|
|
Pokuta a další sankce ukládané za přestupky
Špotová, Jana ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této práce je pokuta a další sankce ukládané za přestupky. Práce se zabývá zejména jednotlivými druhy sankcí, které je možné za spáchaný přestupek uložit, jakož i skutečnostmi, které je nutno zohlednit při jejich ukládání. První kapitola práce se věnuje teoretickým základům zpracovávané tematiky, tedy zejména institutu právní odpovědnosti, vymezení pojmu sankce, charakteristice správního trestání a také funkcím a účelu trestu. Tématem druhé kapitoly jsou základní podmínky a pravidla sankcionování přestupků. Kapitola se tak zabývá vymezením právních předpisů, v nichž může být sankce zakotvena, rozvádí pravidla sankcionování přestupků z hlediska časové působnosti právních norem a dále pojednává o současném systému sankcí, které je možno uložit za přestupky. Dílčí část této kapitoly je pak věnována institutu upuštění od uložení sankce jako možnosti vyřízení přestupku bez nutnosti uložit sankci. Obsahem třetí kapitoly je rozbor jednotlivých sankcí podle přestupkového zákona. Jednotlivé sankce jsou analyzovány z hlediska jejich charakteru a účelu, podmínek pro jejich uložení a jejich efektivnosti. Čtvrtá kapitola se věnuje obsáhlé tematice stanovování druhu a výměry ukládané sankce. V první části této kapitoly je poskytnut výklad o správním uvážení správních orgánů, v jehož rámci se rozhodování o...
|
|
|
Opatření obecné povahy
Schagerer, Milan ; Staša, Josef (vedoucí práce) ; Prášková, Helena (oponent)
50 Závěr Jak tedy na závěr zhodnotit nový institut opatření obecné povahy, který si během posledních let hledá místo a uplatnění ve správních řízeních v českém právním řádu? Idea přijetí zcela nového typu činnosti správních úřadů je naprosto bezpochyby správná. Snaha zajistit silnější procesní ochranu, ale i větší vliv účastníků na vydávání opatření obzvláště tam, kde byla dříve situace řešena podzákonnou normotvorbou, je zcela bez debat chvályhodná a záslužná. Tak jak podobné instituty fungují v okolních zemích, dávají za pravdu názorům, že právo není zakonzervovaným oborem bez inovativních a zjednodušujících postupů, ale s dávkou zdravého rozumu lze pro veřejnost vytvořit spoustu pozitivních a moderních řešení i v této oblasti. Bohužel, realita za samotným nápadem značně pokulhává. Legislativní neobratnost a liknavost, projevující se v poslední dekádě prakticky ve všech oborech práva si vybírá svou daň i v případě toho institutu, jakkoliv byl původně zamýšlen novátorsky a osvíceně. První problémy přišly již s přehnaně uspíšeným přijetím úpravy v telekomunikačním zákoně, která rovněž obsahovala novelu soudního řádu správního. Tato úprava je dodnes častým terčem rozhodovací činnosti Nejvyššího správního soudu, a svědčí o nepochopení institutu opatření a jeho častém zaměňování za akt obecně závazného typu....
|
|
| |
|
|
Sankce za přestupky a ochranná opatření
Moravec, Ondřej ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou sankce za přestupky a ochranná opatření. Práce se zabývá především jednotlivými druhy sankcí a ochranných opatření, které lze za spáchaný přestupek uložit, věnuje se též okolnostem, které je nutno zohlednit při jejich ukládání. Cílem této práce je komplexně postihnout současnou úpravu sankcí a ochranných opatření u přestupků. Důraz je také kladen na zmínění různých právních i praktických problémů a nedostatečně řešených otázek, které oblast sankcionování přestupků provázejí. Dílčí části práce, zejména její závěr, neopomíjejí ani reformu správního trestání a budoucí právní úpravu této významné činnosti orgánů veřejné správy. První kapitola diplomové práce je zaměřena na sankce za přestupky. Úvodní část této kapitoly je spíše teoretická a věnuje se definování některých základních pojmů v oblasti správního trestání. V této části je rovněž vymezen pojem sankce a správní trest, v závěru následuje pasáž o účelu správních trestů, jakož i o katalogu sankcí, včetně stručného náhledu do minulých úprav. Obsahem druhé části prvé kapitoly je rozbor jednotlivých druhů sankcí podle platného zákona o přestupcích i podle jiných zákonů. Je zde postupně popsáno napomenutí, pokuta, zákaz činnosti, propadnutí věci a zákaz pobytu. Třetí část postihuje problematiku ukládání sankcí, věnuje se tak...
|
|
|
Sankce za správní delikty a ochranná opatření
Rejdová, Kateřina ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Téma Sankce za správní delikty a ochranná opatření, tudíž sankce a ochranná opatření ukládaná ve správním trestání, jehož problematiku řadíme do právního odvětví správního práva, je známé a hojně diskutované, a to především za situace, kdy česká, nejenom právní společnost již více jak deset let čeká na komplexní zákonnou úpravu správního trestání, z jejíž absence vyvěrá řada teoretických a především praktických aplikačních problémů. Účelem této diplomové práce je především vymezení sankcí, které lze pachatelovi za jeho správní delikty uložit. Diplomová práce poskytne v úvodu náhled do správního trestání obecně, naopak v následujících kapitolách bude podrobně rozebraná platná právní úprava sankcí za přestupky i jiné správní delikty, tak i ochranných opatření jako dalšího možného postihu pachatele správního deliktu. Cílem práce je i zaměření na některé sporné aspekty ukládání sankcí z hlediska judikatury Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, problematiku správního uvážení správního orgánu při jejich ukládání či nedůvodné rozdíly ve výši sankcí dle zvláštních právních předpisů. Co se týče struktury výkladu, první kapitola se bude věnovat správnímu trestání obecně, zásadám ovládající tuto oblast, vymezení správněprávní odpovědnosti a krátkému historickému exkurzu správního trestání na našem území. Druhá...
|
|
|
Normotvorba územních samosprávných celků
Vondra, Adam ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Normotvorba územních samosprávných celků Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem tvorby právních předpisů územních samosprávných celků v České republice, tedy obecně závaznými vyhláškami v souladu s ustanovením čl. 104 odst. 3 Ústavy a nařízeními dle čl. 79 odst. 3 Ústavy. Je zde postupně rozebrán proces jejich vzniku od počátku až po možnost zrušení Ústavním soudem s upozorněním na možné problémy v jednotlivých částech. Práce je rozdělena do čtyř tematických kapitol a v rámci nich do podkapitol věnujících se jednotlivým bodům. První část práce se věnuje vymezení a vysvětlení důležitých základních pojmů, které se v této práci často objevují a souvisí s tématem práce. Jedná se například o základní vymezení pojmů obecně závazná vyhláška a nařízení, stejně jako vymezení rozdílů mezi nimi. Dále o definici samosprávy, vymezení působností a normotvorby, neboť ty jsou podstatné pro celou práci. Následující dvě kapitoly blíže pojednávají o samotné normotvorbě územních samosprávných celků, která je v nich postupně rozebrána od základního vymezení, přes návrh, vydání až po dozor a následnou možnost rušení těchto právních předpisů ze strany Ústavního soudu. V této části je blíže rozebrána nová aktuální právní úprava týkající se platnosti, vyhlašování a evidence právních předpisů samosprávy. Závěrečná čtvrtá...
|
|
|
Účastníci řízení o přestupku a jejich práva v aplikační praxi
Šimon, Josef ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Účastníci řízení o přestupku a jejich práva v aplikační praxi Abstrakt Přestupkové řízení je správní postup orgánů veřejné moci (správních orgánů), prostřednictvím kterého je realizována část trestní politiky státu. Jeho hlavním úkolem je dovést pachatele k odpovědnosti za jeho protiprávní jednání a chránit společnost před méně závažnými činy - přestupky. Svou podstatou se tak podobá řízení trestnímu, jehož poslání se liší jen v tom, že společnost chrání před závažnějšími skutky (trestnými činy). Z takového vymezení plyne, že by se přestupkový proces neměl významně lišit od procesních záruk, jež se dodržují v řízení trestním. Procesní záruky řízení o trestním obvinění jsou přitom zejména zajišťována prostřednictvím práv obviněných osob. Předmětem této práce je tak analýza procesních oprávnění zejména obviněného z přestupku, ale též ostatních účastníků řízení o přestupku. Důraz je kladen na obsah těchto práv a možnost jejich výkonu směrem ke správním orgánům. Za tímto účelem práce zkoumá rozhodovací praxi vrcholných soudů (Evropský soud pro lidská práva, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud), jakož i správních orgánů na úseku správního trestání. Před samotným zkoumáním práv jednotlivých účastníků práce obecně vymezuje účastnické postavení ve správním řízení, načež navazuje teoretická část o přestupkovém...
|
|
|
Nečinnost v řízení před správními orgány
Adamec, Martin ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent) ; Malast, Jan (oponent)
Nečinnost v řízení před správními orgány - abstrakt Disertační práce se věnuje problematice nečinnosti správních orgánů v řízení před nimi, která z pohledu právní nauky i aplikační praxe představuje nejrozšířenější formu nečinnosti ve veřejné správě. Lze ji považovat za jeden z vůbec nejzávažnějších negativních jevů v oblasti veřejné správy a jejího výkonu. Na veřejnou správu je primárně nahlíženo jako na výkonnou (aktivní) činnost, která směřuje k naplnění jejích úkolů stanovených právním řádem nebo na jeho základě a realizovaných v jeho mezích. Právní předpisy i odborná literatura proto zpravidla obsahují matérii týkající se veřejnosprávních činností a jejich forem. Problematika nečinnosti často zůstává opomíjena, přitom v aplikační praxi jde o poměrně běžný nežádoucí jev, s nímž se adresáti veřejné správy setkávají relativně často. Disertační práce tak představuje další zdroj úvah o tomto tématu. Autor v ní propojil dvě roviny - teoretickou a aplikační, což mu umožnilo zkoumat problematiku nečinnosti správních orgánů v širších souvislostech. V přístupech právní nauky a právní praxe lze nezřídka spatřovat zásadní rozdíly, přitom není důvodu, aby se vždy muselo jednat o dvě samostatné a neprovázané úrovně, naopak jejich propojení lze považovat za účelné. Autorovi tento komplexní přístup zejména umožnil...
|
|
|
Odpovědnost fyzických osob za přestupky
Mattauchová, Marie ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je odpovědnost fyzických osob za přestupky jakožto jeden z tradičních předmětů správního práva trestního. Vzhledem k tomu, že přestupková odpovědnost fyzických osob vychází i po přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ze stejné koncepce jako předchozí právní úprava, vybrala si autorka této práce ke zkoumání a zpracování pouze některé dříve neznámé instituty a problémy, které s nimi souvisejí. Konkrétně se zaměřila na analýzu stávající právní úpravy spolupachatelství, nepřímého pachatelství a účastenství, a především pak na rozdíly oproti jejich úpravě v trestním právu hmotném. Aby však pojednání o příslušných institutech získalo podobu komplexnějšího celku, rozhodla se autorka tento právní rozbor zasadit do kontextu obecnější problematiky - postavení fyzické osoby jako pachatele přestupku. Struktura předmětné práce se opírá o tři základní kapitoly. První kapitola se zabývá samotným základem této právní odpovědnosti, tedy pojmem přestupku a stručnou charakteristikou jeho pojmových znaků. Druhá kapitola se již soustředí na samotný předmět této práce, a to na řešení otázky, za jakých okolností se fyzická osoba může stát pachatelem přestupku. Nejprve je rozebrána zákonná definice pachatelství fyzických osob a jeho možná...
|
|
|
Řízení o přestupcích právnických osob v prvním stupni
Bubelíny Černá, Barbora ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
1 Řízení o přestupcích právnických osob v prvním stupni Abstrakt Správní právo představuje širokou a značně fragmentovanou oblast právního řádu. Součástí správního práva je bezpochyby i právní úprava správního trestání, včetně odpovídající procesní úpravy. Tato diplomová práce předkládá základní analýzu vybraných aspektů právní úpravy řízení o přestupcích právnických osob v prvním stupni, účinné v České republice. Základním pramenem práva v této oblasti je zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (v této diplomové práci též jen jako "přestupkový zákon"). Tento zákon však není jediným právním předpisem upravujícím řízení o přestupcích. Speciální dílčí právní úpravu řízení o přestupcích nalezneme v zásadě ve všech zákonech v rámci odvětví správního práva, které upravují i přestupky. Nejedná se přitom o výlučný znak správního práva. Fragmentace, ačkoli ne tak výrazná, je rovněž přítomná i v odvětví práva trestního. Přestupkem se podle ustanovení § 5 přestupkového zákona rozumí společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Pojem přestupku je jedním z nejzákladnějších pojmů této diplomové práce. Bez jeho vymezení a pochopení se nelze zabývat řízením o...
|
host ::
RSS.