|
| |
|
|
Postoje Čechů k přechylování ženských příjmení
Amrichová, Katalin ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je analýza postojů české veřejnosti k přechylování ženských příjmení. Obsahem teoretické části je historie vzniku příjmení, pohled na přechylování příjmení v minulosti i současné názory odborníků na tuto problematiku. Podrobně jsou rozebrány argumenty pro a proti přechylování. Dále jsou zde uvedeny zákonné úpravy, které problematiku přechylování ženských příjmení nyní řeší, i jejich vývoj v minulosti a srovnání s právními úpravami některých dalších evropských zemí. Součástí teoretické části jsou také pravidla, jimiž se přechylování řídí. Empirická část je založena na výzkumu, který proběhl na základě elektronického dotazníkového šetření. Jeho cílem bylo zjistit, jaké jsou preference respondentů ohledně přechýlených či nepřechýlených podob ženských příjmení, ale také nakolik jsou tolerantní vůči formám příjmení, které nepreferují. Zjišťování postojů se týkalo jak příjmení českých žen, tak i cizinek. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti jsou vůči nepřechylování příjmení českých žen poměrně tolerantní, co se týče preferencí, jsou však značně konzervativní. Naprostá většina preferuje užívání přechýleného příjmení, po sňatku pak dávají přednost volbě přechýleného manželova příjmení. Jiná je situace u příjmení cizinek, u nichž preference naznačují značný příklon k užívání...
|
|
| |
|
| |
|
|
Tvary instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT 24
Karásek, Dominik ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na konkurenci kodifikovaných a nekodifikovaných tvarů instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT24. Teoretická část obsahuje přehled historického vývoje tvarů instrumentálu plurálu. Je zde popsáno, jak se tento tvar odrážel v důležitých gramatikách i v dalších bohemistických časopisech. V praktické části je zpracována analýza vzorku 40 vysílání pořadu Interview ČT24. Výsledky analýzy jsou porovnány se zjištěními, která vyplývají z teoretické části a se stejně tematicky zaměřenou sondou Sojka, 2020. Je zjištěno, že koncovka -ma instrumentálu plurálu se v daném vzorku pořadu Interview ČT24 vyskytuje v 3,72 %. Výskyt nespisovné varianty je ve všech věkových skupinách stejný. Porovnání profesí naznačuje, že se koncovka -ma častěji objevuje mezi respondenty zabývajícími se ekonomickou sférou. Nebyly zaznamenány rozdíly mezi pohlavími. Na základě porovnání se Sojkovou prací z roku 2020 je rovněž vyhodnoceno, že stále platí konstatování Krause et al., že koncovka -ma je stále příznaková. Je však doporučeno, aby vznikaly další práce prováděné na větším vzorku respondentů, které budou obsahovat i kvalitativní výzkum, jenž umožní zkoumání postojů mluvčích a zjišťování jejich noremního povědomí. KLÍČOVÁ SLOVA instrumentál plurálu, spisovná čeština, mluvená...
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
|
|
Příprava vektorů pro heterologní expresi lidského cytochromu P450 1B1
Sojka, Pavel ; Martínek, Václav (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Laboratoř molekulární karcinogeneze a vývoje léčiv, pod jejíž záštitou byl tento projekt vypracován, se problematikou cytochromů P450 zabývá již delší dobu. Tyto enzymy se podílejí v drtivé většině na první fázi biotransformace jak xenobiotik, tak endogenních látek, méně často pak na syntéze např. látek steroidní povahy. Práce se zabývá přípravou expresních vektorů založených na plasmidu pET-22b, vhodných pro přípravu lidské formy cytochromu P450 1B1 metodou heterologní exprese. Tento cytochrom P450 je přítomný v endoplasmatickém retikulu především extrahepatálních tkáních a jeho exprese je navíc indukována dioxiny a polycyklickými aromatickými uhlovodíky. K přípravě vektoru byl použit gen pro lidský cytochrom P450 1B1, který byl pomocí metody PCR upraven. Na oba konce genu byla přidána štěpící místa pro restrikční endonukleasy a v jednom případě také úsek kódující histidinovou kotvu pro snadnější izolaci enzymu. Pomocí agarosové elektroforesy byl jak insert, tak štěpený plasmid verifikován a zároveň také purifikován k ligaci a následné transformaci konstruktu do kompetentních buněk E. coli DH5. Klíčová slova: cytochrom P450 1B1, karcinogeneze, plasmid, heterologní exprese
|
|
|
Mluva žáků základní školy
Cmíralová, Hana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Resumé Práce se věnuje současné mluvě žáků základní školy. V teoretické části práce hodnotí autorka dosavadní terminologii nestrukturních jazykových útvarů, vymezuje termín mluva žáků ve vztahu ke slangu a uvádí základní charakteristiku mluvy žáků a jejích nositelů. Materiál, ze kterého vychází autorka při popisu slovní zásoby žákovské mluvy, byl získán prostřednictvím dlouhodobého výzkumu školního prostředí. Na základě zkoumání získaného materiálu došla autorka k několika podstatným závěrům týkajícím se mluvy žáků. Mluva žáků zahrnuje specifická jazyková vyjádření, kterými chtějí žáci ukázat svůj osobitý vztah ke škole a světu kolem sebe. Nová slova, která vytvářejí, bývají odrazem toho, jak školu a to, co s ní souvisí, zažívají. Pro mluvu žáků je typická značná pojmenovací invence, uplatňuje se v ní řada pojmenovávacích postupů. Vedle tradičního odvozování je časté překrucování a mechanické krácení. Četné je i přenášení slovního významu, zejména metaforické a přejímání z cizích jazyků. Žákovská slovní zásoba je značně variabilní, zahrnuje veliké množství nových i tradičních pojmenování, ale i názvy a slovní spojení, které zastarávají nebo se už nepoužívají. Tato variabilita žákovského slovníku vychází především ze skutečnosti, že školní prostředí je proměnlivé co do svého složení. Někteří žáci z něho...
|
|
|
Heterologní exprese a izolace lidského cytochromu P450 1B1
Sojka, Pavel ; Martínek, Václav (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Cytochromy P450 tvoří superrodinu hemových enzymů, jejíž jednotliví zástupci se vyznačují velmi širokou substrátovou specifitou, tudíž dokáží odbourávat desítky až stovky různých substrátů, avšak s různou účinností a kinetikou. Mezi látky, jež jsou schopni zástupci superrodiny cytochromů P450 odbourávat, patří jak eobiotika, tak xenobiotika. U obratlovců se jedná o membránové enzymy vázané v endoplasmatickém retikulu, které se vyskytují ve zvýšené míře v celé řadě tkání, např. v kůži, ledvinách či plicích. Nejvíce a nejčastěji se ovšem vyskytují v játrech. Cytochrom P450 1B1 je inducibilní enzym, který se vyskytuje převážně v plicích a kůži. Jeho exprese je indukována převážně přítomností polycyklických aromatických uhlovodíků a dioxinů. Mezi xenobiotika degradovaná cytochromem P450 1B1 patří rovněž některé heterocyklické aminy. Enzymy superrodiny cytochromů P450 jsou taktéž zodpovědné za metabolickou aktivaci řady karcinogenů na reaktivní látky, jež participují na vzniku aduktů s DNA a zvyšují hladinu oxidačního stresu v buňce. Tato diplomová práce se zabývá (i) přípravou dvou forem expresních vektorů kódujících gen lidské formy cytochromu P450 1B1, (ii) heterologní expresí tohoto proteinu, (iii) jeho následnou izolací doplněnou v jednom případě o štěpení TEV proteasou a (iv) porovnáním aktivity...
|
|
|
Jazyk polopřipravených mluvených projevů (Průvodci na hradech a zámcích)
Hlaváčková, Klára ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Odborná veřejnost jeví značný zájem o podobu mluveného jazyk. Diplomová práce Jazyk polopřipravených mluvených projevů (průvodci na hradech a zámcích) si dovoluje rozšířit tuto oblast bádání. Základem této studie je materiál získaný terénním výzkumem. Projevy deseti průvodců po dvanácti památkových objektech byly podrobeny foneticko-fonologické analýze. Cílem tohoto rozboru byl popis jazyka v komunikační situaci, která vznikne mezi návštěvníky památky a jejich průvodci. Dále se zabýváme základními odchylkami od spisovné výslovnosti a snažíme se vypozorovat některé stereotypy v mluvě této profesní skupiny. Postupně se tato práce zabývá samohláskami, u kterých sleduje kvantitu (dloužení, krácení), kvalitu (otevřená, zavřená výslovnost, redukce, samohláskové změny, elize) a protezi. Následují kapitoly věnované analýze konsonantů, a to zejména jejich elizi. Chybět nemůže pasáž, která rozebírá větnou intonaci. Závěr pak patří mluvnímu tempu. Jaký je tedy projev vzorku zkoumaných průvodců? Odpověď na tuto otázku je obsahem této diplomové práce.
|
host ::
RSS.