|
|
Minimalismus v díle Helle Helle na příkladu románu Na dně
Česká, Veronika ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Tato diplomová práce obsahuje tři části. První představuje teoretický přehled vývoje minimalismu jako uměleckého stylu, jeho významu v literatuře, konkrétně také v oblasti Skandinávie. Druhá část se věnuje prozaičce Helle Helle v kontextu současné dánské literatury a její tvorbě. Třetí část práce se zabývá analýzou konkrétních minimalistických postupů, které autorka uplatnila v případě svého románu Na dně.
|
|
|
The contemporary Norwegians' understanding of Russenorsk
Boldižarová, Katarína ; Dubec, Pavel (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Práce se zabývá srovnáním pidginu russenorsk se současnou norštinou (konkrétně její dominantní formou zvanou bokmål). Jejím cílem je jednak popsat podobnosti obou jazyků a ssenorsk srozumitelný pro současné Nory. Hlavní část práce porovnává pidžin lexikální rovině. Primárně se věnuje větným členům, slovotvorbě a struktuře vět. Práce se důkladněji věnuje zmíněnému pidžinu, z norské gramatiky jsou zmíněny pouze relevantní aspekty. Russenorsk má mnoho společných rysů s norštinou, avšak je to pidžin složený ze dvou jazyků a ruština v něm také hraje určitou roli. Od norštiny se liší rozlišnými morfologickými pravidly, s norského původu). Druhou částí práce je krátká analýza kterém se nacházejí různé věty z russenorsk. Dotazník byl vyplněn anonymně Nory, kteří odpověděli na řešili úkoly týkající se překladu, porozumění a určování větných členů. Poznatky získané porovnáním russenorsk s norštinou a cílený dotazník nám pomohly odpovědět na otázku, zda Norové rozumějí russenorsk a do Klíčová slova: russenorsk, norština, jazyk, lingvistika, jazykověda, pidžin
|
|
|
Alienation, Anxiety and Searching for Identity in Stig Dagerman's Novel Bränt barn
Lišuchová, Ľudmila ; Humpál, Martin (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Práca si dáva za cieľ podchytiť vzťah medzi francúzskym existencializmom a existencialistickým románom Stiga Dagermana Bränt barn prvý raz vydaného v roku 1948. Porovnanie s francúzskym existencializmom sa uskutočňuje na základe filozofických diel popredného francúzskeho existencialistu J. P. Sartra a už napísaných literárnovedných prác s tematikou Stiga Dagermana a existencializmu. Práca sa zameriava predovšetkým na tri existencialistické tematické oblasti, ktorými sú odcudzenie, úzkosť a hľadanie vlastnej identity. Tieto témy sú ďalej prepájané s ďalšími existencialistickými fenoménmi ako absurdnosť, neúprimnosť či sloboda a zodpovednosť, ktoré sú s vyššie uvedenými termínmi úzko prepojené. Myšlienky a mechanizmy, ktoré opisuje Sartre sú Dagermanovi v mnohých oblastiach blízke. Ukazuje sa, že vplyv existencialistickej filozofie na Dagermanovo dielo je očividný v osamelosti a absurdnosti života hlavného hrdinu. Naopak, v oblastiach ako úzkosť či strach si Dagerman čiastočne volí vlastný netypický prístup. Dokonca sa vyskytuje náznak inšpirácie Freudovou psychoanalýzou.
|
|
|
Biblická intertextualita v románech Torgnyho Lindgrena
Sedláčková, Terezie ; Stahr, Radka (vedoucí práce) ; Humpál, Martin (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou biblické intertextuality ve vybraných románech švédského spisovatele Torgnyho Lindgrena. Cílem práce je stanovit, jakými způsoby Lindgren pracuje s biblickou intertextualitou a jakou funkci má tento fenomén v jeho dílech. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části je nastíněna teorie intertextuality a život a dílo Torgnyho Lindgrena. Druhá část obsahuje podrobnou analýzu románů Ormens väg på hälleberget (1982, Cesty hada na skále, č. 1988), Bat Seba (1984, David a Batšeba, č. 1992) a Norrlands akvavit (Norrlandský akvavit, č. 2009). Z analýzy vyplývá, že způsoby užití biblické intertextuality se v jednotlivých románech odlišují. Lindgren za pomoci intertextuálních odkazů nastoluje zásadní témata románů, což vede čtenáře k úvahám nad všeobecně lidskými otázkami. klíčová slova: švédská literatura - Torgny Lindgren - Bible - intertextualita - biblická intertextualita - biblické příběhy - biblické postavy
|
|
| |
|
|
Chronická nevinnost: queer čtení
Stanjurová, Martina ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Bc. Martina Stanjurová Chronická nevinnost: Queer čtení Abstrakt: Diplomová práce podrobuje analýze román Chronická nevinnost (1958) Klause Rifbjerga, stěžejní dílo dánské literatury druhé poloviny dvacátého století. Analýza tohoto díla je prováděna z perspektivy genderových studií, konkrétně prizmatem principů poststrukturalistických queerových teorií. Práce se zaobírá rozborem dynamiky vztahu ústředních chlapeckých postav, vypravěče Januse a jeho spolužáka Toreho. Použitím metody queer čtení odhalujeme, jakým způsobem vypravěč vyjadřuje i skrývá svou platonickou fascinaci kamarádem. Zároveň se na základě získaných poznatků pokoušíme vysvětlit podstatu vypravěčova vztahu k ženským postavám románu, který vykazuje zjevné rysy misogynie.
|
|
|
Finskošvédská menšina a její identita v díle Kjella Westöa
Doležalová, Ela ; Dlask, Jan (vedoucí práce) ; Stahr, Radka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá švédsky hovořící menšinou na finském území. Protože bylo Finsko po několik staletí součástí Švédského království, švédština zde dlouho měla výsadní postavení. Vysokou prestiž si udržela i po připojení Finska k Rusku, k němuž došlo v roce 1809. V 2. pol. 19. století bylo postavení švédštiny značně oslabeno a dnes ji lze na území Finska považovat za minoritní jazyk. Cílem práce je nejdříve definovat pojem identity a vymezit specifika identity příslušníků menšin. Dále se ve své práci zaměřím na menšinu finských Švédů, její sebepojetí, historii a literaturu. Obsahem poslední části je rozbor díla finskošvédského autora Kjella Westöa, konkrétně způsob, jakým spisovatel v tvorbě pojednává svou identitu finského Švéda. KLÍČOVÁ SLOVA: identita, menšiny, finskošvédská menšina, finskošvédská literatura, Kjell Westö
|
host ::
RSS.