|
| |
|
|
Magmatic and Volcanic Evolution of the Doupovské hory Volcanic Complex
Rapprich, Vladislav ; Holub, František (vedoucí práce) ; van Wyk de Vries, Benjamin (oponent) ; Renno, Axel D. (oponent)
Magmatický a vulkanický vývoj vulkanického komplexu Doupovských hor Abstrakt Vulkanický komplex Doupovských hor (DHVC) se nachází v západní části oherského riftu. Ten probíhá ve směru severovýchod-jihozápad severozápadní částí českého masivu. Oherský rift sleduje variskou suturu mezi saxothuringikem a tepelsko-barrandienskou oblastí. DHVC tvoří alkalické horniny složením a pozicí podobné dalším komplexům kenozoického vnitrodeskového vulkanizmu střední a západní Evropy (CIMACi). Vulkanická aktivita komplexu Doupovských hor začala v nejspodnějším oligocénu a trvala až do spodního miocénu. Vulkanická aktivita byla opakovaně přerušována periodami rozpadu sopečného horstva. Magmatická aktivita trvala zhruba 14 milionů let a vytvořila vulkanický komplex o mocnosti 600-1000 m. Erupční sty rané explozivní aktivita DHVC je klasifikován jako strombolský až subpliniovský a freatomagmatický. Erupce uložily asi 80 m vulkanoklastik. Stáří této počáteční aktivity je datováno paleontologicky do nejspodnějšího oligocénu. Následná vulkanická aktivita byla mnohem klidnější a převažovaly výlevy láv nad pyroklastiky. Růst raného sopečného masivu kulminovala intruzí doupovského intruzivního komplexu před 30-29 miliony let. Intruzi tvoří essexit, foidový mikrosyenit, melteigit, ijolit, urtit a další podobné horniny. Tento raný...
|
|
| |
|
|
Vulkanismus Velkých magmatických provincií v historii Země a jeho možné dopady na globální ekosystém
Zajícová, Jana ; Holub, František (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
Velké magmatické provincie (LIPs) jsou ohromné akumulace magmatických hornin, často vznikajících v neobvykle krátkém čase a jsou charakteristické extrémně vysokou produktivitou magmatu. Nejvýznamnějšími jsou kontinentální záplavové bazalty, neboli trapy, které pokrývají rozsáhlé plochy na zemském povrchu a mohou a nemusí být spojeny s riftingem a kontinentálním rozpadem. Dále byly objeveny také velké magmatické akumulace v oceánském prostředí a někteří autoři do kategorie LIPs zařazují ještě další typy objemných magmatických komplexů. S vystupujícím magmatem je uvolňováno velké množství plynů, nejčastěji oxidy uhlíku, síry a dusíku. Tyto plyny mají větší, nebo menší dopad na životní prostředí a s tím i na organismy. Formování magmatických provincií se v minulosti několikrát opakovalo. Nejvíce známé jsou Dekanské trapy v Indii a za největší magmatickou provincii jsou považovány sibiřské trapy. Oceánské prostředí reprezentuje například plató Ontong Java v západní části Tichého oceánu. Existuje souvislost mezi stářím velkých magmatických provincií a masovými extinkcemi. Jako příklad lze uvést největší známé vymírání na konci permu, které se přibližně časově shoduje s formováním sibiřských trapů (přibližně před 250 Ma), nebo rozsáhlý úbytek druhů na přelomu křída/trias, jež se časově kryje s vytvářením...
|
|
|
Kvantitativní charakterizace textur ve vulkanických horninách: studie trachybazaltu Dubičné
Ditterová, Hana ; Dolejš, David (vedoucí práce) ; Rapprich, Vladislav (oponent)
- ii - ABSTRAKT Kvantitativní charakterizace textur, resp. distribuce velikostí zrn, představuje základ pro geologické interpretace kinetických procesů v průběhu krystalizace magmatických hornin. Nejčastější metodou je znázornění logaritmické populační hustoty krystalů a lineární velikosti krystalů, kde většina magmatických hornin má přímkový trend. Sklon trendu umožňuje odhad charakteristické zrnitosti, resp. rychlosti a času krystalizace, a relativní pozice odpovídá nukleační hustotě. Výsledný trend představuje především distribuci populací krystalů produkovaných kinetickými procesy, ale může být dále modifikován, např. mechanickou akumulací nebo separací krystalů, míšením magmat nebo Ostwaldovým zráním v přítomnosti taveniny. Použití distribuce velikostí zrn na magmatické horniny se v petrografických výbrusech opírá o zdánlivé údaje získané z dvojrozměrného řezu a podléhá opravě za použití různých stereologických metod a algoritmů. Za účelem aplikace těchto poznatků byla provedena kvantitativní analýza distribuce velikostí zrn klinopyroxenu z trachybazaltového lávového proudu Dubičné u Úštěku. Tento výlev patří mezi produkty kenozoického vulkanismu na území Českého masívu, resp. jeho hlavní etapy v průběhu eocénu až miocénu v Českém středohoří. Draselný trachybazalt má výrazně porfyrickou mikrostrukturu...
|
|
|
Rekonstrukce vulkanických procesů komárovského komplexu na příkladu zaječovského centra
Machalová, Jitka ; Rapprich, Vladislav (vedoucí práce) ; Fediuk, Ferry (oponent)
Rekonstrukce vulkanických procesů komárovského komplexu na příkladu zaječovského centra Abstrakt Ploché lávové proudy přecházející do polštářových brekcií a hyaloklastitů jsou proložené polohami aglomerátů a vulkanoklastik, což je základní sukcese hornin odkrytých v činném lomu na jižním okraji obce Zaječov. Horniny spadají do geologické jednotky označované jako Barrandien. Sedimentární záznamy jsou převážně výsledkem gravitačních procesů na čele subakvatických láv, než uloženin pocházejících přímo z erupčního sloupce. Aglomeráty vznikaly z úlomkotoků a jemnozrnná vulkanoklastika z turbiditních nebo hyperkoncentrovaných proudů vznikajících jako důsledek dílčích erupcí, a jsou proto označované jako tzv. erupcí napájené proudy. Jediná poloha na jižní stěně lomu je pravděpodobně záznamem sedimentace ze subakvatického erupčního sloupce, označovaného jako kopule páry. Jedná se o zónu vyloučené vody, ve které, pokud je stabilní po delší dobu, dochází k vzniku akrečních lapilli. Jedná se o novější poznatek, neboť do nedávné doby byly všechny akreční lapilli spojovány se subaerickými freatomagmatickými erupcemi. Na základě výskytu akrečních lapilli lze určit, že k vulkanismu docházelo ve velmi mělké vodě. Pravděpodobně se jedná o Surtseyský typ erupce, kdy dochází k ukládání lávových proudů prokládaných uloženinami...
|
|
|
Rekonstrukce tečení lávových proudů Kozákova na základě studia magnetické a minerální stavby
Černá, Aneta ; Rapprich, Vladislav (vedoucí práce) ; Hradecký, Petr (oponent)
Kombinace anizotropie magnetické susceptibility (AMS) a krystalografické studie byla použita na neogenní lávový proud, u kterého byl znám předpokládaný směr toku. Vzorky byly pozorovány pod mikroskopem, chemické složení minerálů bylo analyzováno na mikrosondě, orientace krystalů olivínu byla studována metodou EBSD a byly zjišťovány magnetické vlastnosti hornin. Data vzešlá z analýzy AMS, ze vzorků, které byly odebrány z reprezentativních míst lávového proudu většinou dokládají slabou přednostní orientaci zrn magnetit-ulvöspinelu. Analýza EBSD naznačila pouze slabou orientaci plagioklasu u jednoho vzorku. Analýza dat minerální chemie, z ní spočtený obsah forsteritové složky olivínu a matematický model pro teplotu erupce a krystalizační sekvenci si navzájem odpovídají. V lokalitě Machův lom byl zjištěn a popsán kužel chaotické brekcie v lávovém tělese - tzv. bezkořenný kužel (kráter).
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.