|
|
Expresionismus v dramatu Ševci Stanisława Ignacyho Witkiewicze
Logunova, Maria ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Jana (oponent)
Cílem této bakalářské práce Expresionismus v dramatu Ševci Stanisźawa Ignacyho Witkiewicze je najít expresionistické prvky v dramatu Ševci polského spisovatele, teoretika a malíře Stanisźawa Ignacyho Witkiewicze. Za tímto účelem byl nastíněn vývoj expresionismu v Evropě a hlavně v Polsku. Také byl naznačen vztah Witkiewicze k umění a popsána jeho teorie pro uměleckou tvorbu, Teorie čisté formy. Expresionistické a formistické prostředky použité ve hře Ševci byly znázorněny při její interpretaci.
|
|
|
Hrdina a antihrdina ve státním zájmu (K typologii literárních hrdinů období polského baroka)
Vitoň, Jan ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Hošna, Jiří (oponent) ; Sobotková, Marie (oponent)
v polske epicke literature 16. a 17. stoleti je velice aktmilni potreba nabidnout do jiste miry tradicionalisticky uvazujici slechte idealni vzor, hodny ll<isledovanL Polska spolecnost na rozdil od zapadoevropske, ktera uz v literarni tvorbe davno tradicni rytifske idealy opustila, diky strategicke poloze v tehdejsi vychodni Evrope, sferam politickeho zajmu a v neposledni rade i zamerne formovanemu m)'tu 0 Polsku jako predsunute baste evropskeho krest'anstva v souvislosti s tureckym ohrozenim, citi potrebu ozivit a novYm obsahem naplnit nekdejsi ideal Kristova rytire. K tomu rna prispet tradicni vypravna literami forma prevzata z antiky. Pfestoze zustalo zachovano vnitfui usporadani tehdejsi polske spolecnosti, z rytire se stal zeman, jeilZ byl v pfipade nejvyssi nouze ochoten vzit na sva bedra tidel vojaka, ale jen na nezbytne nutnou dobu a s nezbytnymi naklady a pak ocekaval, ze se vrati do klidu sveho dvora. Nedafi se tak vytvorit velky narodni epos, ktery by spliioval narocna a spolecensky potrebna kriteria, proto prichazeji ke slovu preklady a parafraze del evropsky proslulych autorU, v nichz se snoubi zvolna se formujici narodni tradice s jazykovou, ideovou a umeleckou originalitou. Vrchol tohoto snazeni predstavovala ve sve dobe parafraze Tassova Osvobozeneho Jeruzalema z pera barokniho polskeho...
|
|
|
Deník spisovatele jako žánr (Deníky polských spisovatelů Jarosława Iwaszkiewicze, Leopolda Tyrmanda a Witolda Gombrowicze z roku 1954)
Kněžourková, Lucie ; Holý, Jiří (oponent) ; Poslední, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustřeďuje na deníky Jarosława Iwaszkiewicze, Leopolda Tyrmanda a Witolda Gombrowicze z roku 1954 a pokouší se představit jejich vznik a strukturu. V prvním oddílu se dotýká otázek spojených s teorií deníkové a autobiografické literatury - vztahem autora empirického a autorského subjektu a kategoriemi vypravěče a hrdiny. Ve druhé části stručně představuje situaci vybraných autorů zejména v titulním roce, funkci autorských a editorských peritextů v publikovaných deníkových záznamech a věnuje se problému dvou verzí deníku Leopolda Tyrmanda. V závěrečném oddílu se soustřeďuje na analýzu samotných textů deníků, v nichž se hlouběji věnuje konstrukci textu, obrazu deníkového hrdiny a způsobu reflexe deníkového záznamu. Základem práce je porovnání tří rozdílných textů a poukázání na odlišné přístupy k literární tradici a samotnému žánru deníku.
|
|
|
Židovská mystika v próze Bruna Schulze
Benešová, Michala ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce Židovská mystika v próze Bruna Schulze se věnuje vztahu Schulze, polského autora meziválečného období, ke kabale, tedy židovské mystické tradici. Je pokusem analyzovat vybrané aspekty Schulzovy prózy ve světle kabalistických představ. Hlavní tematické okruhy tvoří jednak textualizace světa a metafora světa jako textu, včetně symbolu Knihy, jednak otázka (s)tvoření a obrazy, s jejichž pomocí Schulz buduje svůj literární svět. Součástí práce je rovněž stručný přehled dosavadního stavu bádání týkajícího se daného tématu, představení metodologických východisek a krátké shrnutí vztahu Bruna Schulze nejen ke kabale, ale k židovství obecně.
|
|
| |
host ::
RSS.