|
Tělesná zkušenost a lidské tělo jako vztah hudby a objektu
Pálka-Plachká, Michaela ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje hraniční oblasti umění, ve které dochází k organickému propojování hudby/zvukové struktury a jiného druhu umění. Snaží se přiblížit tyto specifické umělecké formy v kontextu oblasti Klangkunst a vidět je v návaznosti na širší historickou tradici. Snaží se zodpovědět, jakým způsobem docházelo k propojování hudby/zvuku s ostaními druhy a jak šel tento vývoj v 19. století až k intermediálnímu umění. Osvětluje základní pojmy Klangkunst, zejména v jejich německém kontextu a snaží se je začlenit do českého rámce. Významnou rovinu tématu tvoří tělesná zkušenost a smyslové vnímání. Práce se snaží zodpovědět, jaká jsou specifika sluchového a zrakového vnímání, součinnosti obou smyslů, jak je v tvorbě vybraných autorů využíván fenomén celotělové vnímání a vnímání uměleckého díla skrze vlastní pohyb. Rozmanitými filozofickými a hudebními náhledy jsou pojednány kategorie prostoru, času a ticha a tyto kategorie jsou zkoumány v tvorbě vybraných autorů – Heinera Goebbelse, Christiny Kubisch a Bernharda Leitnera. Cílem analýz je ukázat, jak se posouvá vnímání těchto kategorií v kontextu s tradicí klasické kompozice. Dále je práce vedena ve vztahu k vlastní tvorbě, ve které se promítly mnohé zkoumané aspekty. Hmaty… doteky vznikly propojením elektroakustické kompozice se vstupy živého interpreta v koexistenci s výtvarnou a pohybovou akcí a je společným dílem několika autorů.
|
| |
|
Klid a vzruch jako formotvorný činitel
Plachká, Michaela ; Filas, Juraj (vedoucí práce) ; Loudová, Ivana (oponent) ; Gemrot, Jiří (oponent)
Předmětem práce je pohled na princip kontrastu z hlediska soudobé tvorby. Klade si otázky, zda je kontrast v dílech soudobých tvůrců stále relevantní a jak se pohled na něj proměňuje ve 20. století. Součástí práce jsou krátké analýzy uplatnění kontrastu ve sladbách vybraných autorů. Závěrečná kapitola je o vlastním přístupu k této problematice.
|