|
|
Videoart v galeriích a jako pomocný prostředek při výuce
Wižďálková, Dita ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Kuříková, Michaela (oponent)
Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na základní představení historie pohyblivého obrazu až po současnost. Dále seznámí čtenáře s videoartem pomocí individuálně vytvořeného seznamu jednotlivých forem a strategií, které se využívají při tvorbě videí a filmů. Seznam představuje principy a formy využití videa, jak pro galerijní prostor, tak pro prostor veřejný. Didaktická část bakalářské práce se zaměřuje na použití videa ve výuce ve formě edukačního nástroje. Dále pojednává o využití nových médií v hodinách výtvarné výchovy. Následně jsou v práci představeny návrhy vyučovacích hodin výtvarné výchovy s využitím videa jako inspiračním tvůrčím podnětem pro vlastní práci žáků. Návrhy jsou tvořeny vždy individuálně s jinou využívanou formou tvorby videa. Praktická část bakalářské práce představí sérii autorských prací, které reflektují nabité zkušenosti a poznatky z teoretické části práce. Dále je propojena s částí didaktickou, kdy autorská videa jsou tvořena za účelem motivace k návrhům vyučovacích hodin. KLÍČOVÁ SLOVA pohyblivý obraz, videoart, umění, média, pedagogika, výtvarná a mediální výchova
|
|
|
Linie v kresbě a malbě
Pokorný, Ondřej ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Vačkář, Adam (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem linie, především ve figurativním umění, jako pojmu a postupně se zaměřuje hlavně na její členění v rámci výtvarného umění a její konkrétní užití v tvorbě vybraných autorů především od 19. století po současnost. V rámci rozdělení druhů linií zkoumá tyto různé pohledy, které ukazuje na reprezentativních příkladech. Dále je zde popsán nový způsob dělení linie podle zobrazovaného objektu. Vybraní autoři jsou zde stručně popsáni a dále jsou zde nahlíženy principy jejich různých a často inovativních přístupů k využití linie. V rámci praktické části zde na vybraných vlastních výtvarných pracích popisuji svůj způsob práce s linií. Také zde vysvětluji principy a souvislosti své tvorby s geometrizující tendencí obecněji. Tato díla jsou zde rozčleněna do tematických sérií, které jsou odůvodněny z pohledu motivace, inspiračních zdrojů atd. Didaktická část pak navazuje na předchozí kapitoly a představuje dva náměty pro aplikaci linie ve výtvarné výchově s celkem čtyřmi výtvarnými úkoly. Část výtvarných úkolů byla vypracována žákem v domácím prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA Linie, kresba, malba, geometrizace, figurativní umění
|
|
|
Hranice kresby
Korejsová, Karolina ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Francová, Sylva (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám tématem kresby, její proměnlivostí a transformací v průřezu časovém i žánrovém. Charakterizuji hranice, které ji definují a to, jak se rozšiřují. Zaměřím se na odlišnost jejího významu a vizuaality v dobovém kontextu a vztáhnu jeji proměnlivost na současné experimentální trendy. Kresbu představím v širokém dobovém, kulturním a technickém kontextu a tím tak ucelím podobu jejích současných hranic. Pro praktickou část se inspiruji právě onou proměnlivostí kresby a jejích experimentálních podob. Tato práce by měla korespondovat s transformací zmiňovanou v didaktické části bakalářské práce. Vznikla tak instalace prostorové kresby. V didaktické části poté rozvinu oblast transformace kresby do netradičních forem a popíši, jak by kresebné experimenty mohly být didakticky aplikovány do praktické výuky.
|
|
|
Výtvarné umění a lidé se zrakovým postižením.
Eiseltová, Karla ; Jakubcová Hajdušková, Lucie (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Výtvarné umění a lidé se zrakovým postižením" se zabývá vztahem člověka se zrakovým znevýhodněním k výtvarnému umění. V teoretické části, jsem se pokusila vysvětlit, kdo je člověk se zrakovým znevýhodněním a objasnit pojem umění, výtvarné umění a přiblížit předmět výtvarné výchovy. Stěžejní část této práce tvoří poznatky, které jsem získala během praxí na Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené a v Základní škole v Kostelci u Křížků. Na obou těchto školách jsem se účastnila hodin výtvarné výchovy a besedovala s žáky o umění, výstavách výtvarného umění, výtvarné výchově a přístupnosti umění lidem zrakově znevýhodněným. Cílem bakalářské práce byla komparace výuky výtvarné výchovy na škole pro zrakově znevýhodněné a na běžné základní škole. Dále jsem chtěla žáky z obou škol komunikačně propojit. Setkala jsem se s velkým zájmem na obou stranách a doufám, že v následujícím školním roce zrealizujeme i plánované osobní setkání. KLÍČOVÁ SLOVA: Zrakové postižení, umění, výtvarná výchova, haptika, výstavy, edukace
|
|
| |
|
|
Videoart / Nové možnosti veřejné instalace
Zemková, Apolena ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se bude zaměřovat na umění instalace ve vztahu k prostoru a diváku. V práci bude zmapována historie, vývoj technik a strategie využité pro umocnění významu, prožitku a intenzity děl. Prostorová tvorba a umění instalace jako didaktická technika ve výuce výtvarné výchovy. Praktický výstup ve formě prostorové instalace pracující s tématem rozměru, prostoru, času a prožitku. V teoretické části jsem postupně zmapovala umělce umění od poloviny 19. století až do 20. století a prozkoumala jsem médium instalace ve vztahu k prostoru obecně, galerijnímu a negalerijnímu prostoru a ve vztahu k divákovi. Snažila jsem se zjistit, jak se mění rozměr a způsob instalace, vztah, význam a intenzita díla. Dále jsem prostudovala vývoj technik a strategií na poli instalace a video instalace s důrazem na současné tendence. V praktické části jsem vytvořila autorsko-didaktický výukový artikl v podobě videoartu, který mimo svůj historicko-umělecký kontext pracuje s tématem rozměru, času a prožitku. Ve své práci jsem vytvořila stručný výtah umělců, u kterých mám pocit, že se dotýkají mého tématu a hledala jsem také souvislosti s umělci dnešní doby. Vypracovala jsem tím tedy interpretační učitelskou pozici, která pracuje způsobem, jak intenzivněji užívat prostorovou tvorbu a umění instalace jako didaktickou...
|
|
| |
|
|
Hodnocení nastavení vozíku a jeho vliv na efektivní propulze horních končetin a posturu sedu u pacientů s míšní lézí.
Dáňová, Petra ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Hodnocení nastavení vozíku a jeho vliv na správný propulzní vzor horních končetin a posturu sedu u pacientů s míšní lézí. Cíle: Cílem této práce je zhodnotit nastavení vozíku a určit jeho vliv na práci horních končetin a posturu sedu u skupiny pacientů s míšní lézí, při podmínce, že každý pacient bude mít svůj vlastní vozík. Dalším cílem bylo získat informace o vlivu edukace o správném propulzním vzoru a úpravě a způsobu úchopu obruče na správný propulzní vzor. Metody: U skupiny 26 pacientů, s míšním poraněním v různé úrovni míchy, jsem testovala nastavení vozíku, konkrétně nastavení těžiště a maximální výšky sedáku od země. Dále jsem se ptala na edukaci o správném propulzním vzoru a všímala si úpravy a způsobu držení obruče. Nakonec jsem si vyšetřila, jakým způsobem testovaný pohání svůj vozík. Při všech testech jsem pořizovala foto a video dokumentaci. Výsledky jsem statisticky zpracovala pomocí Fisherova testu. Výsledky: I přes to, že jsem měla malou skupinu vyšetřovaných, podařilo se mi prokázat vliv nastavení vozíku na správnou posturu sedu. Dále jsem dokázala, že edukace má vliv na správný propulzní vzor. Hodnocení vlivu nastavení vozíku na správný propulzní vzor a funkční sed nebylo statisticky významné, stejně jako hodnocení vlivu úpravy a způsobu úchopu obručí. Klíčová slova:...
|
|
| |
|
|
Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné výtvarné edukaci
Nováčková, Marie ; Magidová, Markéta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Jan (oponent)
Marie Nováčková Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Camera obscura jako jedinečný nástroj záznamu skutečnosti. Možnosti jejího využití v současné edukaci. Práce sleduje cameru obscuru jako jedinečné médium pro uměleckou práci, popisuje její podoby v kulturně-historickém kontextu se zaměřením na současnou vizuální kulturu a pinhole fotografii. Dírková kamera je považována za nástroj pro uměleckou práci, který může podléhat tvůrci, spolupracovat s ním či být autorsky autonomní. Tyto teoretické poznatky jsou reflektovány v koncepci edukačního programu, který se zaměřuje na spojení poznávání vývoje fotografických zobrazení a vlastního vnímání jejich příběhů. Příběh a fotografování dírkovou kamerou je těžištěm i praktické části, kterou je komiks vytvořený pomocí fotografií z pinhole kamery, jehož děj je podpořen kresbou. Komiks se jmenuje Hráč na havrany a je členěn jako Bachova skladba Toccata a fuga d-moll. Klíčová slova: analogová fotografie, camera obscura, dírková kamera, výtvarná výchova, vizuální kultura, experiment, komiks
|
host ::
RSS.