|
|
Stanovení rozsahu sněhové pokrývky z radarových dat
Součková, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Práce pojednává o mapování sněhové pokrývky z časové řady snímků SAR ze senzorů ENVISAT ASAR a TerraSAR-X. Metodika je založena na tzv. Naglerově algoritmu, který pracuje na bázi změny absorpce radarového signálu vlivem obsahu vody v kapalném stavu ve sněhové pokrývce. Podle zvolené prahové hodnoty je pak snímek klasifikován na oblasti s tajícím sněhem a bez něj. Výsledky jsou porovnány s mapami sněhové pokrývky z optických dat MODIS a s daty z meteorologických stanic ČHMÚ. Hlavními cíli práce je nalézt nejvhodnější dobu pro pořízení referenčního snímku, zjistit změnu prahové hodnoty vzhledem k výběru referenčního snímku, v závislosti na typu krajinného krytu. Posledním úkolem je vyzkoušení stejného postupu na datech o kratší vlnové délce. Získané poznatky budou použity pro úpravu metodiky mapování sněhové pokrývky ze SAR dat na území ČR.
|
|
|
Určení množství chlorofylu v porostech břízy bělokoré a borovice lesní s využitím hyperspektrálních dat
Zachová, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Brodský, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá stanovením obsahu chlorofylu v listoví břízy bradavičnaté (Betula pendula Roth) a borovice lesní (Pinus sylvestris L.) pomocí hyperspektrálních dat. Úvodní část práce se soustředí na zpracování literatury týkající se metod určení obsahu chlorofylu v listoví zvolených rostlinných druhů. Cílem praktické části práce je nalezení vztahu mezi laboratorně určenou koncentrací chlorofylu v listoví a spektrálními křivkami odrazivosti. K dispozici byly hyperspektrální snímky pořízené senzorem HyMap a spektrální křivky odrazivosti získané pomocí pozemního spektrometru ASD FieldSpec 3. Pomocí vytvořeného regresního modelu byly vytvořeny chlorofylové mapy pro porost borovice lesní ve třech vybraných lokalitách v oblasti sokolovské hnědouhelné pánve.
|
|
| |
|
|
Mapování sesuvů metodou diferenční interferometrie
Lernerová, Terezie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Knechtlová, Barbora (oponent)
Mapování sesuvů metodou diferenční interferometrie Abstrakt Diplomová práce se zabývá sledováním posuvů zemského povrchu metodou diferenční interferometrie, a to konkrétně diferenční interferometrie s využitím externího DEM. Tato metoda využívá radarové snímky a DEM k určení velikosti pohybů zemského povrchu ať už dlouhodobého nebo krátkodobého charakteru. Je to poměrně mladá vědní disciplína, která se neustále vyvíjí a své uplatnění nachází v široké škále oborů, které jsou určitým způsobem spjaty s pohybem zemského povrchu, například sesuvů nebo zemětřesením. Předmětem této práce je zmapování sesuvů pomocí diferenčních interferogramů vytvořených ve dvou různých softwarech, dále jejich porovnání a posouzení vlivu použitých parametrů na dosažené výsledky. Klíčová slova: Diferenční interferometrie, mapování sesuvů
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
|
|
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití krajiny a funkci území.
Bromová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Hodnocení suburbanizace v zázemí Prahy - vliv na využití krajiny a funkci území Abstrakt Hlavním cílem této práce je popsat změny využití krajiny ve třech časových horizontech v katastrálních územích Dobřejovice, Modletice a Jažlovice v zázemí Prahy, zhodnotit jejich vliv na funkci území a vytvořit databázi komerčních objektů v tomto území. První část práce uvádí do studované problematiky. Dále práce popisuje použité metody při zpracování dat. Hlavní část práce se zaměřuje na charakteristiku zájmového území a popisuje zjištěné změny ve využití krajiny a funkci území na základě prostorových překryvů ze série obrazových dat s vysokým rozlišením. Výstupem práce jsou mapy využití krajiny v letech 1994, 2004 a 2007, mapy změn využití krajiny v jednotlivých časových horizontech a databáze komerčních objektů s účelem jejich využití.
|
|
|
Využití družicových dat pro určení rozsahu sněhové pokrývky
Zelenková, Kateřina ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štefanová, Eva (oponent)
V posledním desetiletí se monitorování sněhové pokrývky z družicových snímků stalo předmětem zájmu v souvislosti s vývojem Země a globální změnou klimatu. Tato práce se věnuje problematice využití dat a metod DPZ pro sledování a určení rozsahu sněhové pokrývky. Nejprve je provedena analýza dat a metod používaných pro detekci sněhové pokrývky. Pozornost je věnována také oblačnosti, která je pro optické senzory významným limitujícím faktorem. V praktické části jsou na modelovém území České republiky využita data MERIS a AATSR družice Envisat pro průběžné sledování rozsahu sněhové pokrývky. Je proveden návrh a testování metodiky založené na klasifikaci snímků pomocí rozhodovacího algoritmu. Jsou určeny prahové hodnoty pro dílčí podmínky algoritmu pro detekci sněhu a oblačnosti. Přesnost klasifikace družicových snímků je vyhodnocena porovnáním výsledných mapových výstupů s pozemními měřeními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Klasifikace land cover z hyperspektrálních dat v rekultivovaných oblastech Sokolovské hnědouhelné pánve
Málková, Hana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Klasifikace land cover z hyperspektrálních dat v rekultivovaných oblastech Sokolovské hnědouhelné pánve Abstrakt Předkládaná diplomová práce si klade za cíl vytvořit metodiku klasifikace vegetačního pokryvu z hyperspektrálních dat ze senzoru HyMap. Výstupem práce je podkladová mapa pro studium vlivu těžby na zdravotní stav vegetace v okolí povrchových lomů Sokolovské hnědouhelné pánve. Na data bylo aplikováno pět různých klasifikačních algoritmů a nejlepší výsledek byl zpřesněn druhým kolem klasifikace. Vzhledem k velikosti pixelu a požadované podrobnosti výsledku byly vyzkoušeny možnosti subpixelové klasifikace a byla zodpovězena otázka, jaké míry podrobnosti klasifikace lze s danými daty dosáhnout. Výsledky práce jsou součástí řešení projektu "Assessment of Mining Related Imapcts Based on Utilization of ARES Airborne Hyperspectral Sensor". Klíčová slova: hyperspektrální data HyMap, klasifikace land cover, klasifikační algoritmy, subpixelová analýza, Sokolovská hnědouhelná pánev
|
|
|
Určování skladby nehomogenního lesního porostu z družicových dat
Kolešová, Petra ; Kolář, Jan (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Určování skladby nehomogenního lesního porostu z družicových dat Abstrakt Práce si bere za cíl prozkoumání možností klasifikace lesní vegetace pomocí snímků z družice Landsat 8. Nejvhodnějšími kandidáty pro zpracování se staly dva snímky. Pořízeny byly ve vegetačním období (8. března 2014 a 27. července 2013). Cílem je zjistit, zda využitím statistických metod můžeme získat informace o heterogenitě lesa na zájmovém území. Modelové území zahrnuje správní území vybraných obcí z Jihočeského a Středočeského kraje, které se nachází na území pěti ORP (Blatná, Milevsko, Písek, Příbram, Sedlčany). Provedeny byly neřízené i řízené klasifikace na základě získaných trénovacích ploch z terénu a ortofota. Tyto třídy (jehličnaté lesy, smíšené lesy, ekotony, strukturně homogenní listnaté lesy a strukturně heterogenní listnaté lesy) odpovídaly definičně kategoriím použitým v projektu NT 11425-5/2010 Mapování přírodních ohnisek zoonóz přenosných na člověka v ČR a jejich změny ovlivněné modifikacemi klimatu. Díky trénovacím množinám získaným v terénu a ortofota a podobností spektrálních vlastností se získalo větší množství trénovacích pixelů, které vstupovaly do řízené klasifikace. U klasifikací byly provedeny kontroly přesnosti pomocí chybové matice. Řízená klasifikace s účastí prvních osmi spektrálních pásem z obou snímků...
|
|
|
Monitorování povodní z dat ENVISAT / MERIS
Rohelová, Kamila ; Štefanová, Eva (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Monitorování povodní z dat ENVISAT / MERIS Abstrakt Předmětem této práce je určení vhodnosti dat MERIS pro monitorování povodní. Práce se věnuje problematice optických družicových dat se středním prostorovým rozlišením pro monitorování povodní. Podává přehled využití metod pro detekci povodní. Možnosti využití dat jsou prakticky otestovány na vybraných archivních datech agentury ESA pomocí navrhnutého algoritmu. Dílčím cílem je také prověření vhodnosti dat i pro území České republiky. Zpracování družicových dat bylo provedeno pomocí volně šiřitelného software Beam. Zhodnocení možného využití pro monitorování je provedeno na základě výsledných mapových výstupů. Klíčová slova: Záplavy, Envisat, MERIS
|
host ::
RSS.