|
|
Vliv enzymů, aplikovaných na zpracované bulvy cukrové řepy, ovlivňující kvalitu saturované šťávy
Langrová, Petra ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Práce je zaměřena na stanovení přítomnosti dextranu a jeho případného množství v cukrovarnických mezivýrobcích. Dextran je polysacharid, který vzniká na bulvě cukrové řepy nevhodným skladováním, nízkými teplotami, či poraněním řepné tkáně, která je následně velice citlivá k infekcím produkovaných mikroorganismem Leuconostoc mesenteroides. Infekce vede ke vzniku polysacharidů a jiných vedlejších produktů, které mají negativní vliv na technologické zpracování cukrové řepy. Z těchto polysacharidů je v postižené řepě nejvíce zastoupen levan a dextran, jejichž obsah výrazně zvyšuje viskozitu cukerných šťáv. To se následně projevuje na krystalizaci uhličitanu vápenatého při II. saturaci a tím dochází ke zhoršení filtrovatelnosti.
V případě přítomnosti dextranu či jiných polysacharidů dochází k dalším problémům v technologickém procesu výroby cukru. Pro jejich odstranění je použita enzymatická hydrolýza pomocí enzymu dextranázy, nebo alfa amylázy. Ta štěpí polysacharid dextran na menší oligosacharidy, které se nezachytí ve filtračním zařízení a nezpůsobí tak snížení výrobní kapacity. Komerčně dostupná dextranáza je ale finančně náročná, proto probíhají výzkumy k nalezení ekonomičtějších řešení.
Diplomová práce hodnotí přítomnost dextranu v extrahované šťávě metodou ICUMSA GS8 19 z roku 2009. Metoda spočívá v hodnocení přítomnosti dextranu v difuzní, těžké a II. saturované šťávě. Stanovovali jsme i alkalitu, pH, sedimentační a filtrační koeficient, polarizaci, sacharizaci a čistotu. Cílem této práce je vyhodnotit korelace mezi naměřenými hodnotami a aplikací 2 enzymů, které se požívají k odstranění těchto problémů.
Po dokončení experimentu a zhodnocení naměřených výsledků se nám nepodařilo prokázat souvislosti mezi laboratorně naměřenými hodnotami v provozní laboratoři cukrovaru společnosti Tereos TTD Dobrovice. Námi naměřené hodnoty neprokázali vzájemně ovlivnitelný vztah. Jediná prokazatelná souvislost byla při stanovení množství propláchnutých filtrů po II. saturaci za den, s množstvím použitých enzymů. V případě prokázání vysokého množství dextranů se filtry začali postupně zanášet nepropustnou vrstvou makromolekul, a v případě, že by nebyla použita enzymatická cesta pro likvidaci těchto polysacharidů, by jediným řešením bylo časté proplachování filtrů nebo snížení provozní kapacity spjaté s následným prodloužením zpracovatelské kampaně. Dále jsme prokázali účinnost alfa amylázy, která byla použita při zpracování řepy po Novém roce. Tento enzym měl podobné účinky na odbourání polysacharidů a zprůchodnění filtrů. Proto je možné v následujících kampaních nahradit finančně náročný enzym dextranázu lacinější alfa amylázou.
|
|
|
Vliv zhutnění půdy na produkční ukazatele cukrové řepy
Balák, František ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Milan, Milan (oponent)
Metody podzimní přípravy k cukrovce se stále orientují především na klasické postupy, které se zakládají na orbě. V nedávné době se začaly prosazovat metody minimalizace i v porostech cukrovky, především kvůli svému protieroznímu účinku. Tato práce se zabývá otázkou, zda se minimalizační postupy dokáží tomu klasickému vyrovnat ve svém pozitivním efektu na úrodnost půd. K jejich porovnání byl měřen penetrační odpor půdy, který funguje jako ukazatel zhutnění půd, jež by měla kvalitně provedená podzimní příprava snižovat. Cílem této práce je stanovit zhutnění půdy zpracované hlubokou orbou nebo hlubokým kypřením na konkrétním honu s porostem cukrové řepy a vyhodnotit dopady půdního zhutnění na její produkci.
Výzkum probíhal v poloprovozních pokusech na polích v okolí Jičína v letech 2012 až 2015. Sledovanými polními parametry byly penetrační odpor půdy a půdní vlhkost. Sledované úseky porostu byly v době technologické zralosti ručně sklizeny a z odebraných bulev byl následně vyhodnocen jejich výnos, cukernatost a další jakostní ukazatele. Testovaná pole byla průměrně zhutněná, penetrační odpor do 40 cm se pohyboval mezi 3 až 4 MPa, podle kvality přípravy a termínu hodnocení. Orba i hluboké kypření dokázaly prokazatelně snižovat zhutnění půdy a tím značně přispívaly k dobrému založení porostu cukrové řepy. Parametry výnosu i jakosti byly velice dobré, výnos bulev dosahoval v průměru 95 t.ha-1 a cukernatost 18,7 %. Výnos polarizačního cukru byl v průměru 17,8 t.ha-1.
Jak se z výzkumu ukázalo, podzimní příprava půdním kypřičem je v intenzitě kypření půdy srovnatelná s orbou a ve svém efektu na kvalitu porostu ji dokonce mírně převyšuje. Kvalitní podzimní příprava zlepšuje hodnoty všech výnosotvorných prvků i parametrů jakosti. Mezi základními výnosovými parametry obou variant podzimní přípravy nebyl pomocí testů nalezen statisticky významný rozdíl. Ve výnosu polarizačního cukru byl nalezen statisticky významný rozdíl 1,5 % ve prospěch hlubokého kypření půdy.
|
|
|
Využití dravého roztoče Typhlodromus pyri v integrovaném a ekologickém pěstování chmele
Nesvadba, David ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Cílem práce bylo sledovat predační schopnosti nativního dravého roztoče Typhlodromus pyri Scheuten, 1857 vůči svilušce chmelové (Tetranychus urticae Koch) v integrované a ekologické produkci chmele. Zjistit, zda ochrana pomocí tohoto akarofága může nahradit chemickou ochranu a zda může být rentabilní.
Celý pokus byl prováděn na účelovém hospodářství Chmelařského výzkumného institutu ve Stekníku v letech 2011 až 2015 v žatecké chmelařské oblasti. Do sledování byly vybrány tři chmelnice. První s názvem Černice I., na které je chmel pěstován v integrovaném režimu. Druhá chmelnice, která byla do pokusu zvolena, je chmelnice s názvem Bio a chmel je na ní pěstován v ekologickém režimu. Jako třetí byla vybrána chmelnice Kaplička I., na té je chmel pěstován klasickou konvenční cestou, tato chmelnice sloužila pro ekonomické a výnosové porovnání.
V rámci pokusu bylo na chmelnici v integrovaném a ekologickém režimu odebíráno 50 listů (17 ze spodní, 17 ze střední a 16 z horní části rostliny) přibližně každých 14 dní od výskytu svilušky chmelové do sklizně chmele. Po odebrání byla hodnocena populační hustota vajíček a pohyblivých stádií svilušky chmelové, vajíček a pohyblivých stádií dravého roztoče Typhlodromus pyri a také larev akarofágních třásněnek rodu Aeolothrips sp. Výsledky byly statisticky vyhodnoceny pomocí korelační analýzy a t testu pro nezávislé skupiny. Byla hodnocena také účinnost Typhlodromus pyri a ekonomické porovnání vůči chemické ochraně.
Ze získaných výsledků vyplývá, že po vypuštění dravého roztoče Typhlodromus pyri a při používání selektivních pesticidů dochází ve chmelnicích ke zvýšení biodiverzity. Ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri může být rentabilní a může dlouhodobě nahradit chemickou ochranu. Dravý roztoč Typhlodromus pyri lépe reguluje populace svilušky chmelové, které jsou v nižších koncentracích. Z 90 % byla statisticky zjištěna nejtěsnější závislost mezi výskytem vajíček svilušky chmelové a jejími pohyblivými stádii. Mezi oběma různými způsoby pěstování chmele byl ve většině naměřených hodnot zjištěn statisticky významný rozdíl.
|
|
|
Hodnocení tvorby výnosových prvků u odrůdy Kazbek a Saaz Late
Štefanová, Lucie ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Chmel se na Žatecku pěstoval již před 700 lety. Z roku 1348 pochází první písemná zmínka o místní chmelnici, je však jisté, že chmelnice vlastnili právovárečníci a církevní hodnostáři již dříve. Nejdříve se chmel v širším měřítku začal pěstovat na klášterních pozemcích. Český a tím i žatecký chmel dosáhl vrcholu v 19. století, především pro svou vůni, barvu i obsah lupulinu, a stal se také měřítkem pro stanovení kvality a cen chmele.
Kazbek je první odrůdou typu "flavour hops" vyšlechtěnou v České republice. Její unikátní senzorické vlastnosti byly prověřeny četnými pivovarskými testy v několika pivovarech různé velikosti. Šlechtění "flavour hops" představuje pro šlechtitele chmele velkou výzvu. První chmele této kategorie, např. Citra, Amarillo, Simcoe, Bravo, byly vyšlechtěny v USA. Odrůda Kazbek byla získána výběrem z potomstva hybridního materiálu, který má v původu ruský planý chmel. Byla registrována v roce 2008 díky vysoké stabilitě a výkonnosti. Robustnost a stabilita je zakotvena v názvu odrůdy, protože Kazbek je nejvyšší horou středního Kavkazu. Z pivovarského hlediska ji lze zařadit mezi hořké typy.
Odrůda Saaz Late byla získána výběrem z potomstva F1 generace po rodičovské kombinaci rozpracovaného šlechtitelského materiálu, který má v původu Žatecký poloraný červeňák. Odrůda je pozdního charakteru. Saaz Late je aromatická odrůda pro druhé a třetí chmelení. Aroma je pravé, jemné, chmelové.
Nejdůležitějším kvalitativním ukazatelem chmele je obsah alfa-hořkých kyselin. Obsah alfa-hořkých kyselin se začal pravidelně hodnotit od roku 1981. Z výsledků hodnocení je patrné, že obsah alfa-hořkých kyselin v odrůdě Kazbek a Saaz Late je prokazatelně statisticky rozdílný.
Pro pěstování hybridních odrůd je klíčový výběr vhodné polohy. Je velmi důležité se soustředit na vyhodnocení přírodních podmínek polohy. Z této diplomové práce vyplývá, že není významný statisticky rozdíl v pěstování mezi lokalitami Stekník a Blšany.
Optimální teplota pro růst a následnou tvorbu výnosu by v dubnu neměla klesnout pod +7 °C, v květnu pod +11 °C a v měsících červen až srpen by se měla pohybovat mezi +15 až +18 °C. Důležitá je také vyrovnanost a stálost teplot. Srážky mají na výnosové prvky větší
5
vliv než-li teplota. Toto tvrzení se potvrdilo v roce 2015, kdy byl snížený výnos zapříčiněn tropickými teplotami a suchem v období kvetení a tvorby hlávek. Nízký výnos nebyl pouze v České republice, ale v celé Evropě, kde byl hektarový výnos nižší o 35 % než v roce 2014.
|
|
|
Integrovaný systém pěstování chmele
Krofta, Karel ; Ježek, Josef ; Klapal, Ivo ; Křivánek, Jindřich ; Pokorný, Jaroslav ; Pulkrábek, Josef ; Vostřel, Josef
Certifikovaná metodika shrnuje zásady integrovaného způsobu pěstování chmele. Pěstitelský proces je veden snahou o prevenci a potlačení výskytu škodlivých organismů podporou užitečné entomofauny. Navrhovaná opatření směřuji ke zvýšení půdní úrodnosti, schopnosti půdy vytvořit optimální prostředí pro kořenovou soustavu rostlin chmele a během celé jejich vegetační doby jim zajistit dostatečné množství živin, vzduchu a vody pro jejich růst a vývoj, směřující k maximální produkci chmelových hlávek. Ošetřeni pesticidy se provádí jen v nezbytně nutném rozsahu až po dosažení prahu hospodářské škodlivosti. Zásady integrované produkce chmele jsou aplikovatelné v klasických vysokých konstrukcích i systému pěstovaní chmele v nízkých konstrukcích.
Plný text:  PDF
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.