|
|
Mezikulturní percepce atraktivity a jejích korelátů: úloha vizuálních modalit
Fiala, Vojtěch ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Tato práce je přehledným uvedením do literatury týkající se mezikulturní percepce lidské atraktivity s přihlédnutím k současným výzkumům s využitím videostimulů. V první části představuje několik obecných aspektů ekologicko-evolučního pohledu na atraktivitu. Poté se věnuje popisu mezikulturních rozdílů ve vnímání atraktivity a možných vysvětlení odlišností. Další část se věnuje míšencům a využití kompozitních stimulů a stimulů uměle manipulovaných v mezikulturním výzkumu. Čtvrtá přehledová kapitola zkoumá využití videostimulů ve výzkumu atraktivity a zabývá se i poznatky ohledně mezikulturního využití videostimulů. Na závěr navrhuje vysvětlení některých rozporů ve výsledcích a zdůrazňuje potenciál využití videostimulů ve výzkumu mezikulturního vnímání atraktivity. Klíčová slova Atraktivita, mezikulturní percepce, videostimuly, míšenci, kompozitní snímky, průměrovost, maskulinita, feminita
|
|
|
Vztah morfologie obličeje a fyzické síly: Testování hypotézy Other-Race efektu
Klusáčková, Tereza ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Dle předchozí evidence lze na základě rysů obličeje s poměrně vysokou mírou přesnosti přisuzovat osobnostní a behaviorální charakteristiky; jednou z nich může být fyzická síla, kterou je výhodné rozeznat u potenciálních soupeřů například v rámci vnitro pohlavní mezi mužské kompetice. Fyzickou sílu hodnotíme zpravidla na základě stupně rozvoje maskulinních znaků obličeje. Její přisuzování, stejně jako ostatních charakteristik, mohou ale ovlivňovat i další faktory - konkrétně osobnostní charakteristiky hodnotitele či tzv. Other-race efekt. V rámci této studie byly skupinou evropských hodnotitelů na škále fyzické síly hodnoceny portrétní fotografie mužů pocházejících z Evropy a Afriky. Cílem studie bylo testovat vztah mezi přisuzovanou fyzickou silou, reálnou fyzickou silou (silou stisku ruky) a obličejovou morfologií popsanou pomocí obličejových indexů relativní šířky obličej (fWHR) a Indexu maskulinity (zároveň byl kontrolován vliv věku, tělesné hmotnosti a výšky na uvedené proměnné). Použití stimulů rozdílného etnického původu umožnilo testovat přesnost přisouzení fyzické síly vůči síle stisku ruky v kontextu tzv. hypotézy Other-Race efektu, podle níž přisuzujeme charakteristiky s vyšší přesností jedincům náležícím ke stejné populaci či jedincům, se kterými jsme v častém kontaktu. Reálná fyzická...
|
|
|
Vztah mezi morfologickými a osobnostními znaky u člověka
Sýkorová, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
U člověka se, stejně jako u zvířat, dají pozorovat spojitosti či korelace mezi morfologickými a osobnostními znaky. Mezi nejvýraznější a nejsnadněji popsatelné morfologické znaky člověka patří barva očí, barva vlasů, výška postavy a index tělesné hmotnosti (BMI). Tyto znaky mohou korelovat nejen s temperamentem či charakterem, ale také například s inteligencí. Vztahy mezi morfologií a osobností mohou mít původ na úrovni genetické i environmentální. V řetězci příčin a následků se může uplatňovat také vlastní psychika člověka, na níž mohou mít vliv i faktory sociálního prostředí. V této práci jsou probírány do dnešní doby známé vztahy mezi morfologickými a osobnostními znaky a jsou zde uvedeny mechanismy, které by mohly být za tyto vztahy zodpovědné. Práce se také zaměřuje na možnou úlohu prostředí, jež by mohlo vysvětlovat některé spojitosti mezi danými znaky. Dále se snaží vytipovat environmentální faktory, které se u člověka podílí na formování morfologických a osobnostních znaků a mohly by proto být příčinou některých korelací mezi těmito znaky.
|
|
|
Hlas a jeho modulace ve výběru partnera
Vobecká, Tereza ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
1 Abstrakt Hlasová komunikace je u člověka jedním z hlavních prostředků dorozumívání. Informace z hlasového projevu poskytuje nejen řeč, ale i jeho akustické vlastnosti (např. výška hlasu). Různé akustické parametry hlasu mají lidé tendenci spojovat s konkrétními charakteristikami člověka, ať už jde o tělesné vlastnosti, jako je velikost těla či pohlaví, nebo o osobnostní rysy, jako je dominance nebo atraktivita. Lidský hlas je dynamický a mění se v závislosti na vnitřním stavu mluvčího i na vnějších okolnostech. Změnu hlasu může vyvolat například emoční rozpoložení mluvčího nebo to, k jakému člověku právě hovoří. Cílem této práce je shrnutí dosavadních poznatků o modulacích akustických parametrů hlasu a jejich vlivu na percepci člověka v kontextu výběru partnera.
|
|
|
Komparace reakční rychlosti ve sportovním boji a technických sestavách
Novotný, Mikuláš ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Pavelka, Radim (oponent)
Název: Komparace reakční rychlosti ve sportovním boji a technických sestavách. Cíle: Hlavním cílem této bakalářské práce je porovnání časů jednoduché reakce mezi disciplínami sportovního boje a technických sestav v Taekwondu (WT, ITF) a Karate (JKA, ČSKe). Metody: Ke sběru dat jsme využili účelově sestavený dotazník, který obsahoval otázky týkající se základních demografických informací o provozovaném úpolovém sportu a jeho disciplíně, délce praxe, dosaženém technickém stupni a dále také sebehodnocení rychlosti reakce. Reakční časy jsme měřili pomocí účelově sestaveného testu prostřednictvím PsychoPy3 a platformy Pavlovia. Celá účast probíhala on-line a byla převážně šířena prostřednictvím reklamy na sociálních sítích a kontaktováním svazů zkoumaných sportů. Celkově se studie účastnilo 112 osob. Výsledky: Zjistili jsme, že střední hodnoty reakčních časů se mezi disciplínami sportovního boje a sestav statisticky významně neliší. Reakční časy se délkou praxe a se stoupajícím věkem postupně statisticky významně zkracovaly. Klíčová slova: reakční čas, vizuální signál, bojové sporty, on-line
|
|
|
Faktory asociované s diskrepancí mezi sebehodnocenou a hodnocenou atraktivitou
Benešová, Dominika ; Štěrbová, Zuzana (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Hodnocení vlastní atraktivity hraje významnou roli např. v míře prožívané životní spokojenosti (well-beingu) nebo při výběru partnera. U některých jedinců se ale jejich sebehodnocení neshoduje s tím, jak jsou hodnoceni ostatními, což může být znakem podceňování nebo přeceňování své atraktivity. Tato bakalářská práce proto představuje mechanismy, které mohou k nesouladu mezi sebehodnocením a hodnocením atraktivity vést, a také individuální faktory, které míru tohoto nesouladu moderují. Literárně přehledová část nejprve popisuje obecné mechanismy, které vedou ke zkreslení sebehodnocení v rovině motivace, kognice a emocí. Poté představuje zkreslení, která vznikají při percepci vlastního těla. Následně shrnuje zjištění dosavadních výzkumů o nesouladu mezi sebehodnocenou a hodnocenou atraktivitou. V poslední části se zaměřuje na psychologické faktory, které mohou být asociované s rozdílnou mírou tohoto nesouladu. Součástí práce je také návrh výzkumu, který navazuje na literárně přehledovou část a jehož hlavním cílem je testovat hypotézy o roli představených individuálních faktorů (sebevědomí, narcismus, nespokojenost s tělem) v projevené míře nesouladu mezi sebehodnocením a hodnocením atraktivity. Empirické doklady pro vysvětlení vzniku tohoto nesouladu jsou zatím velmi limitované, v závěru proto práce...
|
|
|
Diagnostika úrovně reakční schopnosti zápasníků v thajském boxu
Skřivan, Tomáš ; Pavelka, Radim (vedoucí práce) ; Třebický, Vít (oponent)
Název bakalářské práce: Diagnostika úrovně reakční schopnosti zápasníků v thajském boxu Cíl práce: Hlavním cílem této bakalářské práce je diagnostika úrovně reakční schopnosti zápasníků v thajském boxu, kteří se věnují tomuto bojovému sportu několik let na profesionální úrovni. Dílčím cílem bakalářské práce je zjistit souvislost diagnostikované reakční doby s úspěšností zápasníka za poslední tři roky. Metody: Jedná se o kvantitativní výzkum, kdy pro získání výsledků byl použit Vienna test systém - determinační test (krátká forma s adaptivním zadáním podnětů), který je určený pro diagnostiku reakční schopnosti. V našem případě je zkoumána výběrová reakční schopnost. Dále jsou porovnány výsledky reakční schopnosti se zápasnickou úspěšností. Souvislost mezi reakční dobou a koeficientem úspěšnosti je vypočítána pomocí korelačního koeficientu. Výsledky: Bylo zjištěno, že u profesionálních zápasníků thajského boxu na základě měření, které bylo prováděno pomocí Vienna test systému, byla diagnostikována úroveň reakční schopnosti v hlavní proměnné jako lepší průměr ve srovnání s běžnou oblastní průměru standardní škály. Vedlejší proměnné vyšly jako slabší průměr, až podprůměr. Dále bylo zjištěno, že nejvíce chyb zápasníci dělají na akustické podněty. V poslední řadě se vyvrátila hypotézu, která tvrdí, že...
|
|
|
Vztah morfologie obličeje a fyzické síly: Testování hypotézy Other-Race efektu
Klusáčková, Tereza ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Dle předchozí evidence lze na základě rysů obličeje s poměrně vysokou mírou přesnosti přisuzovat osobnostní a behaviorální charakteristiky; jednou z nich může být fyzická síla, kterou je výhodné rozeznat u potenciálních soupeřů například v rámci vnitro pohlavní mezi mužské kompetice. Fyzickou sílu hodnotíme zpravidla na základě stupně rozvoje maskulinních znaků obličeje. Její přisuzování, stejně jako ostatních charakteristik, mohou ale ovlivňovat i další faktory - konkrétně osobnostní charakteristiky hodnotitele či tzv. Other-race efekt. V rámci této studie byly skupinou evropských hodnotitelů na škále fyzické síly hodnoceny portrétní fotografie mužů pocházejících z Evropy a Afriky. Cílem studie bylo testovat vztah mezi přisuzovanou fyzickou silou, reálnou fyzickou silou (silou stisku ruky) a obličejovou morfologií popsanou pomocí obličejových indexů relativní šířky obličej (fWHR) a Indexu maskulinity (zároveň byl kontrolován vliv věku, tělesné hmotnosti a výšky na uvedené proměnné). Použití stimulů rozdílného etnického původu umožnilo testovat přesnost přisouzení fyzické síly vůči síle stisku ruky v kontextu tzv. hypotézy Other-Race efektu, podle níž přisuzujeme charakteristiky s vyšší přesností jedincům náležícím ke stejné populaci či jedincům, se kterými jsme v častém kontaktu. Reálná fyzická...
|
|
|
Relationship between testosterone and man facial morphology
Šefčíková, Alexandra ; Třebický, Vít (vedoucí práce) ; Pokorný, Šimon (oponent)
Pohlavné hormóny ovplyvňujú celkový vývoj jedinca, vývoj metabolických procesov, distribúciu tukového a svalového tkaniva, anatómiu skeletu, tvaru tváre a celkového vzhľadu femininneho a maskulínneho fenotypu. Morfologické rozdiely v tvári medzi mužmi a ženami môžeme pozorovať už v ranom veku. Predpokladá sa, že súvisia s rôznymi hladinami prenatálnych pohlavných hormónov. Zmeny v tvári sa zvyšujú postupne v priebehu dospievania a svoj najväčší nárast zaznamenávajú v období puberty. U chlapcov je hladina testosterónu vysoká a pomáha rozvoju sekundárnych pohlavných rozdielov a maskulínnych čŕt. Tvár sa stáva robustnejšou, kde sa zväčšuje prominencia nadočnicových oblúkov, nosa a čeľuste v porovnaní so ženami. Pohlavný dimorfizmus v tvári je jedným zo signálov, ktoré sú tvarované vnútropohlavným a medzipohlavným výberom. Kľúčové slová: Morfológia, tvár, pohlavný dimorfizmus, hormóny, testosterón,
|
|
|
Relationship between male facial morphology and assessments of fighting ability
Třebický, Vít ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Stirratt, Michael (oponent) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Sociální interakce mohou někdy vyústit v neporozumění a konflikt, který lze řešit mimo jiné i za použití fyzického násilí. Fyzická konfrontace s sebou nese i rizika zranění nebo jiných, biologickou zdatnost ovlivňujících, následků. Dá se tedy očekávat, že se pomocí přírodního výběru vyvinuly kognitivní a behaviorální procesy ke zhodnocení bojeschopnosti ostatních, které by jedinci pomáhaly se adekvátně a adaptivně rozhodnout tak, aby minimalizoval ztráty a maximalizoval své zisky z případné konfrontace. Hodnocení ostatních často probíhá na základě fyzického vzhledu, například vzhledu obličeje. Lidé jsou na základě rysů tváře schopni poměrně přesně a rychle přisuzovat vlastnosti, jako je fyzická síla nebo sklony k agresivitě. Nicméně slabinou dosavadních výzkumů je, že nebyly založeny na skutečné schopnosti obstát ve fyzické konfrontaci. Z tohoto důvodu jsme v sérii empirických studií testovali hodnocení bojeschopnosti, přesnost tohoto hodnocení a zkoumali morfologii obličeje, která je s těmito hodnoceními a skutečnou schopností obstát v souboji spojena. Pro tyto účely jsme využili údaje od bojovníků smíšených bojových umění, včetně počtu jejich výher a proher. Výsledky první studie ukazují, že lidé jsou skutečně schopni na základě rysů obličeje poměrně přesně ohodnotit schopnost daných jedinců...
|
host ::
RSS.