|
|
Reflexe současných elektroakustických technologií ve vokálně-instrumentální hudbě
Lukeš, Jiří ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Předkládaný text magisterské práce pojednává o technologii a jejím vlivu na kompoziční práci skladatele. Současná scéna tzv. artifiální hudby v zásadě prolíná svět akustického zvuku se světem elektroakustického zvuku, který již několik dekád představuje hlavní těžiště výzkumu na poli artificiální hudby jako takové. Neustálý vývoj a zdokonalování technologií v kontextu stále lepší dostupnosti v praxi znamená stále větší infiltraci technologických řešení do trojúhleníku skladatel - interpret - posluchač. Hlavním těžiště textu tvoří analytické sondy do současných technologických řešení a jejich následný přínos pro práci skladatele. Technologie zde může hrát roli analytickou, interpretační a zprostředkovaně i kompoziční. Získané poznatky v oblasti elektoakustických technik pak vsazuji do kontextu akustických kompozičních technik, což vede na mnoha místech k možnosti klasifikace daného zvuku prostřednictvím různých optik. Důležitou roli pro zvuk pochopitelně hraje prostor. Práce pojednává o významu slova prostor jak z hlediska architektonického řešení, tak pohledem na možnosti při tvorbě prostoru virtuálního. Předposlední kapitola dává čtenáři nahlédnout do oblasti generativní hudby prostřednictvím projektu Mystika vůní. Závěrečné shrnutí textu si klade za cíl především pojmenovat a zmapovat dnes možná východiska kompoziční práce
v kontextu dnes používaných technologií.
|
|
|
Generování akustické hudby pomocí algoritmických postupů
Dos Santos Agostinho Filho, Gilberto ; MRKVIČKA, Luboš (vedoucí práce) ; RATAJ, Michal (oponent)
Systematické kompoziční techniky byly využívány v průběhu celé historie Západní hudby, nicméně byl to až příchod osobních počítačů, který z algoritmické kompozice učinil běžnou součást soudobé hudební scény. V poválečném období došlo k rozvoji několika nových typů kompozičních technik (například využití náhody, stochastických modelů či číselných řad), které byly všechny silně ovlivněny rozvojem počítačové hudby. Práce analyzuje tři hlavní typy počítačových algoritmů, které bývají využívány za účelem vytváření hudební kompozice: algoritmy založené na pravidlu, stochasické postupy a umělou inteligenci. Hlavní pozornost je pak věnována vytváření akustického hudebního díla pomocí algoritmických postupů, zejména automatickému generování hudebních partitur a estetickým důsledkům spojeným s tímto druhem přístupu.
|
|
|
Lidský hlas v tvorbě Arnolda Schönberga ve vybraných příkladech
Švarcová, Terezie ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Lidský hlas zaujímá v tvorbě Arnolda Schönberga významné postavení. V této práci se zaměřuji na použití hlasové techniky Sprechstimme v kompozici Pierrot lunaire, op. 21 (1912). V úvodu konfrontuji termíny Sprechstimme a Sprechgesang a stručně zmiňuji použití hlasu v tvorbě, která Pierrotovi předcházela. V závěru práce se pak okrajově zabývám dalšími dvěma melodramy Ode to Napoleon Buonaparte, op. 41 (1942) a A Survivor from Warsaw, op. 46 (1947). Snažím se objasnit, proč právě v těchto kompozicích zvolil autor tento typ hlasové techniky a do jakých hudebně estetických kontextů jej zasadil. V oblasti analýzy vysvětluji pojem Sprechmelodie a zabývám se uchopením textového materiálu v rámci rytmické složky, artikulací, dynamikou, agogikou a slovními pokyny v partu recitátora. Sprechstimme představuje jeden ze dvou základních autorových přístupů k lidskému hlasu a stává se po celou dobu jeho tvorby jakousi paralelou k jeho čistě vokálnímu kompozičnímu postoji.
|
|
|
Akustická ekologie a soundscape v kontextu multimédií
Trojan, Jan ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; RIEDLBAUCH, Václav (oponent)
Tato práce se věnuje umělecké formě soundscape tak, jak ji skutečně můžeme charakterizovat, naslouchat, vnímat v kontextu čtyřicetileté tradice oboru akustické ekologie (acoustic ecology) a zároveň úzce ve vztahu k tvorbě hudební / zvukové kompozice. V kontextu akustické ekologie se mapují komunitní a institucionálrní projekty, které od nedávných let po současnost vznikaly nejen ve světovém kontextu, ale i v našem domácím prostředí. Hlavní otázkou zůstává snaha o vysvětlení klíčových pojmů akustická ekologie a soundscape.
Jsou uplatněny dvě optiky při studiu tématiky soundscape:
1. soundwalk / listening walk - specifické poznávání akustické krajiny kolem nás formou zvukové / poslechové procházky
2. analýza sound composition - analýza zaměřující se na tradiční kompoziční přístupy v rámci zvukových kompozic.
V prvním případě se práce zabývá radikálním požadavkem aktivního slyšení, psychologickým typem slyšení, který R. M. Schafer vyžaduje při sluchové interakci s naším okolím. V druhém pak - v analýzách zvukových kompozic Winter Diary (R. M. Schafer) a Un altro ferragosto (A. Curran) - hledá, jakým způsobem tradice soundscape zasahuje do tradičních kompozičních principů, které jsou uplatňovány v klasické hudební kompozici. Práce je dále vedena úzce ve vztahu k vlastnímu osobnímu autobiografickému tématu, které zároveň představuje propojení obou výše zmíněných optik. Tím je cesta do poutního místa Santiago de Compostela (zde v kontextu zvukové procházky), která dala vznik vlastní autorské kompozici Ultreia: El diario del peregrino / Deník poutníka.
Cílem analýz je zodpovědět otázku, jakým způsobem tradice akustické ekologie a způsob myšlení R. M. Schafera ovlivnily myšlení skladatelů v rovině zvukové kompozice.
|
|
|
Působení verbální prezentace na vnímání hudby
Esterle, Vojtěch ; Mrkvička, Luboš (vedoucí práce) ; Rataj, Michal (oponent)
Rozmanité struktury soudobé hudby kladou na posluchače vysoký nárok. Často je celá skladba založena na principu, jenž je stěží sluchem rozpoznatelný. Tato práce se zabývá zkoumáním, zda posluchači s uchopením skladby pomáhá verbální prezentace. Tři skupiny po dvaceti respondentech si měly poslechnout trojici skladeb s různě pojatou slovní prezentací (obrazný název, strukturní název, neutrální název, rozbor). Pak bylo porovnáváno, jak skladby posluchače zaujaly, jak posluchači hodnotili zdařilost záměru a další otázky. Výsledky ukazují, že vizuální a dějové představy vyvolávala hudba nezávisle na slovech, hodnocení skladeb také nevykazuje závislost na druhu názvu či na rozboru. Neznamená to však, že verbální prezentace nemá na vnímání hudby vliv. Kvalitativně pojaté otázky ukázaly, že ovlivnění poslechu názvem a rozborem bylo velmi výrazné. Na přijetí skladby má však daleko větší vliv předchozí sluchová zkušenost.
|
|
|
Tvorba komputerizované hudby
Trojan, Jan ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Košut, Michal (oponent) ; Rataj, Michal (oponent)
Předmětem této práce je pohled na tvorbu současné hudby pomocí počítače. Klade si otázky, zda tvorba s počítačem a digitálními technologiemi může ovlivnit kompoziční myšlení skladatele. Do popředí úvah staví zvuk jako formotvorný činitel skladby. Stručně předkládá historický vývoj elektroakustických studií v kontextu vývoje elektroakustické hudby.
Součástí práce jsou analýzy skladeb, při jejichž vzniku se výpočetní technika podílela. Závěrečné kapitoly pojednávají o vlastním přístupu k této problematice a proměně kompozičních paradigmat v rámci daného časového rámce.
|
|
| |
|
|
Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu.
Rataj, Michal ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Bartoň, Hanuš (oponent) ; Parsch, Arnošt (oponent) ; Vojtěchovský, Miloš (oponent)
Předkládaný text se snaží hledat způsoby metodologické orientace v rámci reflexe elektroakustické hudby a její existence v prostředí současné umělecké scény, která bývá v poslední době často nazývána pojmem akustická umění. Uvažování je vedeno zejména z pohledu producenta zodpovědného za existenci programového slotu veřejnoprávního rozhlasu zaměřeného na reflexi, podporu a prezentaci současného radioartu jakožto mediálně podmíněné elektroakustické tvorby. Snažíme se ukázat, že lepší orientaci v těchto současných tvůrčích procesech může přinést pohled na oblast EA hudby jakožto na kategorii historickou, která se svou tradicí vstupuje do řady velmi rozmanitých a vzájemně se překrývajících současných tvůrčích diskurzů, přičemž postupně odkrýváme jeden z nich ? radioart. Aby bylo možné konkrétněji vymezit tento pojem z pozice rodící se domácí scény radioartu, provádíme několik zevrubnějších sond do stávajících evropských konceptů radioartu tak, jak je lze sledovat ve vybraných veřejnoprávních rozhlasových domech. Ty byly v mnohém inspirující pro vznik a existenci pořadu PremEdice Radioateliéru Českého rozhlasu 3 ? Vltava, v němž se již po více než tři roky snažíme systematicky mapovat a stimulovat vznik a reflexi nových děl povětšinou domácích umělců. Začínáme vnímat proces, který by bylo možné nazvat konstituováním domácí scény radioartu postupně se etablující v širším evropském kontextu. V závěru práce provádíme první úplný přehled dosud vzniklých původních děl, která byla ve zmíněném pořadu realizována a naznačujeme možnosti další orientace jak vlastního programového slotu, tak pokračování v teoretickém přemýšlení o radioartu jakožto jednom z tvůrčích diskurzů akustických umění.
|
|
|
Divadlo jako hudba
Adámek, Jiří ; Makonj, Karel (vedoucí práce) ; Rataj, Michal (oponent) ; Kovalčuk, Josef (oponent)
Ve své disertaci se zabývám specifickým proudem současného divadla, ve kterém dochází k prolínání hudebních a divadelních prostředků, tzv. théâtre musical. Vzhledem ke své primární profesi režiséra kladu zvláštní důraz na otázky herectví.
|
host ::
RSS.