|
| |
|
|
Phytoplankton in acidified lakes: structure, function and response to ecosystem recovery
Nedbalová, Linda ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent) ; Komárková, Jaroslava (oponent)
Souhrn Předkládanáprácese zabývázejménaruznýmiaspektyeko|ogieplanktonuhorskýchjezer, kterése v současnostizotavujíz acidifikace. Následuje stručnýsouhm přiložených publikacís důrazemnafytoplankton. 1. Biologické zotavováníšumavských jezer z acidifikace (NEDBALoVÁ& al. 2006a) Tato práce se na záklaclě údajůzískanýchna podzim 2003 zatrtěÍilana podrobné vyhodnocenísoučasnéhostavuchemickéhoa biologickéhozotavováníosmi šumavských jezerz acidifikace.Ve srovnánís datyz roku 1999jiŽdošlove čtyřechjezerechk obnovení jejich uhličitanovéhopufračníhosystému(Kleiner ArberseeoPráši|ské,GrosserArbersee a Laka).Zbývajic|čtyřijezeravšakstálezůstávajíacidifikována(Černé,Čertovo,Rachelsee a Plešné).MnoŽstvía sloŽeníobjemověváŽenýchprůměrubiomasyplanktonuodráŽelo rozdíly v acidifikačnímstatutu a v přísunu Živin do jednotlivých jezer. Zal|mco bakterioplanktonbyl hlavní složkou biomasy v acidifikovanýchjezerech s výjimkou PleŠnéhojezer4 v zotavujícíchse jezerech dominoval fytoplanktonspolečněse zooplanktonem.PřevahaÍytoplanktonubyla charakteristickápro mezotrofníPlešnéjezero, kterése vyznačujevyššímpřisunemfosforu.Celkově lze shrnout.Že druhovésloŽení a mnoŽstvíbiomasyltoplanktonu vjednotlivýchjezerechbylo ovlivněnozejménarozdíly ve stupni jejich acidifikace, dostupnostiŽivin a charakteruzooplanktonu.Například příčinou vysokého...
|
|
| |
|
| |
|
|
Recent and subfossil chironomids as a tool for tracing of environmental changes in mountain lakes of glacial origin
Tátosová, Jolana ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šporka, Ferdinand (oponent) ; Brabec, Karel (oponent)
Limnologiclcývýzkum horsloýchoblastnív Českéa Slovenskérepublicemá na nďem pracovišti již dlouholetou tradici a nríšhydrobiologický tým se účastnilmnoha mezinarodních projektu zaněřenýchna studiumhorskýchekosystémů'od roku 2000'kdy jsem se takésta|ačlenemtohoto dmq jsem svévýzkumnéaktivity zaměřila na bentickou faunuhorských vod, zejménana zásfupce čelediChironomidaez řádu Dipter4 jelikožwoří nejpočetnějšia nejpestřejšískupinubenticloých společenstevvod horslcýchoblastí.Jejichživotnicyklus a geografickádistribucejsou ovlivňovrí'ny řadou parametrůprosťedíjakoje teplot4 dosfupnostpotravy,množstvírozpuštěnéhokys|í( pH' sďinita koncentracetěžlcýchkovu ajiných polutantů'lze tuto skupinaorganismůvelmi uspěšně vyuŽítke sledovanízurěn podmínekprostředía vliw klimatickévariability na horskéjezemí ekosystémy.Takévýzkum horskýchoblastímá svéopodstatněni'Vysokohorskájezerapředstavují velmi unikátni a zranitelnévodníekosystémua v současnédobě si|néhov|iw člověkana přírodní prosťedi tato jezer4 díky své odletilosti, fuoří nejméně zasažsnépřírodní systémy.Citlivost vysokohorských jezer ke globáním změniírn_ ďmosferickému mečištění,kyselým sraŽkám a klimaticlcým Úlqrvum - a jejich schopnost reagovat na působenítěchto dopadůvelmi rychle z nich dělá výboméindikátory enviromentalníchzměn. Předkládaná disertačnípráce se...
|
|
|
Modeling the recovery of antropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Krám, Pavel (oponent) ; Marchetto, Aldo (oponent)
Souhrn disertace Předkládanádisertačnípráce se skládá z pěti rukopisůpublikovanýchv recenzovaných odbomýchčasopisech.Tématickyje zaměřenana dopady antropogenniacidifikace na sladkovodníekosystémyv Českérepub|ice a na Slovensku' Mode|oviirrípřispívá k pochopenípruběhu procesůvedoucích k zotavováni (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace.Studiumvlivůacidifikacena chemickéa biologickésloženivysokohors|oých jezerv Tatrácha na Šumavěmá již ďouholetoutradici.oproti tomu dopadytohotojevu na pramennétoky v horslcýcha wchovinných oblastechČn uyty rozpozniinyrelativně nedávno,a přislušnézměny ve struktuřepotoěníhomakrozoobentosua chemismuvody jsou zniírnyméně' Ve svépráci použivrí'rndynamickémodely (zahrnujícíi možnéscénďe budoucích klimatických změn) k hodnocenisouěasnéhostavu a budoucíchtrendůve zotavování acidifikovarrýchekosystémů,ke kterémunyní dochazi v důsledkusníŽeníkyselých atÍnosferickýchimisi. Prvni kapitola práceje zaměřenana vliv nizkéhopH na složení makozoobentosuv acidifikovanýchpotocíchv Českérepublice.Druhá kapitolashrnuje akturí'lniúdajeo chemickémsloŽeni vody v91 tatranslcýchjezerech: data zr.2004 zachycují situaci 15 let po ýmamném sníženíatmosférickýchimisí. Nás|edujici kapitola zahrnuje výsledky biogeochemickéhomodelu MAGIC kalibrovanéhona několika tatranskýchjezerech, a vyhodnocuje budoucí...
|
|
| |
|
|
Reakce zooplanktonu na změny chemizmu vody a množství potravy v důsledku zotavování jezer z acidifikace.
Bartošíková, Martina ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Antropogenní okyselení ovlivnilo společenstva tisíců jezer v Severní Americe a Evropě. Ukázalo se, že během acidifikace došlo ke změnám početnosti, ale i druhového složení zooplanktonu, na některých lokalitách došlo i k jeho celkovému vymizení. Hlavním důvodem byl výrazný pokles pH, vyplavení toxických iontů Al3+ a změna trofie jezer. Míra a rozsah biologického zotavení po obnově pH se v acidifikovaných jezerech výrazně liší napříč regiony. Zotavení vodních společenstev je značně opožděno za zotavením chemismu. Některé zooplanktonní druhy jsou nicméně schopny velmi rychle kolonizovat zotavující se ekosystémy a v mnoha acidifikovaných jezerech se opět začaly vyskytovat původní druhy, které během acidifikace vymizely. Návrat původních druhů může být blokován výskytem acido-tolerantnějších druhů, které po vymizelých druzích obsadily prázdné niky. Zooplankton může být ovlivněn přímo chemismem vody, ale i nepřímo kvalitou a množstvím potravy. Důležitým faktorem je též možnost šíření kolonizujících druhů. Nicméně může být velmi obtížné určit relativní role těchto faktorů v regulaci zotavení. Klíčová slova: zooplankton, acififikace, chemismus vody, toxicita hliníku, fytoplankton
|
|
|
Vliv vlastností povodí vysokohorských jezer v Tatrách na chemizmus vody
Hynštová, Marie ; Stuchlík, Evžen (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá povodími alpínských jezer ve Vysokých Tatrách. Jezera byla dlouhodobě monitorována za účelem zachytit změny chemického a biotického složení jezerních vod vyvolané působením kyselé atmosférické depozice a následně jejím ustoupením. Studované procesy si vyžádaly kvantitativní přístup v popisu charakteristik povodí jezer. Komplikovanost horského terénu dovolila až se současným technickým a výpočetním vybavením parametry povodí exaktně definovat a ty původně odhadované zpřesnit. Morfologické parametry 26 povodí byly získány analýzou vytvořeného digitálního výškového modelu terénu (DEM) nástroji geografického informačního systému (GIS, program ESRI ArcGIS 10.2). Struktura vegetace a povrchu povodí byla zjištěna podle satelitních map Google (2014). Na základě získaných či zpřesněných parametrů povodí (sklon, podíl plochy se sklonem < 26řv povodí, zastoupení typů struktury vegetace a pokryvu na skutečné ploše povodí) byly analyzovány vztahy mezi chemickým složením (NO3⁻, Σ(Ca2+ +Mg2+ )) a vlastnostmi povodí mezi lety 1993 a 2012 resp. 2006. V definovaných povodích byly nově stanoveny morfologické parametry povodí. Podle mediánu nadmořské výšky, zastoupení aspektu a zastoupení typu struktury vegetace a povrchu v povodí byla odlišena jezera jižního a severního úbočí....
|
|
|
Zatížení sedimentů a makrozoobentosu v urbanizovaném toku Botič stopovými kovy
Hanzlíková, Lenka ; Dočkalová, Kateřina (vedoucí práce) ; Stuchlík, Evžen (oponent)
Sledování bioakumulace v sedimentu a bentických organismech je důležitou součástí výzkumu kontaminovaného vodního prostředí, neboť pouhé analýzy vod neposkytují dostatečnou informaci o biologické dostupnosti kontaminantů a mohou vypovídat pouze o aktuálním znečištění v době odběru. Tato studie se zaměřuje na kontaminaci urbánních toků, které jsou v současné době poměrně významným zdrojem stopových prvků. Jako modelový tok byl vybrán Botič, který je ovlivněn mnoha výpustěmi odlehčovacích komor, které jsou zdrojem kontaminace v době velkých srážek a povodní. V průběhu roku 2012 bylo provedeno opakované sledování zatížení tohoto toku, celkem na 10 lokalitách. Práce se zabývá 11 prvky (As, Al, Cr, Cd, Co, Cu, Ni, Hg, Pb, Zn a Fe). Stopové prvky byly posuzovány jak v bentických organismech, tak v sedimentu. Z bentických organismů byly vybrány taxony, které se vyskytovaly velmi hojně a v průběhu celého sledovaného roku: chrostíci čeledi Hydropsychidae, pijavky Erpobdella sp. a jepice čeledi Baetidae. Analýza sedimentů zahrnovala i sekvenční extrakci, která stopové prvky rozdělila podle biologické dostupnosti a mobility do čtyř frakcí. Na základě výsledků byla posouzena biologická dostupnost sledovaných elementů a byla testována korelace mezi koncentracemi v bentosu a sedimentech. Byly zhodnoceny a...
|
host ::
RSS.