|
|
Simulační scénáře v prostředí IT Guru pro předmět Komunikační technologie
Rybka, Štěpán ; Hasmanda, Martin (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce s názvem Simulační scénáře v prostředí IT Guru pro Komunikační technologie se zabývá návrhem laboratorních úloh pro výše zmíněný předmět. V první části práce je teoretický úvod k použitým protokolům, v praktické části jsou samotné úlohy. Práce obsahuje 4 laboratorní úlohy s detailním popisem postupu práce a názornými obrázky. První dvě úlohy se zaměřují na aplikační protokoly, s kterými přijde uživatel každodenně do styku. Další dvě se orientují na směrovací protokoly, konkrétně na vnitřní směrovací protokol IS-IS a vnější směrovací protokol BGP. K tvorbě byla použita bezplatná verze simulačního programu OPNET Modeler, IT Guru, verze 9.1.A.
|
|
| |
|
|
Kritické zhodnocení hybridizace mezi zástupci rodu Nymphaea pomocí cytometrických a morfometrických metod
Kabátová, Klára ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Rybka, Vlastimil (oponent)
Přestože rod Nymphaea (leknín) zahrnuje ve střední Evropě pouze dva původní druhy (N. alba a alopolyploidní N. candida), představuje velkou výzvu moderní taxonomii a biosystematice. Určování těchto druhů je totiž vzhledem k celkové fenotypové podobnosti obtížné, navíc jsou možná hranice druhů stírány mezidruhovou hybridizací. Situaci dále komplikují nepůvodní kultivary, které zplaňují na přírodních stanovištích a interagují zde s původními druhy. Pro zmapování karyologické a fenotypové variability byla použita průtoková cytometrie a klasická i geometrická morfometrika. Sběry z přírodních lokalit odhalily přítomnost dvou skupin s odlišnými intenzitami fluorescence, odpovídajících N. alba a N. candida. Navíc byly na několika místech v jižních Čechách nalezeny rostliny s intermediární hodnotou velikosti genomu, která poukazuje na jejich hybridní původ. Morfologicky měly tyto rostliny jak znaky na pomezí morfologie původních druhů, tak vlastní trendy, mezi nimiž byl nejnápadnější abnormální vzrůst. Překvapivě bylo zjištěno, že naprostou většinu kulturních leknínů lze rozpoznat díky nízkému obsahu DNA, což ještě více potvrdilo taxonomický význam tohoto markeru. Takto cytometricky ověření jedinci byli podrobeni mnohorozměrné morfometrické analýze, která ukázala vysokou morfologickou diferenciaci především mezi...
|
|
|
Patobiochemie diabetes mellitus a jeho komplikací - oxidační stres, mikrozánět a genetická predispozice.
Škrha, Jan ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Rybka, Jaroslav (oponent) ; Bendlová, Běla (oponent)
Diabetes mellitus je chronické onemocnění s vysokou populační prevalencí a významnou morbiditou. Hlavní komplikace diabetu souvisí s chronickými změnami jak v malých, tak velkých cévách, kde se kromě dlouhodobě zvýšené glykémie uplatňuje celá řada faktorů. Cílem dizertační práce bylo popsat některé nové časné biomarkery těchto změn, které by pomohly identifikovat včas rizikové pacienty. Zároveň byly studovány polymorfizmy vybraných genů zapojených do protektivních drah glukózového metabolizmu. Ve třech humánních studiích s diabetiky 1. a 2. typu byly analyzovány jednak speciální biochemické parametry související s receptorem pro konečné produkty pokročilé glykace (RAGE), dále polymorfizmy deglykačních enzymů glyoxalázy 1 (GLO1) a fruktosamin 3- kinázy (FN3K), a konečně stanovena intenzita glykace podkoží měřením kožní autofluorescence (SAF). U diabetiků bylo pozorováno zvýšení solubilního RAGE i RAGE ligandů HMGB1 a EN- RAGE, resp. markerů endotelové dysfunkce oproti kontrolám. Jako první byla ukázána významná souvislost mezi polymorfizmy deglykačního enzymu FN3K (rs1056534) a (rs3848403) a koncentrací sRAGE, a dále významné rozdíly v markerech endotelové dysfunkce mezi osobami s různými genotypy polymorfizmu GLO1 (rs4746). Osoby s diabetem měly významně vyšší kožní autofluorescenci odrážející...
|
|
|
Biomarkery v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu.
Šoupal, Jan ; Prázný, Martin (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Předmětem práce bylo studium biomarkerů v diagnostice a terapii pozdních komplikací diabetu (DM). Mezi tyto ukazatele je řazená také glykemická variabilita (GV), na kterou byla naše práce zaměřena především. Zvýšená GV je spojena s vyšším výskytem hypoglykemií, možná se podílí na rozvoji pozdních komplikací DM a díky příchodu nové technologie - kontinuální monitorace glukózy (CGM) - ji nyní dokážeme lépe změřit, zkoumat, ale i ovlivnit. Zatím není jasné, zda může zvýšená GV přispívat ke vzniku mikrovaskulárních komplikací (MVK). Dosud publikované studie hodnotily GV především z výsledků rutinního selfmonitoringu prováděného glukometry (SMBG). V první části práce jsme proto porovnali GV vypočítanou ze záznamu CGM s přítomností MVK u pacientů s DM 1. typu. Ukázalo se, že GV vypočítaná z CGM, ale nikoliv z běžného SMBG, je signifikantně vyšší u pacientů s přítomnými MVK, přestože se tito pacienti nelišili v hladině glykovaného hemoglobinu (HbA1c) ani v průměrné glykémii. Tento výsledek podporuje hypotézu, že vyšší GV může souviset s rozvojem komplikací a že HbA1c dostatečně nepopisuje veškeré aspekty kompenzace DM. Navíc se ukázalo, že stanovení GV pomocí SMBG je nepřesné. Pro hodnocení GV zatím není akceptována žádná standardní metoda. V naší studii nepřineslo stanovení komplexnějšího parametru...
|
|
|
Hypoglykémie jako akutní komplikace diabetes mellitus
Krnáčová, Veronika ; Macek, Karel (vedoucí práce) ; Rybka, Jaroslav (oponent) ; Švihovec, Jan (oponent)
SOUHRN Název disertační práce: Hypoglykémie jako akutní komplikace diabetes mellitus Autor práce: Mgr. Veronika Krnáčová (roz. Vlčková) Tato práce byla zaměřena na hypoglykémii jako vedlejší účinek nově zavedených léčiv, rosiglitazonu, pioglitazonu, nateglinidu a repaglinidu, na britský trh a na závažnou hypoglykémii vyžadující asistenci Zdravotnické záchranné služby (ZZS) v Královéhradeckém kraji. Sledované faktory byly popsány ve dvou dílčích kapitolách. Hypoglykémie jako vedlejší účinek léčby vybranými perorálními antidiabetiky Cíl Cílem bylo u pacientů užívající nová perorální antidiabetika, rosiglitazon, pioglitazon, nateglinid nebo repaglinid, předepsané praktickými lékaři v Anglii, kvantifikovat výskyt hypoglykémických epizod během prvních 9 měsíců léčby, sledovat charakter těchto příhod v průběhu sledované doby, hledat charakteristiky pacientů, které by mohly ovlivnit výskyt hypoglykémie a u pacientů užívající pioglitazon analyzovat vztah mezi současně užívanou antidiabetickou léčbou a výskytem hypoglykémie. Metodika Pro analýzu byla použita data prescription-event monitoring (PEM) studie rosiglitazonu, pioglitazonu, nateglinidu a repaglinidu. PEM je observační, neintervenční, kohortová studie. Pro každou kohortu odděleně jsme spočítali incidenci hypoglykémie/1000 pacient-roky. Charakter výskytu...
|
|
|
Kritické zhodnocení hybridizace mezi zástupci rodu Nymphaea pomocí cytometrických a morfometrických metod
Kabátová, Klára ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Rybka, Vlastimil (oponent)
Přestože rod Nymphaea (leknín) zahrnuje ve střední Evropě pouze dva původní druhy (N. alba a alopolyploidní N. candida), představuje velkou výzvu moderní taxonomii a biosystematice. Určování těchto druhů je totiž vzhledem k celkové fenotypové podobnosti obtížné, navíc jsou možná hranice druhů stírány mezidruhovou hybridizací. Situaci dále komplikují nepůvodní kultivary, které zplaňují na přírodních stanovištích a interagují zde s původními druhy. Pro zmapování karyologické a fenotypové variability byla použita průtoková cytometrie a klasická i geometrická morfometrika. Sběry z přírodních lokalit odhalily přítomnost dvou skupin s odlišnými intenzitami fluorescence, odpovídajících N. alba a N. candida. Navíc byly na několika místech v jižních Čechách nalezeny rostliny s intermediární hodnotou velikosti genomu, která poukazuje na jejich hybridní původ. Morfologicky měly tyto rostliny jak znaky na pomezí morfologie původních druhů, tak vlastní trendy, mezi nimiž byl nejnápadnější abnormální vzrůst. Překvapivě bylo zjištěno, že naprostou většinu kulturních leknínů lze rozpoznat díky nízkému obsahu DNA, což ještě více potvrdilo taxonomický význam tohoto markeru. Takto cytometricky ověření jedinci byli podrobeni mnohorozměrné morfometrické analýze, která ukázala vysokou morfologickou diferenciaci především mezi...
|
|
|
Polymorfismy genů vybraných antioxidačních enzymů a diabetes mellitus
Flekač, Milan ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Bendlová, Běla (oponent) ; Rybka, Jaroslav (oponent)
Paraoxonase 1 (PON1), an antioxidant enzyme closely associated with HDL(high-density lipoproteins), preserves LDL (low density lipoproteins) against oxidation. Less protection may be therefore supposed by decreased PON1 activity.This study was undertaken to investigate the association of PON1 gene polymorphisms with diabetic angiopathy and to evaluate the relationship of these polymorphisms with PON1 activity. Total of 86 Type 1 (T1DM) and 246 Type 2 (T2DM) diabetic patients together with 110 healthy subjects were examined. DNA isolated from leukocytes was amplified with polymerase chain reaction (PCR) followed by restriction enzyme digestion. The products were analyzed for L55M and Q192R polymorphisms in coding region and for -107 C/T and -907 G/C in promotor sequence of PON1. Serum enzyme activity was measured spectrophotometrically. Significant differences were found between T1DM or T2DM and control persons in L55M polymorphism (allele M more frequent in T1DM and T2DM vs. controls, p<0,05) and Q192R polymorphism (R allele less frequent in T1DM and T2DM vs. controls, p<0,01) of the PON1 gene. Serum PON1 activity was significantly decreased in T1DM (110±68 nmol/ml/min) and T2DM patients (118±69 nmol/ml/min) compared to the control persons (203±58 nmol/ml/min), both p<0,01. The presence of MM and QQ...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.