|
|
Vznik Ústavy České republiky
Svoboda, Veronika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Filip, Jan (oponent) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Vznik Ústavy České republiky Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou vzniku Ústavy České republiky. Tento proces není doposud dostatečně popsán, neboť zdroje k tomuto tématu jsou jen omezené a kusé. Proto je cílem této práce zmapovat celý proces vzniku Ústavy, a to v návaznosti na uskutečněné rozhovory s významnými osobnostmi té doby. Záměrem je tedy poskytnout čtenářům vhled do této problematiky, a věnovat se podrobněji parciálním otázkám vyvstávajícím v souvislosti s tímto procesem. Takovým tématem je například otázka po legalitě a legitimitě vzniku Ústavy, která vyvolává debaty i s výrazným časovým odstupem od jejího přijetí, a rovněž některé ústavní instituty, kterým byl při tvorbě Ústavy věnován široký prostor a které jsou často výsledkem kompromisů. Právě kompromisní řešení řady dílčích otázek je pro vznik Ústavy příznačný, stejně jako nahodilosti a specifika, které její vznik lemovaly. Mezi nimi lze zmínit například subjekty podílející se na vzniku Ústavy, mezi které se řadily nejenom dvě oficiální komise, ale i některé výrazné osobnosti. Způsoby, kterými docházelo k ovlivnění tohoto procesu, nebyly vždy standardní. Disertační práce je strukturována do kapitol, které se věnují postupně teorii konstitucionalismu a souvislostem vzniku ústav prostřednictvím poskytnutí teoretického zázemí pro...
|
|
|
Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky
Červinka, Lukáš Lev ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
- 144 - Abstrakt Úloha a postavení poslaneckých klubů v ústavním systému České republiky Tato diplomová práce se snaží zaplnit bílá místa na mapách ústavního systému České republiky podrobným zkoumáním a popisem úlohy a postavení poslaneckých klubů v něm. V žádném případě se však nejedná o obecný úvod do problematiky, nýbrž o komplexní studii aktérů tak nadmíru významných a vlivných, že je až s podivem, jak dlouho zůstávali mimo zájem hlavního proudu vědeckého bádání v naší zemi. Po nezbytném úvodním zasazení poslaneckých klubů do teoretického rámce právní vědy a politologie a kontextu jejich historického vývoje, se postupně detailně zaměřuji na jejich působení na půdě Poslanecké sněmovny a v jejím rámci, na jejich vztah k politickým stranám a jejich provázanost s nimi a nakonec na vnitřní fungování poslaneckých klubů samotných. Při zkoumání poslaneckých klubů bylo třeba se vypořádat s celou řadou problémů a zodpovědět nemálo zásadních otázek - mezi ty nejvýznamnější bezesporu patřila otázka povahy samotných poslaneckých klubů, tj. zdali se jedná o orgány Poslanecké sněmovny, politických stran, nebo zdali jsou kluby dokonce nadány vlastní právní subjektivitou; dále se bylo třeba vypořádat s problematikou nezbytných náležitostí, které skupina poslanců musí splnit, aby mohla založit poslanecký klub, nebo...
|
|
|
Ústava ČLR de iure a de facto
Hlavan, Tomáš ; Kindlová, Miluše (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Resumé - český jazyk Diplomová práce se zabývá problematikou Ústavy ČLR de iure a de facto. Tato práce si při presumovaném východisku, že čínská Ústava de iure nesplňuje veškeré předpoklady efektivní ústavy moderního státu a že mezi Ústavou ČLR de iure a de facto existuje diskrepanční vztah, klade za cíl jednotlivě identifikovat a analyzovat společné ústavněprávní a politické prvky, které se společně podílejí na vytváření reálné podoby čínské ústavy de facto ("živoucí" ústavy), na základě které v praxi fungují ústavněprávní mechanismy čínského politického života. Práce se skládá ze tří kapitol, přičemž ji lze členit na dvě části. První je teoretická část, kde se v první kapitole práce zabývá vymezením samotné definice ústavy, ať již z čistě normativního hlediska, tak i ostatních přístupů, především sociologické a politologické nauky, jež jsou pro řádné pochopení obsahu ústavy de facto nezbytné. Dále je zde provedena kategorizace jednotlivých pojetí ústavy, na kterou navazuje klasifikace rozdílných druhů ústav. Druhou je empirická část, která se dělí na dvě kapitoly (2. a 3.). Druhá kapitola se zabývá historicko-právním vývojem čínské ústavnosti od vzniku ČLR. Tato kapitola diplomové práce je založena na rozboru primárních právních dokumentů z oblasti ústavního práva. Hlavní pozornost je v této kapitole...
|
|
|
Nový vývoj v institutu právní imunity
Břečková, Kateřina ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut imunity v českém právním řádu. Zaobírá se zejména legislativním vývojem institutu imunity a současnou právní úpravou, pozornost je věnována ale i judikatuře. Cílem této práce je představit sporné otázky, které v souvislosti s užitím imunity vznikají a podat analýzu řešení, které poskytly české soudy. Práce je členěna na úvod, čtyři kapitoly a závěr. První kapitola je teoretická a snaží se definovat institut imunity tak, jak je chápán teorií. Zároveň je v této kapitole představen původ institutu imunity a její rozlišení. Těžištěm práce je druhá kapitola, která se podrobně zaměřuje na parlamentní imunitu, a je rozdělena do pěti podkapitol. Podkapitola 2.1. se zabývá legislativním vývojem pojetí parlamentní imunity jako celku a uvádí všechny legislativní návrhy, které měly za cíl upravit, zejména pak zúžit, parlamentní imunitu. V podkapitole 2.2. je rozebráno nové pojetí indemnity, a to konkrétně pojmu postih, hlasování, orgán Poslanecké sněmovny nebo Senátu a projev, tak, jak judikovaly české soudy. Podkapitola 2.3. je věnována přestupkové imunitě poslanců a senátorů a disciplinárnímu řízení komory. Interpretace trestněprávní imunity, a dílčí otázky s tímto související, jako je trestní stíhání poslance nebo senátora, proces vyslovení souhlasu k trestnímu...
|
|
|
Vztah senátu a vlády
Nytra, Aleš ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce věnuje svou pozornost vztahu Senátu a vlády. Popisuje oblasti, ve kterých dochází k jejich spolupráci nebo střetům a nastiňuje budoucí možnou úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci ústavního systému. V této práci je naznačeno, že i když Senát nemá (tak jako Poslanecká sněmovna) možnost vyslovit vládě důvěru či nedůvěru, přesto je jeho vztah vůči vládě významný.
|
|
|
Imunita poslanců a senátorů
Popelková, Eva ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tématem diplomové práce je poslanecká a senátorská imunita v České republice. Práce je rozdělena do dvou výslovně nepojmenovaných částí, kdy první z nich se věnuje genezi tohoto institutu. Historický vývoj popisuje vznik institutu imunity, který sahá až do 13. století. Imunitou lze nazývat ochranu poskytovanou anglickým panovníkem reprezentantům lidu, která se postupně změnila v uznání privilegovaného postavení vznikající instituce, kterou dnes v moderní době nazýváme parlamentem. Exkurz historického vývoje v časové ose 800 let nazpět má posloužit k pochopení základní myšlenky, že imunita poslanců resp. senátorů slouží jako instrument ochrany zákonodárného sboru, potažmo Parlamentu České republiky. Pokud jde o imunitu týkající se poslanců (senátorů) České republiky, relevantní kapitoly zapracovávají první pokusy o vytvoření ústavních listin na konci 19. století, kdy byly České země součástí rakouského soustátí. Za základní relevantní dokument, stěžení pro dnešní pojetí imunity poslanců a senátorů v České republice, lze považovat Ústavní listinu z roku 1920, které je v práci věnován příslušný prostor. Pro úplnost je také několik kapitol věnováno pozdějším ústavám z let 1948 a 1960. Druhá část práce se již týká současné úpravy imunity poslanců a senátorů v Ústavní listině České republiky. Imunita...
|
|
|
Legislativní proces a jeho budoucnost
Zahořák, Marek ; Hřebejk, Jiří (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Legislativní proces a jeho budoucnost Abstrakt Rigorózní práce se zabývá problematikou legislativního procesu v České republice. Cílem bylo objasnění průběhu přijímání návrhů zákonů, zároveň se v práci objevují náměty na možné úpravy a změny již existujících a nově zavedených pravidel, podle kterých jsou návrhy zákonů schvalovány v praxi. Jako prameny posloužily zejména platné právní normy České republiky, judikatura Ústavního soudu České republiky a odborná literatura.
|
|
|
Institut parlamentní imunity: právní úprava platná v České republice v evropském kontextu
Částková, Eva ; Syllová, Jindřiška (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Rigorózní práce je věnována tématu parlamentní imunity, a to oběma jejím složkám, tedy jak indemnitě tak nestíhatelnosti. Parlamentní imunita představující legitimní institut právního státu je zde chápána jako čistě funkční privilegium, které je uděleno ve prospěch parlamentu jako celku a nikoli jeho jednotlivých členů. Práce se především zaměřuje na analýzu platné právní úpravy parlamentní imunity dle článku 27 Ústavy České republiky, přičemž se opírá zejména o názory právní vědy a příslušná soudní rozhodnutí. Za pomoci využití komparativní metody poukazuje na jiná možná řešení konkrétních problematik spojených s aplikací parlamentní imunity, přičemž se věnuje i judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Ve snaze pojednat o tématu parlamentní imunity co nejuceleněji se autorka práce zaměřuje na právní vývoj institutu a snaží se nastínit řešení některých obecných otázek. Samostatná část je věnována otázce imunity poslanců Evropského parlamentu. V závěru práce autorka shledává, že parlamentní imunita má stále své opodstatnění, zejména indemnita a následně naznačuje možnosti ústavněprávní úpravy parlamentní imunity de lege ferenda.
|
|
|
Pozměňovací návrhy nesouvisející s předmětem osnovy zákona v legislativní praxi České republiky
Fenclová, Martina ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
diplomové práce "Pozměňovací návrhy nesouvisející s předmětem osnovy zákona v legislativní praxi České republiky" Cílem práce bylo pojednat o problematice nesouvisejících pozměňovacích návrhů. V první kapitole bylo pojednáno o průběhu legislativního procesu, na čemž bylo vysvětleno, v jakých jeho fázích k podávání pozměňovacích návrhů dochází, a jaké požadavky jsou na pozměňovací návrhy kladeny. Druhá kapitola se zabývala už samotnými nesouvisejícími pozměňovacími návrhy. Vysvětlila, co je jejich podstatou a uvedla konkrétní příklady. Poté bylo na nesouvisející pozměňovací návrhy nahlíženo z vícero hledisek, zejména z toho kdo je jejich původcem, z jakých důvodů jsou podávány, v čem spočívá jejich problematičnost a jak je možné je členit. V rámci třetí kapitoly bylo pojednáno o judikatuře Ústavního soudu vztahující se k nesouvisejícím pozměňovacím návrhům. Poslední čtvrtá kapitola se zabývala úvahami, jak lze podávání nesouvisejících pozměňovacích návrhů zabránit nebo tuto praxi alespoň omezit již podle stávající úpravy a též byly představeny možnosti, jak změnit stávající předpisy.
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran
Musil, Michal ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Právní úprava postavení politických stran Diplomová práce rozebírá právní úpravu postavení politických stran v České republice, která je základní součástí ústavního práva. Diplomová práce se skládá z osmi kapitol, zpravidla členěných na další podkapitoly. První kapitola vymezuje obecnou definici politické strany a její roli v demokratickém právním státě. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem české právní úpravy politických stran a její význam pro současnou úpravu. Třetí kapitola rozebírá platnou právu úprav postavení politických stran v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ústavní základy právní úprava a oddělenost stran od státu. Další dvě kapitoly hodnotí podmínky vzniku politických stran a úpravu členství v nich. Šestá kapitola se věnuje otázkám zrušení a zániku politických stran, pozastavení jejich činnosti a rozpouštění. Značná část této kapitoly se věnuje případu rozpuštění Dělnické strany, přičemž vycházím především z judikatury Nejvyššího správního soudu. Sedmá kapitola je zaměřena na oblast financování a hospodaření politických stran. Zde je kladen také důraz na judikaturu Ústavního soudu, který se několikrát zabýval otázkou přímého státního financování politických stran a také problémem vyvíjení podnikatelské činnosti stranami....
|
host ::
RSS.