Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Laténské polozemnice v Čechách
Hricáková, Jana ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se věnovala dosavadním výsledkům bádání v oblasti pozdně halštatských a laténských polozemnic. Za cíl si kladla shromáždit publikované, a pokud to bylo možné, i některé nepublikované prameny, na jejichž základě mělo být vytvořeno třídění polozemnic, které ukázalo, jaké druhy zahloubených staveb se vyskytovaly na území Čech od pozdně halštatského období do konce doby laténské. Bylo zjištěno, že nejvíce objektů se váže ke stupňům H D - LT A, pro které je charakteristická různorodost konstrukcí, a jak ukázala kapitola Funkce polozemnic, pravděpodobně můžeme v tomto období očekávat i rozličné využití těchto staveb. Vývojový zlom mezi stupni LT A a LT B přinesl typ stavby Břešťany - Vikletice, který nebyl do této doby neznámý, nicméně jeho postavení v rámci ostatních staveb nebylo zdaleka tak dominantní jako od této chvíle. Do konce laténského období již pak architektura zahloubených staveb nedoznává žádných výrazných změn. Zahloubené chaty byly roztříděny do 4 skupin nejdříve podle počtu a následně podle umístění kůlových jamek. Na základě takového rozdělení bylo posléze možné pokusit se rekonstruovat předpokládanou podobu staveb. Roztřídění polozemnic zároveň ukázalo, že stejně jako nebylo možné prokázat výraznější chronologickou citlivost zahloubených staveb, není možné ani doložit příliš...
Hroby bylanské kultury z Lovosic na pozadí regionálního osídlení
Půlpán, Marek ; Koutecký, Drahomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Materiálovou základnou a vchodiskem pro bakaláskou práci se stal záchrann archeologick vzkum na lokalit Lovosice II - Prmyslová zóna Aoyama veden v roce 2002 Ústavem archeologické památkové pée v Most, kter mimo jiné poskytl funerální nálezy ze starí doby elezné, piem pro tuto práci byly vybrány ti hroby kultury bylanské. Archeologická lokalita Lovosice (eská republika, Ústeck kraj, okres Litomice) leící v geomorfologicky lenné krajin eského stedohoí patí mezi jednu z nejohroenjích a zárove nejlépe prozkoumanch pravkch území SZ ech, piem je zde doloeno prakticky nepetrité osídlení od neolitu a dodnes a souasn kiovatka dálkovch obchodních cest. Kultura bylanská je známa pedevím z funerálních nález a jejím charakteristickm rysem je skupina bohat vybavench hrob s vozy, jhy, koskmi postroji a zbranmi. Krom této skupiny jsou doloeny hroby o poznání slabji vybavené bez nejbohatích nález, kterm v syntetickch studiích není mnohdy pikládána dostaující pozornost. Hlavním cílem pedloené práce bylo poukázat na postavení relativn slab vybavench hrob. eena byla otázka vznamu tchto zpracovanch hrob v rámci regionu Lovosicka, a to pedevím s ohledem na souasnou pramennou základnu. V podobnch intencích je hodnoceno postavení ásti lovosického pohebit na pozadí regionálního osídlení. Na píkladu nkterch artefakt bylo snahou...
Bylanská kultura na území Prahy. Výzkumy 1987-2004
Prokopová, Anna ; Slabina, Miloslav (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o charakteru a rozložení sídlišť bylanské kultury na území Prahy a vypracovat katalog lokalit zkoumaných po roce 1987 (resp. 1986). Časově se jedná o úsek necelých dvaceti let, které uplynuly od vydání kandidátské práce M. Fridrichové pod názvem Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Úvodní část práce se snaží stručně zmapovat současné poznatky o charakteru bylanského osídlení na území Prahy, včetně přehledu dějin bádání. V souvislosti s materiálovou částí práce bylo nutné nastínit chronologii bylanské sídlištní keramiky, kterou na základě typologických skupin vypracovala. Fridrichová. Mým úkolem bylo předložit katalog nově prozkoumaných sídlištních lokalit bylanské kultury na území Prahy a v souvislosti s tím zpracovat sídlištní nálezy z nových výzkumů Muzea hlavního města Prahy, které mi laskavě zapůjčil Mgr. M. Kostka. Během zpracování bylo nutné přistoupit ke kritice pramenů a přehodnotit datování některých nových lokalit. Tímto se katalog rozšířil i o nálezy pozdně halštatské, což umožnilo v některých případech sledovat kontinuitu vývoje.
Sídliště Kanín a problematika laténských dvorců
Elšíková, Veronika ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá současným stavem poznání laténských dvorců na území Čech. Obsahuje i informace o dalších typech sídelních areálů, které jsou v literatuře za dvorce označovány a to o čtyřúhelníkových valových areálech (tzv. "Viereckschanzen") a usedlostech dvorcového typu na oppidech a nehrazených rovinných sídelních aglomeracích. Druhá část práce se zabývá lokalitou Kanín, u které mělo být rozhodnuto, zda se jedná o laténský dvorec či nikoliv a dále se zaměřuje především na zpracování keramického souboru a na unikátní nález keramického fragmentu s kolkem koně.
Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
Černý, Martin ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce hodnotí nálezy z pohřebiště starší doby římské, které bylo objeveno při orbě 1,4 km jihovýchodně od obce Ohnišťany (okr. Hradec Králové). Hlavní část je uložena v Národním muzeu v Praze (56 předmětů). Dochováno je 8 hrobových celků se sponami, noži, nůžkami a zbraněmi. Rozrušené hroby poskytly řadu římsko-provinciálních importů - bronzové nádoby (např. souprava naběračky a cedníku Eggers 162 s kolkem C MANSVANNII) a spony z východních a západních provincií. Dálkové kontakty dokládá také přezka z území baltských kmenů. V místě dnešní obce je mj. doloženo povrchovými sběry současné sídliště. V oblasti východních Čech nápadně vysoký počet importů patrně souvisí s velice dobrým napojením na tehdejší obchodní síť.
Dobroměřice u Loun a Březno u Chomutova - dvě sídliště doby římské v severozápadních Čechách
Beneš, Zdeněk ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Předložená magisterská diplomová práce se zabývá tématem, jež je, zdá se, v posledních letech na vzestupu. Jedná se o archeologii germánských sídlišť doby římské, sídlištní struktury a jejich chronologii. Sídlištní archeologie na rozdíl od výzkumu hrobů jistě neposkytuje tolik spektakulárních nálezů, její chronologie zdaleka není tak citlivá a otázka uzavřených nálezových celků je zde více než sporná. I proto byla sídliště po dlouhou dobu ignorována. Velké nálezové celky, často z velkoplošných záchranných výzkumů, leží celá desetiletí nezpracovány v depozitářích a mnohé z nich svým objemem představují roky práce pro celý tým badatelů. Většinou proto bývají publikovány spíše menší odkryvy jednotlivých objektů nebo úseků sídlišť.
Mladší doba římská v Jevišovické pahorkatině. Sídliště v Mohelně, okr. Třebíč
Sobolová, Tereza ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Cílem této práce je zpracování sídlištních nálezů z mladší a pozdní doby římské na lokalitě v Mohelně. Jedná se jak o soubor keramiky (domácí či římsko - provinciálních importů), tak také bohatého souboru železných a bronzových předmětů, kostí a mazanice. Lokalita bude dále srovnávána s podobnými lokalitami nejen ve sledované oblasti Jevišovické pahorkatiny, ale také s dalšími lokalitami jižní Moravy.
Laténské osídlení u Slivínka (okr. Mladá Boleslav)
Krásný, Filip ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Cílem práce je _zpnícová,pí výzkum6Iaténského osídlení na katastru obce Slivínko (býv. okres Mladá Boleslav)fa na základě vyhodnocení výjimečných artefaktů, pocházejících z této lokality, nastínit problém existence dvorců jako pravděpodobných sídel keltské elity.
Pravěké kulturní souvrství jako archeologický pramen
Ernée, Michal ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Kuna, Martin (oponent)
Některé zdánlivě chybějící a často skutečně nenalézané (neviděné), původně však nepochybně existující archeologizované součásti naší živé minulosti nám stále nedávají spát (z poslední doby např. řada příspěvků in: Neustupný ed. 2002). Jako dobrý příklad takového nedostatkového zboží - nemovitého archeologického nálezu, terénní situace, či, chcete-li, archeologického pramene, nám dobře poslouží často postrádaná tzv. kulturní vrstva, nebo kulturní souvrství pravěkého (raně středověkého) stáří. Jejich absence na většině našich pravěkých (raně středověkých) rovinných sídlišť byla již mnohokráte konstatována, stejně jako příčiny a procesy, vedoucí v minulosti často k úplnému odstranění tohoto druhu archeologického pramene (např. Neustupný 1981, 154; 1996, 506; Kuna 1994, 19-20, 31-32; 2002, 120; 2004a, 31 0-318; Vencl 2001, 608 atd.). Cílem této práce je především vyvrátit vžitou představu o tom, že kulturní vrstvy či souvrství na našich rovinných sídlištích téměř nenajdeme, zpochybnit podobně zažitý názor o jejich informační méněcennosti a na příkladu konkrétních situací ukázat, že jde naopak o zcela běžný, byť velmi podceňovaný typ archeologického pramene. Bez jeho výzkumu a patřičné analýzy však zůstávají informace získané pouze z výplní do podloží zahloubených částí objektů většinou pouhým z kontextu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.