|
| |
|
|
How the Yellowhammer became a Kiwi: stories hatched at the field margins of bioacoustics and invasion ecology
Pipek, Pavel ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Slabbekoorn, Hans (oponent) ; Sol Rueda, Daniel (oponent)
Strnad obecný (Emberiza citrinella) byl v minulosti vysazen na Nový Zéland, což nám umožni- lo prozkoumat kulturní evoluci jeho dialektů v exotické populaci, která byla posledních 140 let zcela odříznuta od původní domoviny, Velké Británie. K interpretaci získaných dat jsme využili podrobné znalosti jak o historii strnadů na Zélandu, tak a o globálním i regionálním rozšíření strnadích dialektů, v Evropě a České republice. Strnadí zpěv je velmi jednoduchý, samci mají navíc velmi omezený repertoár. Již od 19. století je však známo, že ač zpěv není složitý, vykazuje značnou geografckou variabilitu. Sam- ci spolu sdílejí koncové slabiky, a vytvářejí tak mozaikovité rozšíření dialektů. Přestože se o tomto jevu ví již desítky let a byl intenzivně zkoumán, mnoho otázek zůstalo nezodpovězeno. Jednou z nich byla poloha makrogeografcké hranice mezi předpokládanou "západní" a "východní" skupinou dialektů. Když jsme propojili informace o rozšíření strnadích dialektů z předchozích studií s nahrávkami nalezenými v online úložištích a archivech, výsledná mapa odhalila, že tyto skupiny makrogeografcké rozšíření nemají (Kapitola 6). Projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů" zapojil veřejnost do mapování strna- dích nářečí na českém území. Výsledný soubor téměř 4000 nahrávek, který je jedinečný jak plochou,...
|
|
|
Antipredační funkce fulgurace u ploštic (na příkladu druhu Coreus marginatus)
Pipek, Pavel ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo prozkoumat možné antipredační funkce fulgurace, což je náhlé odhalení nápadné části těla u dosud zcela kryptického zvířete, spojené s útěkem. Jako modelová kořist sloužily dospělé ploštice vroubenky smrduté (Coreus marginatus, Heteroptera), jako modeloví ptačí predátoři pak sýkora modřinka (Cyanistes caerulus) a koňadra (Parus major). Bylo použito tří přístupů. Test palatibility měl určit, zda jsou vroubenky poživatelné pro ptačí predátory. Experiment probíhal v pokusné kleci, bez zásahu experimentátora a rovněž bez zapojení fulgurace. Bylo zjištěno, že chemická obrana vroubenek je ve srovnání s jinými druhy ploštic (Pyrrhocoris apterus, Graphosoma lineatum) slabá a že se účinnost obrany liší mezi přezimující a novou generací vroubenek. Test vlivu fulgurace na chování ptačích predátorů probíhal rovněž v pokusné kleci, tentokrát ovšem vroubenky zapojovaly při obraně i fulguraci, ke které byly nuceny experimentátorem. Bylo zjištěno, že sýkory modřinky útočí více na sedící než na letící (a tedy fulgurující) vroubenky, u sýkor koňader se podobná závislost neprokázala. Latence návratu k fulgurující vroubence nebyla ovlivněna barvou abdomenu kořisti. Ve třetím experimentu vystupovali dobrovolníci z řad studentů, kteří v počítačové simulaci hledali fotografii vroubenky na monitoru....
|
host ::
RSS.