|
|
Histologie kostní tkáně v antropologických aplikacích
Valíková, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Cagáňová, Veronika (oponent)
Kost je tvrdá mineralizovaná struktura tvořící oporu těla. Její histologické uspořádání tvoří kostní buňky (osteoblasty, osteocyty, osteoklasty) a mezibuněčná hmota. Uspořádání kosti se u obratlovců liší. Můžeme rozlišovat i kosti, které se u lidí nevyskytují. Jako kost acelulární. Nebo kosti, které se u lidí vyskytující jen málo - jako kosti pneumatizované. Pro výzkum lidské kosti se používají různé zvířecí modely a každý má své typické využití. Klíčová slova: Kostní tkáň, histologie, struktura kosti, zvířecí modely
|
|
|
Stopy jako ukazatele vlastností homininů a anatomicky moderních lidí
Morvová, Zuzana ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Makajevová, Eliška (oponent)
Práce se zabývá studiem stop anatomicky moderních lidí a jejich předků - homininů. Srovnáváme otisky nohou anatomicky moderního člověka a šimpanze Bonobo (Pan paniscus) a shrnujeme jejich charakteristické rysy, které využíváme při určování původců fosilních stop. Sledujeme vztah mezi anatomií nohy, především přítomností či absencí klenby nožní, způsobem lokomoce a výsledným tvarem stopy. Dále se zabýváme otázkou, zda je možné ze stop vyčíst také rychlost chůze, výšku a hmotnost jedinců, kteří po sobě stopy zanechali. Zaměřujeme se na standardní techniky běžně používané při výzkumu stop, ale shrnujeme také výsledky moderních metod. Na závěr se věnujeme popisu nalezišť stop, jako jsou např. Laetoli a Ileret. Pomocí výše zmíněných metod se snažíme zrekonstruovat vlastnosti a tělesné parametry původců nejznámějších fosilních stop.
|
|
|
Ukazatele hmotnosti na kostře nedospělých jedinců
Volejníková, Anežka ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Jarešová, Pavla Alexia (oponent)
Tělesná hmotnost jeden ze základní charakterizujících znaků člověka, který se využívá v mnoha antropologických odvětvích a pomocí něhož lze zkoumat chování a prostředí nejen současných, ale i minulých populací. Tato práce podává stručné shrnutí metod, kterými lze hmotnost zpětně zrekonstruovat z rozměrů kostry u nedospělých jedinců. Dále shrnuje významné faktory, kterými může být rekonstrukce hmotnosti ovlivněna, protože dětská kostra je na vlivy prostředí citlivější než kostra dospělého člověka. V práci jsou popsány vlivy výživy, genetiky, fyzické aktivity a ekogeografie. Klíčová slova: odhad hmotnosti, tělesná hmotnost, ontogeneze, růst, postkraniální skelet
|
|
|
Změny vnějších povrchů koster dolních končetin způsobené tafonomickými faktory: Pohansko, 2. kostel
Vitnerová, Tereza ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pankowská, Anna (oponent)
Změny na vnějším povrchu kostí mohou být způsobeny různými tafonomickými faktory. Pro naší práci je důležité, jak se tyto změny projeví. Cílem práce bylo zpracovat a následně vyhodnotit změny na vnějším povrchu kostí dolních končetin. K analýze jsme zvolili soubor dospělých jedinců z druhého kostelního pohřebiště Pohanska u Břeclavi, konkrétně pletenec dolní končetiny (cingulum membri inferioris) a volnou dolní končetinu (pars libera membri inferioris). Tafonomické změny jsme zaznamenávali do vytvořených protokolů, typově se jednalo o poškození kosti a barevné změny. Obrazová schémata jsme následně převedli do digitální formy a v programech InkScape a AdobePhotoshop zpracovali do výsledné podoby. Výsledkem jsou heat mapy, díky kterým jsme byli schopni popsat nejčetnější místa výskytu jednotlivých změn. Nejčastěji jsme na kostech dolních končetin zachytili výskyt oranžového zbarvení, blíže jsme se proto zaměřili na jeho příčinu. V jeho chemickém složení jsme zjistili zvýšený obsah křemíku a hliníku, domníváme se tedy, že by se mohlo jednat o alumosilikátový zvětrávací produkt. Klíčová slova: Pohansko, tafonomie, tafonomické faktory, povrch kostí, dolní končetina
|
|
|
Faktory ovlivňující ontogenezi robusticity kostry u nedospělých jedinců
Königová, Viktória ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rmoutilová, Rebeka (oponent)
Robusticita kostry je využívána pro rekonstrukci habituální aktivity minulých populací. Cílem práce je shrnout proces vývoje biomechanických vlastností kostí a vytvořit přehled faktorů, které mohou ovlivňovat formování robusticity v průběhu ontogeneze. Práce se zbývá vlivem genetické determinace, ekogeografických podmínek a faktorů souvisejících se subsistencí člověka. Zvláštní pozornost je věnována působení mechanické zátěže jako klíčového determinantu postkraniální robusticity. Dále jsou diskutovány vzájemné interakce faktorů působících na robusticitu nedospělých jedinců a jejich dopady na výslednou robusticitu kostí. Klíčová slova: funkční adaptace kosti, habituální aktivita, mechanická deformace, ontogeneze, robusticita
|
|
| |
|
|
Direkcionální asymetrie aktivity svalů horní končetiny a zad při nátahu luku; implikace pro bioarcheologii
Véle, Dominik ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Galeta, Patrik (oponent)
Práce se zabývá svalovou aktivitou při nátahu luku. Cílem práce je zjistit, jestli direkcionální asymetrie svalové aktivity odpovídá nárůstu mechanické robusticity levé pažní kosti v mezolitu. Svalová aktivita je měřena pomocí povrchové elektromyografie na svalech horních končetin a zad. Měřenými svaly jsou: m. deltoideus, m. infraspinatus, m biceps brachii, m. triceps brachii, m. latissimus dorsi. Soubor tvoří dvacet mužů lukostřelců. Je měřena svalová aktivitu při nátahu luku u tří dřevěných luků odlišných sil. Luky použité v tomto experimentu mají mechanické vlastnosti podobné lukům používaným v mezolitické Evropě. Výsledky této práce dokládají, že změny asymetrie mechanické robusticity pažních kostí v mezolitu mohly být způsobeny četnějším používáním luku v podmínkách post-glaciální Evropy.
|
|
|
Tafonomické změny periosteálních povrchů na kostře horních končetin: Pohansko, 2. kostel
Salavová, Šárka ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Pankowská, Anna (oponent)
Zachovalost kostí a jejich vzhled se odvíjí od podmínek, do jakých byl jedinec pohřben. Cílem této diplomové práce bylo vytvoření a probádání protokolů, kvantifikace periosteálních změn a pokus o interpretaci periosteálních změn. Pro analýzu jsme zvolili pletenec horní končetiny (cingulum membri superioris) a volnou horní končetinu (pars libera membri superioris) bez kostry ruky (ossa manus). Zanalyzováno bylo 55 jedinců (25 žen, 30 mužů) z pohřebiště u 2. kostela na Pohansku. Pohřebiště pochází z období Velké Moravy (přelom 9. a 10. století). Periosteální změny jsme zaznamenali do obrázků, které jsme digitalizovali v programu InkScape. V programu InkScape jsme lokalizovali periosteální změny a pomocí programu ImageCalculator jsme zjistili procentuální zastoupení periosteálních změn na povrchu kosti. Na kosterních pozůstatcích jsme pozorovali dva typy periosteálních změn: poškození kostí (např. absence periosteálního povrchu, odhalená spongióza) a barevné změny (např. oranžové, černé nebo zelené zbarvení). Nejčetnějším poškozením kosti byla absence periosteálního povrchu a nejčetnější barevnou změnou oranžové zbarvení. Rozdíl mezi pohlavím a periosteální změnou jsme zaznamenali u absence části kosti (na kosti pažní). Periosteální změny se vyskytují přibližně bilaterálně symetricky. Z výsledků...
|
|
|
Rekonstrukce vlivu mletí obilí na svalovou aktivitu horní končetiny
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Proměny asymetrie robustnosti pažní kosti v průběhu holocénu byly interpretovány na základě analýzy aktivity svalů horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku. Cílem diplomové práce bylo ověřit, zda je možné zkoumat svalovou aktivitu horní končetiny při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku pomocí svalu musculus deltoideus (pars clavicularis), svalu musculus infraspinatus, svalu musculus pectoralis major a svalu musculus triceps brachii (caput longum). Pomocí povrchové elektromyografie jsme analyzovali aktivitu většího souboru svalů dominantní horní končetiny zahrnujícího sval musculus biceps brachii, sval musculus pectoralis major, sval musculus infraspinatus, sval musculus deltoideus (pars clavicularis), sval musculus deltoideus (pars acromialis), sval musculus deltoideus (pars spinalis), sval musculus triceps brachii (caput laterale) a sval musculus triceps brachii (caput longum) při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku u 25 probandek. V souladu s naším předpokladem byl musculus biceps brachii nejméně aktivním svalem při mletí na zrnotěrce a rotačním mlýnku po směru hodinových ručiček, proto je možné sval musculus biceps brachii z analýzy srovnávající svalovou aktivitu horní končetiny při mletí obilí na zrnotěrce a rotačním mlýnku vynechat. Části svalu musculus...
|
|
|
Výpovědní hodnota kostry pro rekonstrukci aktivity na příkladu lukostřelby
Véle, Dominik ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Fikar, Vojtěch (oponent)
Kosterní pozůstatky po anatomicky moderních lidech mohou být zdrojem informací o pohybových aktivitách vykonávaných za života. Lukostřelba byla pro naše předky důležitá aktivita, která může zanechat na kostře stopy. Doposud se nikdo nevěnoval tomu, jestli zanechané stopy tvoří obecný vzorec odpovídající lukostřelbě. Entezopatie a těla dlouhých kostí jsou předmětem studia této práce, protože se používají při rekonstrukci lukostřelby. Z prostudované literatury vztahující se k tématu vyplývá, že těla dlouhých kostí jsou použitelné pro rekonstrukci aktivit. Použitelné jsou i entezopatie, ale u entezopatií je třeba zohlednit některá specifika. Informace získané z entezopatií i těla dlouhých kostí je dobré doplnit historickým kontextem. Z důvodu doplnění kontextu je do práce zařazena kapitola krátce pojednávající o luku a o lovu s lukem. Prostudovaná literatura vztahující se k lukostřelbě naznačuje, že nelze nalézt obecný vzorec stop na kostře pro entezopatie, ale lze pro těla dlouhých kostí.
|
host ::
RSS.