|
|
Hospodářský vývoj Československa v letech 1945 až 1948
Pazdera, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hospodářský vývoj Československa po roce 1945 a je zakončena politickým převratem v roce 1948, kdy se definitivně k moci dostali komunisté. Práce má nabídnout pohled na československé hospodářství, jehož další vývoj byl ovlivněn zkušenostmi s hospodářskou krizí 30. let, okupací a změnou v ekonomickém myšlení napříč celou Evropou. Hlavní pozornost věnuji tomu, jak moc byla úspěšná poválečná obnova, za jakých politických podmínek ke změnám v našem hospodářství docházelo a hospodářským výsledkům, které přinesly. Za klíčové považuji pozemkovou reformu, vyrovnání se s německou otázkou po válce odsunem Němců, proces znárodnění průmyslu, uzákonění dvouletého hospodářského plánu a odmítnutí Marshallova plánu. Svojí roli sehrálo i spojenectví se Sovětským svazem. Hlavní závěr práce zní, že v Československu došlo k úspěšné transformaci z válečného řízení hospodářství na smíšenou ekonomiku, v které hlavní roli státu doplňoval soukromý sektor. Za klíčové pro hospodářský vývoj v letech 1945 až 1948 považuji existenci i jiných alternativ vývoje, které ale s ohledem na rostoucí vliv komunistů ve vládě nemohly být prosazeny.
|
|
|
Marshallův plán a Československo
Pazdera, Lukáš ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Práce se zabývá tématem Československo a Marshallův plán. Vychází z úvodní hypotézy, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších událostí 20.století v historii Československa, která ovlivnila poválečný vývoj země a předznamenala nástup komunistů k moci v roce 1948. Za důležitý faktor je považována také změna v mezinárodní politice, kterou je začátek Studené války a vyhrocení vztahů mezi dvěma velmocemi, Spojenými státy a Sovětským svazem. Podstatnou roli hrály i další změny v poválečném vývoji Československa, jako je například odsun Němců, pozemková a měnová reforma, proces znárodnění, nebo volby v roce 1946. Hlavní závěr práce zní, že Československo nemělo připraveno jasný koncept zahraniční politiky a jednání o přijetí Marshallova plánu bylo vedeno pouze v politické rovině, bez ekonomických analýz. Za klíčové pro odmítnutí Marshallova plánu práce považuje přílišnou důvěru v zahraniční politiku Sovětského svazu a ve spojenectví s ním.
|
host ::
RSS.