|
|
Akustická komunikace a varovné signály dvou druhů syslů Spermophilus citellus a S. taurensis (Sciuridae; Rodentia).
Schneiderová, Irena ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
5 ABSTRAKT Akustická komunikace a varovné signály sysla obecného a nedávno popsaného sysla taurského byly v minulosti jen velmi málo zkoumány. Cílem této práce proto bylo získat základní informace o akustické komunikaci uvedených druhů hlodavců. Bylo zjištěno, že sysel obecný vydává 6 vokálních (growl, rapid growl, scream, squeak, chirp, whistle) a 1 nevokální (tooth chatter) zvuk. Tyto zvuky jsou vydávány při bezprostředním ohrožení života, během vzájemných kontaktů a po zaregistrování predátora. Varovným signálem obou druhů je tonální harmonický hlasový projev whistle. Nejčastěji se skládá ze dvou odlišných elementů, které mohou splývat, mohou se překrývat v čase nebo mohou být odděleny intervalem. První element se vyznačuje konstantní frekvencí, zatímco druhý element je o něco více frekvenčně modulován. Někteří jedinci obou druhů vydávají varovné signály tvořené jen jedním elementem. Na základě rozdílů v akustické struktuře varovných signálů je u obou druhů možné rozlišovat různé jedince. U sysla taurského byly nalezeny rozdíly mezi varovnými signály samců a samic. Klíčová slova: Spermophilus citellus, Spermophilus taurensis, Sciuridae, sysel, antipredační chování, akustická komunikace, vokalizace, hlasový repertoár, varovný signál.
|
|
|
Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech
Lipanská, Barbora ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
LIPANSKÁ, B. 2011: Reakce sýkor na varovné hlasy v krmítkových experimentech. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Sýkora koňadra (Parus major) používá k varování před pozemními predátory a sedícími vzdušnými predátory varovné hlasy složené z vysokofrekvenčních tonálních slabik a sérií chrastivých širokopásmových slabik. Funkce některých akustických parametrů těchto komplexních hlasů byla testována v playbackovém experimentu na krmítku. Jako nejúčinnější se ukázalo varování dvou ptáků současně. Významnější pro varovnou funkci hlasů byly širokopásmové slabiky. Délka sérií širokopásmových slabik měla opačný vliv než u některých severoamerických sýkor rodu Poecile. Na varovné hlasy sýkory koňadry reaguje i sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus). Její reakce je však slabší. Tento rozdíl může být způsoben její slabší kompetiční schopností vůči koňadře. Klíčová slova: antipredační chování, varovné hlasy, sýkory, playbackový experiment
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
The function and variability of song in two interacting nightingale species
Souriau, Abel ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Kipper, Silke (oponent) ; Linhart, Pavel (oponent)
- ABSTRAKT (in Czech) - Melodický a složitý zpěv slavíků je dobře zavedeným modelem pro studium vývoje a funkcí ptačího zpěvu. U dvou sesterských druhů tohoto rodu, slavíka tmavého (Luscinia lusicinia) a obecného (L. megarhynchos) dochází v recentní zóně sekundárního kontaktu ve střední Evropě k jevu nazývanému "smíšený zpěv", kdy slavíci tmaví vkládají do svého repertoáru časti nebo i celé zpěvy slavíka obecného. Opačným směrem k přebírání zpěvů nedochází. Oba druhy slavíků mají podobné ekologické nároky a v oblasti jejich kontaktu lze pozorovat jak mezidruhové střety, tak případy mezidruhového křížení. Hlavním cílem této disertační práce bylo přispět k objasnění důvodů, které vedou k existenci a přetrvávání smíšeného zpěvu u slavíků tmavých a zároveň prozkoumat i další aspekty zpěvu tohoto druhu, který je oproti zpěvu slavíka obecného probádán mnohem méně. V první kapitole jsme testovali roli smíšeného zpěvu za pomoci playbackových pokusů na samcích slavíka obecného a odhalili jeho možnou funkci při mezidruhových teritoriálních střetech. Zdá se, že smíšený zpěv by mohl zmírňovat přímé agresivní konflikty, což by mohlo být natolik výhodné, že to vyváží i potenciální negativní dopady kopírování heterospecifických zpěvů. Takovýto proces by mohl umožňovat zachování asymetrické konvergence zpěvů mezi oběma...
|
|
|
Strnad obecný - modelový druh pro výzkum dialektů u pěvců
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent)
Přestože byly ptačí zpěv a ptačí dialekty v posledních šedesáti letech objektem poměrně intenzivního vědeckého výzkumu, je oblast ptačích dialektů stále hodna vědecké pozornosti. Pro vznik dialektů existuje celá řada hypotéz, které samotné nebo v kombinaci vysvětlují jejich původ. Dialekty lze třídit na základě struktury ptačího zpěvu, na niž jsou vázané, či na základě geografického měřítka (mikrodialekty a makrodialekty). Výzkum dialektů patří mezi studie, u kterých je třeba získat ohromné množství dat, což s sebou přináší velké finanční a časové nároky. Těmto komplikacím se však lze vyhnout, pokud je do výzkumu ptačích dialektů zapojena veřejnost. K tomu je ale třeba vybrat vhodný modelový druh. Právě takovým druhem je strnad obecný Emberiza citrinella, protože jde o dosud běžného pěvce, kterého lze snadno poznat, samci tohoto druhu zpívají během velmi velké části sezóny a jejich dialekty jsou snadno rozlišitelné. Navíc u strnada obecného někteří autoři rozlišují makrodialekty, které by měly mít v Evropě západní a východní rozdělení, což lze využít pro zvýšení atraktivity jeho výzkumu v očích veřejnosti. Dosud byly dialekty strnadů detailně prozkoumány v Dánsku a v některých oblastech Německa. V dalších evropských zemích jsou dosavadní studie jeho dialektů již mnohem méně detailní. Zmapování dialektů...
|
|
|
Experimentální ověření funkce typů a charakteristických struktur zpěvu lindušky lesní
Kinštová, Anna ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Mezi základní funkce zpěvu patří snaha samce přilákat samici a naopak zastrašit jiné samce. Předpokládá se tedy, že zpěv nese informaci o kvalitě či motivaci zpívajícího jedince. Takovým nosičem mohou být produkčně náročné trylky, což jsou rychle se po sobě opakující slabiky. Náš modelový druh, linduška lesní, Anthus trivialis, má ve svém repertoáru dva základní typy rychlých trylků, "I" a "M". Tempa těchto trylků se mezi samci výrazně liší, a proto by právě tyto struktury ve zpěvu mohly sloužit jako ukazatele kvality u tohoto druhu. Proto jsme pomocí playbackových experimentů testovali hypotézu, že rychlé trylky signalizují agresivní motivaci a zároveň, že slouží jako ukazatele kvality samce. Na lokalitě Brdy jsme v roce 2012 testovali samce na oba typy rychlých trylků, ti odpovídali na playbacky pouze pomocí "I-trylků" nezávisle na typu přehrávaného playbacku. V porovnání se spontánním zpěvem, samci zvýšili počet zpěvů obsahující tento trylek a zrychlili jej. Navíc jsme zjistili, že samci, kteří mají rychlejší (kvalitnější) "I-trylky" si lépe udrželi svoje teritorium. Z toho plyne domněnka, že "I-trylky" signalizují agresivitu samce. Druhý typ trylku "M", byl překvapivě po stimulaci vniknutí jiného samce do teritoria méně používán. V následujících dvou sezónách jsme na této lokalitě testovali...
|
|
|
Individuální akustický monotoring pěvců na příkladu lindušky lesní
Pišvejcová, Iveta ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent)
Při terénních studiích zabývajících se chováním a ekologií živočišných druhů je mnohdy nezbytná identifikace konkrétních jedinců. U ptáků jsou často k tomuto účelu používány barevné kroužky, které však zejména u drobných druhů a v nepřehledném prostředí bývá nesnadné odečíst. V poslední době se proto stále běžněji využívá ke studiu ptáků individuální akustický monitoring. Tato metoda je založena na rozpoznávání jednotlivců často na základě rozdílu mezi časovými a frekvenčními parametry jejich vokalizace. U druhů pěvců se složitějším zpěvem však nemusí být tyto akustické vlastnosti spolehlivé. Ve své práci jsem využila k individuálnímu akustickému monitoringu alternativní přístup, založený na rozdílech ve slabikových repertoárech jednotlivých samců lindušky lesní (Anthus trivialis). Dosud jsem neobjevila žádnou studii, která by použila podobný přístup u jiného migrujícího druhu pěvce se složitějším zpěvem. Mým hlavním cílem bylo otestovat možnost využití slabikových repertoárů k rozpoznávání konkrétních jedinců a zjistit, zda je tato metoda účinnější než identifikace podle barevného značení. Ze čtyřletého výzkumu populace lindušek lesních na vybrané lokalitě v Brdech jsem získala akustická data od 59 samců, která jsem následně zanalyzovala v bioakustickém programu. Výsledky prokázaly, že každý z...
|
|
|
Ecology and behaviour of two European pipit species
Petrusková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent) ; Matyjasiak, Piotr (oponent)
Stručnéshrnutípráce Disertačnípráci tvoŤírivod a pět kapitol (čtyŤi1ižpublikované články a jeden rukopis zaslany k recenznínruŤízení),tykajícíchse ruznyich aspektriekologie a chování studovanych druhrj.První částje věnována mechanism m umoŽĎujícímkoexistencidvou bIizce pŤíbuznfchdruh pěvcti, lindušky lesnía luční,a teritoriálnímu a agresivnímuchování samc lindušek lučních.Druhá částpráce analyzuje zpěv lindušky lesní. KÍátb' rivod uvádějícíprvní tŤikapitoly stručněshrnuje dosavadnípoznatky o mechanismech umož ujícíchspolečnf v1iskytpŤíbuznfchteritoriálních druhri ptákri na jedné lokalitě. Tomuto tématuse věnují první dva články, zabyvajicí se koexistencíekologicky i morfologicky velmi podobnfch pěvcri: lindušky lesni (Anhus trivialis) a lindušky luční('4. pratensis). Nejprve jsme srovnávali, jaká prostŤedílindušky upŤednostĎujína lokalítě se společnymvyskytem a dvou alopatrickyich lokalitách . Ukáza|o se, Že oba druhy si i v sympatrii vybírajíodlišnémikrohabitaty. V dalšíčástijsme pomocí playbackov1/chpokusri ověŤovali,zda k těmto rozdílrjmnepŤispívámezidruhová teritorialita. V;Ísledky prokáza|y nepŤítomnostmezidruhové agresea proto jsme mohli potvrdit našepŤedchozízávěry, že druhy si primárně vybírajíodlišná prostŤedí,čímžje jejich koexistence umoŽněna. Playbackové pokusy prokázaly silny vIiv zpěvu...
|
|
|
Význam obličeje a velikosti těla v rozpoznávání predátorů netrénovanými ptáky
Fišer, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Obličej hraje mimořádně významnou roli v lidské komunikaci. Umožňuje individuální rozpoznání člověka a přináší o něm i další informace, například sociální nebo emoční. Lidská psychologie ukázala, že rozpoznání obličejů využívá specifický kognitivní proces nazvaný holistické vnímání. V posledních desetiletích se ukazuje, že hraje významnou roli i v komunikaci zvířat. Role obličeje u ptáků však byla dosud studována jen okrajově. V první části své diplomové práce jsem testoval, zda změna uniformní konfigurace ptačího obličeje ovlivní schopnost ťuhýka obecného (Lanius collurio) rozpoznat potenciálního ptačího predátora. Vzhledem k nepříznivým podmínkám v obou hnízdních sezónách, kdy probíhaly experimenty, nelze z výsledků vyvozovat jednoznačnější závěry. Ty pouze naznačují, že ťuhýk změny konfigurace vnímá. Podstatnou vlastností všech predátorů je jejich velikost, která ovlivňuje mimo jiné i schopnost kořisti se jim bránit. Několik studií již nepřekvapivě zjistilo, že ptáci různě velké druhy predátorů rozlišují. V druhé části své diplomové práce jsem vyhodnotil experimenty, v nichž byly ťuhýkovi obecnému předloženy atrapy dvou druhů predátorů s modifikovanou velikostí (zmenšené vrány a zvětšené sojky). Ťuhýk na zvětšené sojky reagoval s nižší agresivitou, zatímco na zmenšené vrány agresivita vzrostla...
|
|
|
Vliv atrapy na chování samců strnada obecného a budníčka menšího v playbackových experimentech
Kubátová, Hana ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Veselý, Petr (oponent)
Playbackový experiment, ve kterém se zkoumanému jedinci přehrává nahrávka vokalizace a sleduje se jeho reakce, je hojně používaným nástrojem pro zkoumání ptačího zpěvu a jeho funkcí. Nejčastěji se používá samotný akustický stimul, někdy se však přidává také stimul vizuální v podobě atrapy. Atrapou bývá vycpanina daného druhu nebo modely vyrobené z různých materiálů. Mezi výzkumníky se diskutuje, jestli je nebo není potřeba atrapu v pokusech používat a jak její přítomnost ovlivňuje chování testovaných jedinců. Je však jen malé množství studií, které se na tuto problematiku přímo zaměřují a vliv atrapy testují. Nejlepším způsobem, jak působení atrapy na pěvce v playbackových experimentech otestovat, je podrobit stejné samce oběma variantám pokusu (s atrapou a bez atrapy) a reakce porovnat. Cílem této práce bylo provést právě takové pokusy na samcích budníčků menších (Phylloscopus collybita) a strnadů obecných (Emberiza citrinella) a zjistit, jestli se budou chovat v obou variantách experimentu podobně, nebo bude jejich reakce v přítomnosti atrapy zesílena. Budníčci reagovali v pokusu s atrapou výrazně agresivněji. Největším rozdílem byla doba strávená útočením na atrapu a setrvání v její těsné blízkosti. U strnadů neměla atrapa významný vliv na behaviorální reakci, ale ovlivnila reakci vokální. Samci...
|
host ::
RSS.