| |
|
Vznik a vývoj farní organizace zaniklého románského kostela sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici na pozadí sídelního vývoje lokality na pražské Malé Straně v době románské
Švrčinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Bakalářská práce pojednává o lokalitě Pod valy pražského hradu, kde v době románské stával kostel sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici. Zprávy o něm jsou kusé a neúplné, neboť kostelík zastihla ničivá vlna husitského drancování a také nemilosrdný požár v roce 1541 ho neušetřil. Dnes již na jeho místě stojí raně barokní palác Harbuval-Chamaré čp. 171. I když z literatury neznáme datum jeho vzniku (nejstarší zmínka pochází z roku 1354), jsou nám v tomto případě cenným klíčem k jeho bližšímu poznání zdokumentované archeologické zprávy, zprávy z knih konfirmačních, erekčních, aj., které jsou spolu s výzkumem stavebně historického vývoje lokality Sněmovní ulice a jeho okolí vodítkem k určení časového rozmezí vzniku a zániku kostelíka se hřbitovem v jeho zadní části. Po té, co se na Pražském hradě usadili Přemyslovci, v podhradí se vytvořily výrobní osady (s kostely v jejich centru), dokonce se tu střetávaly dálkové cesty z jihu a východu, což vedlo ke vzniku tržiště zásobující Pražský hrad. Farní kostel sv. Michala se hřbitovem stával na Pětikostelním náměstí (název ze 17. století), v blízkosti jižní přístupové cesty na Hrad. Dle její příhodné polohy pod Pražským hradem, vysoké lidnatosti a skutečnosti, že nespadala do žádné církevní enklávy, historici nevylučují, že byla fundací světského donátora....
|
|
Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Schwarzenberské patronátní kostely za knížete Jana Adolfa II. mezi lety 1833 - 1888 Tato práce se zabývá fenoménem výstavby rodových patronátních kostelů Schwarzenberské projekční kanceláře za vlády knížete Jana Adolfa II. Zvláštní zaměření je zde věnováno realizované sakrální výstavbě v rámci dynamicky se rozvíjejícího velkostatku Český Krumlov. Věnuji zde místo objasnění podílu tvůrčího vlivu a inspirace Schwarzenberských architektů Damasa Deworetzkého a Jana Sedláčka na nově vznikající typizované sakrální výstavbě, tvořící mnohdy kompromis mezi funkčností vyplývající z principů statiky a dekoru tehdy módní novogotiky. Další otázkou se dotýkám problematiky představ laických i církevních představitelů farních obcí a jejich vyvíjeného vlivu na nově vznikající sakrální architekturu. Okrajově se věnuji genealogii rodu knížat ze Schwarzenberku, lokální církevní správě a rozvrstvení osídlení v rámci velkostatku Český Krumlov. Závěr a přínos této diplomové práce je postaven na důkladné pramenné prospekci archivních fondů primogenitury rodu Schwarzenberků a fondů s tématem souvisejících farních úřadů.
|
|
Benedikt Ried v pozdně gotické architektuře severozápadních Čech - Louny
Bařicová, Lenka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Vliv Benedikta Rieda v severozápadních Čechách souvisí s celkovým historickým vývojem této oblasti, v těsném sousedství s německým územím, přijímající okolní vlivy a vzájemně se reflektující. Osobnost Benedikta Rieda, pozdně gotického královského architekta, v sobě ukrývá více otázek než odpovědí. Na které stále hledáme uspokojující odpovědi. Jisté je, že přínos Benedikta Rieda překračuje nacionální hranice a souvisí s celkovým středoevropským architektonickým děním. Hlavní otázkou této práce měla být spojitost mezi Benediktem Riedem a městem Louny. Město Louny má jedinečný archivní materiál dokládající průběh stavby svého kostela od zničujícího požáru po přípravu stavby, nákupu materiálu a mzdy dělníkům podílející se na této stavbě. S určitostí však nelze říci, zda všechny záznamy můžeme připsat přímo pro stavbu lounského kostela. Tak i personální působnost přes tyto hodnotné archivní informace nelze Benedikta Rieda potvrdit ani vyvrátit jako tvůrce a hlavního koncepčního autora. Tyto otázky si musíme klást pro nesporné kvality kostela sv. Mikuláše v Lounech po stránce architektonické a umělecké. Jistotu máme v určení políra této stavby, jehož známe právě z městských účtů je jím Mistr Pavel z Pardubic do doby stavby lounského kostela pracující na obnově města Pardubic. Severozápadní Čechy se mohou...
|
|
Methodical study for a bilateral research project about the mutual relationship in the sacral architecture of the 13. century in the Bohemian and Austrian lands.
Scholz, Stefan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Stefan SCHOLZ Metodická studie k bilaterálnímu výzkumnému projektu o vzájemných vztazích sakrální architektury 13. století v českých a rakouských zemích Abstrakt: V první části studie se definuje organizační podmínky pro výzkum vzájemných vztahů profánní a sakrální architektury 13.století v českých a rakouských zemích zejména v zeměpanských městech, tj. nároky na plně interdisciplinární a mezinárodní způsob práce budoucího badatelského týmu. Ve smyslu širšího kontextu městských a regionálních právních, sociálních, a zejména sídelních dějin navíc zdůrazňuje nutnost paralelního výzkumu vzájemných vztahů urbánních, stavebních, společenských a ústavních struktur středověkých měst v Čechách, na Moravě a ve východním Rakousku. V raném a vrcholném středověku se propojily české a rakouské církevní instituce, vznikaly úzké vztahy v kulturním prostředí, mentalitě, zbožnosti, vzdělání, mobilitě i v umělecké tvorbě na dvoře Arpadovců, ale zejména Babenberků a Přemyslovců, vzájemné dynastické vazby, diplomatické i kulturní kontakty mezi panovnickými a šlechtickými rody v českých a rakouských zemích. Dále sledujeme duchovní proudy v širších společenských vrstvách na základě kostelních patrocinií, poutí a masových procesí k vystavění relikvií a konečně se obě země sblížily dálkovým obchodem ale i společnými poutními...
|
| |
|
Saint George's Basilica at Prague Castle and her Building Development
Chlustiková, Katarína ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Katarína Chlustiková Bazilika sv. Jiří na Pražskom hrade a jej stavebný vývoj Résumé Bazilika sv. Jiří patrí k reprezentatívnym románskym stavbám českého prostredia. Veľký záujem odbornej verejnosti jej bol venovaný predovšetkým od 19. storočia, čo malo v kontexte dobovej pamiatkovej starostlivosti dopad na jej puristickú obnovu v rokoch 1887- 1908. V tejto dobe sa podarilo preskúmať intaktne dochované časti stavby, pochádzajúce z obdobia raného stredoveku. Detailne ich dokumentoval architekt prestavby F. Mach. Na základe jeho prác bolo snahou nasledujúceho polstoročia v umelecko-historických kruhoch baziliku (vtedy už v rekonštruovanej podobe) stavebne analyzovať. Niekoľko monografických prác však nedošlo k zhodnému záveru o procese vývoja tejto stavby a ani o jeho datácii. Tieto pramene významne rozšírili poznatky archeologického výskumu vedeného I. Borkovským v rokoch 1959-1962. Na základe nich autor definoval ďalšiu z odlišných predstáv o vývoji stavby. Rozchod v názoroch sa preto stal podnetom pre sumarizáciu poznatkov o stavbe, ktorou sa táto bakalárska práca snaží nájsť cestu v pochopení stavebného a umeleckého vývoja tohto chrámu. Dôležitým východiskom sa pritom stala nedávna revízia pôvodného archeologického výskumu, ktorá definovala časové zaradenie podzemných častí baziliky. Tak bolo možné do...
|
|
Počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích
Čelikovský, Kamil ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou počátky pivovarnictví ve Velkých Popovicích. Stěžejní část věnovanou pivovaru předejde stručný rozbor literatury vztahující se k tématu, následovat bude přehled vývoje pivovarnictví obecně, od jeho zrodu v celosvětovém kontextu, přes počátky pivovarnictví v Čechách a jeho vývoj s ohledem na královská města, šlechtu, cechovní systém a období krizí. Jádro, věnované nejprve historii samotné obce Popovice, bude pokračovat vývojem pivovaru od prvních písemných zmínek z druhé poloviny 16. století, přes střídání jednotlivých majitelů, až do založení současného velkopopovického pivovaru Františkem Ringhofferem v roce 1874. Zohlední i vliv předprůmyslového pivovaru respektive statku v době vlastnictví, jak strahovských premonstrátů, tak staroměstských benediktinů na kulturně historický vývoj obce a jejího nejbližšího okolí v rámci rozvoje celého panství. Rovněž přiblíží i roli ekonomickou a její dopad na sociální skladbu obyvatelstva.
|
|
Stavební historie rotundy svaté Maří Magdaleny v Přední Kopanině
Chabičovská, Hedvika ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá románským kostelem v Přední Kopanině, která se nyní nachází na území Prahy 6. Věnuje se dějinám Přední Kopaniny a jejímu osídlování od pravěkých časů, od období středověku. A to nejenom z hlediska archeologických nálezů, ale i ze stavebních a písemných zpráv. Krátkým přehledem se dotkne hospodářského vývoje kostela svaté Maří Magdaleny a k ní přiléhající fary, vzniku kostela, jeho úpadku i novému povznesu na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavní kapitola číslo 6 řeší stavební vývoj kostela v devatenáctém a dvacátém století. Vědecký přínos práce spočívá ve stanovení vypovídací hodnoty a autenticitě románského jádra kostela, jak o tom svědčí plánová dokumentace a obrazový materi ál. KLÍČOVÁ SLOVA archeologie, kostel, osidlování, renovace, stavební historie, vývoj.
|
|
Methodical study for a bilateral research project about the mutual relationship in the sacral architecture of the 13. century in the Bohemian and Austrian lands.
Scholz, Stefan ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Stefan SCHOLZ Metodická studie k bilaterálnímu výzkumnému projektu o vzájemných vztazích sakrální architektury 13. století v českých a rakouských zemích Abstrakt: V první části studie se definuje organizační podmínky pro výzkum vzájemných vztahů profánní a sakrální architektury 13.století v českých a rakouských zemích zejména v zeměpanských městech, tj. nároky na plně interdisciplinární a mezinárodní způsob práce budoucího badatelského týmu. Ve smyslu širšího kontextu městských a regionálních právních, sociálních, a zejména sídelních dějin navíc zdůrazňuje nutnost paralelního výzkumu vzájemných vztahů urbánních, stavebních, společenských a ústavních struktur středověkých měst v Čechách, na Moravě a ve východním Rakousku. V raném a vrcholném středověku se propojily české a rakouské církevní instituce, vznikaly úzké vztahy v kulturním prostředí, mentalitě, zbožnosti, vzdělání, mobilitě i v umělecké tvorbě na dvoře Arpadovců, ale zejména Babenberků a Přemyslovců, vzájemné dynastické vazby, diplomatické i kulturní kontakty mezi panovnickými a šlechtickými rody v českých a rakouských zemích. Dále sledujeme duchovní proudy v širších společenských vrstvách na základě kostelních patrocinií, poutí a masových procesí k vystavění relikvií a konečně se obě země sblížily dálkovým obchodem ale i společnými poutními...
|