|
|
Kostel sv. Bartoloměje v Plzni. Stavební vývoj kostela v době gotické
Ďurža, Karel ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
The thesis wants to explain a building historical evolution of church St. Bartolomeus in Pilsen. The topic is defined from the beginning to construction works to 16th century. The systematics of topic contains a historical evolution of the area from 9th century to be beginning from a Old Pzenec (Starý Plzenec) with a hilfort of the same name. Next the text narrates about a foundation of a town New Pilsen (Nová Plzeň), which is bound with a history of castle Radyně from time of the emperor Karel IV. History and conception of the church are explored by a architecture aspect. The topic is closed by a Šternberk's chapel, which was founded at the turn 15th and 16th century's and which was a last Gothic action this building. The construction periods are compared between them with a respect to style specifics from the foundation to 16th century. This work notes of a architecture overall also of architectural details and these wants to place this building into a context of the contemporary architecture.
|
|
| |
|
|
Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. století
Pisančiková, Jindra ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce, "Vznik sakrálního centra na staroboleslavském hradišti na počátku 10. Století", je věnována založení Staré Boleslavi a prvnímu sakrálnímu centru v této oblasti, kostelu sv. Kosmy a Damiána. Nejprve se zabývá založením samotného hradu, jakého byl půdorysu, jak vypadalo opevnění, jaké stavby se v tomto areálu nacházely. Závěr této kapitoly je věnován legendám o sv. Václavu, ve kterých se autoři zmiňují o Staré Boleslavi, nebo jen o Boleslavově hradu. Poté následuje kapitola, která se týká kostela sv. Kosmy a Damiána, kde se nacházel, jak vypadal, z jakého materiálu byl postaven. V souvislosti s materiálem stavby se pracuji i s analogiemi ze stejného časového úseku. Poslední kapitola je zaměřena na archeologické výzkumy dané oblasti, počátky výzkumů, výzkumy v kostele sv. Václava a především hřbitovními nálezy v areálu hradu a na jeho předhradí.
|
|
|
Wooden church of St. Anne in Tatranská Javorina, Slovakia
Krupová, Hana ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
V práci jsme se zabývali originálním příkladem neogotické dřevěné sakrální architektury ze začátku 20. století v horském prostředí Vysokých Tater na Slovensku - kostelem sv. Anny v Tatranské Javorině. Spracovali jsme typologii stavby a písemné prameny, pojednávající o inventáři kostela, později o opravách dřevěného objektu. Zaznamenali jsme farský život filiálky v translokácích mezi dvěma farnostma. Za osobní přínos pokladáme odhalení autora návrhu stavby (Karl Klimm), jak též určeni předlohy pro zkoumanou stavbu. Klíčová slova dŕevěná architektura architektura Vysokých Tater neogotika dřevěný kostel Hohenlohe-Oehringen Údaj o počtu znaků počet stránek: 121 počet slov: 22 694 počet znaků bez mezer: 138 875 počet znaků s mezerami: 161 775
|
|
|
Klášter dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji. Příklad architektury ženského dominikánského kláštera.
Kolářová Takácsová, Kornélia ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem diplomové práce je architektonický rozbor kláštera dominikánek na Zaječím ostrově na Dunaji v Budapešti, který založil král Béla IV. pro svou dceru sv. Markétu Uherskou. Klášter vznikl mezi léty 1246-1252. V práci je představen jako příklad architektury ženského dominikánského kláštera v Evropě. Diplomová práce se rovněž věnuje historickému pozadí kláštera a taky se podrobně zabývá otázkou stavební huti, která se na jeho výstavbě podílela. Stavby pocházející z této hutě lze vystopovat na celém území Budína zejména proto, že pracovala ve službách uherského krále Bély IV. Práce se vyrovnává s tezí některých maďarských badatelů, podle nichž huť byla povolána Bélou IV. do Uher z moravského kláštera cisterciaček Porta Coeli v Tišnově. V neposlední řadě je v diplomové práce věnována pozornost sv. Markétě Uherské a jejímu kultu na území Uher i v Evropě.
|
|
| |
|
|
Proces translokace v Ostrově nad Ohří (Schlackenwerth). Vznik a vývoj kostela sv. Jakuba a kostela sv. Mikuláše v závislosti na městotvorném procesu
Šídlová, Andrea ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Bibliografická citace Proces translokace v Ostrov nad Oh í "(Schlackenwerth)" [rukopis]: Vznik a vývoj kostela sv. Jakuba a kostela sv. Mikuláše v závislosti na m stotvorném procesu: bakalá ská práce / Andrea Šídlová; vedoucí práce: Mgr. Stefan Scholz. - - Praha, 2011. - - s. 100. Anotace Práce by m la zachytit dobu vzniku dvou kostel s ohlédnutím na historickou situaci ve 13. století v p emyslovských echách. Dále se pokusí zhodnotit sociální, právní a majetkovou situaci dané lokality, p emž bude sledovat vývoj a stavební aktivity na daných stavbách. Práce je uvedena kapitolou o správní oblasti Sedlecka, která má poukázat na st et zájm eských panovník a ímských vládc na tomto území a to p i formování eského státu a historického m stského státu Cheb na p elomu 12. a 13. století S po átky aglomerace m sta Ostrov je spjat rozrod Hrabišic . Následující kapitola tedy pojednává o tomto rozrodu, majetkové základn a jejich fundacích. St žejní díl práce je nován translokaci sídlišt a p esunu farního centra od kostela sv. Jakuba ke kostelu sv. Mikuláše. D vodem byla, jak bylo prokázáno, nevyhovující poloha p vodního sídlišt pro jeho další rozvoj, který byl nutný pro konkurenci schopnost zdejšího trhového centra. To se vyvinulo následn v m sto. Tento stav vyvrcholil privilegiem krále Jana Lucemburského. V dob , kdy už...
|
|
|
Klášter Rosa Coeli - nejstarší šlechtická fundace na Moravě
Studeník, Jan ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
RESUMÉ Název práce Klášter Rosa Coeli - nejstarší šlechtická fundace na Moravě Diplomová práce je interdisciplinárně zaměřená na gotickou zříceninu kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích u Brna. Jedná se o nejstarší ženský premonstrátský klášter na Moravě a zároveň nejstarší šlechtickou fundaci, založenou roku 1181. Práce je postavena na důkladném heuristickém shromáždění literatury a pramenů, které jsou následně konfrontovány s jednotlivými pomocně vědními disciplínami. V první části je uveden přehled vývoje dosavadního bádání, včetně inventáře rozličných pramenů. Poté následuje popis areálu kláštera a hypotézy o jeho stavebním vývoji. Dále jsou uvedeny tři dosud nevydané listiny, které částečně osvětlují i stavební vývoj kláštera. Důležitým pramenem je listina papeže Bonifáce, vydaná v roce 1390. Z ní vyplývá, že k vybudování kláštera muselo dojít až po roce 1390, což se neshoduje se slohovou analýzou některých architektonických fragmentů. Toto zjištění je zatím otevřené. Druhou část práce tvoří kritická sonda do rodokmenu fundátorů kláštera, pánů z Pulína a napravuje některé mylné závěry dosavadního zkoumání. Vnáší nový pohled na dosud spornou lokalizaci jejich rodového sídla. Bylo zjištěno, že zakladatelé kláštera, jenž užívali v erbu leknín, byli s největší pravděpodobností spřízněni s rozrodem tzv....
|
|
|
Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888 Tato práce se zabývá fenoménem výstavby rodových patronátních kostelů Schwarzenberské projekční kanceláře za vlády knížete Jana Adolfa II. Zvláštní zaměření je zde věnováno realizované sakrální výstavbě v rámci dynamicky se rozvíjejícího velkostatku Český Krumlov. Věnuji zde místo objasnění podílu tvůrčího vlivu a inspirace Schwarzenberských architektů Damasa Deworetzkého a Jana Sedláčka na nově vznikající typizované sakrální výstavbě, tvořící mnohdy kompromis mezi funkčností vyplývající z principů statiky a dekoru tehdy módní novogotiky. Další otázkou se dotýkám problematiky představ laických i církevních představitelů farních obcí a jejich vyvíjeného vlivu na nově vznikající sakrální architekturu. Okrajově se věnuji genealogii rodu knížat ze Schwarzenberku, lokální církevní správě a rozvrstvení osídlení v rámci velkostatku Český Krumlov. Závěr a přínos této diplomové práce je postaven na důkladné pramenné prospekci archivních fondů primogenitury rodu Schwarzenberků a fondů s tématem souvisejících farních úřadů.
|
|
|
Kostel sv. Jakuba Většího v Jihlavě a jeho středověké počátky
Vodáková, Dana ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
RESUME Tato práce se věnuje jedné ze sakrálních staveb města Jihlavy, farnímu kostelu sv. Jakuba Většího. Hlavním předmětem zájmu této práce je nejstarší historie chrámu, která spadá do doby formování samotného města. Pokouší se především shrnout dosavadní poznatky a dále zohlednit nová zjištění převážně archeologického rázu. V tomto ohledu však nutno podotknout, že celá řada nalezených situací ještě nebyla náležitě zhodnocena, vzhledem k doposud probíhajícímu výzkumu, který je do značné míry limitovaný stavebními úpravami kostela. Obecně však lze říci, že prozatímní výsledky se zdají být ve shodě s nastíněným průběhem a vývojem stavby. Pozornost byla věnována i kostelní stavbě, která snad předcházela dnes stojící svatyni, a to z více úhlů pohledu. Jedním byl i nástin možného postupu prokázání zániku této stavby požárem, jak tomu nasvědčuje papežská listina, na základě měření magnetické susceptibility stavebních článků, pocházejících z této stavby, druhotně pak užitých na nynějším kostele. V závislosti na starší stavbě a archeologickém hledisku byla opětně zvážena možnost případné předlokační osady v místech pozdějšího města. Prostor byl věnován také otázkám spjatých s možnými vlivy na podobu svatojakubského chrámu a jeho architektonické pojetí. Práce se snaží ptát i po možných ideových základech stavby,...
|
host ::
RSS.