|
|
Funkční diferenciace hipokampu
Vondráková, Kateřina ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá anatomickým a posléze hlavně funkčním rozdělením hipokampu. Hipokampus, jedna z nejvíce prozkoumávaných struktur v mozku, má nezastupitelnou roli v utváření, ukládání a znovuvybavení vzpomínek. Již počátkem 20. století Ramon y Cajal ve svých studiích rozdělil hipokampus dle histologických nálezů na oblasti Ammonův roh (oblast CA1-3), gyrus dentatus a subikulum. Podněty k rozdělení hipokampu dle septo-temporální osy, na ventrální, dorzální a intermediální část, dávají důkazy odlišností v genové expresi, ve vlastnostech principiálních buněk či jejich uspořádáním, či propojení s ostatními strukturami. Nejdůležitějším faktem však zůstávají různé efekty poškození či inaktivace jednotlivých částí, což vede k možnostem předpokladu funkcí těchto částí.
|
|
|
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
|
|
|
Důsledky hyperthermie na nezralý mozek
Starý, Robert ; Kubová, Hana (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V této práci jsou nejprve vysvětleny základní pojmy z oboru epileptologie a je poukázáno na problematiku experimentálních studií. Zbytek práce je poté věnován febrilním záchvatům, jejich vzniku, rozvoji a vlivu na organismus. Srovnání záchvatů spojených se zvýšenou tělesnou teplotou a ostatních experimentálně používaných modelů je zařazeno na závěr práce.
|
|
|
Biologie krys z rodu Rattus se zaměřením na potravní preference
Voráčková, Petra ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Rod Rattus patří do nejrozsáhlejší savčí čeledi zvané Muridae, konkrétně do podčeledi Murinae. Potkan (Rattus norvegicus) a krysa obecná (Rattus rattus) jsou neznámější druhy rodu Rattus. Ačkoli je dnes laboratorní potkan široce využívaným modelovým organismem, divoké druhy rodu Rattus způsobují rozsáhlé ekonomické škody v zemědělství, zejména v jihovýchodní Asii. Tito komenzální hlodavci jsou také obávaní přenašeči zoonotických onemocnění, kterými se může člověk nakazit. Jedním ze způsobů, jak redukovat jejich populace, je studium přenosu potravních preferencí. Sociální učení a předávání zkušeností o potravě ostatním jedincům je u rodu Rattus obecně známý fenomén. Nejen díky tomu je tento rod jedním z nejúspěšnějších v živočišné řiši.
|
|
|
Vliv stresu na expresi kortikosteroidních receptorů a enzymů glukokortikoidního metabolismu ve specifických strukturách mozku laboratorního potkana
Kvapilová, Pavlína ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Stresovou reakci vyvolává řada faktorů, které v závislosti na typu odpovědí, jež vyvolají, zapojují různé mozkové struktury. Ty pak předávají informace do jádra hypothalamu, nucleus paraventricularis (PVN), které je hlavním integračním centrem informací o nerovnováze homeostázy vyvolané stresory. Pokud se v něm sejde dostatečné množství excitačních signálů, pak PVN aktivuje osu hypothalamus hypofýza nadledviny, jež v konečném důsledku vyvolá sekreci stresových hormonů glukokortikoidů, které pak působí zpětně na mozek. Toto působení je však ovlivněno několika faktory, především přítomností lokálního metabolismu glukokortikoidů. Lokální metabolismus je zajišťován enzymy 11 hydroxysteroidními dehydrogenázami, které mohou lokálně aktivovat či deaktivovat molekuly hormonu a tím zesilovat či zeslabovat jejich účinek.
|
|
|
Vnímání bolesti ve stáří
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Stárnutí populace je jedním z největších problémů této doby. Se zvyšujícím se věkem se čím dál více musíme zabývat doprovodným jevem - bolestí, která značně znepříjemňuje život a znemožňuje běžné začlenění do společnosti starším lidem. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o bolesti ve stáří. Zaměřuje se na mechanismus vnímání bolesti, fyziologii stárnutí a druhy bolestí, které se u starších lidí vyskytují. Některé druhy bolestí provázejí onemocnění, která se vyskytují častěji ve stáří - neuropatické, chronické a onkologické bolesti. Zvýšený výskyt těchto druhů bolesti může být vysvětlen pomocí postupné degenerace nervové soustavy v průběhu stárnutí, ať již demyelinizací a snižováním počtu nervových vláken, či hromaděním volných radikálů v organismu. Naproti tomu existují i typy bolestí, které starší lidé pociťují s nižší intenzitou - mezi ně patří viscerální a pooperační bolesti. Zároveň u starších lidí dochází ke zvýšení prahu bolesti. Tento paradox, tj. vyšší výskyt chronické bolesti o vyšší intenzitě na jedné straně a na druhé straně snížení viscerální a pooperační bolesti lze vysvětlit pomocí difúzní kontroly inhibice bolesti. Každopádně současné poznatky o bolesti u starší populace jsou často hypotetické nebo nejsou jednoznačně prokázány a přijímány. Také proto je nutné se nadále výzkumu...
|
|
| |
|
|
Neuropeptid Y a regulace příjmu potravy
Váchová, Barbora ; Telenský, Petr (oponent) ; Nedvídková, Jara (vedoucí práce)
Neuropeptid Y (NPY) je složen ze 36 aminokyselin a je součástí NPY rodiny. Jeho biosyntéza probíhá v hypothalamu a roku 2007 byla popsána jeho exprese i v tukové tkáni. NPY je všudypřítomný hormon s centrální i periferní aktivitou, která celkově vede k udržení homeostázy. Je také jedním z nejvýznamnějších orexigenních hormonů. Pro své účinky na regulaci příjmu potravy využívá receptory spřažené s G-proteiny typu Y1, Y2 a Y5; vzhledem k mnoha závažným vedlejším účinkům současných léků na snížení hmotnosti jsou ligandy těchto receptorů (antagonisté Y1R a Y5R, agonisté Y2R) nyní uvažovány jako nové léčebné látky proti obezitě. Tato práce je zaměřena na obecnou charakteristiku NPY jako orexigenního faktoru a možnosti využití látek od něj odvozených pro léčbu obezity.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.