v soukromoprávních smlouvách, dochází vcelku často k mylným domněnkám, že rozhodčí řízení je primárně institutem soukromého práva a že se jedná o novodobý institut, který byl vytvořen až v moderní době a historicky vůbec neexistoval. V kapitole čtyři až šest této diplomové práce se zaměřím na dokázání, že kořeny dnes tak běžně užívaného institutu rozhodčího řízení sahají až do dob Starověkého Řecka, které se stalo kolébkou jak civilizace, tak právě rozhodčího řízení. Následně v této části také zmapuji vývoj rozhodčího řízení právě během dvou tisíc let jeho existence, a této historické ose poukážu, které aspekty rozhodčího řízení přetrvaly až do dnešních let, a v čem se naopak průběh a vedení dnešního rozhodčího řízení zásadně odlišuje od toho původního. Kapitolu sedm mé diplomové práce pak budu věnovat problematice...
|
|
|
Odškodňování obětí zvlášť závažných zločinů
Penc, Lukáš ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Název diplomové práce: Odškodňování obětí zvlášť závažných zločinů Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá odškodňováním obětí zvlášť závažných zločinů v mezinárodním právu. Tyto zločiny představují porušení jus cogens a jejich důsledkem je závazek erga omnes. Současně je nesmírně obtížné tyto zločiny odškodnit z důvodu masovosti nebo systematičnosti jejich páchání. Cílem práce je analyzovat a zodpovědět její výzkumné otázky. Těmito výzkumnými otázkami jsou smluvní i obyčejová úprava obsahu odpovědnostní povinnosti, s důrazem na otázku, zda odškodnění obětí zvlášť závažných zločinů lze považovat za součást odpovědnostní povinnosti relevantních subjektů, především států, a dále pak otázka, jaké zdroje mohou sloužit k efektivnímu odškodnění obětí zvlášť závažných zločinů. Práce je členěna do čtyř kapitol s tím, že její první kapitola pojednává o historické genezi odpovědnosti za zvlášť závažné zločiny a objasňuje základní pojmy, přičemž následující kapitoly odpovídají výzkumným otázkám práce. Druhá kapitola práce tak analyzuje smluvní a obyčejovou úpravu obsahu odpovědnostní povinnosti. Tato analýza ukázala, že všechny současné mechanismy odškodnění obětí spějí k ustálení institutu odškodnění obětí v mezinárodním právu, nicméně autor shledává otázkou k zamyšlení efektivitu odškodnění obětí zvlášť závažných...
|
|
|
Přínos Benátské komise v oblasti rozvoje a ochrany základních lidských práv
Illková, Natalie ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Předkládaná práce se zabývá činností Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva neboli Benátské komise, která jakožto odborný orgán Rady Evropy poskytuje státům právní poradenství v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda Benátská komise vzhledem ke své agendě týkající se lidských práv nějakým způsobem skutečně přispívá k rozvoji a ochraně lidských práv, a v případě že ano, jakými prostředky tak činí a jak jsou tyto efektivní. Práce je rozdělena do sedmi částí, které jsou dále rozděleny do jednotlivých kapitol. V části 1. je Benátská komise představena - zejména její struktura a členská základna. V další části jsou přehledně uvedeny typy výstupů a činností Benátské komise, skrze které poskytuje státům rady, jak sladit jejich právní úpravu s evropskými standardy. Část 3. pak zaznamenává vývoj tohoto mezinárodního orgánu, neboť v průběhu jeho téměř 30 leté existence se jeho úkoly částečně měnily. V dalších částech se práce zaměřuje na konkrétní působení Benátské komise v Evropě a dalších regionech. Analyzuje, jaké systémy ochrany lidských práv v regionech existují, jak regiony přistupují k lidskoprávní legislativě a jak země v regionech v tomto ohledu s Benátskou komisí interagují, respektive jak spolupráce s ní ovlivňuje přístup...
|
|
|
Dopad obchodních aktivit soukromých subjektů na lidská práva
Brodská, Jitka ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Dopad obchodních aktivit soukromých subjektů na lidská práva ABSTRAKT A KLÍČOVÁ SLOVA Abstrakt: Rigorózní práce se věnuje dopadu obchodních aktivit soukromých subjektů na lidská práva. Problematika je v kontextu OSN rozpracována konceptem "byznys a lidská práva". Práce se snaží postihnout stávající mezinárodněprávní rámec upravující otázky dopadu aktivit byznysu na lidská práva. Práce zkoumá přínos Obecných zásad OSN pro byznys a lidská práva, globálně přijímaného rámce pro předcházení a řešení negativního dopadu obchodních aktivit na lidská práva. Obecné zásady nejsou právně závazné, vycházejí však ze stávajících standardů ochrany lidských práv obsažených v mezinárodním i národním právu. Struktura Obecných zásad je založena na třech pilířích: povinnosti státu chránit lidská práva, odpovědnosti společností respektovat lidská práva a přístupu obětí k nápravě. Téměř sedm let po jejich přijetí existují četné příklady jejich implementace prostřednictvím národních akčních plánů či konkrétních legislativních opatření, aktivit mezinárodních a regionálních organizací. Práce popisuje několik národních akčních plánů a legislativních opatření přijatých státy a shledává, že k zajištění účinného předcházení porušování lidských práv ze strany byznysu by mělo být učiněno více. Práce se rovněž zabývá snahami o vypracování...
|
|
|
Evropský soud pro lidská práva - výkon rozhodnutí a jeho komparace s postupem Soudního dvora Evropské unie
Hilšerová, Iveta ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Evropský soud pro lidská práva - výkon rozhodnutí a jeho komparace s postupem Soudního dvora Evropské unie Abstrakt Tato práce má za cíl poskytnout přehled procesu výkonu rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva navazující na řízení vedené před tímto soudem, bez jehož ukončení nelze vykonávací řízení zahájit. Práce se zaměřuje jak na orgány Rady Evropy, které hrají v tomto procesu klíčovou roli, tak i na vnitrostátní subjekty a opatření, která jsou v souladu s rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva jimi přijímána. Dále se zaměřuje na mechanismy využívané jak při realizaci opatření, tak při dohledové činnosti ze strany orgánů Rady Evropy. V rámci ucelenějšího pohledu na tuto problematiku se autorka zaměřila na výkon rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve třech středoevropských zemích, aby komparovala jak ukotvení mezinárodněprávní ochrany lidských práv v právním řádu těchto zemí, tak systematiku orgánů, které se na výkonu rozhodnutí podílejí a na konkrétních případech demonstrovala praktický postup při výkonu rozhodnutí ESLP v České republice, Slovenské republice a Rakouské republice. Vzhledem k tomu, že na evropském kontinentu existuje ještě další možnost ochrany lidských práv prostřednictvím mechanismů Evropské unie, je tato práce zaměřena také na postupy a realizaci rozhodnutí Soudního...
|
host ::
RSS.