|
|
Otcovství, jak bylo prezentováno na stránkách Vlasty v letech 1981-89
Kolářská, Pavla ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Otcovství a mateřství jsou ve společnosti navzájem provázány. Existují určité společenské normy, které určují obsah, kterým by měla být naplněna role otce a role matky ve společnosti. Pro svoji práci jsem vybrala z této dvojice rolí tu méně zkoumanou a to roli otce. Tuto roli jsem se rozhodla zkoumat v historickém kontextu období Československa 80. let. Pro toto období je charakteristická vláda totalitní moci. Tento fakt učiní myslím tuto práci ještě zajímavější, jelikož do běžného života občanů a občanek té doby zasahovala výrazně charakteristika vlády totalitní moci. Inspiraci pro svoji práci jsem našla v bakalářské práci Lindy Božovské, která tuto roli otce již zkoumala na stránkách časopisu Vlasta z let 1976-80. Svou prací na tuto práci navazují a to tak, že zkoumám roli otce prostřednictvím časopisu Vlasta z let 1981-89. Nejprve uvedu svoji práci historicko-společenským kontextem komunistického Československa, který se domnívám, že je pro tuto práci klíčový. Dále se zaměřím na gender v tomto specifickém období, následovat bude otcovství v době totalitní vlády a představení časopisu Vlasta. V empirické části použiji metodu obsahové analýzy. Mým pramenným materiálem budou články časopisu Vlasta z let 1981-1989, které se týkají otcovské role. Tato analýza představovala celkem analýzu 432 vydání týdeníku...
|
|
|
Ženy v ozbrojených složkách - postavení ženy u Policie ČR
Kučerová, Valerie ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Hašková, Hana (oponent)
Tématem mé diplomové práce je genderová analýza současného postavení žen u Policie České republiky, tak jak jej vnímají samotné ženy policistky - studentky policejních škol. Ptám se, zda z pohledu žen - policistek fungují u Policie České republiky zabudované a neuvědomělé genderové stereotypy, které ženy a muže předurčují do určitých pozic a k určitým úkonům, zdali dochází v rámci služebního poměru (rozhodování, odměňování, profesní postup, přístup ke vzdělání, atd.) k uplatňování rovného zacházení a principu rovnosti příležitostí pro muže a ženy. V teoretické části práce jsem se zaměřila na genderové zpracování policejních odborných pramenů, od historického vývoje postavení žen v ozbrojených složkách ČR, přes právní úpravy služebního poměru až po posouzení zpráv a priorit Ministerstva vnitra ČR při prosazování rovnosti mužů a žen z pohledu genderu. V rámci kvantitativního předvýzkumu jsem provedla v průběhu měsíce dubna a května 2008 dotazníkové šetření se 60 ženami policistkami studujícími na Střední policejní škole MV v Praze a na Policejní akademii České republiky v Praze. Pro analytické zpracování dotazníkového šetření byla zvolena genderová analýza, která byla uplatňována ve všech fázích předvýzkumu - při plánování, realizaci a vyhodnocování. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol - úvod,...
|
|
|
DVACÁTÉ STOLETÍ VE SVĚTLE ZKUŠENOSTÍ JEDNÉ ŽENY alternativní pohled na dějiny získaný pomocí orální historie
Svobodová, Jana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jak se konkrétní doba a události odrazily v životě konkrétní ženy, nakolik její jednání ovlivnily genderové normy a stereotypy společnosti, a nakolik se tato žena cítila jimi vázána. Jako metoda zpracování byla zvolena metoda orální historie, která umožňuje zpracování životních příběhů lidí nejrůznějšího postavení a zkušeností. Jejím základem jsou biografická vyprávění narátorky, která badatelka následně zpracuje, analyzuje a interpretuje. V mém případě byla narátorkou moje babička narozená v roce 1922, a pocházející ze zemědělského prostředí, díky čemuž její životní zkušenosti nekorespondují příliš s obrazem doby, ve které žila, jež nám podává mainstreamová historie, zaměřená spíše na střední městské vrstvy. Díky tomu bylo při použití orální historie a analytické kategorie gender možno zpracovat originální pohled na události a dobu dvacátého století tak, jak jej zažila konkrétní žena. Tento pohled, opomíjející často politické události, které mainstreamová historie považuje za klíčové, a akcentující více každodenní život ovlivněný genderovým systémem, je živoucí dokladem o tom, jak rozdílné může být vnímání života v závislosti na kontextu a konkrétní životní zkušenosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.