|
|
Vývoj bezobratlých na výsypkách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závislosti na zvoleném způsobu obnovy
Hromádková, Šárka ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem bezobratlých na plochách po povrchové těžbě hnědého uhlí v závis- losti na použitém způsobu obnovy. Při obnově půdních vlastností je zpočátku nutné zmírnit negativní hrozby jako například sesuvy půdy a eroze nebo nízké pH, které upravíme neutra- lizací pomocí vápence. Následuje překryv úrodnou půdou. Půdní vlastnosti můžeme lokálně upravit diverzifikovanými výsadbami rychle i pomalu rostoucích dřevin. Po sukcesi rostlin a následném zvýšení opadu se začíná objevovat půdní biota zodpovědná za rozklad organických látek. Půdní makrofauna, především žížaly, promíchává organické a minerální vrstvy půdy a podílí se tak na tvorbě humusu. Práce popisuje migraci, usazení a vzájemné interakce (konkurence, potravní sítě) bezobratlých mezi sebou a ve vztahu k okol- nímu prostředí, kde se vyvíjejí. Kombinace otevřených plošek s výsadbami vytváří různorodá stanoviště, podporuje režim živin a variabilní mikroklimatické podmínky, které hostí vysokou diverzitu bezobratlých. Listnaté stromy hostily vyšší diverzitu bezobratlých než jehličnaté. Při vysazování je vhodnější použít listnaté stromy, protože produkují snadno rozložitelný opad. Terénní deprese, například navrstvené pásy, diverzifikují mikrostanoviště a poskytují vhodné úkryty a potravní zdroje pro půdní faunu. Některá extrémní...
|
|
| |
|
|
Možnosti obnovy přírodě blízkých ekosystémů v městských aglomeracích
Doušová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
V této práci jsem se zabývala problematikou urbanizace a jejího vlivu na přirozené ekosystémy, porovnáním přirozených a urbanizovaných ekosystémů. Dále podrobněji rozvádím důvody pro začlenění přírodě blízkých ekosystémů v městských aglomeracích a nastiňuji možnosti jejich obnovy. Počet lidí na Zemi neustále narůstá a zároveň se zvyšuje počet obyvatel žijících ve městech. Urbanizace sice často přináší zvýšení biodiverzity oproti okolní krajině, ale městská prostředí jsou si podobná mezi jednotlivými městy, což podporuje proces, kterému říkáme homogenizace. Navíc urbanizované ekosystémy často vyžadují větší množství živin a dodatkové energie. Existují tedy jak ekologické, ekonomické, tak i estetické důvody k začlenění přírodě blízkých ekosystémů do městského prostředí.
|
|
|
Vývoj struktury ptačích společenstev v České republice: od diverzity k homogenizaci?
Prylová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Biotická homogenizace je proces měnící funkčně ekologickou strukturu společenstev. Ptačí společenstva se mění od diverzifikovaných k homogenním především kvůli tomu, že specializované druhy jsou nahrazovány druhy nespecializovanými (generalisty), a z hlediska své ekologické funkce se stávají vzájemně podobnějšími. Příčiny mohou být jednak v probíhající klimatické změně, jednak ve změnách způsobu užívání krajiny člověkem. Na základě výpočtu indexu specializovanosti společenstva (CSI) jsem ukázala, že ptačí společenstva v České republice skutečně za posledních více než 20 let vykazují trend směřující k jejich homogenizaci. Vliv klimatické změny byl dokumentován výpočtem teplotního indexu společenstva (CTI), který odráží relativní zastoupení teplomilných a chladnomilných druhů. Ten na rozdíl od klesajícího CSI stoupá. Pozornost byla věnována i vlivu homogenizace na druhovou diverzitu; ta se oproti výsledkům z jiných zemí podstatně nemění. Je pravděpodobné, že se na zjištěných jevech podepisuje postupné oteplování klimatu v České republice, případně častější výskyt jeho doprovodných projevů jako jsou prudké bouřky nebo vzrůstající intenzita zemědělské výroby.
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující ekologickou stabilitu NPR Novozámecký rybník
Hanzelka, Jan ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Rybníky a jejich okolí jsou ovlivněny mnoha faktory narušující jejich ekologickou stabilitu. V této práci jsou zhodnoceny vlivy vybraných faktorů, především nadměrné zarůstání břehového pásma vegetací, zazemňování nádrže allochtonním materiálem z povodí, eutrofizační proces a intenzivní chov ryb. Je uveden vliv těchto faktorů na místní avifaunu v NPR a ptačí oblasti Novozámecký rybník a porovnáván s ptačí oblastí Třeboňsko. Ptáci využívají rybníky především jako hnízdní habitat a zdroj potravy. Proto je nezbytné popsat vlivy, které tento habitat narušují. Z hlediska dynamiky ekologické stability je nutno šetrně zasahovat do zmíněných procesů vhodným managementem, aby byly zachovány požadované parametry rybníků a tím i jejich ekologické a ekonomické hodnoty. Na třeboňských rybnících má na habitat ptáků největší dopad přímé rybářské hospodaření a nedostatek historického managementu v podobě rozumně prováděného kosení a pastvy v nejbližším okolí rybníků. Novozámecký rybník pak trpí též nedostatkem historického managementu, ale neuspokojivý stav rybníka je spíše způsoben celkovou eutrofizací prostředí.
|
|
|
Záchranné programy a opatření na ochranu zemních veverek
Novotná, Kristýna ; Matějů, Jan (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ohrožených druhů bohužel stále přibývá, hlavní příčinou a původcem je ve většině případů člověk a důsledky jeho činnosti. Cílem druhové ochrany je zajistit přežívání ohrožených druhů v přírodě. Pro některé druhy ale nestačí běžné nástroje ochrany přírody, jako například územní ochrana, a pro zachování druhu je nutné použít i speciálních nástrojů ochrany. Pro vybrané ohrožené druhy jsou často připravovány tzv. záchranné programy. Sysel obecný (Spermophilus citellus) je jedním z nich. Mezi jeho příbuznými z tribu Marmotini Pocock, 1923 nalezneme řadu dalších ohrožených druhů, pro jejichž přežití jsou nutná speciální ochranná opatření - umělé chovy, repatriace a translokace jedinců nebo intenzivní péče o biotop. V této práci jsou zpracována data o vybraných druzích psounů rodu Cynomys, svišťů rodu Marmota a syslů rodu Spermophilus, jedná se zejména o druhy C. parvidens, C. leucurus, M. marmota, M. vancouverensis, S. brunneus, S. citellus, S. franklinii, S. suslicus a S. washingtoni. U každého druhu je uveden aktuální status a zhodnoceny příčiny ohrožení. Dále jsou uvedeny cíle záchranného programu a přehled konkrétních opatření realizovaných k dosažení stanovených cílů. Nejčastější příčinou ohrožení těchto druhů je ztráta habitatu z důvodu jeho přeměny na zemědělskou půdu a zástavbu nebo absence...
|
|
|
Příčiny úbytku našich nejohroženějších mokřadních ptáků: konfrontace tuzemských a zahraničních pramenů.
Ráslová, Pavlína ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Téma této bakalářské práce se týká nalezení relevantních pramenů o konkrétních faktorech, které způsobují změny početnosti 4 druhů nejohroženějších mokřadních ptáků žijících na našem území. Jsou to druhy, jejichž početnost během posledních desetiletí nejvýrazněji poklesla. Jedná se o čejku chocholatou (Vanellus vanellus), bekasinu otavní (Gallinago gallinago), břehouše černoocasého (Limosa limosa) a kolihu velkou (Numenius arquata). Cílem práce je odlišení relevantních a irelevantních pramenů, kterými jsou často jen vágní informace tradované mimo literaturu, kterým chybí vědecký základ. Přesné zjištění příčin snižování početnosti těchto druhů je nezbytným předpokladem pro jakoukoliv snahu o jejich záchranu. Proto bylo nutné čerpat konkrétní faktory, které jsou důvodem úbytku těchto druhů, především z publikací založených na výzkumech v jiných evropských zemích. Klíčová slova: Mokřad, intenzifikace zemědělství, hnízdní habitat, management, populační úbytek, Vanellus vanellus, Gallinago gallinago, Limosa limosa, Numenius arquata
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
|
|
Mortalita ptáků na průhledných překážkách
Houdová, Monika ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Mortalita ptáků na průhledných překážkách (ať už protihlukové stěny nebo obyčejná okna na obytných domech) je bezesporu velmi důležité ochranářské téma, protože s vývojem lidské společnosti stále rychleji přibývají místa pro ptactvo velice nebezpečná. Zároveň zatím není k dispozici žádný přehledový článek, který by syntetizoval jednotlivé dílčí studie o tom, v jaké míře ptačí jedinci na daných překážkách umírají, jaké faktory jsou rozhodující pro schopnost překážce se vyhnout, jak moc srážky ohrožují vitalitu ptačích populací a jestli máme vůbec možnost takovýmto nechtěným ztrátám předcházet. Tyto otázky proto řeší předkládaná bakalářská práce formou literární rešerše. Ze zatím dostupných informací vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je migrační chování ptáků, jedinci migrující přes noc jsou mnohokrát více ohroženi než ti migrující ve dne, a to kvůli nočnímu světelnému znečištění, které je dokáže zmást. Nejnebezpečnějším ročním obdobím v tomto směru je jednoznačně podzim, což také s migračním tahem souvisí. Populační ztráty způsobené nárazem do průhledné překážky mohou dosahovat až 20 % celkové populace ročně. Práce kromě shrnutí dostupných informací o problematice navrhuje a hodnotí možná preventivní opatření, což může dále sloužit k účinné ochranářské aplikaci i mezi laickou veřejností.
|
|
|
Zimní teritorialita u pěvců ve vztahu k prostředí a klimatickým podmínkám
Glückseligová, Pavla ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Tato práce se věnuje problematice zimní teritoriality pěvců. Jsou zde stručně shrnuty obecné poznatky o teritoriích a teritorialitě a dále širší poznatky o zimní teritorialitě. Je zkoumáno sociální chování v zimě u zimně teritoriálních pěvců s příklady konkrétních druhů ze západo-palearktické oblasti. Práce se věnuje jednotlivým faktorů, které pravděpodobně určují zimní teritorialitu, jako je například migrační strategie, potravní specializace nebo kompetice. Dále se práce věnuje klimatickým změnám a jejich vlivu na pěvce, jako jsou časnější přílety ze zimovišť na hnízdiště, časnější kladení vajec v souvislosti s dostupností potravy a změnám kompetice. Poslední kapitola se věnuje možným vlivům klimatických změn na zimně teritoriální pěvce, jako jsou změny v distribuci potravy, v kompetici o zdroje a vyrovnání se s rostoucími teplotami.
|
host ::
