Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Hodnocení tvorby výnosových prvků u odrůdy Kazbek a Saaz Late
Štefanová, Lucie ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Chmel se na Žatecku pěstoval již před 700 lety. Z roku 1348 pochází první písemná zmínka o místní chmelnici, je však jisté, že chmelnice vlastnili právovárečníci a církevní hodnostáři již dříve. Nejdříve se chmel v širším měřítku začal pěstovat na klášterních pozemcích. Český a tím i žatecký chmel dosáhl vrcholu v 19. století, především pro svou vůni, barvu i obsah lupulinu, a stal se také měřítkem pro stanovení kvality a cen chmele. Kazbek je první odrůdou typu "flavour hops" vyšlechtěnou v České republice. Její unikátní senzorické vlastnosti byly prověřeny četnými pivovarskými testy v několika pivovarech různé velikosti. Šlechtění "flavour hops" představuje pro šlechtitele chmele velkou výzvu. První chmele této kategorie, např. Citra, Amarillo, Simcoe, Bravo, byly vyšlechtěny v USA. Odrůda Kazbek byla získána výběrem z potomstva hybridního materiálu, který má v původu ruský planý chmel. Byla registrována v roce 2008 díky vysoké stabilitě a výkonnosti. Robustnost a stabilita je zakotvena v názvu odrůdy, protože Kazbek je nejvyšší horou středního Kavkazu. Z pivovarského hlediska ji lze zařadit mezi hořké typy. Odrůda Saaz Late byla získána výběrem z potomstva F1 generace po rodičovské kombinaci rozpracovaného šlechtitelského materiálu, který má v původu Žatecký poloraný červeňák. Odrůda je pozdního charakteru. Saaz Late je aromatická odrůda pro druhé a třetí chmelení. Aroma je pravé, jemné, chmelové. Nejdůležitějším kvalitativním ukazatelem chmele je obsah alfa-hořkých kyselin. Obsah alfa-hořkých kyselin se začal pravidelně hodnotit od roku 1981. Z výsledků hodnocení je patrné, že obsah alfa-hořkých kyselin v odrůdě Kazbek a Saaz Late je prokazatelně statisticky rozdílný. Pro pěstování hybridních odrůd je klíčový výběr vhodné polohy. Je velmi důležité se soustředit na vyhodnocení přírodních podmínek polohy. Z této diplomové práce vyplývá, že není významný statisticky rozdíl v pěstování mezi lokalitami Stekník a Blšany. Optimální teplota pro růst a následnou tvorbu výnosu by v dubnu neměla klesnout pod +7 °C, v květnu pod +11 °C a v měsících červen až srpen by se měla pohybovat mezi +15 až +18 °C. Důležitá je také vyrovnanost a stálost teplot. Srážky mají na výnosové prvky větší 5 vliv než-li teplota. Toto tvrzení se potvrdilo v roce 2015, kdy byl snížený výnos zapříčiněn tropickými teplotami a suchem v období kvetení a tvorby hlávek. Nízký výnos nebyl pouze v České republice, ale v celé Evropě, kde byl hektarový výnos nižší o 35 % než v roce 2014.
Analýza stavu strategických dokumentů obcí na začátku nového programovacího období
Štefanová, Lucie ; Krbová, Jana (vedoucí práce) ; Luštický, Martin (oponent)
Předmětem práce je strategický plán, který je v teoretické části práce popsán z pohledu jeho tvorby a s ní související procesy a postupy. Práce se věnuje analýze obsahu a formy plánu. Z tohoto pohledu řeší stav plánů a jejich kvalitu ve vybraných městech různých velikostí v Jihočeském kraji v novém programovém období 2014-2020 a v další analýze jsou porovnávána obě programová období 2007-2013 a 2014-2020. Vybranými městy jsou Písek, Strakonice, Milevsko, Protivín, Blatná a Vodňany. Takový vzorek výzkumu byl vybrán proto, aby zastupoval okresní a menší města, u kterých dochází k výrazné změně ve strategických dokumentech oproti městům vyšší kategorie.

Viz též: podobná jména autorů
7 štefanová, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.