Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  začátekpředchozí24 - 33  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Souboj v českém právu
Jindříšková, Eliška ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Účelem této diplomové práce je podrobně rozebrat přístup práva k soubojům v českých právních dějinách a dále analýzou vybraných právních textů potvrdit předpoklad, že spíše než myšlenka společenského vývoje s ideály lidskosti je to fakt, že souboj ze samé své podstaty právu konkuruje, který je určující pro převažující přístup práva k soubojům a pro vývoj tohoto přístupu. Tento dynamicky se měnící přístup práva k soubojům je sledován zejména z pohledu zákonodárce. Tato práce je rozdělena do osmi kapitol včetně úvodní a závěrečné části. Kapitoly jsou členěny chronologicky s ohledem na převažující vztah právního řádu k soubojům (s výjimkou první a druhé kapitoly). Úvod obsahuje stručný seznam a zhodnocení prací, které se touto problematikou zabývají, a představuje metodologii použitou v této práci. První kapitola rozebírá význam, původ a vývoj významu slova souboj a jeho ekvivalentů. Druhá kapitola pojednává o původu soubojů. Je rozdělena do dvou částí. V první části jsou představeny hlavní přístupy současné literatury k problematice původu soubojů. Druhá část se zaměřuje na jeden z nejdůležitějších předchůdců soubojů - odvetný boj (soukromou mstu). Třetí kapitola je věnována souboji, který byl součástí soudního řízení - soudnímu souboji. V této kapitole jsou analyzovány nejvýznamnější písemné právní...
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
Právní formy politické perzekuce v ČSR v období komunistické totality
Hlaváček, Radek ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Právní formy politické perzekuce v ČSR v období komunistické totality Diplomová práce Právní formy politické perzekuce v ČSR v období komunistické totality se dělí na celkem pět kapitol. V teoretické části diplomové práce (kapitola 1.) autor nejprve vymezuje sledované období let 1948-1960, definuje pojem politická perzekuce a popisuje ideologická východiska komunistického práva. V závěru kapitoly je stanoveno třídění právních forem politické perzekuce, což se projevuje ve strukturování dalších kapitol diplomové práce. V druhé kapitole diplomové práce autor popisuje příčiny politické perzekuce v Československé republice v období komunistické totality, které vidí především v právním a politickém vývoji let 1945-1948. V rámci této kapitoly popisuje obecnou charakteristiku období takzvané třetí republiky, ústavněprávní vývoj a systém Národní fronty Čechů a Slováků. Součástí pojednání je i analýza ústavní úpravy platné ve sledovaném období let 1948-1960 a politické situace v letech 1945-1948. Samotné zkoumání právních forem politické perzekuce v Československé republice v období komunistické totality se rozpadá na celkem tři kapitoly, reflektující třídění stanovené v teoretické části diplomové práce. Autor nejprve popisuje trestněprávní formy politické perzekuce v období komunistické totality v letech...
Evidence nemovitostí v Čechách a na Moravě (vývoj katastru nemovitostí)
Vachalovský, Martin ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Smyslem této práce je objasnit vývoj evidence nemovitostí v Čechách a na Moravě od samých počátků spadajících do období 11. století až po poslední vývojové stadium předcházející současné úpravě. Díky této práci by mělo být snažší pochopit současnou úpravu katastru nemovitostí v celé své komplexnosti. Tedy včetně principů a nástrojů, ze kterých vychází. Celý historický vývoj je ovšem neméně zajímavou oblastí, kdy se do vývoje evidence nemovitostí promítají vždy právě probíhající velké historické události. Některé události zasahují do daného tématu více a některé méně, nelze ovšem tuto problematiku táhnoucí se prakticky celým obdobím české státnosti zkoumat bez znalosti historických okolností příznačných pro jednotlivá vývojová období. Tato práce je rozdělena do dvou základních kapitol. První kapitola se zabývá veřejnými knihami, což jsou instrumenty, do kterých byly zapisovány vlastnické vztahy k nemovitostem za účelem zajištění a posílení práv vlastníka proti cizím zásahům do jeho vlastnictví. Tento instrument byl po většinu doby své existence téměř čistě soukromoprávním nástrojem, ale nakonec v době komunistického režimu byl spojen s pozemkovým katastrem. Tato kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, z nichž každá pojednává o jednom z nejdůležitějších druhů veřejných knih. Druhá kapitola zabývající se...
Dačického Paměti jako zdroj poznání raně novověkého českého práva
Matyášová, Josefína ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce pracuje s jedním z nejznámějších pramenů městského kronikářství, které vznikaly v Čechách v 16. a na počátku 17. století. Nejplodnějším a literárně nejschopnějším autorem Dačického Pamětí byl Mikuláš Dačický z Heslova, velmi kontroverzní postava předbělohorské kutnohorské společnosti. Po představení Dačického osobnosti a jeho vlastních zkušeností s dobovým soudnictvím se práce stručně zabývá dějinami Kutné Hory ve středověku a raném novověku a popisuje městskou správu a typický průběh soudního řízení, jak probíhal před městským soudem. Paměti reflektují rozmanitou dobovou kriminalitu - diplomová práce sleduje především trestný čin usmrcení (zvláštní pozornost je věnována smlouvám o hlavu, ženské kriminalitě či sebevraždám), dále rvačky, souboje, nářek cti a hanění, podvody, krádeže a loupeže. Klíčová slova Mikuláš Dačický z Heslova, právo, kriminalita, raný novověk, Kutná Hora, městská kronika
Začlenění Lucemburska mezi země Koruny české
Stehlík, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Předmětem diplomové práce je začlenění Lucemburska mezi země Koruny české. Téma bylo vybráno především z důvodu, že nebylo dosud historiografií zpracováno a analyzováno. Dostupná literatura zpravidla bere příslušnost Lucemburska ke Koruně české jako danou skutečnost bez bližšího zdůvodnění. Z toho současně plyne značné množství nepřesností a omylů v literatuře. Největší nepřesností pak je datum či období začlenění Lucemburska ke Koruně české, kdy se udává doba vlády Karla IV. nebo dokonce i Jana Lucemburského. Cílem této práce je tak nejen popsat proces začlenění, ale také vyvrátit trvající nepřesnosti. Z tohoto důvodu se diplomová práce snaží čerpat a analyzovat zásadní skutečnosti především z primárních pramenů a konfrontovat je s literaturou. První kapitola stručně představí instituci Koruny české pro její odlišení od Českého království. Analyzuje pojmy "koruna" a "inkorporace". Dále popisuje vznik Koruny české a analyzuje její základní dokumenty. Následující druhá kapitola se zabývá personální unií mezi Lucemburskem a českými zeměmi za vlády Jana Lucemburského. Nastiňuje předpoklady budoucího vývoje v králově svatební smlouvě s Beatrix Bourbonskou, jeho závěti a v dohodách s Balduinem Lucemburským, trevírským arcibiskupem. Třetí kapitola týkající se období vlády Karla IV. vyvrací v literatuře...
Hrdelní soud města Říčany v 16. - 18. století
Stejskal, Vladimír ; Adamová, Karolina (oponent) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí V této rigorózní práci se autor zaměřil na kompletní právní zpracování činnosti městského soudu v Říčanech po celou dobu jeho doložené existence. Zdejší soud vznikl patrně v 1. polovině 16. století a byl nadán hrdelní jurisdikcí, která mu byla odňata až teresiánským patentem r. 1765. Přestože u jiných městských soudů byla v 16. století ingerence do jejich činnosti ze strany patrimoniální (pozemkové) vrchnosti běžná, u zdejšího soudu není z dochovaných písemností doložena. Stejně je tomu tak i v období třicetileté války. Z hlediska trestání pachatelů zločinů je pro toto starší období charakteristická universalita trestu smrti. Tímto trestem byli postihováni pachatelé téměř veškerých deliktů. Stejně tak bylo v té době obvyklé použití mučení při výslechu bez ohledu na to, z jakého deliktu byl podezřelý obviněn. Právní úprava užití tortuty v tomto období zcela chyběla. Právním předpisem pro vedení řízení a trestání pachatelů byla od r.1580 Práva městská Pavla z Koldína, v některých případech i zemská zřízení. Od 60. let 17. století je činnost zdejšího soudu velmi podrobně zachycena v soudních knihách, tzv. "manuálech". Ty zachycovaly zpravidla celý průběch jednotlivých trestních procesů vedených u tohoto soudu (zejm. zatčení, výslechy, konfrontace aj.). Zdejší soud však v této době trestal usvědčené...
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
Ústavy habsburské monarchie v první polovině 19. století ve srovnání s polskou ústavou 3. května
Burešová, Pavla ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce zkoumá ústavy první poloviny 19. století v habsburské monarchii (a tedy Pillersdorfovu ústavu, Kroměřížskou ústavu a Stadionovu ústavu) a Polskou ústavu 3. května z roku 1791. První část textu popisuje zvláště pojem konstitucionalismu. Následuje přehled předešlých historických událostí, které měly velký vliv na ústavní vývoj v habsburské monarchii v předchozím období. Třetí kapitola popisuje Pillersdorfovu ústavu, čtvrtá kapitola je věnována Kroměřížskému návrhu ústavy (a Kroměřížskému sněmu) a pátá kapitola pojednává o Stadionově ústavě. Poté následuje krátký úsek, který hodnotí vliv rakouských ústav na následující vývoj konstitucionalismu v habsburské monarchii. Sedmá kapitola je věnována Polské ústavě 3. května a také přirozeně popisuje historické důvody pro přijetí tohoto ústavního textu a vnitřní politickou situaci v Polsku hlavně v 18. století. Poslední, ale také velice důležitá kapitola sestává ze srovnání všech ústavních textů v krátkém shrnutí a snaží se najít jejich hlavní společné prvky a rozdíly.
Rekonstrukce budovy pivovaru
Starý, Marek ; Bažant, Zdeněk (oponent) ; Klusáček, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá budovami bývalého pivovaru v Opavě. A to konkrétně Spilkou, Varnou a Strojovnou. Je zde řešen jejich stávající stav a přizpůsobení konstrukce nově navrhovanému využití budov.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   začátekpředchozí24 - 33  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 Starý, Martin
3 Starý, Michal
3 Starý, Mikuláš
1 Starý, Milan
4 Starý, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.