|
| |
|
|
Mezikulturní percepce atraktivity a jejích korelátů: úloha vizuálních modalit
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tato práce je přehledným uvedením do literatury týkající se mezikulturní percepce lidské atraktivity s přihlédnutím k současným výzkumům s využitím videostimulů. V první části představuje několik obecných aspektů ekologicko-evolučního pohledu na atraktivitu. Poté se věnuje popisu mezikulturních rozdílů ve vnímání atraktivity a možných vysvětlení odlišností. Další část se věnuje míšencům a využití kompozitních stimulů a stimulů uměle manipulovaných v mezikulturním výzkumu. Čtvrtá přehledová kapitola zkoumá využití videostimulů ve výzkumu atraktivity a zabývá se i poznatky ohledně mezikulturního využití videostimulů. Na závěr navrhuje vysvětlení některých rozporů ve výsledcích a zdůrazňuje potenciál využití videostimulů ve výzkumu mezikulturního vnímání atraktivity. Klíčová slova Atraktivita, mezikulturní percepce, videostimuly, míšenci, kompozitní snímky, průměrovost, maskulinita, feminita
|
|
|
Preference minoritního fenotypu v pohlavním výběru u člověka
Pokorný, Šimon ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Preference minoritního fenotypu, nebo-li negativně frekvenčně závislá selekce je typ výběru, kdy je daná forma znaku nepřímo úměrně preferována v závislosti na frekvenci v populaci. V pohlavním výběru může i slabý efekt na pozadí jiných preferencí v dlouhodobém měřítku vést ke stabilnímu polymorfismu. Tato práce zkoumá daný fenomén v kontextu vizuálních obličejových znaků u člověka. Zatímco obecné trendy atraktivity tlačí tvaroprostor obličeje směrem k uniformitě, individuální rekognice, která podmiňuje většinu sociálních vazeb, využívá rozsáhlé variability jednotlivých znaků. Ta může být vytvářena a udržována právě preferencí minoritních fenotypů. V naší studii jsme efekt preference minoritních fenotypů sledovali na selekci vzácných barev vlasů a očí. Vytvořili jsme 120 unikátních setů složených ze šesti fotografií, ve kterých jsme experimentálně upravovali frekvence daných forem znaků. Ty byly poté předloženy 226 hodnotitelům. Sledovali jsme vliv relativní frekvence formy znaku v kontextu na hodnocení jednotlivých stimulů. Signifikantní efekt preference minoritních fenotypů se podařilo prokázat u barvy vlasů, pokud ženy hodnotily fotografie mužů. Když hodnotili muži fotografie žen, byl efekt signifikantní pouze u barvy očí. Klíčová slova: percepce obličeje, pohlavní výběr, frekvenčně závislá...
|
|
|
POHLAVNĚ DIMORFNÍ ZNAKY LIDSKÉ TVÁŘE V RÁMCI TEORIE ŽIVOTNÍ HISTORIE
Klusáčková, Tereza ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tereza Klusáčková: Pohlavně dimorfní znaky lidské tváře v rámci teorie životní historie Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra filosofie a dějin přírodních věd Bakalářská práce, stran 39, 2014 Pohlavně dimorfní charakteristiky hrají roli při výběru partnera. Pro produkci kvalitního potomstva je nutné volit jako protějšek jedince s námi preferovanými atraktivními znaky, které odhalují dobrý genetický materiál jejich nositele. Předložená rešerše vysvětluje koncept teorie životní historie a rovněž pohlavní výběr a jeho teorie. Klíčová část práce je zaměřena na stručný anatomický popis povrchových struktur lidského obličeje s důrazem na maskulinní a femininní podobu a věnuje se jejich změnám během ontogeneze. Obecně definuje atraktivitu, rozebírá preference opačného pohlaví vůči maskulinním a femininním znakům a popisuje změny zevnějšku i preferencí žen během menstruačního cyklu. Zabývá se tématy symetričnosti a průměrovosti, odkazujícími na dobrý zdravotní stav a kvalitní genetický základ jedince. Okrajově se dotýká heterozygotnosti a studií zkoumajících vliv MHC genů na percepci atraktivity. Klíčová slova: lidský obličej, teorie životní historie, pohlavní výběr, pohlavní dimorfismus, feminita, maskulinita, atraktivita, symetrie, průměrovost
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
| |
|
|
Lidská tvář ve vztahu k osobnosti jedince
Řezníčková, Tereza ; Pivoňková, Věra (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Lidská tvář je informačně nejbohatší částí těla. Od antiky je v rámci fyziognomie spojována s atribucemi psychologických charakteristik člověka. Věda se nyní snaží empiricky dokázat, zda je tento zájem oprávněný. Výzkumy se zabývají například přisuzováním osobnostních charakteristik na základě morfologie tváře. Jako další sem můžeme zařadit studie, které zkoumají správnost vnímání takových vlastností na základě osobnostních dotazníků. Studie ukazují, že i z pouhých tvářových fotografií mohou být vlastnosti jako extraverze, dominance nebo inteligence odhadnuty s určitou přesností. Dále pak, že se hodnotitelé na přisuzování vlastností často shodují. Tento fakt může být způsoben tím, že naše hodnocení jsou ovlivněna mnoha faktory a zároveň správnost v přisuzování vlastností může mít několik vysvětlení. Osobnost i morfologii mohou ovlivňovat biologické faktory (např. pohlavní hormony) nebo ekologické a sociální faktory prostředí. Morfologii tváře pak může formovat povahový rys nebo častý emocionální výraz. Dále může dojít k přisvojení psychologických vlastností, jež nám ostatní přisuzují. Mezi faktory, které zásadně ovlivňují naše hodnocení, patří dětskost tváře, maskulinita či feminita tváře nebo atraktivita hodnocené osoby.
|
|
|
Faktory ovlivňující hodnocení atraktivity mužské postavy
Třebický, Vít ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Pivoňková, Věra (oponent)
According to previous research physical attractiveness plays an important role in our everyday life. People are treated differently on the basis of their physical appearance and from an evolutionary point of view physical attractiveness is a key factor in mate selection, being a cue of an individual's mate value and genetic qualities. Research shows that the highest attractiveness ratings tend to be given to physiques with a higher level of development of lean muscle mass and a V shaped upper body. Such a physique body constitution could indicates how a high level of physical fitness and a man's health of man and be a cue of the man's qualities as a mating partner. However, results of the previous studies are inconclusive due to the methods and stimuli employed. To address the shortcomings exhibited by the previous studies investigations, we ran two online studies. In the first study, women rated the attractiveness of a new and more extensive set of black and gray silhouettes derived from photos of the somatotypes. In the second study, we tested whether physical attractiveness of men can be increased by a voluntary change of their upper body shape. In both studies we were testing how interindividual differences of the female raters modulate the ratings of attractiveness. Results of the first study...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.