|
|
Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče
Takács, Lea ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent) ; Vavřinková, Blanka (oponent)
Název: Psychosociální aspekty porodní a poporodní péče Autor: Mgr. Lea Takács Pracoviště: Katedra psychologie Školitel: PhDr. Simona Hoskovcová, Ph.D. Konzultant: MUDr. PhDr. Pavel Čepický, CSc. Abstrakt Současný stav poznání: Spokojenost rodiček s porodní a poporodní péčí je do značné míry ovlivněna psychosociálními faktory. Navzdory rozsáhlému výzkumu však není pojem spokojenosti s perinatální péčí dostatečně definován a vyjasněn, často je navíc zaměňován s příbuznými, avšak odlišnými pojmy, zejména s pojmem spokojenosti s porodem. Nejasnosti se týkají především určení dimenzí a determinant spokojenosti s péčí u různých skupin rodiček a rovněž role, kterou hrají pro tuto spokojenost psychosociální faktory ve srovnání s biomedicínskými proměnnými. Cíle: Cílem této práce je prohloubit porozumění pojmu spokojenosti s perinatální péčí analýzou psychosociálních a biomedicínských faktorů, které tuto spokojenost ovlivňují u různých skupin rodiček rozlišených podle typu porodu (vaginální porod, akutní císařský řez, plánovaný císařský řez). S ohledem na záměr osvětlit rozdíl mezi spokojeností s péčí a spokojeností s porodem byly analýzy prediktorů provedeny zvlášť pro obě tyto proměnné. Metodika: K identifikaci klíčových prediktorů spokojenosti byla užita ordinální logistická regrese. Data byla získána od souboru...
|
|
|
Souvislost mezi porodním zážitkem, raným kontaktem matka-dítě a emočním poutem matky k dítěti
Gregárková, Hana ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Weiss, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na perinatální faktory ovlivňující emoční pouto matky dítěti (tzv. bonding) v prvních týdnech po porodu. Literárně přehledová část je členěna na tři kapitoly. První kapitola pojednává o porodu, porodním zážitku a o faktorech, které ovlivňují subjektivní hodnocení porodu rodičkou. Druhá kapitola navazuje přehledem poznatků týkajících se prožívání prvních poporodních chvil a interakce mezi matkou a dítětem při raném kontaktu. Třetí kapitola představuje koncept bondingu. Popisuje jeho projevy, možnosti měření a faktory, které ovlivňují jeho kvalitu. Výzkumná část práce analyzuje perinatální faktory ovlivňující mateřský bonding na souboru 1108 rodiček s využitím zobecněné lineární regrese. Nezávisle proměnnými jsou typ porodu, hodnocení porodního zážitku matkou a průběh raného kontaktu matka-dítě. Výsledky ukazují, že bonding v prvních týdnech po porodu nebyl ovlivněn typem porodu či hodnocením porodního zážitku rodičkou. Významný dopad měl raný kontakt matka- dítě: ženy, které měly během první hodiny po porodu dítě u sebe, prožívaly ve vztahu k němu v prvním týdnu po porodu pozitivnější emoce, tento efekt však nebyl zjištěn šest týdnů po porodu. Klíčová slova Bonding; porod; císařský řez; porodní zážitek; raný kontakt matka-dítě
|
|
|
Císařský řez a jeho vliv na psychický vývoj dítěte od narození do předškolního věku
Piklová, Daniela ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Čepický, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možným císařského řezu na psychický vývoj dítěte od narození do předškolního věku. Hlavním cílem literárně přehledové části je nejucelenější přehled aktuálních poznatků týkajících se daného tématu. představeny poznatky týkající se motorický, kognitivní sociálně moční a behaviorální vývoj dítěte rozvoj neurovývojových a psychických Následně jsou popsány možné faktory moderující efekt císařského řezu na psychický vývoj dítěte porodnické praktiky, mateřské pečovatelské chování, faktory související matky po porodu a faktory biologické. věnována také zavádějícím faktorům, mezi něž patří indikace k císařskému řezu a farmakologické intervence během Návrh výzkumného zaměřuje na otázku, zda se děti, teré přišly na svět císařským řezem, liší co do svého psychického vývoje těch, které byly porozeny spontánně vaginálně. Klíčová slova císařský řez, psychický vývoj, narození, předškolní věk, porod
|
|
|
Porozumění vlastním emocím u předškolních dětí a možnosti jeho rozvoje
Láchová, Markéta ; Čáp, David (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Práce se zabývá porozuměním vlastním emocím u předškolních dětí a možnostmi jeho rozvoje. Literárně přehledová část představuje nejznámější modely emoční inteligence a porozumění vlastním emocím jakožto základní složku emoční inteligence. Dále popisuje vývojová specifika předškolního období s důrazem na emoční vývoj, a to zejména na vývoj porozumění emocím. Představeny jsou faktory, které emoční vývoj ovlivňují, a způsoby, jak lze emoční inteligenci, a konkrétně porozumění emocím, rozvíjet. Cílem výzkumné části je prostřednictvím kvalitativního designu studie prozkoumat, jakým způsobem se mění vyjadřování porozumění vlastním emocím u předškolních dětí po absolvování intervence, ve které je využita publikace Emušáci: Ferda a jeho mouchy autorek Michaely Dostálové, Sylvie Jančiové a Heleny Vlčkové. Data jsou získávána prostřednictvím individuálních strukturovaných rozhovorů a zpracovávána metodou tematické analýzy. Výstupy popisují, jakým způsobem předškolní děti vyjadřují porozumění vlastním emocím a k jakým změnám v tomto ohledu dochází po provedení zvolené formy intervence. Klíčová slova Porozumění emocím, předškolní děti, emoční inteligence, kvalitativní výzkum, Emušáci
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha v souvislosti s porodem - rizikové faktory a diagnostika
Ženíšková, Karolína ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Posttraumatickou stresovou poruchou v souvislosti s porodem trpí cca 4 % žen v obecné populaci a až 19 % v rizikové populaci. Mezi rizikové faktory patří zejména negativní porodní zkušenost a akutní porodnický stav. Výsledky studií však jsou, co se týče rizikových faktorů i prevalence poruchy, nejednotné, což souvisí zejména s nejednotným způsobem diagnostiky této poruchy. Ve výzkumech jsou používány různé nástroje pro měření PTSD, které se liší jak ve sledovaných symptomech, tak v pokrytí dalších diagnostických kritérií podle DSM. V novém vydání DSM-5 byla kritéria PTSD výrazně pozměněna a je tedy potřeba stávající nástroje revidovat. První část diplomové práce představuje koncept PTSD v souvislosti s porodem. Zaměřuje se zejména na rizikové faktory identifikované v dosavadních výzkumech a analyzuje nástroje, které jsou k měření PTSD v období po porodu využívány. Empirická část ověřuje psychometrické vlastnosti dosud nepublikovaného screeningového dotazníku Childbirth- Related PTSD Questionnaire v souboru 620 českých žen. Ověřuje faktorovou validitu škály, vnitřní konzistenci celkové škály i subškál vyplývajících z faktorové analýzy a kriteriální validitu nástroje. Na základě výsledků analýz lze konstatovat, že dotazník CR-PTSD-Q má slibné psychometrické vlastnosti. V dalším výzkumu bude třeba...
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha v souvislosti s porodem - rizikové faktory a diagnostika
Ženíšková, Karolína ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Posttraumatickou stresovou poruchou v souvislosti s porodem trpí cca 4 % žen v obecné populaci a až 19 % v rizikové populaci. Mezi rizikové faktory patří zejména negativní porodní zkušenost a akutní porodnický stav. Výsledky studií však jsou, co se týče rizikových faktorů i prevalence poruchy, nejednotné, což souvisí zejména s nejednotným způsobem diagnostiky této poruchy. Ve výzkumech jsou používány různé nástroje pro měření PTSD, které se liší jak ve sledovaných symptomech, tak v pokrytí dalších diagnostických kritérií podle DSM. V novém vydání DSM-5 byla kritéria PTSD výrazně pozměněna a je tedy potřeba stávající nástroje revidovat. První část diplomové práce představuje koncept PTSD v souvislosti s porodem. Zaměřuje se zejména na rizikové faktory identifikované v dosavadních výzkumech a analyzuje nástroje, které jsou k měření PTSD v období po porodu využívány. Empirická část ověřuje psychometrické vlastnosti dosud nepublikovaného screeningového dotazníku Childbirth- Related PTSD Questionnaire v souboru 620 českých žen. Ověřuje faktorovou validitu škály, vnitřní konzistenci celkové škály i subškál vyplývajících z faktorové analýzy a kriteriální validitu nástroje. Na základě výsledků analýz lze konstatovat, že dotazník CR-PTSD-Q má slibné psychometrické vlastnosti. V dalším výzkumu bude třeba...
|
|
|
Poporodní blues a poporodní deprese - rizikové faktory a diagnostika
Sedláčková, Thea ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poporodního blues a poporodní deprese, přičemž klade důraz na screening, resp. diagnostiku, a etiologii těchto psychických poruch. V literárně- přehledové části představuje vybrané nástroje sloužící k jejich screeningu či diagnostice a přináší shrnutí nejvýznamnějších rizikových faktorů, přičemž pozornost je věnována zejména faktorům souvisejícím s psychologickými a psychosociálními charakteristikami žen. Závěr literárně-přehledové části se věnuje vzájemnému vztahu mezi poporodním blues a poporodní depresí. Ve druhé části práce je předložen návrh kvantitativního výzkumu, který se zaměřuje na míru výskytu poporodního blues a poporodní deprese současně také na schopnost poporodního blues predikovat následný výskyt poporodní deprese. Klíčová slova: diagnostika, poporodní blues, poporodní deprese, rizikové faktory
|
|
|
Postoje k porodu u českých žen
Zámečník, Jakub ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Současné rodičky mají rozsáhlé zdroje informací o porodu. Postoj k porodu se utváří nejen v rodině a sdílením s vrstevnicemi, ale ve značné míře informacemi z médií a internetu. Postoje k porodu se pak promítají do volby porodní praxe a prožívání porodu. Mezi výraznými trendy v porodní oblasti sledujeme nárůst zájmu o přirozeně vedené porody, ale zároveň zvyšující se procento těhotenství zakončených císařským řezem. Cílem této sociálně- psychologicky zaměřené práce je zmapování postojů žen především k těmto nejvýraznějším porodním trendům. A zároveň identifikování důvodů, které vedou ženy k daným postojům. Výzkumná část je tedy pojata kvalitativně a data čerpá z analýzy internetových diskuzních fór pro matky. V předcházející teoretické části jsou uvedeny stěžejní informace nutné k porozumění zkoumaného tématu, jako je problematika postojů, specifika komunikace na internetových diskuzních fórech a především současné vědecké poznání o postojích žen k porodu v České republice i ve světě. Klíčová slova Postoje žen, přirozený porod, lékařsky vedený porod, domácí porod, císařský řez, internetová diskuzní fóra.
|
|
|
Možnosti využití Interpretativní fenomenologické analýzy v psychologickém výzkumu
Plachý, Jakub ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Možnosti využití Interpretativní fenomenologické analýzy v psychologickém výzkumu Abstrakt: Tato bakalářská práce pojednává o Interpretativní fenomenologické analýze (IPA) a možnostech jejího využití v psychologickém výzkumu. Cílem práce je popsat teoretický rámec a filosofické základy této metody, která se otevřeně hlásí k fenomenologii. Práce vychází jednak z originálního textu zakladatele IPA, Jonathana Smithe, a jednak z textů Edmunda Husserla, zakladatele fenomenologie. Poukazuje na využití některých fenomenologických pojmů v rámci metody IPA, jako je například pojem transcendentální redukce, a analyzuje rozdíl ve významu těchto pojmů v rámci IPA a v rámci Husserlova systému, tj. transcendentální fenomenologie (₮F). Tím je zároveň vyjasněno, do jaké míry lze metodu IPA považovat za "fenomenologickou" ve vlastním slova smyslu. IPA je dále zasazena do širšího kontextu a porovnána s Deskriptivní fenomenologicko-psychologickou metodou (DFPM). Práce nabízí i přehled výzkumných psychologických studií, které metodu IPA užívají, a rovněž oblastí výzkumu, pro které je použití této metody adekvátní. V empirické části je prezentován autorův probíhající IPA výzkum zaměřený na fenomén smrti. Klíčová slova: IPA, Edmund Husserl, fenomenologie, kvalitativní metodologie, smrt
|
|
|
Fenomenologická teorie vnímání v díle Edmunda Husserla
Kutil, Lukáš ; Takács, Lea (vedoucí práce) ; Heller, Daniel (oponent)
Literárně-přehledová část práce představuje fenomenologické analýzy vnímání v díle Edmunda Husserla, přičemž se opírá o klíčové Husserlovy texty pojednávající o této problematice, zejména o V. Logické zkoumání, Ideje k čisté fenomenologii a fenomenologické filozofii I a přednášky Věc a prostor. V práci jsou nejprve vyjasněny základní principy Husserlovy fenomenologické metody, neboť tyto principy zároveň určují rámec jeho teorie vnímání. Fenomenologie je představena jako metoda obratu k subjektivitě a jsou objasněny základní pojmy Husserlova přístupu k jevení: prožívání, reflexe, fenomenologická epoché a redukce, transcendentální vědomí a eidetická redukce. Samotný rozbor vnímání je vzhledem k rozsahovým možnostem práce omezen na analýzy, které Husserl představuje v rámci tzv. "statické fenomenologie", a analýzy "genetických" souvislostí vnímání jsou zmíněny pouze okrajově a pouze v kontextu, kde je to nezbytné (časová dimenze vnímání). Pozornost je tedy věnována především strukturálnímu rozboru procesu jevení reálných věcí. Ve výzkumné části je navržen kognitivně-psychologický experiment, který sleduje empirické okolnosti Husserlem popsaného procesu syntézy identifikace v průběhu konstituce časoprostorové předmětnosti ve vědomí. V kontrolovaných podmínkách jsou subjektům prezentovány různé...
|
host ::
RSS.