|
| |
|
| |
|
|
Transmisogynie a sexismus ve veřejném prostoru
Prokešová, Linda ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na interpretaci zkušenosti translidí s pohybem v heteronormativním veřejném prostoru. Empirická část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů. V rámci této části diplomové práce mě především zajímají vlastní zkušenosti a prožitky komunikačních partnerů a partnerek s projevy fyzického a verbálního násilí, vnímání sexismu a sexistické reklamy, vnímání genderových stereotypů a jejich osobní pocity bezpečí a strachu při pohybu ve veřejném prostoru. V teoretické části vymezuji hlavní pojmy a koncepty, které slouží jako opěrné body mé práce. Věnuji se otázce heteronormativity a jejího vlivu na vyjednávání neheterosexuálních identit v určitém prostoru a pracuji s konceptem sexuality jakožto s regulačním a kontrolním mechanismem společnosti. Dále představím konceptualizaci transsexuality v českém medicínském a sociálně-právním diskurzu a uvedu limity medicínského pojetí transsexuality z genderové perspektivy.
|
|
|
Sociální aspekty hormonální antikoncepce v životě žen v reprodukčním věku
Grünbergová, Lenka ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na sociální aspekty ženské orální hormonální antikoncepce v životech dvou generací žen, tj. dcer a jejich matek. V teoretické části osvětluje zásadní koncepty, které při zkoumání antikoncepce obecně není možné z genderového hlediska opomenout. Upozorňuje dále na důležité historické mezníky, které s tzv. antikoncepční pilulkou souvisí. Prostor je věnován také analýze vývoje antikoncepčního chování české populace od 50. let 20. století. Empirická část zahrnuje kromě popisu metodologie také analýzu polostrukturovaných rozhovorů s deseti ženami - matkami, které se narodily v 60. letech 20. století a jejich dcerami narozenými kolem přelomu 80. a 90. let. Cílem analýzy provedených rozhovorů je zjistit, jak konkrétně se v životě oslovených žen projevuje obecně přijímaná teze o antikoncepci jakožto emancipačním mechanismu, který pomáhá ženám mít moc nad vlastním tělem a rozhodovat o vlastní reprodukci. Ptám se, z jakého důvodu, kdy a za jakých podmínek se mé komunikační partnerky rozhodly užívat antikoncepční pilulky a jakou roli v tomto rozhodnutí hrály vnější okolnosti. Dále také, jakým způsobem se užívání antikoncepčních pilulek projevilo v jejich vztahu k vlastnímu tělu a sebevědomí a jak ovlivnilo jejich partnerské vztahy a sexuální život obecně. To vše zkoumám s ohledem na...
|
|
|
Strategie vyjednávání každodenního života žen bez stálého domova
Macounová, Aneta ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent)
Výzkum k diplomové práci se zabývá tématikou bezdomovství žen. Zamýšlí se nad strategiemi vyjednávání každodenního života žen bez stálého domova, možnostmi a zkušenostmi očima samotných aktérek. Toto téma nabízí široké spektrum otázek týkajících se aspektů bezdomovství žen. V úvodní části je bezdomovství žen nahlíženo ze strany veřejného diskursu, který nabízí pohled nejen laické, ale i odborné veřejnosti na tuto problematiku. Jsou zde vymezeny důležité pojmy, které se vztahují k fenoménu bezdomovství. Tématika bezdomovství žen je v této práci pojednávána zejména s ohledem na gender, který zde představuje analytickou kategorii, a to především v rámci mediálního diskursu a diskursu národních dokumentů a zpráv. Samotný výzkum spočíval v analýze polostrukturovaných rozhovorů se sedmi obyvatelkami dvou různých azylových domů. Jsou zde rozpracovány jednotlivé strategie, které komunikační partnerky (ženy bez stálého domova) využívají v rámci zajištění denních potřeb v nepříznivé sociální situaci, konkrétně v azylovém ubytování. Výsledkem výzkumu je vhled do problematiky bezdomovství žen skrze optiku genderu, konkrétně pohled na strategie a způsoby vyjednávání každodenního života žen bez stálého domova.
|
|
|
Vnímání mužského a ženského těla v české lékařské literatuře druhé poloviny 19. a počátku 20. století
Najmanová, Veronika ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Storchová, Lucie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jakým způsobem bylo v konkrétním druhu lékařské literatury v tzv. domácích lékařích, v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století tematizováno lidské tělo. Práce vychází z předpokladu, že tělo není pouze neutrální biologický základ daný přírodou, ale že vnímání těla a tělesnosti je ovlivněno společností a proto se určité společenské změny mohou odrážet i ve změně nahlížení na lidské tělo, zejména při jeho pojímání jako těla mužského a ženského. Právě zhruba od šedesátých let 19. století docházelo k rozvoji emancipačních aktivit českých žen, k rozšíření jejich práv a obecně k proměně genderových vztahů ve společnosti. Práce se zabývá tím, zda se tyto společenské změny promítly do toho, jakým způsobem bylo o lidském, a potažmo tedy o mužském a ženském těle, referováno v konkrétní lékařské literatuře a zkoumá, co nám zpětně taková pojetí těla říkají o genderových změnách ve společnosti.
|
|
|
Současná česká sexuologie a homosexualita
Mašková, Johana ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
6 ABSTRAKT Diplomová práce se zaměří na textovou obsahovou analýzu odborných článků z oblasti sexuologie, které vyšly v České republice po roce 1989. Bude zkoumat metodou kvantitativní i kvalitativní obsahové analýzy, jak v článcích autoři a autorky definují pojem homosexualita a pracují s ním, a také jak se jeho pojetí mění v závislosti na kontextech. Autorka si bude klást otázky, zda se změnil sexuologický diskurz o homosexualitě po pádu komunistického režimu, a pokud ano, tak jakým způsobem. Klíčová slova: AIDS/HIV, biologizace, coming out, diskurz, esencializace, gay, gender, heteronormativita, homosexualita, lesba, medikalizace, registrované partnerství, sexualizace, sexuologie, stereotyp, stigmatizace, tabuizace, viktimizace
|
|
| |
|
|
(Ne)poslušná těla. Fenomén pole dance a fitness genderovou optikou
Hradecká, Lucie ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
Pole dance a fitness neboli "tanec na tyči" bývá často dáván do souvislosti s prostitucí a pornografií, v důsledku čehož mu je jako formě nevhodné, sexuálně explicitní stylizace pohybů těla upírána umělecká a sportovní hodnota. Navzdory stigmatu, které si tato disciplína s sebou nese, došlo v posledním desetiletí k jejímu dynamickému rozvoji, ne-li mainstreamizaci. Výzkumy z nedávné doby tuto formu pohybu/tance interpretují jako femininní či feminizační praktiku. Předložená práce však s jejich závěry polemizuje a snaží se naopak upřít pozornost na možnosti subverzivní reartikulace normativních preskripcí genderových vztahů, které se v souvislosti s tímto fenoménem vynořují. Práce je teoreticky zakotvena v poststrukturálních feministických teoriích, které se vymezují proti esencialistickým pojetím genderu. Sběr dat probíhal za využití metody zúčastněného pozorování a šesti hloubkových, polo-strukturovaných rozhovorů se (spolu)majitelkami studií specializovaných na výuku pole dance/fitness. Všechny oslovené se podílely na etablování a institucionalizaci této disciplíny v Česku, pole dance/fitness vnímají jako jeden z nejzásadnějších faktorů svého života a dlouhodobě se mu intenzivně věnují. Získaná data byla následně analyzována prostřednictvím metody poststrukturální diskurzivní analýzy. Klíčová...
|
|
|
Otcovství, jak bylo prezentováno na stránkách Vlasty v letech 1981-89
Kolářská, Pavla ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Otcovství a mateřství jsou ve společnosti navzájem provázány. Existují určité společenské normy, které určují obsah, kterým by měla být naplněna role otce a role matky ve společnosti. Pro svoji práci jsem vybrala z této dvojice rolí tu méně zkoumanou a to roli otce. Tuto roli jsem se rozhodla zkoumat v historickém kontextu období Československa 80. let. Pro toto období je charakteristická vláda totalitní moci. Tento fakt učiní myslím tuto práci ještě zajímavější, jelikož do běžného života občanů a občanek té doby zasahovala výrazně charakteristika vlády totalitní moci. Inspiraci pro svoji práci jsem našla v bakalářské práci Lindy Božovské, která tuto roli otce již zkoumala na stránkách časopisu Vlasta z let 1976-80. Svou prací na tuto práci navazují a to tak, že zkoumám roli otce prostřednictvím časopisu Vlasta z let 1981-89. Nejprve uvedu svoji práci historicko-společenským kontextem komunistického Československa, který se domnívám, že je pro tuto práci klíčový. Dále se zaměřím na gender v tomto specifickém období, následovat bude otcovství v době totalitní vlády a představení časopisu Vlasta. V empirické části použiji metodu obsahové analýzy. Mým pramenným materiálem budou články časopisu Vlasta z let 1981-1989, které se týkají otcovské role. Tato analýza představovala celkem analýzu 432 vydání týdeníku...
|
host ::
RSS.