|
|
Socha, místo, vztah - Čechy v 80. letech 20. století
Péčová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Ve své práci se budu věnovat sochařským objektům českých umělců, které byly v normalizačním období osmdesátých let minulého století vytvořeny pro exteriérová umístění mimo tradiční výstavní prostory muzeí a galerií. Tématem mé práce bude vztah a reakce děl na daná prostředí, ve kterých se nacházela, ale i prostor jako takový, kterému umělecká díla mohou pomoci odhalit jeho přehlížené kvality. Rozhodla jsem se zaměřit na výstavu Malostranské dvorky, která se konala v roce 1981 v Praze. Budu se věnovat jak okolnostem vzniku výstavy, tak jejímu příběhu a dílům samotným, jejichž osudy chci sledovat i po oficiálním ukončení výstavy. Tuto výstavu, uspořádanou v intimním prostředí staré pražské čtvrti, porovnám s díly, která ve stejné době vznikala v rámci státních zakázek na veřejné stavby, jakými byly sochy na sídlištích, před obchodními domy, nemocnicemi a podobně. Ve světovém kontextu oba fenomény srovnám s díly site specific art. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Salome v umění symbolismu, dakadence a její ztvárnění v české výtvarné kultuře na počátku 20. století
Johanidesová, Tereza ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tématem této bakalářské práce je ztvárnění biblické postavy židovské princezny Salome ve výtvarném umění. Autorka práce se zaměřuje především na přelom 19.a 20. století, kdy se téma Salome stalo stěžejním motivem symbolismu a dekadence, a to jak v oblasti literatury, tak také v malířství, sochařství a v grafické tvorbě. Salome, jedna z postav, jež tvoří neopominutelnou součást vyprávění jedné z nejznámějších křesťanských legend majících své místo v Novém zákoně, je námětem s bohatou ikonografickou tradicí rozvíjející se systematicky již od raného středověku. Po krátkém úvodu, který seznamuje se všemi postavami legendy a uvádí možné další zdroje pro poznání postavy Herodiadiny dcery, například Flaviův spis Ţidovské starožitnosti, je zde stručně nastíněna ikonografie Salome tak, jak se vyvíjela od prvních nám známých zobrazení legendy o Janu Křtitelovi až do 19. století. Tento ikonografický vývoj je pak ilustrován na známých nebo umělecky významných dílech, od mozaiek z kostela sv. Marka v Benátkách, přes Albrechta Dürera až po Pietera Paula Rubense a řadu dalších. Pro vhlédnutí do problematiky dobového milieu 2. poloviny 19. století a především jeho konce, který znamená revidování řady dosavadních hodnot jak na poli výtvarného umění, tak i v ostatních lidských sférách - v oblasti vědy, politiky apod., slouží...
|
|
|
Krajina v díle Josefa Váchala
Voháňková, Romana ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tato práce si klade za cíl vysledovat zdroje a vývoj námětu krajiny v tvorbě Josefa Váchala. V první části se soustředí na výtvarné školení u Aloise Kalvody a jeho pozdější vlivy. Následně se zabývá obdobím mezi lety 1906 až 1934, v němž analyzuje námět krajiny v rámci obsahové i formální roviny. Klíčovou je kapitola věnovaná Váchalově autorské knize Šumava umírající a romantická, v níž byl námět krajiny doveden ke svému vrcholu. Bylo to především díky dokonalému zvládnutí techniky dřevorytu a zcela neobvyklému vidění krajiny jako takové, v níž spíše než o pohled do malebného kraje šlo o zobrazení základních principů přírody a její duchovní podstaty. Váchalova tvorba měla značný ohlas i v současném českém umění, čemuž je věnována poslední část práce.
|
|
|
Pokušení svatého Antonína . Motiv novodobé a moderní tvorby mezi textem a obrazem.
Hekrdlová, Alice ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce zkoumá Pokušení svatého Antonína v poslední čtvrtině 19. století ve Francii a v Belgii. Na rozboru vybraných děl ukazuje variabilitu jeho ikonografie a zároveň obsahovou komplexnost, v níž se odráží dobový vztah k náboženství, historii, vědě, exotismu, erotice a dalším oblastem, s nimiž je konfrontován člověk žijící v epoše velkých změn. Důraz je kladen na význam románu Pokušení svatého Antonína od Gustava Flauberta a jeho roli inspiračního zdroje pro výtvarné umění, v obecnější rovině je řešena také problematika vztahu textu a obrazu. Stať o umění fin de siècle se opírá o přehled celkového vývoje Pokušení svatého Antonína v literatuře i výtvarném umění a o historické, společenské a náboženské souvislosti, v jejichž kontextu se postava svatého Antonína postupně stala trvalou součástí francouzské kultury.
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
|
Jan Quirin Jahn a slovník dějin umění? (Počátky dějin umění v českých zemích)
Marešová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent) ; Mádl, Martin (oponent)
Práce je věnována osobnosti malíře a osvícenského erudity v jedné osobě, Janu Jakubovi Quirinu Jahnovi (1739-1802) a jeho nedokončenému projektu dějin umění založeném na životopisech umělců. Protože součástí práce je také komentovaná edice, je rozdělena na dvě části - teoretickou studii a komentovanou edici. Teoretická část sumarizuje vývoj biografií umělců od antiky až do konce 18. století v Evropě. Další kapitoly jsou pak zaměřeny na osobnost Jana Jakuba Quirina Jahna a jeho rukopis o dějinách umění. Tento rukopis se skládá ze tří částí - úvodní historické studie, výběru životopisů umělců, kteří do Jahnovy současnosti působili v Čechách a z ukázky medailonů, které Jahn shromažďoval excerpcí ze zahraniční literatury, doplňoval archivním výzkumem a nakonec je řadil do složek podle panování.
|
|
|
Raná tvorba Františka Koblihy
Hekrdlová, Alice ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Práce se zabývá ranou tvorbou Františka Koblihy v první čtvrtině 20. století, přičemž hlavní pozornost je věnována dílům vznikajícím mezi lety 1909 a 1916. Těžiště práce spočívá v detailním rozebrání Koblihových volných dřevorytových cyklů, hledání jejich uměleckých východisek a paralel a ve zformulování základní charakteristiky autorových raných prací po stránce formální i obsahové. V této souvislosti je pojednána otázka "literárnosti v umění", tedy vztahu výtvarného díla a jeho literární předlohy na příkladu Koblihových grafických listů. Ve zvláštní kapitole jsou zmapovány jeho knižní úpravy a působení v okruhu Moderní revue, přičemž je zhodnoceno Koblihovo místo v rámci umění českého i evropského symbolismu.
|
|
|
Sochař Čeněk Vosmík (1860 - 1944)
Perlíková, Zdenka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Musil, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem sochaře Čeňka Vosmíka (1860 - 1944). Obsahuje celkový přehled a zhodnocení jeho tvorby v kontextu doby. Vosmíkovo umělecké tvoření sleduje od počátků strávených studiem ve Vídni, přes období prvních úspěchů a raného díla, až po etapu jeho prací pozdějších, kdy se věnoval především umění náboženskému. Vedle umění náboženského pojednává také o tvorbě alegorické, dekorativní, o díle portrétním i o pracích restaurátorských. Nejsou však opomenuty ani nerealizované návrhy jeho děl. Zdůrazněno je především rané období Vosmíkovy umělecké tvorby a jeho nejdůležitější sochařská díla - Zavrženec, Pastevec s býkem a Kristus na poušti. Práce zahrnuje též souhrnný soupis tvorby. Klíčová slova Čeněk Vosmík, sochařství, umění náboženské, umění alegorické a dekorativní, portréty
|
|
|
Československý stát a francouzské moderní umění v letech 1923 až 1937
Savický, Nikolaj ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Před koncem 19. století byly možnosti české politické reprezentace na mezinárodní scéně minimální. V těchto podmínkách představovaly vztahy s francouzskou reprezentací z pohledu české politické a kulturní elity nejen protiváhu proti německému vlivu, ale také také jistou náhradu za neexistující diplomacii a v mnohém nahrazovaly politickou činnost. Otevření francouzského konzulátu v Praze roku 1897 bylo důležitým momentem českého politického života. Na počátku 20. století zorganizoval Spolek výtvarných umělců Mánes řadu výstav francouzského umění, zejména v letech 1907, 1910 a 1914. České publikum tak mělo první příležitost vidět díla impresionistů, postimpresionistů a kubistů. Z druhé z těchto výstav zakoupil spolek Derainovo monumentální plátno Koupání (1908). Tato tradice byla přerušena první světovou válkou. Pět let po založení nezávislého Československa, byla obnovena. Činem československé vlády, majícím za cíl zlepšení česko-francouzských vztahů, pak vznikla jedinečná sbírka, která je dodnes celosvětově důležitá pro bádání o francouzském umění 19. a počátku 20. století.
|
|
|
Francouzské a české moderní umění v karikatuře v letech 1911 - 1918
Ždychová, Dagmar ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Tématem diplomové práce je analýza karikatur moderního umění ve Francii a Čechách v období let 1911až 1918. Práce si klade za cíl představit na základě karikaturních kreseb publikovaných v humoristických časopisech různé úhly pohledu na moderní umění a moderní umělce a tím postihnout dobovou percepci avantgardního umění, především kubismu, v Čechách a ve Francii. Práce nejprve nabídne rozbor literatury k danému tématu, dále naznačí vývoj dějin karikatury a poté se orientuje na rozvoj specifického žánru v rámci karikatury - karikatury výtvarného směru, díla apod. - a tradici "karikaturních salonů" v 19. století. Další kapitola se zabývá významem obrazu a vybraných humoristických periodik v letech 1911-1918. Stěžejní část práce se zaměřuje na prezentaci chronologického přehledu kreseb a na představení hlavních témat, která se v karikatuře moderního umění objevovala v období před první světovou válkou a během změněné situace za války. Cílem této kapitoly je rovněž hledání paralel a rozdílností mezi českou a francouzskou karikaturou moderního umění. Další kapitola se věnuje interpretaci karikatur na základě teorie Henriho Bergsona o smíchu a teorii vtipu Sigmunda Freuda. K hlubší analýze karikaturních kreseb jsou zapojeny teoretická východiska Carla Einsteina spočívající v rozkladu a vražednosti forem...
|
host ::
RSS.