|
|
Accumulation of Zn, Cd and Pb in Agriculturally Important Cereals and Their Possible Genetic Modifications
Jarolímková, Víta ; Macek, Tomáš (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Zinek je důležitým biogenním prvkem, je jedním z tzv. mikronutrientů. Sloučeniny kadmia a olova oproti tomu představují významné toxikanty životního prostředí, které se prostřednictvím potravního řetězce dostávají i do lidského organismu. Hlavní zdroj esenciálního zinku i toxického kadmia a olova pro člověka představuje zejména rostlinná strava. Zinek, kadmium a olovo jsou rostlinami přijímány z půdy, popř. atmosféry, dále jsou redistribuovány v rostlinném organismu a často uloženy v těch částech, které se zpracovávají v potravinářském průmyslu. Rostlinná strava tedy přispívá významnou měrou k získávání esenciálního zinku, ale také k akumulaci toxického kadmia a olova v lidském organismu. Jelikož deficit zinku a naopak intoxikace kadmiem a olovem patří mezi celosvětové rozšířené problémy, je téma akumulace těchto kovů v hospodářských plodinách velice aktuální. Ke zvýšení obsahu zinku a snížení akumulace kadmia a olova v hospodářsky významných rostlinných druzích je možné, kromě klasického šlechtění a úprav půdy, využít také metod genového inženýrství. V současné době je plánováno plošné testování plodin biofortifikovaných zinkem metodami klasického šlechtění, dále se zkoumá především vliv zvýšení exprese ligandů zinku. Využití cisgenní či transgenní exprese rostlinných transportérů kovů je zatím...
|
|
|
Sucho, stres a odolnost rostlin
Kettnerová, Karolína ; Zelenková, Sylva (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vliv nedostatku vody na rostliny. V práci jsou popsány příčiny vzniku vodního deficitu a jejich dopad na růst a vývoj rostlin. Pozornost je věnována průběhu stresové reakce a adaptačním mechanismům, jejichž cílem je navození tolerance ke stresu. Samostatné kapitoly jsou věnovány kutikule a průduchům, dvěma významným regulátorům ztrát vody z rostlinného těla. Práce se dále zaměřuje na fenomén osmotického přizpůsobení a s ním spojenou akumulaci kompatibilních solutů. Nejsou opomenuty signální dráhy indukované nedostatkem vody, změna genové exprese, syntéza speciálních proteinů a důsledky působení sekundárního oxidativního stresu. Klíčová slova: sucho, vodní deficit, stres, tolerance ke stresu, průduchy, kutikula, osmotické přizpůsobení, kompatibilní soluty, signální transdukce
|
|
|
Role of brassinosteroids in plant response to drought stress
Trubanová, Nina ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Urban, Milan (oponent)
Brassinosteroidy sú steroidné fytohormóny so širokým spektrom účinkov. Pri vystavení rastlín stresu suchom zlepšujú ich prežitie a zvyšujú odolnosť, a tým aj výnos. Odpoveď rastlín regulujú priamo (syntézou metabolitov) a/alebo nepriamo (indukciou antioxidačných zlúčenín a enzýmov), často v interakcii s inými fytohormónami. Experimenty študujúce vplyv brassinosteroidov na reakciu rastlín stresovaných vodným deficitom sa líšia v rôznych parametroch. Ich správna interpretácia je preto zložitá.
|
|
|
Reakce různých genotypů Zea mays L. a Vicia faba L. ošetřených brassinosteroidy na působení vodního deficitu
Kuklíková, Radka ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
V této práci jsem sledovala reakce rostlin na stres suchem a následnou obnovu zálivky při ošetření roztokem syntetického brassinosteroidu (5-fluor-3α,17β-dihydroxy-5α-pregnan-6- on). Zabývala jsem se reakcemi dvou rostlinných druhů s odlišným typem fotosyntézy při šestidenním přerušení zálivky a následné šestidenní periodě obnovení optimální zálivky. Pokusným materiálem byl bob obecný (Vicia faba L.) jako zástupce C3 rostlin a kukuřice setá (Zea mays L.) jako zástupci C4 rostlin. U každého druhu byly použity tři genotypy/odrůdy. Sledovány byly fotosyntetické, morfologické a vývojové charakteristiky. Ošetření brassinosteroidem ovlivnilo především morfologické charakteristiky, méně pak fotosyntetické. Větší vliv mělo na obsah pigmentů než na charakteristiky fluorescence chlorofylu a. Vnitrodruhová variabilita byla pozorována především u charakteristik morfologických, kdy na ošetření nejvíce reagovala odrůda/genotyp citlivá vůči suchu. Během stresové periody i během periody obnovy zvýšilo ošetření u obou rostlinných druhů hmotnost sušiny listů a kořenů, výšku nasazení listů, výšku rostliny a její přírůstek. Obsah pigmentů byl za stresu suchem ovlivněn pouze u kukuřice, po obnovení zálivky došlo ke zvýšení obsahu pigmentů přepočtených na jednotku sušiny i listové plochy u obou druhů. Fluorescenci...
|
|
| |
|
| |
|
|
Úloha mangan-stabilizujícího proteinu fotosystému II
Duchoslav, Miloš ; Rothová, Olga (oponent) ; Fischer, Lukáš (vedoucí práce)
Miloš Duchoslav Úloha mangan-stabilizujícího proteinu fotosystému II Abstrakt Vznik oxygenní fotosyntézy byl jedním z klíčových momentů evoluce života na Zemi. Veškerý molekulární kyslík v atmosféře pravděpodobně vznikl štěpením vody, které probíhá v centru vyvíjejícím kyslík na fotosystému II. Fotosystém II, složitý komplex mnoha proteinů a kofaktorů, jehož struktura je do velké míry fylogeneticky konzervovaná, se nachází v thylakoidních membránách chloroplastů a sinic. Ač je mechanismus fotosyntetického rozkladu vody, probíhajícího na manganovém klastru, intenzivně zkoumán, není do dnešní doby uspokojivě objasněn. Podstatný vliv na stabilizaci manganového klastru a účinnost rozkladu vody mají vnější proteiny fotosystému II nacházející se v luminu thylakoidů. Nejdůležitější z nich je mangan-stabilizující protein (MSP), který je přítomný ve všech známých oxyfototrofních organismech. V literatuře je tomuto proteinu připisováno velké množství úloh - kromě stabilizace manganového klastru například také karbonátdehydratázová aktivita, GTPázová aktivita či regulace výměny poškozeného proteinu D1. Funkce MSP jsou pravděpodobně řízeny změnami v jeho dynamické struktuře. MSP se pravděpodobně podílí na regulaci fotosyntézy za různých vnějších a vnitřních podmínek. Předložená práce shrnuje současné znalosti o...
|
|
| |
|
| |
|
|
Karyotypová evoluce stepníkovitých pavouků (Araneae: Eresidae)
Forman, Martin ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Presented study is aimed to determine basic trends of karyotype evolution in velvet spiders (Eresidae; Araneae). Eresids are burrowing spiders; they includes also some social species. Karyotypes of 16 species of the family Eresidae as well as 2 species of the other families of the superfamily Eresoidea, Hersiliidae and Oecobiidae, are presented. Furthermore, DNA content and base proportion was determined in 14 species. In two species, DNA content of sex chromosomes was also measured. Obtained results revealed considerable variability of diploid numbers, and sex chromosomes systems in eresids. Obtained karyotype data allow to divide eresids into four groups. Karyotypes of the genera Gandanameno, Dresserus and S. lineatus are close to proposed ancestral karyotype of entelegynae spiders and they show the ancestral state of karyotype in velvet spiders. Karyotypes of S. lineatus and E. annulipes differ substantially from other representatives of the genera Stegodyphus and Eresus which indicates paraphyly of these genera. Karyotypes of basal forms are formed by acrocentric chromosomes. Further evolution of eresid karyotypes included considerable reduction of diploid numbers as well as changes of chromosome morphology. Social species of the genus Stegodyphus show tendency to reduce diploid numbers by...
|
host ::
RSS.