|
|
Dlaždice vyšehradského typu
Křenková, Klára ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent)
Dlaždice, které v minulosti kryly podlahy sakrálních staveb, klášterů a v mladších dobách zřejmě i obytných budov, tvoří zcela specifickou část hmotné kultury. Jejich provedení, vzhled a ikonografický obsah byl dán v prvé řadě funkčním hlediskem. V rámci předmětů každodenní potřeby i součástí architektury se jedná o jeden z prvků nejvíce vystavených různým destruktivním vlivům již v době užívání. Přesto se můžeme dodnes obdivovat rozmanitým obrazům, pečlivě otištěným do keramické hmoty, jejichž význam se snažíme rozpoznat. Cílem práce je blíže popsat problematiku nejstarších reliéfních dlaždic vyšehradského typu, zejména možnosti jejich chronologické, funkční a ikonografické interpretace. Oporou tohoto záměru je nálezový soubor románských dlaždic z archeologického výzkumu Žatce.1 Práce je členěna do dvou větších okruhů. Prvním z nich je otázka ikonografického obsahu dlaždic vyšehradského typu, dosud uváděný výklad totiž můžeme vnímat jako poněkud jednostranný. Následuje část zaměřená zejména na revizi datování nálezů z českých lokalit, ale i na jejich konkrétní specifika. Dlaždice vyšehradského typu tvoří v rámci českých zemí uzavřenou a jasně definovanou skupinu. Ačkoliv se jim zatím dostalo nepřerušené téměř stoleté pozornosti včetně dvou syntetických prací (Hejdová- Nechvátal 1970; Merhautová 1988),...
|
|
|
Zázemí raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou
Mařík, Jan ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Macháček, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Raně středověká hradiště sloužila jako významná centra politické moci, správy, náboženství a hospodářského života. Vysoká koncentrace obyvatel, doklady specializované nezemědělské výroby, přítomnost společenské elity, která se bezprostředně nepodílela na produkci potravin, dovolují předpokládat, že pro život hradiště bylo nezbytné také určité zázemí.Raně středověká hradiště jsou obvykle považována za významného konzumenta potravin, surovin z obnovitelných i neobnovitelných zdrojů a lidské práce. Potřeby raně středověkých hradišť jsou obvykle charakterizovány jako "velké" avšak bez další srovnání. Hlavní důraz je kladen hospodářské zázemí hradiště, tedy na zdroje, které byly schopny zajisti dostatečné množství potravin a na obnovitelné i neobnovitelné zdroje surovin, které byly na hradišti prokazatelně zpracovávány.
|
|
|
Ke středověkému osídlení východních Čech
Ježek, Martin ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží zhodnotit dosavadní prameny k vybraným otázkám středověkého osídlení východních Čech. Převážnou část pramenné základny k tomu tématu tvoří archeologický materiál, získaný v posledních desetiletích jednak terénním výzkumem městských jader, jednak povrchovými sběry v několika regionech. V této práci byl zpracován jeden z nich, a to bohatý fond z okrajové oblasti raně středověké sídelní oikumeny, Jaroměřska. Kapitola zaměřená na jeho poznání sleduje svědectví proměny sídlištní struktury raně středověkého venkova. Naproti tomu kapitola věnovaná nejstarším východočeským městům, až na výjimku královským, se zabývá především vývojem prostorové struktury v rámci městských hradeb. Různoběžnost chronologických rovin vyplývá z rozdílné dostupnosti poznání dějinných tendencí v rámci možností archeologie, resp. celého spektra metod historiografie. V úvodní části je zdůvodňován přístup k pojmu město, vázaný k sociálnímu postavení obyvatel nových sídel vznikajících ve 13. století v českých zemích. Na jeho základě je vedena dělící čára mezi často směšovanými urbánními formami mladšího pravěku a raného středověku a městy středověku vrcholného. Jako příklad je prezentováno Staré Město pražské 12. a staršího 13. století sjeho vyhlášenými románskými domy, pokládanými v literatuře za doklad raně...
|
|
|
Vývoj pohřbívání v raně středověkých aglomeracích a lokačních městech na příkladu Žatce
Marethová, Barbara ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Rozsáhlé archeologické výzkumy, které proběhly v minulém desetiletí především na žatecké ostrožně, odkryly několik očekávaných i dosud nemámých raně středověkých pohřebišť. Do té doby bylo v žatecké sídelní aglomeraci evidováno jen několik dokladů pohřbívání, pocházejících především ze starších výzkumů, často bez bližších nálezových okolností. Naopak ze středověkých písemných pramenů se vědělo o více než tuctu sakrálních staveb, které stávaly v městském jádru a na okolních předměstích. To vedlo k tomu, že rekonstrukce osídlení přemyslovského správního centra donedávna postrádala pevnější opory, a to především pro lokalizaci jednotlivých kostelů a jejich souvislostí s hrobovými celky. Zpracování nově prozkoumaných pohřebišť v Dvořákově ulici, na Chelčického náměstí a na náměstí Jana Žižky otevírá možnost porovnání vývoje pohřebního ritu pro období raného i vrcholného středověku a zároveň dovoluje zaměřit se na problematiku počátku pohřbívání při sakrálních stavbách. Díky proměně raně středověké aglomerace v institucionalizovaný městský útvar, lze v Žatci pozorovat vliv postupující urbanizace na uspořádání jednotlivých funerálních areálů. K posouzení se dále nabízí komparace s topografickou situací pohřebních areálů v jiných výmarnných centrech přemyslovských Čech.
|
|
|
Osídlení Žatce v středohradištním období. Raně středověký hrad Žatec v 2. polovině 9. století podle archeologických pramenů
Čech, Petr ; Klápště, Jan (oponent) ; Sláma, Jiří (vedoucí práce)
Předložená práce vychází z možností, které poskytoval archeologický materiál získaný a laboratorně zpracovaný do konce roku 2005 autorem práce a P. Holodňákem z žateckého muzea, přičemž byly vynechány nálezy a výsledky sezóny 2004, které se laboratorně zpracovávají na Ústavu archeologické památkové péče SZ Čech v Mostu. Pro časovou tíseň rovněž nebyly použity všechny výsledky z výzkumů prováděných uvnitř aglomerace archeology žateckého muzea, a které jsou k dispozici. Je zřejmé, že pramenná základna ještě dozná významných změn co do počtu a případnou změnu kvality nelze odhadnout. V každém případě je předložená práce jakýmsi polotovarem či základem k další práci. Popisný systém byl zatím testován na vzorku ca 150 zlomků keramiky a ukázala se jeho životaschopnost od rychlého ohodnocení, přes zápis do databáze až k nastavování vzorníků v případě výskytu nového typu výzdoby. Typy výzdoby, jejich varianty a kombinace je možno provázat s typem okraje. Velká variabilita typů okrajů se ukázala jako vhodná při začlenění do skupiny, není potřeba váhat nad zařazením, a množství variant dokresluje spíše nesourodost ruční výroby. Jako směrodatný se jeví typ. Pro přesnější analýzu je zapotřebí zpracovat středohradištní keramiku vcelku a jako velmi významné se jeví rozlišení na keramiku místní a mimožateckou. Poté bude...
|
|
|
Archeologické doklady vrcholně a pozdně středověké hrnčířské výroby v Čechách
Volf, Martin ; Sláma, Jiří (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Ve většině archeologických situací, ať již pravěkých či středověkých, tvoří keramika nejpočetnější a často i jedinou kategorii nálezů. Z tohoto faktu vyplývá potřeba pracovat s keramikou jakožto archeologickým pramenem. Archeologové jsou nuceni pracovat každodenně s touto poměrně na první pohled zanedbatelnou součástí života minulého člověka a na jejím základě konstruovat své teorie. V momentě zpracovávání keramiky však nastává zásadní problém, který tkví ve výpovědních možnostech keramiky jako archeologického pramene. Otázky, které si archeolog na počátku práce s keramikou klade (pokud si vůbec nějaké klade), jsou často nepoučené a žádají odpovědi, které studium keramiky samo o sobě neposkytuje. Práce vznikající na základě těchto otázek jsou pak často zavádějící, či v lepším případě konstatují neřešitelnost původních otázek, z čehož vyplývá posléze skepse, která je dnes spojena s tématem středověké keramiky. Předpokladem pro řešení této situace je uvědomění si pozice tohoto tématu na pomezí několika vědních oborů Středověká keramika je jedním z témat, u kterých si je třeba uvědomit nutnost interdisciplinárního studia. Spoluprácí s keramology (technology keramiky) a dalšími odborníky ( etnografy a samotnými hrnčíři) můžeme dospět k formulování otázek, které se můžeme pokusit zodpovědět na základě středověké...
|
|
|
Osídlení horního toku řeky Loučné od neolitu do raného středověku s ohledem na českomoravské kontakty
Vích, David ; Popelka, Miroslav (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Na území Litomyšlska a Vysokomýtska můžeme, i přes relativně vyšší nadmořskou výšku větší části tohoto území, konstatovat doklady přítomnosti člověka prakticky po celý sledovaný úsek pravěku a raného středověku s výjimkou starší - střední doby bronzové a časně slovanského období. Zjištěný stav představuje ve skutečnosti pouze pomyslnou špičku ledovce, protože většina shromážděných pramenů byla získána syntetickým povrchovým sběrem. Nejstarší nálezy v rámci sledovaného úseku pravěkých dějin daného regionu spadají již do I. stupně kultury s lineární keramikou a známe je dosud výhradně z k. ú. Cerekvice nad Loučnou. Okolí Cerekvice tak můžeme považovat za centrum neolitizace zdejšího regionu. Z širšího regionu disponujeme ve sběrovém materiálu obtížně rozlišitelnou keramikou II. a III. stupně LnK, významné jsou především ojedinělé zlomky keramiky konce III. a IV stupně této kultury. Šárecký stupeň LnK byl v regionu dosud předpokládán pouze teoreticky (Vencl 1963, 22-33). V případě kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury musíme na podrobnější chronologický rozbor rezignovat, pouze u zlomku StK z lokality Nedošín 2, 3, 3a můžeme vzhledem k výskytu velkých vpichů v kombinaci s malými uvažovat o mladším stupni této kultury v pojetí M. Zápotocké. Množství neolitických artefaktů pak nejsme schopni...
|
|
|
Stará Boleslav - přemyslovský hrad v raném středověku. Svědectví archeologie (vybrané kapitoly z publikace Mediaevalia archaeologica 5)
Boháčová, Ivana ; Klápště, Jan (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Moždzioch, Slawomir (oponent)
Stará Boleslav náleží k nejčastěji zmiňovaným místům v raně středověkých písemných pramenech. Vznikla patrně na sklonku 9. nebo na počátku 10. stol. Na východním okraji přemyslovské domény a jako místo náležící Přemyslovcům a později jako sídlo kapituly sehrála významnou roli především v počátečním období vývoje přemyslovského státu. V r. 1988 byl zahájen intenzívní archeologický záchranný výzkum, který v 80. a 90. letech provázel v maximální možné míře veškeré stavební aktivity spojené se zásahy do historických terénů (rekonstrukce veřejných ploch, komunikací a inženýrských sítí v historickém jádru i mimo něj, rekonstrukce komerčního centra aj.). Výzkum byl pojat jako systematický a byl zajišťován v rámci úzké a dlouhodobé spolupráce Archeologického ústavu AV ČR Praha (ARÚ) a Městského muzea v Čelákovicích (MMČ). Stará Boleslav v současnosti náleží mezi archeologicky nejvíce prozkoumané raně středověké lokality svého druhu v Čechách, a to přesto, že její části zkoumané v rámci záchranných aktivit jsou vzorkem pokrývajícím jen procentuálně nevelkou část plochy raně středověkého hradu. Vzhledem k rozsahu a k mocnosti dosud dochovaných archeologických situací je současně jednou z lokalit archeologicky nejvýznamnějších. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nálezy mincí na Českokrumlovsku
Militký, Jiří ; Klápště, Jan (oponent) ; Sláma, Jiří (oponent)
Impulsem ke vzniku této práce byla výstava "Českokrumlovsko ve světle archeologických nálezů 1250-1700", uspořádaná v listopadu 1996 v Okresním muzeu (dnešním Regionálním muzeu) v českém Krumlově a opakovaná v rozšířené podobě v březnu 1999 v Jihočeském muzeu v českých Budějovicích. Na výstavě byla mj. prezentována problematika mincovních nálezů z českokrumlovského regionu. V souvislosti s přípravou mapových podkladů k výstavě byly revidovány všechny dostupné údaje o nálezech mincí. Na takto shromážděný materiál navázala vlastní příprava první verze této práce. Hotový příspěvek byl v r. 1997 předán k otištění v tehdy připravovaném historickém sborníku Acta Crumloviensia 1. Sborník však nevyšel, a rukopis tak zůstal nezveřejněn. Druhá verze, kterou zde předkládáme, je oproti nepublikovanému rukopisu značně doplněna (v katalogu je podchycen stav k roku 2004), rozšířena a metodicky sjednocena. Na druhé straně však značný časový odstup od fyzického zpracování části materiálu způsobil, že v některých případech již z různých příčin nebylo možné určení mincí doplnit o nejnovější poznatky a literaturu. 1
|
|
| |
host ::
RSS.