|
| |
|
|
Velká migrace Afroameričanů v letech 1916 - 1930 a její dopad na afroamerickou společnost a kulturu
Kárová, Julie ; Raková, Svatava (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Velká migrace Afroameričanů v letech 1916 - 1930 a její dopad na afroamerickou společnost a kulturu se zabývá migrací Afroameričanů ze států Jihu USA do měst amerického severovýchodu na konkrétních příkladech New Yorku a Chicaga. Tento přesun přibližně milionu a půl obyvatel je považován za významnou redistribuci afroamerické populace, která měla zásadní dopad na černošskou společnost. Přímým důsledkem migrace byl rozvoj černošských čtvrtí Harlem v New Yorku a South Side v Chicagu. Zejména Harlem se stal centrem rozkvětu afroamerické kultury, pro který se vžil název Harlemská renesance. Cílem práce je analyzovat dopad černošské migrace do New Yorku a Chicaga na rozvoj afroamerické městské společnosti a kultury dvacátých let. Snaží se posoudit, do jaké míry může být období první fáze velké migrace mezi lety 1916 až 1930 považováno za klíčové pro rozvoj afroamerických městských komunit v Harlemu a South Side a odpovědět na otázku, jak ovlivnilo městské prostředí afroamerickou kulturu a společnost. Práce usiluje o zachycení nových nálad uvnitř afroamerické městské populace v souvislosti s debatou o významu černošské kultury a afroamerické identitě.
|
|
|
African Americans Versus Latinos in Los Angeles; Coalition or Conflict?
Kdolská, Petra ; Raková, Svatava (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Diplomová práce "Afroameričané versus Latinoameričané v Los Angeles; Koalice nebo Konflikt" pojednává o současné otázce minoritních vztahů v Los Angeles a zaměřuje se zejména na výše zmíněné etnicity. Práce je rozčleněna do několika samostatných částí zabývajících se historií obou minorit v dané oblasti, politickou, ekonomickou a sociální sférou, ale také vývojem minoritních vztahů do budoucnosti. Jak již zmíněno, v první části je čtenář uveden do historie vývoje obou minorit v Los Angeles. Zde jsou stručně vyzdviženy nejdůležitější historické události, které ovlivnily budoucí vývoj obou minorit v této oblasti. V další části se práce dále zabývá nejvýznamnějšími konflikty poslední doby a snaží se na dané události aplikovat obecné teorie rasových vztahů ve Spojených Státech. Dále je pak pojednáváno o problému zvýšené kriminality gangů spojeného se vzdělávací krizí, která poslední dobou tvrdě zasáhla obě minority. Další část se věnuje politické scéně a zaměřuje se zejména na volby starosty Los Angeles v roce 2001 a 2005. Tato kapitola analyzuje možné náznaky spolupráce anebo naopak soupeření mezi Afro-Američany a Latino-Američany na politické scéně. V další kapitole je probírán problém narůstajících konfliktů v ekonomické sféře, což je přímý důsledek zvýšeného zapojování Latinoameričanů do pracovního procesu....
|
|
|
Lincolnova rekonstrukce na západ od Mississippi: Obnova loajálních vlád v Arkansasu a Louisianě, 1862-1865
Rychlík, Jan ; Raková, Svatava (vedoucí práce) ; Korytová Magstadt, Štěpánka (oponent)
"Mojí politikou je nemít žádnou politiku," prohlašoval o sobě Abraham Lincoln, "snažil jsem se dělat to, co se zdálo být ten který den nejlepší." Jeho radikálně republikánský ministr financí taková slova považoval za idiotská,252avšak odlišnosti v procesu rekonstrukce Arkansasu a Louisiany dávají prezidentovu praktickému, diferencovanému přístupu spíše za pravdu. Jejich regionální příslušnost již napovídala, že síla unionistického hnutí nebude v obou státech stejná. Zatímco Louisiana náležela k takzvanému hubokému Jihu, který opustil Unii v první vlně secese v lednu 1861, Arkansas patřil do oblasti horního Jihu, jenž se odtrhl až po krizi kolem pevnosti Fort Sumter. Také se dalo předpokládat, že ekonomická základna a zájmy unionistů budou odlišné, neboť Louisiana byla nejbohatším jižanským státem, zatímco Arkansas naopak nejchudším. V něm byli proto unionisty především drobní farmáři, zatímco v Louisianě mimo jiné majitelé třtino vých plantáží. Také situace na bitevním poli určovala rozdíly v rekonstrukci obou států. Pod federální vojenskou kontrolu se nejprve dostala nejvýznamnější část Louisiany, teprve později malá oblast Ar kansasu. Vojenský guvernér Louisiany tak měl příležitost uspořádat koncem roku 1862 kongresové volby, zatímco vojenský guvernér Arkansasu nemohl pro rekonstrukci státu mnoho...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.