|
|
Dvě tváře jedné zahrady: Betonová zahrada a její zpracování
Nováková, Lucie ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Má práce si klade za cíl podrobit bližší analýze prvotinu britského autora Iana McEwana, Betonovou zahradu, a zmapovat vliv, který má na současnou kulturu. K tomu jsem zvolila její první zámořskou adaptaci na prknech Švandova divadla, jednoduše nazvanou Betonová zahrada. Analýzu jsem postavila na klíčových momentech, jejichž interpretace má zásadní vliv při adaptačním procesu. Jmenovitě se jedná o smrt otce, matky, její následné pohřbení, a vyvrcholení celého příběhu. Každý moment jsem podrobila detailnímu zkoumání a snažila se ukázat, jak jsou zobrazeny právě na divadelních prknech. K tomu jsem se zabývala problematikou dramatizace prozaického textu. V první části se zaměřuji na osobnost a život autora, Betonovou zahradu zasazuji do kontextu jeho díla a také do historického kontextu literatury, která se zabývá dětmi. Tento exkurz do minulosti je důležitý pro pochopení pozice, kterou román zastává na současné literární scéně, a také pro jeho bližší pochopení. Povrchově jsem zkoumala arcimotivy McEwanovy tvorby a naznačila, z jakých impulzů jeho prvotina vznikla. Samotnou interpretaci klíčových momentů jsem se snažila podložit citacemi postav a odborné literatury. Druhá část je věnovaná samotnému románu a již několikrát zmíněné analýze zásadních momentů. Mimoto jsem se zaměřila i na charakteristiku...
|
|
| |
|
|
Motivy smrti v barokní poezii a jejich přesahy
Janečková, Vendula ; Havelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Moje diplomová práce nese název Motivy smrti v barokní poezii, s podtitulem Interpretace motivů smrti a zmaru ve vybraných dílech barokní literatury. Zaměřila jsem se na barokní funerální lyriku a pokusila se na vybraných dílech manifestovat hlavní znaky tohoto druhu poezie. Hledala jsem nejčastější motivy související se smrtí a umíráním, tedy motivy a pocity zmaru, marnosti, zásvětí, dále pak s tím související touhy po nebeském životě a s tím spjaté pocity strachu tehdejších lidí, strachu z utrpení a pekelných muk. Barokní autoři jsou ve svých líčeních velice naturalističtí. Velice barvitě popisují muka, která na člověka čekají, jestliže nežije v souladu s božími zákony. Nesmíme zapomínat také na to, že texty byly doplňovány i obrazovými cykly a hudební složkou, takže útočení na všechny smysly bylo komplexní. Vycházela jsem z Generační periodizace českého baroka, studie, jejímž autorem je V. Černý. Je nutné si uvědomit, že nemůžeme vnímat baroko jako celistvý celek, je nutné od sebe určitá období vydělit. V. Černý uvádí, že trvá-li například naše baroko přibližně od roku 1620 do roku 1740, uplatní se v jeho procesu přinejmenším pět postupných lidských pokolení, a každé je jiné a poslední se jistě velmi nepodobá prvnímu; všechny sdílejí jistý společný fond názorů a stanovisek, citových vznětů a reakcí,...
|
|
|
Výchova dětí a rodičů v kramářských písních a kázáních doby pobělohorské
Baloghová, Eliška ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Havelka, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá otázkami výchovy v kramářských písních a kázáních doby pobělohorské; zkoumá, jakým způsobem je v obou žánrech prezentován ideální vztah mezi rodiči a dětmi, kdo nebo co tyto vztahy narušuje a jaké místo zastává Bůh v celku rodiny a v životech raně novověkých lidí. Práce popisuje shodné a rozdílné přístupy obou žánrů k této látce, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Studium pramenů a jejich analýza se snaží vystihnout dvě stránky výchovy: jednak to, jak by správná výchova měla probíhat, a za druhé způsob, jakým se autoři písní a kazatelé snaží svými díly vychovávat, tzn. poučit děti (ale i rodiče) o správném jednání; popisuje prostředky, jaké k tomu oba žánry užívají a jejich možný účinek na čtenáře/posluchače. Dalšími dílčími tématy jsou například nejčastější provinění dětí a rodičů s následnými tresty či postavení ženy v rodině v kontextu doby. Prostor je také věnován nejvíce užívaným exemplům a nejfrekventovanějším rétorickým a jazykovým prostředkům, které se v dílech objevují v souvislosti se zmíněným tématem.
|
|
|
Srovnání Kroniky české Václava Hájka z Libočan a Poselkyně starých příběhů českých Jana Beckovského
Koucká, Vladimíra ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Havelka, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce srovnává dvě díla starší české literatury - Kroniku českou od Václava Hájka z Libočan a první díl barokní kroniky Poselkyně starých příběhů českých od Jana Františka Beckovského. Srovnání jasně ukázalo, že texty obou kronik (především ve druhé části díla) jsou velmi odlišné jak po obsahové stránce, tak způsobem zpracování. Jako kronikáři opřeli svoje vyprávění o mnoho pramenů různého charakteru. J. F. Beckovský, pokud měl k dispozici jiné prameny, Hájkovy zprávy opravoval, prokládat text množstvím listin a čerpat i z vlastních zkušeností, které nabyl při cestách. Autoři se pak rozcházejí především po obsahové stránce. Jan F. Beckovský vypouští téměř všechny Hájkovy zprávy, které se týkají zahraničních událostí, a zachovává jen ty, které mají spojitost s děním v Českém království. Dále můžeme odlišnosti v těchto dílech spatřovat v pojetí historických postav, např. Boleslava I., Jana Husa či Jiřího z Poděbrad. Po ideologické stránce je u V. Hájka dodnes akcentována tendence protiměšťanská a katolická. Ty se ale v mém výzkumu nepotvrdily. V. Hájek se staví spíše proti všem, kteří podle něho narušují klid v zemi, především proti Němcům, židům a luterským kněžím. Dále se ve spojení s těmito kronikami běžně mluvilo o jejich katolickém duchu a nenávistně protihusitském postoji. V. Hájek se však...
|
|
| |
|
|
Pohřební kázání Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberku jako historický pramen
Daňková, Tereza ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Pohřební kázání, jakožto literární žánr stojící na pomezí psaného a ústního projevu, se dočkalo v našem prostředí svého znovuvzkříšení až v 90. letech 20. století. Tehdy došlo k znovuprobuzení zájmu o českou barokní literaturu a kulturu a s ní spjatými literárními žánry souvisejícími s tematikou smrti. Při hledání kořenů tohoto literárního útvaru je však nutné jíti mnohem hlouběji, než-li jen do období raného novověku. Literární uctívání mrtvých má v evropské kultuře hluboké kořeny sahající až do období starověku. Raně novověká pohřební kázání se ve výstavbě textu podřídila klasické formě pohřební řeči, známé už od antických řečníků Menandra a Dionýsia z Halikarnassu. Na přelomu 15. a 16.století je vývoj tohoto homiletického druhu ovlivněn dvěma aspekty. Prvním z nich je knihtisk, díky němuž dochází už na konci 15.století k publikování a šíření kázání a tím samozřejmě vzrůstá i jeho reprezentativní a didaktická funkce. Zároveň s nástupem luteránské reformace dochází k novému vnímání posmrtného života, kdy základní rozdíl spočívá v jiném pohledu na pojetí spásy, očistec a sním spjatých aktivit pozůstalých. Smyslem předložené práce je především přispět k počínajícímu bádání v oblasti katolických pohřebních kázání a to na příkladu tvorby Jiřího Bartholda Pontana z Breitenbergu. Zvláštní kapitola je zaměřena na...
|
|
|
Rodinné vztahy z pohledu kramářských písní
Plešková, Marie ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na kramářské písně s rodinnou tematikou a porovnává je s dobovou realitou rodin v 18. a 19. století. Popisuje se zde historie rodin, její funkce, výchovné prostředky a také především sociálně patologické jevy, které mohly potkat jak jednotlivé členy rodiny, tak i celou rodinu. V další kapitole jsou pak podrobně popsány příběhy kramářských písní, které jsou rozděleny na dvě podkapitoly - násilí na dětech a násilí na rodičích.
|
|
|
Přijetí Miguela de Cervantese v českých zámeckých knihovnách v období od 17. století do začátku 20. století
Pavlíčková, Anna ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Kuchařová, Hedvika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je dílo Miguele de Cervantese a jeho přijetí v českých zámeckých knihovnách. Součástí je ovšem také neméně důležitá autorova biografie a krátké představení děl, které se do českých zemí nejvíce dostávaly. Závěrečná část práce se pak zabývá zejména jednotlivými tisky a jejich možnými úpravami při překladech. Autorovo dílo můžeme ve větším množství nalézt například v zámeckých knihovnách v Hradci nad Moravicí, Klášterci nad Ohří, Strážnici či Mnichově Hradišti. Do práce je zahrnut i dobový kontext. Klíčová slova Miguel de Cervantes, biografie, zámecké knihovny, literatura, Don Quijote, Galatea, baroko muzea.
|
|
| |
host ::
RSS.