|
|
Perun. Historie a typologie slovanského hromovládce
Téra, Michal ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Sláma, Jiří (oponent) ; Podolinská, Tatiana (oponent)
Studie o Perunovi si klade za cíl systematizovat dosavadní poznání o uvedené problematice, představit hlavní prameny, závažné teorie a pokusit se nalézt stopy kultu slovanského hromovládce v lidové kultuře slovanských národů. Práce se dělí na dvě části: Historie Peruna a Typologie Peruna. První část uvádí hlavní písemné prameny o Perunovi, etymologie jeho teonyma, stopy jeho kultu u středoevropských a balkánských Slovanů a portrét staroruského pohanství. Druhý díl předkládá portréty indoevropských hromovládců, hlavní atributy slovanského hromovládce, transformace Peruna do postav slovanského folklóru a hlavní teorie o Perunově roli ve slovanském archaickém náboženství, které se objevily za posledních čtyřicet let. V kapitole o pramenech jsou uvedeny texty z období kyjevské Rusi, které se jako jediné z raného středověku o Perunovi zmiňují. Dále jsou uvedeny polské raně novověké prameny, které se staly zdrojem některých omylů o Perunově kultu. Kapitola o etymologii konstatuje indoevropský původ kořene, z něhož je Perunovo jméno odvozeno, a jeho široký sémantický záběr, který v řadě tradic indoevropských národů souvisí s kultem hromovládců. Kapitola, která hledá stopy kultu hromovládce mezi středoevropskými a balkánskými Slovany, uvádí řadu dokladů o tom, že Perunova postava byla známa i Slovanům z těchto...
|
|
|
Raně středověké osídlení Kolínska
Spěšná, Hana ; Klír, Tomáš (oponent) ; Sláma, Jiří (vedoucí práce)
Raně středověké osídlení Kolínska (menší území než dnešní vymezení) bylo naposledy celistvě zpracováno Františkem Dvořákem v roce 1936 a dnes si již opět zasluhuje pozornost. Vytvořený katalog raně středověkých lokalit a nálezů z Kolínska slouží jako pramenná základna pro další studium. Na mapách jednotlivých období je patrné, že se osídlení po celou dobu raného středověku soustředilo v blízkosti dvou hlavních vodních toků Labe a Výrovky. Sledovaným územím, především v mladší době hradištní, vedly obchodní stezky. Kolínsko bylo důležitou politickou i náboženskou oblastí zájmu.
|
|
|
Osídlení akropole hradiště v Libici nad Cidlinou, jeho charakter, struktura a časové zařazení
Tomanová, Pavla ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Práce se zabývá vývojem osídlení na akropoli raně středověkého hradiště v Libici nad Cidlinou. Její těžiště spočívá ve zpracování výzkumu sondy S založené roku 1950, která dosud nebyla podrobně analyzována. Podstatná část práce byla věnována rozboru nálezového fondu a metodice zpracování dat ze starého výzkumu. Na základě výsledných zjištění, s přihlédnutím k nejnovějším závěrům nedestruktivního průzkumu, otevírá diskusi o názorech Rudolfa Turka na vývoj osídlení akropole, které dosud nebyly komplexněji revidovány. V závěru je práce doplněna o komparativní přehled podob sídelních areálů českých a velkomoravských hradišť podobného charakteru.
|
|
|
Raně středověké fortifikace s čelní kamennou plentou ve střední Evropě
Kos, Luděk ; Štefan, Ivo (oponent) ; Sláma, Jiří (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá fortifikací s čelní kamennou plentou v prostoru střední Evropy. Shrnuje dosavadní stav bádání z hlediska rozšíření jevu, konstrukční poznatky a pohledy na jeho chronologické a kulturní aspekty. Práce se rovněž věnuje některým metodickým problémům výzkumu opevnění. Studovaný typ našel v raném středověku široké uplatnění jak na územích franských, tak na územích slovanských, konstrukční rozdíly v opevněních s kamennou zdí nasucho kladenou jsou jeho variantami zohledňujícími i místní tradice. Z důvodů chronologických, historicky doloženého kontaktu i vlivů na ostatní druhy architektury a život slovanské elity, je třeba pokládat franský původ tohoto typu fortifikace za pravděpodobný.
|
|
|
Nálezy antických mincí v Čechách a jejich historický význam
Militký, Jiří ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Droberjar, Eduard (oponent) ; Bursche, Aleksander (oponent)
Zpracování tématu nálezů antických mincí v Čechách umožnilo vytvoření nového katalogu nálezů antických mincí na českém území. Sledovaný region má rozlohu 50971 km2 a byl součástí barbarika (vzdálenost římskému limituje minimálně 30 km). Je odtud podchyceno 768 nálezů registrovaných v rámci celkového počtu 841 samostatných evidenčních záznamů. Celkem je z českého území podchyceno nejméně 5032 mincí, z nichž alespoň přibližně popsáno je 3349 kusů. Jen nepočetné jsou zde zastoupeny nálezy řeckých mincí souvisejících s dobou laténskou. S tímto obdobím také souvisí malá část římských republikánských mincí, většina z nich všakjiž spadá do doby římské. Drtivou většinu nálezového londu tvoří mince římského císařství, které se do Čech dostaly v průběhu doby římské až starší láze doby stěhování národů. Kromě nálezů ojedinělých mincí jsou zde výrazněj zastoupeny také depoty či sídlištní nálezy. výskyt importovaných antických mincí na českém území uzavírají byzantské mince ze 6. a 7. století, částečně již spadající na počátek raného středověku. Zpracováním tohoto tématu získalo území Čech významné postavení v rámci širší střední Evropy, kde je této problematice věnována již dlouho značná pozornost.
|
|
|
Archeologické nálezy mincí, denáry a jejich přínos k poznání českých dějin
Polanský, Luboš ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Sommer, Petr (oponent)
Práce je věnována konkrétním vybraným příkladům, ve kterých nálezy mincí, respektive jejich archeologický kontext a podrobné numismatické zpracování přináší nové poznatky umožňující doplnit či upřesnit naše znalosti raně středověkých českých dějin. Práce je rozčleněna do tří kapitol, tak aby bylo pokryto celé období ražby denárů, tedy chronologicky na 10., 11. a 12. století, věnujících se vždy několika problémům. Ty nejenom charakterizují problematiku zpracování a interpretace archeologického materiálu toho, kterého období, ale také názorně ukazují, jakých výsledků lze při důkladném zpracování nálezů dosáhnout, nehledě na jejich chronologické zařazení. První kapitola České denáry 10. století ve světle revize nálezů je jak již název napovídá věnována vybraným výsledkům získaných při řešení zmíněného grantového projektu, respektive vycházejících z důkladného zpracování materiálové základny. Obsahuje tři podkapitoly postupně se zaobírajícími tématy slavníkovského mincovnictví, organizací mincovnictví na příkladu Vyšehradu a jeho mincmistrů a nakonec obrazem několika významných středisek přemyslovského státu vycházejícím z nálezů mincí zde učiněných. Druhá kapitola Jaromír, Oldřich a překonání krize po roce 1000 přibližuje problematiku mincovnictví 1. poloviny 11. století, jejíž zpracování nám ztěžuje...
|
|
| |
|
|
Význam detekce lidských papilomavirů ve spádových lymfatických uzlinách u pacientek s karcinomem děložního hrdla
Sláma, Jiří ; Dundr, Pavel (vedoucí práce) ; Svoboda, Bohuslav (oponent) ; Špaček, Jiří (oponent)
Úvod: Metastatické postižení pánevních uzlin je důležitým prognostickým parametrem u časných stádií karcinomu děložního hrdla. Asi u 15% pacientek s negativními lymfatickými uzlinami však dojde k recidivě onemocnění, obvykle lokalizované v pánvi. Přítomnost DNA HPV v histopatologicky negativních uzlinách by zde mohla představovat marker jejich subklinického metastatického postižení. Metodika: Do studie byly zařazeny radikálně operované pacientky v časném stádiu onemocnění. K zisku materiálu pro vyšetření byla využita cytobrush technika z nativních tkání, která nevedla ke ztrátě materiálu pro histopatologické vyšetření. Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 49 žen. DNA high-risk (HR) HPV byla identifikována v primárním nádoru u 91,8% pacientek a u 49,9% pacientek také v sentinelových nebo ostatních pánevních uzlinách. Z 10 prokázaných genotypů HR HPV byl nejčastěji detekován HPV 16, a to jak v primárním nádoru, tak i v lymfatických uzlinách (66,7% a 71,4%). Všechny metastaticky postižené uzliny byly zároveň HPV pozitivní. Souhrn: Přítomnost HR HPV DNA v sentinelových uzlinách představovala pozitivní predikci metastatického postižení pánevních uzlin. Mohla by být považována za možnou známku časného, dosud subklinického metastatického postižení. Pro stanovení prognostického významu je však potřeba delšího...
|
|
|
Tzv. mladší velkomoravský horizont v Mikulčicích a otázka jeho poznání prostřednictvím studia keramických okruhů
Mazuch, Marian ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Wachowski, Krysztof (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Dosavadní stav archeologického výzkumu Velké Moravy lze s trochou nadsázky charakterizovat jako archeologie dvou tváří. Archeologii pohřebišť a archeologii sídlištních situací v mocenských centrech velkomoravského státu. Toto zdánlivě provokativní rozdělení symbolizuje určitý dualismus, projevující se ve dvou rovinách. Jednak jde samozřejmě o dva zcela rozdílné světy v rovině živého a neživého, ale rozdíl je i archeologický - v zastoupení hmotné kultury. Nacházíme jen velmi málo druhů předmětů společných pro oba světy (vyjma těch s funkční a tvarovou dokonalostí či naopak jednoduchostí, jež, alespoň dosud, nelze typologicko-chronologicky rozlišovat, jako např. nože nebo přesleny), resp. jsou tyto společné body málo sledovány a hodnoceny v sídlištních kontextech. Tato skutečnost může být dle mého názoru stěžejním problémem snah o obecnou chronologizaci sledovaného období. Archeologické vyhodnocení pohřebišť lze dle mého názoru považovat za skutečně archeologické pouze v případě, že bude činěno na základě stratigrafického rozboru a v první fázi alespoň s vypracováním jakýchsi relativně chronologických řad. Tyto výsledky z jednotlivých lokalit by pak mohly být vzájemně porovnávány, příp. propojovány, za předpokladu, že by do tohoto procesu vstupovaly pouze opakované jevy s více jedinci. Je samozřejmé, že v...
|
|
|
Raně středověké hradiště v Praze - Butovicích. Příspěvek k poznání významu hradišť v období vytváření přemyslovského státu
Dostálová, Kateřina ; Klápště, Jan (oponent) ; Sláma, Jiří (vedoucí práce)
Pokusím se přiblížit hradiště Nové Butovice z archeologických pramenů, mám k tomu k dispozici materiál z 38 sběrů a jednoho výzkumu. Většina materiálu, s kterým jsem pracovala pochází ze sběrových akcí, tento fakt je nutno si uvědomit kvůli vypovídací hodnotě nálezů. Protože o většině zlomků nemůžeme říci ani to, zda pochází z akropole či předhradí, natož je nějak ještě lépe lokalizovat, bylo by marné snažit se určit osídlení hradiště prostorově. Hlavní přínos mojí práce bude zřejmě pokusit se určit osídlení časově, kromě archeologických nálezů mám k dispozici i několik článků. Celkové zhodnocení literatury o hradišti N.Butovice provádím níže, ale ráda bych poukázala na fakt, že v určení stáří hradiště se většina autorů shoduje, počátek tohoto hradiště autoři kladou do doby starohradištní. Neshodují se ale ani v době, ani ve způsobu zániku. Co se pak týká vypovídací schopnosti jednotlivých nálezů při jejich rozboru se orientuji podle nálezů z jiných pražských hradišť, hlavně z hradiště Praha - Šárka a BohniceZárnka, které shodně publikovala N.Profantová (Profantová1999, 1996), Pražského hradu (např. Boháčová -Frolík 1991,Boháčová 1996a, 1996b) ale nevynechávám ani nálezy z hradišť vzdálenějších jako Doubravčice (Profantová 1998), Klučova (Kudrnáč 1970) a obecně hradiště tzv. "klučovského horizontu" (Kudrnáč...
|
host ::
RSS.