|
|
Demokracie a právní stát: harmonie, nebo konflikt?
Jícha, Martin ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Demokracie a právní stát: Harmonie, nebo konflikt? Abstrakt Cílem této diplomové práce je vymezit pojem právního státu a pojem demokracie a vystihnout, jaký je jejich vzájemný vztah. Definování právního státu i demokracie je učiněno na základě rešerše odborné literatury a porovnání přístupů jednotlivých autorů. S ohledem na to, že přístupy autorů se zásadně liší a není možné je zahrnout do jediné definice, jsou oba pojmy, demokracie a právní stát, rozděleny do několika subkategorií, a to procedurální a substantivní demokracie, legalistický, formální a materiální právní stát. Přitom materiální právní stát považuje autor této práce za natolik svébytný, že je vhodné jej označovat jiným způsobem. Zvolil pro něj termín ústavní liberalismus. Vlastní vztah demokracie a právního státu se odvíjí od pojetí jednotlivých pojmů, a proto je také tato část práce rozčleněna na kapitoly zabývající se vztahem právního státu a demokracie v závislosti na tom, jak jsou chápány a výše vysvětleny. Obdobná je také metoda, neboť nejdříve byly vyhledány a porovnávány pohledy na vztah právního státu a demokracie v odborné literatuře, aby se následně autor pokusil o zobecnění. Právní stát, procedurální demokracii a ústavní liberalismus považuje autor práce za odlišné koncepty, které stojí na rozdílných filosofických základech a...
|
|
|
Limity demokracie
Folková, Zsófia ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je problematika určení hranic demokracie, otázka, jaké vlastnosti ji odlišují od jiných politických režimů, která kritéria jsou nezbytná pro její existenci, a jaké režimy vzniknou, pokud jedno nebo více z těchto kritérií nejsou naplněna. První část práce prezentuje nejdůležitější koncepty a teorie, které se této problematice věnují, cílem druhé části je aplikace těchto teoretických poznatků na konkrétní zemi - Maďarsko. První část se zabývá především definicí demokracie a demokracie, fungováním a charakteristikami režimů "šedé zóny" na pomezí demokracie a autoritářství, definicemi relevantních pojmů z hlediska diskuse o těchto režimech a způsoby, kterými různé teorie demokracie, autoritářství a hybridních režimů k těmto pojmům a definicím přistupují. První kapitola prezentuje teorie demokracie, které jsou relevantní z hlediska diskuse o hybridních režimech: minimalistickou koncepci, procedurální minimum a rozšířené procedurální minimum. Druhá kapitola se věnuje definici opaku demokracie, třetí kapitola analyzuje vzájemné vztahy demokracie a autoritářství, především z kognitivně lingvistického V posledních dvou kapitolách první části se vedle stručného přehledu teorií hybridních režimů zaměřím na prezentaci konceptů, které jsou z hlediska druhé části práce klíčové: na teorii...
|
|
|
Právní úprava postavení politických stran v ČR
Pilař, Jan ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Smyslem této práce je prozkoumat a zhodnotit právní úpravu postavení politických stran v České republice a její historický vývoj. Práce se zabývá právem stran v úzkém slova smyslu, tedy zejména úpravou na ústavní úrovni a zákonem o politických stranách. Podle Ústavy ČR je náš politický systém založen na soutěži politických stran, přesto nebývá způsobu jejich zakotvení v právu věnována dostatečná pozornost. Text využívá interdisciplinární přístup, zejména propojení právní vědy a politologie. Práce obsahuje celkem sedm kapitol přičemž postupuje od obecného ke konkrétnímu. První kapitola se zabývá pojmem politické strany. Nejprve na něj nahlíží všeobecně prizmatem společenských věd, poté se zabývá politologickými definicemi a nakonec z právního řádu extrahuje definice zákonné a charakterizuje soukromoprávní postavení stran. Druhá kapitola popisuje funkce stran obecně i podle zákona. Třetí kapitola pojednává podrobně o vývoji právního postavení stran od roku 1852 do současnosti. Čtvrtá kapitola rozebírá platný zákon o politických stranách, jeho vznik a novelizace. Pátá kapitola řeší podmínky vzniku stran. Šestá kapitola rozebírá zánik politických stran a konečně sedmá navazuje s analýzou konkrétního případu, rozpuštění Dělnické strany. Napříč kapitolami je pak využívána relevantní judikatura. V závěru...
|
|
|
Ústavní aspekty zániku československé federace
Šnajdaufová, Eva ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Československá federace (ČSFR) byl československý stát. Československý stát vznikl v roce 1918 právem národa na sebeurčení. Vznikl právem národa československého na sebeurčení. Přirozeným a historickým právem došlo k přičlenění Slovenska k historickým zemím Koruny České. Vzniklo Československo. Československý národ dříve neexistoval. Byl utvořen z lidu území českého a lidu území slovenského, jako fikce, která pomohla obhájit státotvornou ideu. Československý stát byl utvořen jako stát národní, který byl ovšem mnohonárodnostní. Neřešené národnostní otázky byly jednou z hlavních příčin zániku československého státu. Vždy spolu se celospolečenskými změnami docházelo k přehodnocování vztahu česko-slovenského. Již před vznikem státu byla Slovákům přislíbena jistá autonomie v rámci Československa. Nenaplnění slibů pro slovenskou část republiky se jako červená nit táhlo celou historií československého státu. Češi, kteří se téměř okamžitě ztotožnili s československou státností, si svůj mírně přezíravý postoj ke slovenským požadavkům příliš neuvědomovali. Koncepce jednotného československého národního státu patrně již od počátku směřovala k zániku. Z formálního hlediska bylo nejdůležitější změnou v ústavním uspořádání československého státu přijetí ústavního zákona o československé federaci v roce 1968....
|
|
|
Fenomén prezidentské volby. Vývoj volby československého a českého prezidenta 1918-2008
Kočicová, Anna ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Fenomén prezidentské volby. Vývoj volby československého a českého prezidenta 1918-2008. Tématem této diplomové práce je analýza vývoje volby prezidenta československého, později českého státu v letech 1918 až 2008 v kontextu svébytného chápání role prezidenta republiky v kolektivní paměti českého národa. Důvodem pro propojení analýzy volby prezidenta ve vymezeném časovém období s rovinou české zkušenosti s percepcí postavení prezidenta v politickém systému České republiky je neoddělitelná spjatost obou témat, v rámci níž specifická percepce prezidenta v očích české veřejnosti vývoj institutu volby prezidenta podmiňuje a má tak potenciál úspěšně jej interpretovat. V tomto smyslu pak lze prezidentskou volbu označit za fenomén: jev nesoucí určité historické, kulturní a sociologické rysy percepce postavení prezidenta v kolektivní paměti českého národa, jež byly v průběhu fungování institutu prezidentské volby v českém prostoru zásadní pro další formování podoby tohoto institutu a zároveň z něj učinily jev charakteristický svým potenciálem prošlý vývoj vysvětlit a budoucí předznamenat. Hlavním cílem této práce je prostřednictvím analýzy jednotlivých voleb českých, resp. československých prezidentů fenomén prezidentské volby co nejlépe ilustrovat a zároveň poskytnout odpovědi na dílčí otázky, jež z...
|
|
|
Nepolitická politika. Osudy pojmu i praxe v českých zemích (od K.H.B. a T.G.M., přes Václava Havla až do současnosti)
Šmíd, Šimon ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Ačkoliv je nepolitická politika pojem širší veřejnosti většinou neznámý, přesto má v českých dějinách své neoddiskutovatelné místo. V 19. století se začala formovat v myšlení Karla Havlíčka Borovského jako způsob řešení národní nesamostatnosti skrze politické a kulturní uvědomění společnosti. Později na tento koncept navázal Tomáš Garrigue Masaryk a zahrnul jej do svého politického programu, jehož cílem byla svobodná a vzdělaná společnost. Jeho nepolitický přístup v sobě odrážel inteligenci, pevné postoje a jasnou vizi, díky čemuž se stal vůdčí osobností při založení samostatného státu Čechů a Slováků. V 70. letech 20. století se k tomuto přístupu navrátil Václav Havel, který jej specifikoval podle potřeb boje s komunistickým režimem. Prostřednictvím jeho autority byla pak nepolitická politika opět jedním z hlavních prostředků spolupůsobících při přechodu k politicky pluralitnímu prostředí. Téma nepolitické politiky často spojované s odkazem Václava Havla je však aktuální i dnes, kdy se stále více prohlubuje nedůvěra v demokratický systém politických stran. Cílem práce je tento přístup blíže popsat na příkladech K.H.B, T.G.M. a Václava Havla a prostřednictvím jejich srovnání zjistit, zda lze skutečně hovořit o jisté podobnosti a kontinuitě. První tři kapitoly se zabývají tématem v obecné rovině....
|
|
| |
|
|
Právní stát a demokracie
Pelán, Marek ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Demokracie a právní stát Diplomová práce se zabývá tématy demokracie, právního státu a jejich vzájemného působení. Práce se oběma tématům věnuje v kontextu jejich historického vývoje a dalších idejí, které jeden či druhý fenomén ovlivňovaly a ovlivňují. Z uvedeného důvodu se čtenář setká především s problematikou antického chápání demokracie, s idejemi republikanismu, liberalismu, konstitucionalismu či s angloamerickým pojetím vlády zákona. V diplomové práci jsou demokracie i právní stát rozebírány jako pojmy, které mají obecný, tj. celosvětový význam. Jako příklady prvků typických pro demokracii a pro právní stát však slouží zejména ustanovení českého právního řádu. Cílem diplomové práce je poukázat na to, jaký vliv má historická zkušenost na vývoj představ o demokracii a právním státu a zdůraznit, v čem jsou si zkoumané jevy podobné, v čem odlišné a jak se vzájemně ovlivňují. Závěrem je možné uvést, že historický vývoj obou zkoumaných jevů přinesl zásadní změnu v jejich chápání. Oba pojmy se navzájem omezují a vyvažují. V současnosti je demokracie chápána jako univerzální hodnota a společně s moderní koncepcí právního státu vytváří liberálně-demokratický systém vládnutí. Zároveň však oba fenomény čelí novým výzvám.
|
|
|
Moderní stát a genocidy : osud tureckých Arménů a evropských Židů
Šeferna, Václav ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tématem diplomové práce je především vztah mezi modernitou, moderním myšlením a moderním státem na jedné straně a holokaustem a arménskou genocidou, potažmo dalšími genocidami, na straně druhé. Úkolem mé práce je odpovědět na otázku, zda se dá moderní stát považovat za pachatele obou těchto tragédií. Dále ve své práci zkoumám příčiny těchto genocid a to hlavně vliv nacionalismu, byrokracie a rasismu. První část diplomové práce je věnována genocidě a zakotvením tohoto pojmu v mezinárodním právu trestním. Zabývám se vznikem tohoto pojmu, jeho následným vývojem jako samostatného zločinu dle mezinárodního práva. V druhé části se zabývám klasifikací genocid. Nejprve se věnuji typologii genocid dle jednotlivých autorů. Dále zkoumám rozdíly mezi tradičními masakry a moderní genocidou, pojmenovávám stěžejní rysy moderní genocidy a pokouším se odpovědět na otázku, zda lze vůbec mluvit o genocidách tradičních. V další kapitole se zaměřuji na arménskou genocidu. Tuto část začínám krátkým představením Arménů, rychlým přehledem jejich historie a popisem arménské situace v Osmanské říši v předvečer genocidy. Dále zde popisuji samotný průběh této genocidy a jednotlivé faktory, které měly na tuto událost největší vliv. Nejprve zde popisuji vznik a vývoj...
|
|
|
Zakazování politických stran-teorie a diskurz
Chytil, Matěj ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Pithart, Petr (oponent)
Zakazování politických stran - teorie a diskurz Obnova stranického systému po změně režimu v roce 1989 vnesla do české politiky a práva otázky, na něž do té doby nebylo nutné odpovídat. Svobodná soutěž politických stran ve všeobecných volbách byla od počátku provázena sporty o legitimitu fungování komunistické strany. Při absenci relevantní judikatury tak byl Nejvyšší správní soud postaven v roce 2010 při rozhodování v kauze Dělnické strany před řadu otázek, jejichž řešení dosud žádný soud v novodobé české historii nehledal. Některé návodně vyřešil Evropský soud pro lidská práva, jiné vykračovaly mimo diskurz práva a zasahovaly do politických a filosofických otázek. Do rozhodování vstoupil i historický kontext a zkušenost první republiky s nástupem nacismu a s rozpouštěním stran, které jej reprezentovaly. Nejvyšší správní soud svým rozhodnutím proměnil českou debatu o soutěži politických stran a posunul ji z postkomunistického diskurzu směrem k současné evropské praxi. Opřel se o původem německý koncept bránící se demokracie, který je uplatňován i v rozhodovací praxi ESLP, a byť tento koncept není nezpochybnitelný a i nadále bude předmětem liberální kritiky, sdílí je nyní evropská i česká judikatura a vytváří tak relativně bezrozporný obraz, který je možné dále promýšlet. Postkomunistické obracení se do...
|
host ::
RSS.