|
| |
|
|
Objektivní a subjektivní faktory v hodnocení výsledků rekonstrukce prsu po mastektomii
Tichá, Pavla ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Nejedlý, Aleš (oponent) ; Třešková, Inka (oponent)
Pro pacientky po mastektomii představuje rekonstrukce prsu naději návratu do jejich osobního a společenského života. V posledním desetiletí u nás zaznamenáváme vzestupný trend v počtu úspěšně provedených rekonstrukcí prsu. Rekonstrukce lze dosáhnout celou řadou metod, které se navzájem různí jak indikačními kritérii, tak svými výsledky. Nedílnou součástí hodnocení těchto výsledků by mělo být kromě objektivního zhodnocení klinických dat také subjektivní hodnocení spokojenosti pacientek s výsledkem operace a kvality jejich života formou sebeposuzovacích dotazníků. Cílem naší práce bylo porovnat časné pooperační a dlouhodobé klinické výsledky, a spokojenost a kvalitu života u pacientek s rekonstrukcí implantátem, autologní rekonstrukcí břišním lalokem a kombinovanou rekonstrukcí.
|
|
|
Politický režim KLDR 1970-1994. Klasifikace podle Linzovy typologie nedemokratických režimů.
Tichá, Pavla ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat režim Korejské lidově demokratické republiky v období od roku 1970 do roku 1994 podle Linzovy typologie nedemokratických režimů. První část se podrobně věnuje třem typům, které byly pro analýzu vybrány, a to konkrétně totalitnímu, sultanistickému a posttotalitnímu, jejich charakteristikám, hledání paralel a vzájemné komparaci. V dalších dvou částech se diplomová práce zabývá konkrétními aspekty a oblastmi vývoje severokorejského režimu, které byly ve vztahu k již zmíněné typologii vybrány jako nejvhodnější. Nejprve se práce zaměřuje na období 1945-69, kdy se po pádu Japonského protektorátu vytvářely nové instituce, následně tyto již ustavené instituce zkoumá v rámci období 1970-1994. V závěru práce jsou výsledky analýzy zkompletovány a aplikovány na Linzovu typologii.
|
|
| |
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
|
|
Financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích: Studie č. 1.218
Němec, Jan ; Kabická, Klára ; Tichá, Pavla
Přímá volba hlavy státu je jedním z charakteristických znaků prezidentských režimů, kde je hlava státu zároveň i hlavním představitelem výkonné moci. V parlamentních režimech není přímá volba prezidenta nutná, protože exekutivní moc zastřešuje předseda vlády, která povstává z parlamentní většiny. Přesto byla v některých zemích, které používají parlamentní systém vlády, zavedena přímá volba prezidenta. Důvody byly různé, od snahy o posílení pozice prezidenta (Francie) přes její zavedení jako součásti procesu demokratizace (např. Polsko, příp. další státy střední a východní Evropy) až po řešení momentální krize, kdy parlament nebyl schopen prezidenta zvolit (Slovensko). Studie obsahuje přehled základních prvků úpravy financování přímé volby prezidenta ve vybraných zemích Evropy, které všechny používají parlamentní model, byť některé v modifikované podobě (např. Francie). Práce se zaměřuje na některé aspekty tohoto financování, jako jsou: způsob úhrady nákladů ze státního rozpočtu (které ministerstvo je zodpovědné, příp. zda se na úhradě nákladů nějakou formou podílí jiné orgány, např. obce či ústřední volební komise), spoluúčast kandidátů na úhradě nákladů spojených s organizací voleb, možnost podpory z veřejných prostředků (např. formou příspěvku na úhradu volebních nákladů v závislosti na počtu získaných hlasů) existence omezení pro objem výdajů vynaložených na kampaň.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.