|
|
Tvaroslovná spisovnost v pořadu Interview Plus
Stupková, Nikola ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat užívání vybraných morfologických jevů ve vysílání pořadu Interview Plus na Českém rozhlase Plus, a to jak u moderátorů, tak u hostů. Zaměřuje se na morfologickou spisovnost, konkrétně na tři tvaroslovné jevy - konkurenci kondicionálových tvarů bychom, bysme, realizaci plurálové shody neuter v nominativu a akuzativu a instrumentál plurálu. Zmíněné jevy jsme zvolili, protože jsou problematické a jejich nekodifikované varianty pronikají do spisovných projevů. Zaznamenávali jsme všechny spisovné a nespisovné výskyty zmíněných jazykových jevů. Výsledky jsme interpretovali z různých hledisek. Zaměřili jsme se na vliv některých sociálních faktorů (profese, pohlaví). Na výsledky jsme se také podívali z hlediska rozložení spisovných a nespisovných variant, to znamená, kolik mluvčích užilo jen spisovný tvar, kolik naopak jen nespisovný a kolik osob kombinovalo obě varianty (u všech třech jevů nejvíce mluvčích užívalo pouze spisovnou variantu a nejméně jen nespisovnou). Stanovili jsme si několik hypotéz. První hypotéza zněla, že u moderátorů budou naprosto převažovat kodifikované tvary. Druhá byla, že u hostů zaznamenáme více nekodifikovaných tvarů než u moderátorů. Třetí hypotéza se týkala novinářů, předpokládali jsme, že novináři budou užívat spisovnou variantu častěji...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Zvukové vlastnosti projevů moderátorů vybraných televizních talk show
Baptistová, Lucie ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Diplomová práce zkoumá zvukové vlastnosti promluv tří moderátorů z různých televizních talk show. Pomocí experimentální analýzy se snaží postihnout charakteristické rysy jejich promluv, především pak zkoumá jejich suprasegmentální stránku. Vybraní moderátoři pocházejí jak z veřejnoprávní, tak soukromé televize. První oddíl teoretické části představuje samotný žánr televizní talk show a jeho zastoupení na vybraných televizních stanicích, dále představuje mnohotvárnost českých talk show spolu s jednotlivými moderátory, jejichž promluvy budou předmětem analýzy, zkoumá funkci komunikace v médiích, stejně jako osobnost moderátora, a popisuje rysy veřejných mluvených projevů. V části věnující se jazyku a řeči je nejdříve představena lingvistická disciplína fonetika, na niž navazuje představení jednotlivých zvukových prostředků souvislé řeči současně s jejími vlastnostmi. Praktická část se zabývá projevem jednotlivých moderátorů, snaží se postihnout zvukovou stránku jejich projevu a posoudit, zda se v projevu každého z moderátorů dají nalézt určité charakteristické rysy (především v oblasti intonace, četnosti a funkčnosti pauz a mluvního tempa). Dále si všímá, zda se některé rysy mluvčích talk show prolínají a jejich mluvené projevy mají něco společného i přes odlišnost jednotlivých talk show vzhledem k...
|
|
|
Jazyk polopřipravených mluvených projevů
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je hláskoslovná a morfologická analýza mluvených textů rozhlasové publicistiky. Při analýze jsme pracovali se třinácti zaznamenanými a přepsanými texty z let 2002-2005. Především jsme se zabývali otázkou, do jaké míry se v tomto typu projevů dodržuje spisovná norma, a výsledky jsme porovnali se závěry pěti dřívějších výzkumů mluvené češtiny. Zjistili jsme, že výskyt nespisovných prvků v našem vzorku je většinou nižší než v dřívějších výzkumech mluvené češtiny. Zároveň se však potvrdilo, že zejména některé nespisovné prvky mají tendenci pronikat i do projevů zřetelně tíhnoucích ke spisovnosti. Analyzované polopřipravené projevy proto hodnotíme jako projevy jazykově smíšené s převahou spisovných prvků.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vybrané tvary číslovek 2, 3, 4 a jejich tvaroslovný problém na ZŠ
Kuželková, Tereza ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vybranými tvary číslovek dva, tři a čtyři a tím, jakým způsobem je žáci základních škol skloňují. Cílem bylo zjistit, jestli žáci v písemných cvičeních používají u skloňování číslovek dva/oba častěji spisovné či nespisovné tvary, jak se to během školní docházky vyvíjí, a zdali u číslovek tři a čtyři v genitivu volí spíše spisovné podoby tří a čtyř nebo nověji kodifikované varianty třech a čtyřech. Teoretická část vymezuje pojem číslovky se zaměřením na skloňování číslovek dva, tři a čtyři, zabývá se jejich vývojem, hyperkorektností, kodifikací z roku 1993 a také jejich pojetím v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a v učebnicích pro základní školy. Empirická část obsahuje výsledky šetření, které jsem získala pomocí doplňovacích cvičení od žáků základní školy. Tyto výsledky jsou zpracované v tabulkách a grafech, z nichž jsou následně vyvozené závěry. Práce obsahuje také čtyři rozhovory s učitelkami dvou základních školy, kterých jsem se ptala jich na jejich zkušenosti při výuce skloňování číslovek dva, tři a čtyři na základní škole. KLÍČOVÁ SLOVA Číslovky dva, tři a čtyři, tvarosloví, kodifikace, hyperkorektnost, základní škola
|
host ::
RSS.