Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 50 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Potravní biologie půdních saprofágních roztočů(Acarina: Oribatida) na lokalitě Rendezvous
Režňáková, Petra ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Starý, Josef (oponent)
Ve sledovaném období od října 2008 do září 2009 bylo v chráněném areálu Rendez-vous v Lednicko-Valtickém areálu na čtyřech stanovištích lišících se typem opadu (tis - dub cer) sebráno 144 půdních vzorků. Z nich bylo získáno celkem 9043 půdních saprofágních roztočů. V rámci pancířníků bylo zjištěno 26 druhů a 4 rody. Kromě standardních metod studia struktury společenstva včetně numerické analýzy bylo aplikováno i studium potravního výběru dominantních druhů (Gymnodamaeus bicostatus, Spatiodamaeus verticillipes, Platynothrus peltifer), a to cestou histologických studií. Studované biotopy se od sebe lišily jak strukturou společenstev saprofágních roztočů tak i dominantními, resp. charakterizujícími druhy, což potvrdila i numerická analýza. Podstatným faktorem pro osídlování mikrohabitatu se projevila jeho potravní nabídka i potravní výběr roztočů. Právě mikrohabitaty hrají významnou úlohu v studiích půdního prostředí.
Mikroanatomie a cytogenetika lasturnatek ve vztahu k evoluční biologii jejich reprodukčních způsobů
Symonová, Radka ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Keyser, Dietmar (oponent) ; Weyda, František (oponent)
SOUHRNDIZERTAENiPRACE HlavnlmcilempiedklSdan6pr6cebylopiispdtk obecndlepsimupochopenibiologre lasturnatek a vyplnit tak nekte16 hlavni mezery v dosavadnich znalostech. Lasturnatkypatii mezi velmi dobie zdokumentovanouskupiny korfs0. To plati zejm6nao ekologicklicha morfologickfchaspektechjejich biologie,na ktereje ji2 tradidn6kladen velk17dfrraz,protozetyto znalostijsou uplatiov6ny v taxonomii lasturnatek a tak6 v ekologii, kter6 tvoii zilklad pro hojn6 vyu2ivan6 paleoekologick6rekonstrukce.Tato situacem0ze bit ilustrov6naskutednosti,Ze dosudchybdlydetailn6jgiinformaceo hepatoprankreatuu lasturnateka nic nebyro zndmoo jejichtzv. volnlch buik6ch (hemocytech).Rovn62detailnicharakteristika stavbysamidihorozmnozovacihoapar6tu(ktenije velmislozit6utv6ien)a pr0b6hu inseminacea n6sledn6hooplozenivajidekz&st6valdlouhomimo pozornost.Velmi podobndsituaceexistovalav piipaddkaryologiesladkovodnichlasturnatek.Ndkotik st62ejnichpracl na toto t6ma vzniklojiz ve 30. a 40. letech minulehostoteti s ndkolikadal5imivliimkamiz pozddjsidoby.vsechnytytopracese opirajipouzeo deskriptivnikaryologii.Jiz v 60. a 70. Ietechbyla u partenogenetickichsamic zji5t6naneobvykl6variabilitav podtechchromozom0.piesto vsakbylytyto aspekty cytogenetikylasturnatek,kter6jsou zvldst relevantnlve vztahuk typu reprodukce, po dlouhodobuopomijeny Z...
Úvod do studia karyotypové evoluce štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Šťáhlavský, František ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Ráb, Petr (oponent)
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...
Systematics of oribatid mite families Damaeidae and Gymnodamaeidae (Acari: Oribatida) feeding ecology of selected oribatid species
Mourek, Jan ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Schatz, Heinrich (oponent) ; Starý, Josef (oponent)
I Summary Thepresentedthesisincludescontributionsontworelativelyindependentthemes: (1)particularta,ronomicalproblemsof Europeanmembersof theoribatidfamilies DamaeidaeBerlese,1896andGymnodamaeidaeGrandjean,1954basedon morphologicalstudiesand(2) feedingpreferencesof selectedoribatidmitesand theirinteractionswith saprotrophicfungiin pinelitter. Boththemesarelinkedmainlythroughsomeofthe usedmodelorganisms- thepredominantlymycophagousoribatidmitesof thefamilyDamaeidae. Thethesisconsistsof generalintroduction,in whichI reviewcurrentstateof knowledgein bothfieldsof studyfollowedby the synopsisof eachcontribution, agreementsof co-authorsand full-text versionscontributions.In total, seven primaryscientificcontributionsareincluded.Fourof the contributionsarealready published-three in peer-reviewedjournals and one in per-reviewedconference proceedings.Theremainingthreecontributionsaremanuscriptssubmittedto peer- reviewedjournals. Theconceptionof thethesishasgraduallychangedduringthestudyperiod. Originally,I intendedto focusmainlyonthemorphologyof immaturestagesof the genuscomplexDamaeussensulato(Damaeidae)andon feedingpreferencesof its selectedspecies.Later,thereviewof preliminaryresultsrevealed,thatmorphology of immatureDamaeussensulatooffersonly a low numberof characters,whichare of limitedvaluein...
Biotické interakce v půdě a jejich význam pro tok organické hmoty v půdě
Radochová, Petra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Práce přináší stručný přehled hlavních skupin půdních organismů. Detailně si pak všímá jejich potravních a nepotravních interakcí, které se podílejí na dekompozici organické hmoty. Dále popisuje jeden z velmi důležitých procesů - a to potravní a nepotravní intrakce organismů, charakteristiku bakteriálního a houbového kanálu, organismů, které mění své okolí a jakými mechanismy působí na půdotvorné a humusotvorné procesy. Tato práce také obsahuje experimentální část, která se zabývá interakcí opadu a druhu mikroskopické půdní houby na potravní preferenci a potravní vhodnost jednotlivých druhů hub pro chvostoskoky druhu Folsomia candida. Ukázalo se, že je pro ně důležitá volba substrátu a že je zde rozdíl mezi preferencí a vhodností substrátu zdlouhodobého hlediska (dub nebyl vybírán dospělci, ale byl na něm pozorován největší nárůst jedinců).
Úvod do studia karyotypové evoluce štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones)
Šťáhlavský, František ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Marec, František (oponent) ; Ráb, Petr (oponent)
6. ZÁVĚRY 1. Pro studium karyotypu štírků je u většiny druhů nejvhodnější doba rozmnožování. Ve střední Evropě se dá v tomto období (duben - červen) u většiny druhů získat z gonád samců i samic dostačující množství spermatogoniálních mitóz a u samců i různá meiotická stadia vhodná pro analýzu karyotypu. 2. Primární konstrikce řady druhů jsou drobné a obtížně detekovatelné. Pro přesné vyhodnocení morfologie chromosomů jsou proto daleko vhodnější metafáze II samců. V této fázy jsou chromatidy chromosomů spojeny pouze v oblasti centromer, poloha primárních konstrikcí se tedy dá přesně stanovit. 3. Štírci jsou charakterističtí velkou mezidruhovou variabilitou v počtu a morfologii chromosomů. Diploidní počet chromosomů se v rámci celého řádu pohybuje od 7 až po 137. Nejnižší počty chromosomů má čeleď Olpiidae (2n=7-23), nízké počty chromosmů mají také čeledi Chthoniidae (2n=10-38), Geogarypidae (2n=15-23) a Garypinidae (2n=33). Nejvyšší počty chromosomů má čeleď Atemnidae (2n=93-137). 4. Původním systémem chromosomového určení pohlaví štírků je patrně X0. S výjimkou čeledi Larcidae byl tento systém nalezen u všech studovaných čeledí. V rámci čeledí Neobisiidae a Larcidae byl zjištěn také systém XY, jež vzniká pravděpodobně přestavbami mezi chromosomem X a autosomy. 5. Pohlavní chromosom se v průběhu meiosy...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 50 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
8 SMRŽ, Jan
8 Smrž, Jan
10 Smrž, Jiří
1 Smrž, Josef
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.