Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Co ovlivňuje úspěch eradikace invazních druhů rostlin
Novotná, Tereza ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Jandová, Kateřina (oponent)
S rostoucí migrací lidí a přesuny zboží se zvyšuje i frekvence zavlékání druhů rostlin a živočichů. Tyto přesuny, vázané na lidské aktivity, jsou součástí toho, co nazýváme biologické invaze. V České republice sice nezpůsobují invazní rostliny takové problémy jako jinde ve světě, ale i tak se ročně vynakládají nemalé sumy na potlačování těchto rostlin. Proto je nutné identifikovat faktory ovlivňující úspěšnost managementu, aby byly vynaložené prostředky investovány účinně. Úkolem mé práce je shromáždit různé faktory ovlivňující úspěch managementu invazních rostlin a zjistit jaké instituce a jakou měrou se v Praze podílí na investování do likvidačních kampaní. Za faktory ovlivňující úspěch eradikace jsou nejčastěji považovány rozloha zamoření invazním druhem, reakční čas, rozsah biologických znalostí o daném organismu, izolovanost lokality, použité metody a prostředky uvolněné na přijatá opatření. Dle výsledků souhrnných studií byly jako klíčové faktory potvrzeny rozloha zamoření, reakční čas a rozsah biologických znalostí o daném organismu. I když jsou socioekonomické faktory (mezi nimi i náklady na přijatá opatření) považovány za klíčové pro úspěšnou kampaň, jsou zřídka kdy k dispozici, a tak nemůže být jejich význam spolehlivě vyhodnocen. Hlavní kampaně proti invazním rostlinám v Praze vede...
Interactions between plants and soil biota and effect of energetic crops on these interactions
Heděnec, Petr ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Pergl, Jan (oponent) ; Mortimer, Simon (oponent)
Moje disertační práce je zaměřena na studium interakcí nadzemní vegetace a půdní bioty a vlivem pěstování energetických plodin na tyto interakce. Kapitola 1. je věnována obecnému úvodu do interakcí rostlin a půdní bioty z pohledu vztahů mezi půdními organismy a nadzemní biomasy i kořenového systému. Kapitola 2. je zaměřena především na potravní interakce chvostoskoka Folsomia candida a různých druhů půdních mikroskopických hub (Penicillium chrysogenum, Penicillium expansum, Absidia glauca, a Cladosporium herbarum), které byly pěstovány samostatně nebo na různém typu opadu (dub, olše a vrba). Na základě laboratorních experimentů bylo zjištěno, že signifikantní roli z hlediska potravní preference i působení na populační velikost a vývoj půdní fauny hraje spíše druh a kvalita opadu, než jednotlivé kmeny půdních hub. V kapitole 3. byla studována dlouhodobá produkce hybridního šťovíku a její efekt na složení půdní meso a makrofauny, basální půdní respiraci, mikrobiální biomasu a druhové složení kultivovatelných půdních mikroskopických hub ve srovnání s řepkou olejkou a kulturními loukami. Bylo zjištěno, že dlouhodobá produkce hybridního šťovíku ovlivňuje složení půdní fauny, zatímco mikrobiální aktivita půdy byla více ovlivněna dalšími faktory, především orbou. V kapitole 4. byl studován efekt...
Studie ekosystémových dopadů invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum)
Hladík, Marek ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Předkládaná práce se zabývá ekologickými dopady invaze bolševníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) ve Slavkovském lese. Jako významný invazní druh s negativním impaktem na lidské zdraví byl předmětem mnoha studií. Navzdory tomu je stále málo známo o jeho vlivu na invadovaný ekosystém. Předmětem mého výzkumu bylo hledat možné změny na stanovištích s H. mantegazzianum. Práce byla rozdělena na tři části: 1) mikroklimatická měření teplot a vlhkostí a jejich porovnávání mezi invadovanou a kontrolní vegetací, 2) vysévání modelových rostlin do invadovaných porostů a kontrolních porostů a porovnávání míry jejich klíčení a přežívání semenáčků a 3) studie vlivu přítomnosti H. mategazzianum na produkci semen modelového druhu. Má práce ukázala, že invaze Heracleum mantegazzianum mění mikroklimatické podmínky stanoviště. Jaký to může mít impakt na druhy invadovaných společenstev je však potřeba dále studovat. Vliv přítomnosti H. mantegazzianum na klíčení a přežívání vysévaných rostlin byl neprůkazný. Stejně tak se neprokázal dopad na množství produkovaných semen modelovou rostlinou.
Čertkus luční a vliv herbivorů
Janovský, Zdeněk ; Pergl, Jan (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Zdeněk Janovský Čertkus luční a vliv herbivorů V předkládané diplomové práci jsem se pokusil vyšetřit míru vlivu tří skupin herbivorů - (i) spásačů listových růžic; (ii) býložravců spásajících lodyhy; a (iii) predispersních predátorů semen - na zdatnost jednotlivců čertkusu lučního (Succisa pratensis Moench). Efekty folivorie a spásání lodyh byly zkoumány pomocí opakovaného sledování individuálně značených rostlin na 6 lokalitách v letech 2006 až 2009. Vliv predátorů semen byl zkoumán v odděleném experimentu. Spásači lodyh a predátoři semen mají přímý negativní vliv, ale vliv spásačů lodyh v dlouhodobé perspektivě je kompensován vyšší četností kvetení postižených jedinců. Naopak folivoři přes krátkodobý positivní vliv (snížená mortalita, zvýšená tvorba bočních růžic) mají dlouhodobý mírně negativní vliv na reprodukční úsilí rostlin. Pravděpodobným vysvětlením tohoto jevu je ovlivnění velikosti rostlin již v roce, kdy folivor rostlinu napadl. Vliv predátorů semen je velmi variabilní, podíl zničených semen však obvykle roste s rostoucí velikostí rostliny. Byl navržen konceptuální model možného působení jednotlivých herbivorů, jakož i možnosti, jak jej otestovat a překlenout stávající nedostatky v metodice. Nejvýznamnější skupinou herbivorů se jeví predátoři semen, naopak nejmenší význam má zřejmě spásání...
Metodiky - monitoring
Pergl, Jan ; Dušek, J. ; Hošek, M. ; Knapp, M. ; Simon, O. ; Berchová, K. ; Bogdan, V. ; Černá, M. ; Poláková, S. ; Musil, J. ; Sádlo, Jiří ; Svobodová, J.
Navrhovaný projekt se zabývá zejména druhy uvedenými v legislativě EU jako druhy s významným vlivem, dále druhy uvedenými v pracovním varovném seznamu EU (Horizon scanning; Roy et al. 2015), druhy uvedenými v národních seznamech tzv. Blacklistu ČR (černý, šedý, a varovný seznam; Pergl et al. 2016) a druhy jejichž introdukce do ČR je v blízké budoucnosti předpokládaná a zároveň, jejichž vliv je výrazně negativní. Návrhy systémů mapování a monitoringu i zpracování dat jsou napojeny na stávající systém sledování a datové zdroje AOPK ČR (sledování stavu druhů a stanovišť dle Směrnice 92/43/EHS, NDOP) a bude konzultována možnost napojení/exportu z/do systému ÚKZÚZ. Zároveň však, s ohledem na snadnou identifikovatelnost některých invazních druhů jsou zohledněny existující aktivity v oblasti jejich mapování veřejností (např. mobilní aplikace BioLog). V každé metodice jsou uvedeny variantní řešení pro různé úrovně detailu a finanční náročnost.
Metodiky mapování a monitoringu invazních (vybraných nepůvodních) druhů - mapování
Pergl, Jan ; Dušek, J. ; Hošek, M. ; Knapp, M. ; Simon, O. ; Berchová, K. ; Bogdan, V. ; Černá, M. ; Poláková, S. ; Musil, J. ; Sádlo, Jiří ; Svobodová, J.
Navrhovaný projekt se zabývá zejména druhy uvedenými v legislativě EU jako druhy s významným vlivem, dále druhy uvedenými v pracovním varovném seznamu EU (Horizon scanning; Roy et al. 2015), druhy uvedenými v národních seznamech tzv. Blacklistu ČR (černý, šedý, a varovný seznam; Pergl et al. 2016) a druhy jejichž introdukce do ČR je v blízké budoucnosti předpokládaná a zároveň, jejichž vliv je výrazně negativní. Návrhy systémů mapování a monitoringu i zpracování dat budou napojeny na stávající systém sledování a datové zdroje AOPK ČR (sledování stavu druhů a stanovišť dle Směrnice 92/43/EHS, NDOP) a bude konzultována možnost napojení/exportu z/do systému ÚKZÚZ. Zároveň však, s ohledem na snadnou identifikovatelnost některých invazních druhů jsou zohledněny existující aktivity v oblasti jejich mapování veřejností (např. mobilní aplikace BioLog). V každé metodice jsou uvedeny variantní řešení pro různé úrovně detailu a finanční náročnost.
Oponentura seznamu rostlin vhodných k pěstování za účelem využití jako biomasy pro energetické účely a vytvoření seznamu plodin‚ pro jejichž pěstování nebude možné udělit souhlas dle § 5 odst. 4 a 5 č. 114/1992 Sb. a výjimky dle § 43 zákona č. 114/1992 Sb.
Pergl, Jan
Posouzení seznamu energetických rostlin vzhledem k vhodnosti jejich pěstování. V seznamu je uvedeno 67 druhů a klonů rostlin. Z nich 63 je možno považovat z hlediska ochrany přírody a krajiny za relativně bezpečné a z nich 26 za druhy a klony, jež lze povolit pro pěstování bez omezení. Dalších 37 druhů a klonů je možno pěstovat, nicméně s omezeními zejména pro ZCHÚ. Další omezení se týkají i pěstování v záplavových zónách, kde hrozí riziko dalšího šíření rostlinného materiálu. Je uveden seznam druhů (black list), jejichž podpora a pěstování pro energetické účely je naprosto nevhodná z hlediska ochrany přírody a krajiny. V tomto seznamu jsou uvedeny byliny, keře a dřeviny, jejichž pěstování a záměrné rozšiřování do krajiny může být spojeno s ekologickými riziky.
Neobiota: na cestě k syntéze
Pyšek, Petr ; Pergl, Jan
Sborník abstraktů mezinárodní konference Neobiota 2008.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   začátekpředchozí13 - 22  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.