|
|
Legislativní proces po vstupu ČR do EU
Machytka, Jakub ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je vymezení a systematické pojednání jak o legislativním procesu právními předpisy regulovaném, tak i o legislativním procesu na úrovni vlády, který je formalizován jen zčásti. Fenomén legislativního procesu zásadním způsobem ovlivňuje právní i společenské prostředí v České republice. První a druhá kapitola je zaměřena na teoretické vymezení legislativního procesu a pojednání o průběhu legislativního procesu na úrovni Parlamentu. Pozornost je věnována jak nedostatkům, které právní úprava a praxe vykazuje, tak i změnám, které přinesla novela jednacího řádu Poslanecké sněmovny z roku 2015. Podrobněji je pojednáno i o Sbírce zákonů a její zamýšlené elektronizaci. Třetí kapitola se věnuje postavení vlády v legislativním procesu. Vláda je nejvýznamnějším iniciátorem tvorby právních předpisů, k čemuž má k dispozici rozsáhlý odborný aparát jednotlivých ministerstev, které legislativní návrhy fakticky tvoří. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se vláda musí zabývat otázkou slučitelnosti českého práva s právem Evropské unie, přičemž úroveň slučitelnosti se odvíjí zejména od kvality práce ministerstev. S tímto tématem je rovněž spojeno plánování legislativních prací. Poslední, čtvrtá kapitola je zaměřena na připomínkové řízení, které probíhá na úrovni ministerstev a...
|
|
|
Přímá demokracie na komunální úrovni v České republice
Stejskalová, Eva ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem předložené diplomové práce je zanalyzovat téma přímé demokracie v České republice, a to se zaměřením na lokální úroveň vládnutí. Právě možnosti bezprostředního zapojení občanů do správy obcí a tedy doplnění současného reprezentativního modelu jsou v posledních letech předmětem nejen odborných diskusí. Po úvodním slovu je práce strukturována do 5 kapitol, které jsou pro přehlednost dále členěny na podkapitoly. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky i návrhy autorky týkající se možných budoucích podob místní přímé demokracie. Úvodní kapitola představuje přímou demokracii z teoretického hlediska a její základní vymezení oproti demokracii zastupitelské. Dále obsahuje definici pěti nejuznávanějších forem přímé demokracie, jimiž jsou referendum, plebiscit, lidová iniciativa, petice a odvolání. Další dvě kapitoly se již zaměřují na situaci v České republice, a to nejprve obecně a následně s důrazem na komunální scénu. Snahy o zakotvení jednotlivých forem lze s různými výsledky spatřovat již od roku 1918, přičemž nové možnosti se objevily též se vstupem ČR do nadnárodních společenství. Stěžejním institutem ovšem stále zůstává místní referendum, jehož charakteristika popsaná v práci kopíruje systematiku zákona. Je s podivem, že v současné době nejsou dostupná přesná data o vyhlášených místních...
|
|
|
Legal control of the constitutionality of legislative acts and a modern state governed by the rules of law
Juhás, Juraj ; Pinz, Jan (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
V této práci se zabýváme otázkou, jak by měla vypadat právní kontrola ústavnosti aktů moci zákonodárné v moderním právním státě. V obecné části vymezujeme základní princípy moderního právního státu a hledáme typy jednotlivých aspektů právní kontroly ústavnosti, které tyto principy neporušují. Mezi hlavní vedoucí idey moderního právního státu patří princip legality, princip suverenity lidu, princip vlády dobrého práva (dodržování lidských práv) a princip dekoncentrace moci. Současně tady také popisujeme historický vývoj fenoménu právní kontroly aktů moci zákonodárné v Anglicku, ve Spojených státech amerických, v Rakousku a v Československu. Na začátku zvláštní části srovnávame v mezinárodní komparaci jednotlivé vybrané aspekty kontroly ústavnosti v různých zemích světa, které kategorizujeme do teoretických modelů. Jádrem práce je státovědná analýza právní kontroly ústavnosti aktů moci zákonodarné v České republice. Na konci přidáváme úvahy de lege ferenda a vytváříme ideální model kontroly ústavnosti v prostředí moderního právního státu. Tato práce zjišťuje, že abstraktní kontrola ústavnosti zákonů je ve světě i v České republice de lege lata prováděna především orgánem soudního typu. Tato situace stojí v rozporu s maximou suverenity lidu. Zákon, jenž představuje vyjádření obecné vůle (volonté...
|
|
|
Svoboda projevu a její meze
Smílek, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o svobodě projevu a jejích mezích. Svoboda projevu je jakožto základní lidské právo nezbytné pro řádné fungování demokratického právního státu a v tomto ohledu mu také musí být dána náležitá ochrana. Tu v českém právním řádku zajišťuje právní předpis nejvyšší právní síly, součást ústavního pořádku České republiky, Listina základních práv a svobod. Svoboda projevu v podobě, v jaké ji chápeme dnes, byla formulována teprve po druhé světové válce jako prevence před podobně zničujícím válečným konfliktem v budoucnosti. Určitou touhu po šíření svobodných myšlenek však spatřujeme i hluboko v historii, kdy byly první pokusy o získání svobody projevu úzce spjaty s náboženstvím. V 19. století, kdy již svoboda vyznání našla své pevné místo v zákonech většiny evropských zemí, počala být svoboda projevu chápána v souvislosti se svobodou tisku, které bylo v té době jediným sdělovacím prostředkem. V průběhu 20. Století, kdy bylo lidstvo na celém světě svědkem otřesných hrůz válek, bylo nutno lidská práva přísně chránit. Za tímto účelem vznikly mezinárodní organizace a v jejich rámci i mezinárodní katalogy lidských práv. Formulace lidských práv a základních svobod je v těchto dokumentech velmi podobná, zároveň je pojí myšlenka, že lidská práva jsou nadřazená jakýmkoli jiným zájmům. Svoboda...
|
|
|
Ústavní záruky nestrannosti soudců a její sociální konotace
Žižko, Igor ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Janstová, Kateřina (oponent)
Moderní společnost je založena na úctě k jedinci a zároveň s tím si vytvořila institut soudnictví, v jehož rámci by strany měly v zájmu zachování sociální soudržnosti řešit své spory prostřednictvím systému uplatňování práv. Úkolem soudnictví je tedy být nestranným arbitrem, což je bezpodmínečnou podmínkou pro akceptaci autoritativnosti tohoto orgánu, resp. pro funkčnost i smysl tohoto institutu v rámci společenské smlouvy. Pouze nezaujatý soudce je jedinou zárukou zachování zásady nemo iudex in causa sua. Evropská úmluva ukládá státům - členům Rady Evropy vytvořit takové právní podmínky, které každému zaručují právo na projednání jeho záležitosti spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění vznesenému proti němu. Ústavní řád ČR zaručuje každému právo na spravedlivý soudní proces vedený v souladu se zákonem před nezávislým a nestranným soudcem. Ústavní záruky zákonného spravedlivého řízení před nestranným soudcem se doplňují právními normami podústavního práva. Přitom právě požadavek nestrannosti soudců chrání důvěru, kterou by měly soudy v demokratické společnosti vzbuzovat, jak u veřejnosti, tak u účastníků řízení. Nestrannost soudce je subjektivní...
|
|
|
Problematika ústavnosti regulačních poplatků ve zdravotnictví
Svatoš, Jiří ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo posoudit ústavnost regulačních poplatků ve zdravotnictví, které byly zavedeny v ČR roce 2007. První kapitola rozebírá dva nálezy Ústavního soudu ČR, které se týkaly posouzení souladu regulačních poplatků ve zdravotnictví s ústavním pořádkem. Bylo identifikováno pět hlavních oblastí, které je třeba zhodnotit: 1)Obecná metodologie soudní interpretace lidských práv a jejich kolize v judikatuře Ústavního soudu 2)Vývoj a výklad sociálních práv 3)Identifikace testu, který by sloužil k posouzení kolize mezi sociálními právy a veřejnými statky 4)Esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči 5)Empirické posouzení dopadů regulačních poplatků Druhá kapitola poskytuje shrnutí první z těchto oblastí. Je rozdělena do dvou sekcí: tradiční metody ústavněprávního výkladu a utváření principu proporcionality. Tato kapitola je založena na přehledu české i zahraniční jurisprudence a na judikatuře Ústavního soudu ČR. Třetí kapitola popisuje genezi sociálních práv jako součásti lidských práv. Závěry z druhé i třetí kapitoly pak slouží k vytvoření univerzálního testu proporcionality, který zahrnuje specifickou intenzitu přezkumu sociálních práv. Čtvrtá kapitola je případovou studií, která nejprve identifikuje esenciální obsah práva na bezplatnou zdravotní péči, shromažďuje empirické důkazy o...
|
|
|
Řízení před Ústavním soudem
Svobodová, Žaneta ; Hřebejk, Jiří (oponent) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Tématem této práce je řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud České republiky a řízení před ním je stále aktuálním tématem díky významným kauzám, které ovlivňují nejen široké spektrum veřejnosti, ale dění vůbec. Tento orgán ochrany ústavnosti se "předvedl" celou řadou významných kauz a judikátů. Vydal již řadu nálezů, které znamenaly významný zásah do našeho právního řádu. Judikatura Ústavního soudu se tak stává klíčovou součástí ústavní praxe a začala významně ovlivňovat právní praxi vůbec. Ve své práci se zabývám procesněprávními aspekty řízení před Ústavním soudem a snažím se podtrhnout význam této ústavní instituce.
|
|
|
Ústavní limity zákonné úpravy poskytování zdravotní péče
Soukup, Ondřej ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé a klíčová slova ! Diplomová práce: Ústavní limity zákonné úpravy poskytování zdravotní péče ! Resumé ! Cílem této práce je charakteristika a analýza právní úpravy poskytování a úhrady zdravotní péče v českém právním řádu. Tato analýza je prováděna z pohledu ústavního rámce daného zejména Listinou základních práv a svobod. Diplomová práce proto nejprve vymezuje ústavní limity poskytování a úhrady zdravotní péče. Právo na zdravotní péči je upraveno v článku 31 Listiny základních práv a svobod, z čehož vychází i vymezení ústavního zajištění tohoto práva. Z pohledu Listiny, jako komplexního dokumentu, však článek 31 není izolovaným ustanovením a do výkladu rozsahu práva na zdravotní péči jsou proto začleněny i další články Listiny, což je předpokladem pro přesné pochopení předmětného práva. V další části práce jsou charakterizovány zákonné a podzákonné právní předpisy, které právo na zdravotní péči provádějí. Tato část práce je zaměřena především na zákon o veřejném zdravotním pojištění, jako stěžejní předpis této oblasti, a na jeho prováděcí předpisy, které se bezprostředně dotýkají práva na zdravotní péči. Obě tyto části práce slouží jako přesné vymezení východisek, na základě kterých je možno následně přistoupit k samotné analýze právní úpravy poskytování a úhrady zdravotní péče. Stěžejní část práce...
|
|
|
"Ústavněprávní vymezení kontrolních mechanismů územních samosprávných celků"
Dušek, Libor ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Resumé Cílem práce je zodpovědět otázku, zda v České republice existují účinné kontrolní mechanismy, které jsou schopny zaručit dodržování zákonnosti při právních dispozicích obcí a krajů s veřejným majetkem. Zároveň zkoumám, zda takové kontrolní mechanismy vyplývají z Ústavou garantovaného práva na samosprávu a popř. v jaké podobě je lze začlenit do českého právního řádu. Základem diplomové práce jsou konkrétní případové studie z praxe, stejně jako judikatura obecných soudů a aktuální judikatura Ústavního soudu ČR. Po popisu aktuálního právního stavu v České republice se dále zaměřuji na vymezení kontrolních mechanismů územních samospráv v období meziválečného Československa (1918- 1938), a díky judikatuře také částečně v období Rakouska-Uherska. Odbočení do této historické etapy je zvoleno v souvislosti s odkazem na snahu o navázání na samosprávné tradice při obnově územní samosprávy v České republice po roce 1989. Závěrem historického exkurzu je dokázáno, že oproti současnému stavu existovaly před 2. světovou válkou účinné kontrolní mechanismy, a to hned v několika variantách. Práce dále obsahuje srovnání s právní úpravou kontrolních mechanismů územních samospráv v zahraničí, konkrétně se sousedními zeměmi Slovenskem a Německem. V prvním případě se jedná o systém samospráv vycházející ze společného...
|
|
|
Laický stát - ústavní garance a zákonné provedení
Szalonnás, Ondřej ; Suchánek, Radovan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Václav (oponent)
Tato práce se zabývá z několika perspektiv poměrem státu a náboženství jako sociálních fenoménů. Nejprve zkoumá společné dějiny států a náboženství, popisuje zásadní roli náboženství ve starověkých státech a poté se soustředí na vznik křesťanství a jeho rozšíření v římské říši, jeho roli po jejím pádu při ustavování nového společensko-státního uspořádání Evropy. Popisuje boj o nadvládu mezi světskou a církevní mocí a uzavírá, že oba fenomény mají odlišnou podstatu a proto není možné, aby jeden převážil nad druhým. Středověké církve neuspěly ve snaze vykonávat světskou moc nadřízenou státům, totalitní státy dvacátého století selhaly při pokusu náboženství zničit ve prospěch ateistických ideologií. Dále se práce zabývá mezinárodněprávním zakotvením náboženské svobody a sleduje proměnu v chápání její povahy: od sféry, do níž by stát neměl vůbec zasahovat až po oblast, v níž je právní reglementace nezbytná. To je zapříčiněno rozvojem ideje lidských práv, směrem od negativních vymezení svobod k pozitivním právům. Právní úprava je také nutná, aby zajistila pokud možno bezkonfliktní existenci mnohonáboženské a multikulturní společnosti. Poté práce popisuje úpravy náboženské svobody vybraných evropských států. Vychází z jejich rozdělení do tří základních modelů: úpravy odlukové, kooperační a státně-církevní. Věnuje...
|
host ::
RSS.