|
|
Evolution of sociality and parental care in bees of the genus Ceratina
Mikát, Michael ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Schwarz, Michael (oponent) ; Bogusch, Petr (oponent)
Abtrakt Včely rodu Ceratina jsou výbornou modelovou skupinou pro studium evoluce rodičovského chování a eusociality. Je pro ně typická prodloužená rodiřovká péče - matka obvykle hlídá potomstvo do dospělosti a následně ho krmí pylem a nektarem. Většina druhů je fakultativně eusociální a fakultativně eusociální byl pravděpodobně i společný předek celého rodu. Ačkoliv mají včely rodu Ceratina velmi zajímavé chování, podrobné studie byly provedeny jenom na několika druzích. Tyto druhy byly obvykle ze severní Ameriky, Japonska či Austrálie. Od evropských druhů existují jenom ojedinělá pozorování. Podrobný průzkum chování evropských druhů nebyl před mojí disertací proveden. Cílem práce je prozkoumání prvků chování evropských druhů rodu Ceratina. Dále je cílem identifikovat případné zisky a ztráty prvků chování. Zaměřil jsem se na následující vlastnosti: sociální hnízdění, hlídání potomstva do dospělosti a krmení dospělého potomstva. Během mého magisterského studia jsem objevil obourodičovskou péči u druhu C. nigrolabiata. Tudíž nejdůležitější cíl mého Ph.D. projektu bylo ohodnocení zisků a ztrát obourodčovského chování. Hlídání potomstva do dospělosti výrazně zvyšuje jeho přežívání. Důvodem je efektivní obrana proti přirozeným nepřátelům. Dříve se předpokládalo, že matka hlídá potomstvo do dospělosti u všech...
|
|
|
Populační genetika včel
Beranová, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Včely jsou jednou z hospodářsky nejdůležitějších skupin hmyzu, která se podílí na opylování zemědělských plodin. Tato bakalářská práce je rešerší článků, které se zabývají genetickou rozmanitostí včel (Apoidea, Anthophila) a faktory, které tuto genetickou diverzitu ovlivňují. Představuje vlivy jak antropogenních faktorů, jako je urbanizace, intenzifikace zemědělství, fragmentace krajiny, tak neantropogenních faktorů, které zahrnují změny klimatu a přirozených podmínek, dopady napadení parazity a patogeny na populace včel. Část bakalářské práce tvoří všeobecný přehled o životě včel a uvedení do základů populační genetiky. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak rozsáhlá je problematika úbytku opylovačů, zejména volně žijících včel s předložením základního přehledu metod, které se v těchto studiích využívají. Klíčová slova: populace, DNA analýza, ohrožení, zachování genetické rozmanitosti, včely, biogeografie
|
|
|
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích
Straka, Jakub ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Rybová, Kristýna (oponent)
Srovnávací analýza úmrtnosti obyvatel v produktivním věku ve vybraných vyspělých zemích Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo zanalyzovat vývojové trendy úmrtnostních poměrů produktivního obyvatelstva ve věku 20-64 dokončených let ve 31 vyspělých zemích světa v období 1995-2010 a nalézt a popsat případné podobnosti a rozdílnosti mezi nimi. K tomu byl použit ukazatel intervalové naděje dožití, který souhrnně popisuje intenzitu úmrtnosti v produktivním věku. Pomocí jednorozměrné a dvojrozměrné dekompozice pak byly zjištěny příspěvky jednotlivých věkových skupin a vybraných devíti hlavních skupin příčin úmrtí MKN k rozdílu hodnot intervalové naděje dožití mezi roky 1995 a 2010 v detailněji zkoumaných pěti zemích. Prostřednictvím analýzy vývoje tohoto ukazatele bylo zjištěno, že docházelo k prodlužování průměrné délky života obyvatelstva v produktivním věku ve všech vybraných zemích pro obě pohlaví a rozdíly v intenzitě úmrtnosti se mezi zeměmi snížily. Na tento trend v úrovni úmrtnosti v produktivním věku mezi vyspělými zeměmi hrála pravděpodobně hlavní roli redukce intenzity úmrtnosti obyvatelstva středního věku, především na vnější příčiny ve věkovém intervalu 20-54 let v zemích s nižší hodnotou intervalové naděje dožití. Avšak pro ověření této hypotézy by bylo zapotřebí zanalyzovat i další vyspělé státy s...
|
|
|
Signs of the Origin and Evolution of Eusociality in Hymenoptera on Genomic Level
Fraňková, Tereza ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Musilová, Zuzana (oponent)
Eusocialita vznikla u blanokřídlých mnohokrát nezávisle na sobě, z nichž někteří zástupci blanokřídlých se právě teď nachází na sklonku eusociality. Eusocialita je komplikovaný set genomických, ekologických a behaviorálních vlastností, které spolu úzce interagují. Aktuální studie přinesly mnoho zajímavých výsledků, které alespoň částečně osvětlují možné vztahy eusociality a genomiky. Nicméně pravý původ a evoluce eusociality stále čeká na svoje odhalení. Objasnění příčin vzniku eusociality je u tak prominentního způsobu chování více než žádoucí. Tato teze shrnuje ty nejdůležitější objevy na poli genomiky a posuzuje nejen výsledky, ale i problémy tohoto odvětví, s kterými se vědečtí pracovníci setkávají při studiu tohoto fenoménu. Teze klasifikuje druhy eusociality, krátce pojednává o životním stylu druhů, díky čemuž lze lépe porozumět významu hlavní části této teze. Tato hlavní část se zaměřuje na konkrétní genomická data ukazující možné znaky eusociality, která nám jsou doposud známá. Klíčová slova: eusocialita, genomika, evoluce, Hymenoptera, Insecta
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Populační genetika a speciační mechanizmy u řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Kodejš, Karel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Černá, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá populační genetikou vybraných druhů rodu Stylops v rámci Evropy. V rámci tohoto rodu bylo analyzováno pět druhů za použití dvou přístupů - analýzy mikrosatelitů u druhu Stylops ater a u všech druhů analýzy mitochondriální DNA za použití genu cytochrom oxidáza I. Pro analýzu mikrosatelitových markerů byla použita jednak bayesovská klastrovací analýza a analýza ABC (Aproximate Bayesian Analysis). Mitochondriální markery byly zpracovány formou haplotypových sítí a analýzy populační historie prostřednictvím Bayesian skyline plots. Byla zjištěna nečekaně nízká úroveň populační struktury u druhu Stylops ater s výrazně odlišnými populačními klastry na území Skandinávie a Pobaltí, které naznačují možnost období izolace těchto populací v minulosti, případně nedávnou expanzí a změnu frekvencí alel následkem malé velikosti populací. Dále byla podpořena hypotéza časové segregace populací v rámci druhu Stylops nevinsoni, a to na základě rozdílného období letové aktivity několika druhů jejho hostitelů. U ostatních druhů byla prokázána buď segregace na základě rozdílných hostitelů (S. mellitae), případně na základě geografického rozšíření (S.nassonowi, S.spreta) Zajímavým zjištěním je také detekce redukce velikosti populací v období před cca 8 000 až 2 000 lety, tedy v historicky velmi nedávné době.
|
|
| |
|
|
Fylogeneze včel (Hymenoptera, Anthophila)
Jindrová, Lenka ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Astapenková, Alena (oponent)
Díky velkému rozvoji nových metod a množství a dostupnosti molekulárních dat se v předchozích letech výrazně měnil názor na fylogenezi mnoha skupin včetně včel. Dříve se k určení příbuznosti mezi jednotlivými taxony využívala morfologická data. Dnes se používají převážně data molekulární, která se případně kombinují s morfologickými znaky. Díky využití technik molekulární biologie můžeme s větší přesností určit vztahy mezi jednotlivými taxony. V této bakalářské práci jsou shrnuty současné názory na příbuznost včel a různé možnosti klasifikace s ohlédnutím na historii klasifikace a evoluci některých znaků, jako například specializace na druhy hostitelských rostlin a další. Také je zde rozebrána pozice včel v nadčeledi Apoidea.
|
|
|
Strepsiptera and their host specialization
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent) ; Pohl, Hans (oponent)
Řasníci, jako obligátní parazité, musí čelit neustálému selekčnímu tlaku ze strany svých hostitelů. Z toho důvodu se u nich vyvinula vysoká hostitelská specializace a řada neobvyklých autapomorfií. Jen malá pozornost byla upřena ke studiu fylogeneze uvnitř jednotlivých čeledí řasníků. Bez znalosti koncepce druhu lze jen těžko odhadovat různé scénáře evoluce hostitelsko-parazitických vztahů, tím spíše, když je druhový koncept použit nejednotně. Situaci navíc ještě znesnadňuje možná přítomnost kryptických druhů nebo druhy nesprávně synonymizované. Zaměřili jsme se proto na nejdiverzifikovanější čeleď řasníků - čeleď Stylopidae parazitující na včelách (Anthophila: Andrenidae, Colletidae, Halictidae, Melittidae). Jako modelový rod pro fylogenetické studie jsme si vybrali rod Stylops Kirby, 1802 s holarktickým rozšířením, jehož zástupci jsou parazité včel rodu Andrena Fabricius, 1755. Pomocí molekulárně-fylogenetických metod jsme vytvořili první fylogenetickou studii rodu Stylops. Na tomto základě jsme nejprve navrhli možné rozdělení linií do druhů a díky tomu mohli zhodnotit druhovou diverzitu rodu. Poté jsme do fylogenetického stromu namapovali podrody hostitelů a získali tak informaci o parazitické strategii rodu Stylops. Zjistili jsme, že jednotlivé korunové linie, které by měly reprezentovat...
|
|
|
Evoluce hostitelské specializace a fylogeografie řasníků čeledi Xenidae (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo jen zhruba 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Orthoptera, Blattodea, Mantodea, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). K nejodvozenějším skupinám řasníků patří čeleď Xenidae. Její zástupci parazitují na žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) tří čeledí (Vespidae, Sphecidae, Crabronidae). V porovnání s bazálnějšími skupinami řasníků jsou u druhů čeledi Xenidae velmi dobře známí hostitelé, proto je tato skupina vhodným objektem pro studium evoluce hostitelské specializace. Na základě molekulárních analýz tří genů byla zrekonstruována fylogeneze čeledi Xenidae. Dále bylo provedeno mapování ancestrálních stavů hlavních hostitelských skupin a biogeografických oblastí pomocí dvou metod (maximální parsimonie, maximální věrohodnost). Podle výsledků vychází čeleď Xenidae jako monofyletická skupina, která vznikla ve Starém světě. Na některé hostitelské skupiny došlo k přeskoku vícekrát nezávisle na sobě. To výrazně mění dosavadní představy o evoluci hostitelské specializace a vyžaduje taxonomickou revizi. V rámci této čeledi došlo k několika přeskokům mezi Starým a Novým...
|
host ::
RSS.