|
| |
|
|
Vývoj postojů vedení slovinských komunistů k Jugoslávii a k socialismu v letech 1986-1988
Janíčko, Michal ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent) ; Klabjan, Borut (oponent)
Disertace se zaměřuje na vývoj postojů politické elity socialistického Slovinska ke klíčovým otázkám státoprávního uspořádání a politického a ekonomického systému v letech 1986-1988. S využitím archivních pramenů je zkoumáno slábnutí jugoslávské orientace a přesvědčení o perspektivě samosprávného systému. Slovinská politická elita se ve sledovaném období vyznačovala vysokou vnímavostí k veřejnému mínění ve své republice, ve kterém již od počátku 80. let sílil nacionalismus a kritičnost vůči vládě komunistů. Některé předpoklady existence společného státu začali slovinští lídři opouštět v létě 1987, zatímco o rok později se již přímo začali odklánět od federativního uspořádání Jugoslávie směrem ke konfederaci. V tématu ekonomického systému došlo ke zlomu v uvažování slovinských i celkově jugoslávských komunistických elit na jaře 1988 pod tlakem dlouhodobé ekonomické krize. Tehdy začalo odbourávání pilířů samosprávného socialismu. Slovinští komunističtí lídři v čele s Milanem Kučanem se s touto ztrátou vyrovnali dobře také díky úspěchu nacionalismu, který v jejich řadách koncem 80. let prudce zesílil podobně jako v celé veřejnosti.
|
|
|
Analýza citlivosti pro Markowitzův model portfolia
Sommer, Tadeáš ; Borovička, Adam (vedoucí práce) ; Pieter, Michal (oponent)
Práce se zabývá analýzou citlivosti rizika a výnosu portfolia, v závislosti na vstupních parametrech, při vytváření optimálního akciového portfolia pomocí modifikovaného Markowitzova modelu. V teoretické části je nastíněna problematika rizika v kontextu s akciemi, poté se definují základní charakteristiky akcií a zavádí předpoklady moderní teorie portfolia. Dále jsou popsány matematické modely, model kvadratického programování a modifikovaný model s podmínkou na maximální váhy akcií. V praktické části je pro data akcií, zahrnutých v indexu FTSEurofirst 100, zobrazena analýza množin efektivních portfolií v závislosti na vstupních parametrech pro dva přístupy, kdy povolujeme, nebo zakazujeme krátkou pozici. V návaznosti na analýzu citlivosti jsou v závěru praktické části sestavena portfolia dle tří možných preferencí investora.
|
|
|
Od stachanovců k volné sobotě. Pojetí práce v socialistickém Československu šedesátých let 20. století
Keller, Filip ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Sommer, Vítězslav (oponent)
Práce se zabývá pojetím práce v socialistickém Československu v šedesátých letech. Zaměřuje se na diskurzy sociálních a ekonomických reforem a post-stalinské doby. Ve středu pozornosti budou stát hlavní sociální, ekonomické a ideologické kategorie, o něž se tyto projekty opíraly, šíře jejich výkladu i proměna důrazu na jejich jednotlivé prvky. Práce se soustředí zejména na možné spojení nově utvářeného diskurzu se snahou obnovit sociální diferenciaci a překonat společenskou nivelizaci předešlého (stalinského) období. Teoreticky se práce pokusí propojit Honnethovu teorii uznání s konceptem egalitární spravedlnosti G. Cohena a z této perspektivy prozkoumá historické proměny pojetí spravedlnosti, dělby práce, sociálního étosu různých společenských skupin (zejména vrstvy vzdělané inteligence), legitimity existujících forem přerozdělování atd.
|
|
|
Vytváření "demokratického socialismu". Stranická historiografie 50. a 60. let mezi stalinismem a reformním komunismem
Sommer, Vítězslav ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
1 Abstrakt Dizertační práce: Vytváření "demokratického socialismu". Stranická historiografie 50. a 60. let mezi stalinismem a reformním komunismem Dizertační práce se zabývá vývojem stranické historiografie mezi léty 1950 až 1970 v kontextu proměn československého komunismu. Stranické dějepisectví vzniklo na počátku 50. let jako zvláštní historiografický projekt, fungující v rámci aparátu komunistické strany, jehož úkolem bylo zpracovávat minulost KSČ a dělnického hnutí. Mělo být novou historiografií, která se odřízne od tradic tzv. buržoazní historické vědy a stane se dějepisectvím odpovídajícím nárokům probíhající socialistické revoluce. Vývoj stranické historiografie jakoby kopíroval vývoj československého komunismu. Prošla stalinistickou, poststalinistickou a reformně komunistickou fází. Nejdříve byla součásti stranické propagandy. Ve druhé polovině 50. let vytvořila paradigma stranických dějin, jehož složkou byla také závazná interpretace dějin domácího komunismu. V 60. letech pak prošla kritickým obdobím, během nějž nahradila poststalinistické vyprávění o dějinách KSČ novým příběhem, jenž se stal prostředkem historické legitimizace projektu československé reformy 60. let. Ve všech třech vývojových etapách bylo stranické dějepisectví v úzkém kontaktu s vrcholnou politikou. Někdy šlo o bezproblémový...
|
|
| |
host ::
RSS.